Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

NFT aneb Virtuálno na prodej. Digitální umění láká spekulanty

Adam Zámečník
Adam Zámečník | 14. 4. 2021 | 129 komentářů | 4 296
blockchainkryptokryptoměnyumění

Na webu se začaly ve velkém prodávat digitální obrázky, memy ale třeba i první tweet spoluzakladatele Twitteru. Říká se jim NFT, „nezměnitelné digitální předměty“, a dosahují neuvěřitelných částek. Téhle srandy využil třeba i Elon Musk.

NFT aneb Virtuálno na prodej. Digitální umění láká spekulanty

Zdroj: Shutterstock

„S prvním příspěvkem jsem měl velké štěstí. Ostatní mě podporovali a do čtyř dnů jsem prodal celou svoji sbírku,“ říká třeba albánský grafik Elti, jeden z mnoha, kdo o NFT slyšeli a chtěli na nich zkusit vydělat.

Podobně jako ostatní si všiml „hypu“ okolo NFT a rozhodl se zkusit své štěstí. A protože se mu dostalo pozornosti od několika lidí v těch správných kruzích, některé digitální grafiky prodal i za víc než tisíc dolarů (22 tisíc Kč).

Optikou následného dění jsou to drobné. Poslední měsíce se podobné předměty, či možná lépe „aktiva“ (více v boxu Co je to NFT? níže), prodávají za astronomické částky. Třeba onen první tweet spoluzakladatele světoznámé sociální sítě Twitter Jacka Dorseyho se prodal za 2,9 milionu dolarů (přes 63 milionů korun).

63 milionů korun českých. Za tohle:

Zdá se vám to hodně? Dosud nejznámější příklad prodeje NFT je dražba koláže digitálního umělce Beepla. Ta se v aukčním domě Christie’s vydražila za astronomických 69 milionů dolarů (1,5 miliardy Kč). A to tenhle umělec není zdaleka jediným, kdo na NFT zbohatl.

Virtuální galerie

Tahle mánie jde ale ještě dál. Miliardář Mark Cuban nedávno oznámil plán vytvořit digitální galerii obsahující pouze NFT umění. A svůj tweet následně taky jako NFT prodal. Americká basketbalová liga NBA pak v koprodukci s firmou Dapper Labs prodává vlastní digitální sběratelské karty.

Zpěvačka Grimes zas vydražila animace a grafiku za několik milionů dolarů. Její partner a známý twitterový mág Elon Musk pro změnu chtěl vydat NFT písně o NFT, ale pak si to rozmyslel.

Trend prodeje všemožných NFT rychle dosáhl absurdních rovin. Třeba takový fastfoodový řetězec Taco Bell prodal kolekci NFT obrázků svých tacos, noviny The New York Times zas NFT svého článku.

A kontroverzní rapperka a internetová celebrita Azelia Banksová, která se nedávno „proslavila“ uvařením ostatků své mrtvé kočky na Instagramu, prodala NFT zvukové nahrávky sexu se svým partnerem. Dostala za ní 17 tisíc dolarů (asi 370 tisíc Kč).

Co je to...NFT?

NFT neboli non-fungible tokens, tedy cosi jako nezaměnitelné digitální předměty či aktiva, slouží jako důkaz vlastnictví určitého digitálního díla, na které odkazují. Může jít o digitální grafiku, hudbu, nebo třeba mapy v online hrách. NFT nemají svou vlastní síť a pro své fungování využívají existujících platforem kryptoměn, nejčastěji etherea. V podstatě jde o certifikáty vepsané do blockchainu (databáze specifických vlastností) dané kryptoměny.

Ethereum se využívá proto, že na rozdíl od jiných kryptoměn dovoluje ukládat větší množství informací. Na rozdíl od kryptoměn jako bitcoin či právě ethereum tedy nejsou NFT volně směnitelné mezi sebou. NFT je vždy jediné a tedy jedinečné.

I když se zatím nejčastěji mluví o NFT v kontextu s digitálním uměním a grafikou, dá se využít i k prodeji sběratelských karet, unikátních blockchainových domén nebo při hrách ve virtuální realitě. Nebo při prodeji hudby. Jednotlivá NFT se prodávají a draží na platformách jako Foundation nebo OpenSea, kde se ale platí ještě poplatky za „těžbu“ jednotlivých transakcí s ethereem. Tato těžba je už dlouho terčem kritiky za svou energetickou neúspornost.

 

Absurdní? Aktuální cena, za kterou lze tuhle nahrávku pořídit, je víc než 320 milionů dolarů (téměř sedm miliard Kč).

Svět nikoho i všech

NFT ovšem nejsou jen o nesmyslných prodejních částkách. Rozšíření jejich popularity například dává příležitost menším umělcům, jak zpoplatnit svou digitální tvorbu. „NFT dávají digitálnímu obsahu ekonomickou hodnotu. Po dlouhé době, kdy tvůrci zápolili s tím, jak zpoplatnit svůj obsah na internetu a sociálních sítích, to právě ony umožňují,“ tvrdí Fanny Lakoubayová, konzultantka a sběratelka blockchainového umění.

Platformy, které s NFT obchodují, tak podle ní otevírají umělcům nový prodejní kanál. Podíl navíc dostávají i z každého dalšího přeprodeje NFT, což je pro ně další vítaný příjem. Podle Lakoubayové to umožňuje právě jejich specifický formát, který je přímo předurčuje k využití při prodeji předmětů s duševní hodnotou.

Koronavirová pandemie zároveň z NFT udělala potenciální způsob obživy, obzvláště pak v řadách hudebníků. Kromě známých jmen jako Kings of Leon nebo The Weeknd, pro které je prodej NFT spíše experimentem, se o ně zajímají i hudebníci, kteří s pandemií přišli o možnost koncertování. A tedy i o klíčový zdroj obživy.

„Hudební průmysl je zcela rozložený: miliony streamů  nám vydělají jen pár dolarů ročně a turné jsou ztrátová. Jsme relativně úspěšná kapela, ale naše tvorba nám pomalu nezaplatí nájem,“ uvadí na svém Instagramu londýnská kapela HMLTD, která před několika dny oznámila vydání své nové písně jako NFT.

Nejradikálnější forma by mohla vypadat jako jisté decentralizované virtuální „metaverzum“ v podobě propojeného virtuálního hyper-světa, který nebude ničí a všech...

Blockchainová technologie kapele prý dává možnost vytvoření experimentální písně skládající se z NFT vrstev, které mohou jednotliví majitelé vyměnovat, a tak dále měnit zvuk písně samotné. Zůstává však otázkou, jaké štěstí budou mít takovéhle menší kapely a umělci v porovnání s velikány jako zmíněný The Weeknd nebo Beeple.

Virtuální barák či mapa

NFT se neváže jen k umění. Popularita těchhle „unikátních tokenů“ se týká třeba i obchodování s virtuálními nemovitostmi. A velmi dobře se také dají využít v prostředí online her. Ke dříve populární hře CryptoKitties, kde si hráči mohli navzájem vyměňovat předměty a hrát minihry s kreslenými kočkami, se nyní NFT objevují i v rozšířené a virtuální realitě. NFT jsou integrované do virtuálních světů, třeba ve hře The Sandbox nebo Decentraland (který je zároveň vázaný na vlastní kryptoměnu). V těchto titulech si hráči mohou koupit budovy, předměty či mapy, které pak lze ve hře využít.

Nezaměnitelná digitální aktiva nacházejí čím dál širší uplatnění také ve hrách či virtuální realitě (viz box Virtuální barák či mapa). Nejradikálnější forma takového využití by podle novináře Giana Volpicelliho z webu Wired mohla vypadat jako jisté decentralizované virtuální metaverzum. To by mohlo mít v budoucnosti podobu propojeného virtuálního hyper-světa, který nebude ničí a všech a každý tu bude vlastnit nějaký podíl.

Podobné naděje v integraci NFT s virtuálními světy vidí i holandský designér Beer van Geer. Ten zas chystá vlastní platformu The Realm of Mu. „Myslím, že NFT jsou pouze začátek a že ethereum bude mít velký dopad na způsob vyprávění. Personalizované a exkluzivní vyprávění příběhů je budoucností,“ tvrdí Geer.

V současnosti ovšem mají virtuální světy jako v boxu zmíněný Decentraland blíže spíš ke kdysi známému titulu Second Life s přidanými kryptoměnami a nákupem doplňků pro avatary, než k této radikální virtuální představě.

Neekologické a energeticky náročné

Ne všichni ale rostoucí popularitě NFT tleskají. Kritici poukazují hlavně na problém s ekologickou udržitelností a energetickou náročností, které se s kryptoměnami obecně pojí. Většina velkých platforem s NFT stojí na energeticky náročné kryptoměně ethereum založené na takzvané těžbě, přestože si mohou vybrat energeticky úspornější alternativy.

Proklínaná těžba

Těžba etherea spotřebuje za rok podle některých údajů téměř tolik energie jako celé Irsko. Přestože tato energie může zčásti pocházet z obnovitelných zdrojů, někteří kritici doufají v úplné odstranění energeticky neefektivní těžby, na které erheteum stojí. Mechanismus zvaný proof-of-work znamená, že každou jednotlivou transakci je nutné zapsat do blockchainu, což vyžaduje velké množství výpočetního výkonu a tedy energie. Tento proces obstarávají jednotliví těžaři, kteří z každé transakce dostávají poplatek.

Zatímco vy tak přímo za využití energie při transakci neplatíte, vaše peníze putují k těžaři, který je vynaloží na zaplacení elektřiny, upozorňuje de Vries. A popisuje také jeden nepřímý následek: „S rostoucí popularitou této platformy roste i cena etherea, což znamená, že těžaři vydělají ještě více peněz a spotřebují ještě více elektřiny.“ Cílem etherea 2.0 je tak přejít na energeticky nenáročný mechanismus proof-of-stake založený na principu hlasování.

„Co mi dává naději je, že ethereum pracuje na odstranění těžby. To by bylo lepší řešení, které vše nejen zefektivní, ale také odstraní potřebu specializovaných strojů, které plýtvají obrovským množstvím energie,“ říká Alex de Vries, zakladatel projektu Digiconomist. Ten se zaměřuje na energetický dopad kryptoměn (více v boxu Proklínaná těžba).

De Vries naráží na fakt, že ethereum ve své nové verzi 2.0 slibuje přechod k mechanismu, který je naopak energeticky nenáročný. Tenhle přerod kryptoměny ovšem nebude jednoduchý a i on tak nadále zůstává spíš skeptický: „Nejdřív to musím vidět, abych tomu věřil. Vím, že mají dobré úmysly, ale toto slibují už několik let.“

Přímo bojovat s NFT se už rozhodlo například nezávislé studio z Velké Británie Far Few Giants. Zorganizovalo proti nim malý protest v podobě kampaně, v níž prodávalo anti-NFT gify ze své videohry Imagined Leviathans. „To abychom ukázali, že můžete digitálně prodávat umění za peníze, aniž byste museli tvořit úplně zbytečnou kapitalistickou hodnotu,“ popisuje Antony de Fault z Far Few Giants s poukazem na energetickou náročnost kryptoměn.

Peníze do toho investují jen spekulanti s kryptoměnami. Jen je zajímá nedostatek NFT...

Ten, kdo si od nich anti-NFT koupil, obdržel jedinečný gif, kopii hry a certifikát v podobě prázdného textového souboru pojmenovaného „děkujeme za váš nákup“. Také ale přispěl na podporu organizace Ecologi, která sází stromy za účelem snížení uhlíkové stopy. Jen během trvání téhle protestní akce bylo za prodej anti-NFT vysázeno 1700 stromů.

Je to jen virtuální

Neekologická povaha ovšem není jediný problém s NFT. „NFT je pouze odkaz na něco na webu. Může to být obraz, hudba, soubor, video nebo i tweet. Ale ten obraz samotný není na blockchainu. Pokud tedy nemáte smlouvu, která vám dá dodatečná práva k užití daného NFT, tak jste v podstatě koupili jen odkaz na nějaký obsah,“ říká americká novinářka Amy Castorová, která psala o kryptoměnách pro weby jako Coindesk, Decrypt nebo Forbes. „Je velkou otázkou, jaká je skutečná hodnota NFT. A tahle hodnota je spekulativní.“

Anketa

Jak si stojí NFT ve vašich očích?

Jednoduchost a volnost, se kterou lze vytvářet nová NFT, navrch způsobuje další problémy: někteří umělci nacházejí NFT své vlastní tvorby, aniž by s jejich prodejem měli cokoliv společného. Tvůrci proto začali dávat na svou internetovou tvorbu vodotisk.

Castorová vidí paralelu v boomu okolo ICO – uvádění nových kryptoměn na trh – v roce 2017. U NFT podle ní probíhá podobný spekulativní nárůst. Některým to vydělá pěkný balík, mnozí o něj ale spíš naopak přijdou. „Peníze do toho investují jen spekulanti s kryptoměnami. Jen je zajímá nedostatek NFT a jediný důvod, proč tento umělý nedostatek existuje, je, aby se pro tyhle lidi vytvářela nějaká hodnota,“ tvrdí de Fault ze zmíněného vývojářského studia Far Few Giants.

NFT tak zůstávají spíš záležitostí pro spekulativní investory a obchodníky s kryptoměnami. Tak tomu je ostatně i v případě aukce Beeplova obrazu v Christie’s, který byl odkoupen anonymním krypto investorem MetaKovanem. Ten už řadu Beeplových obrazů vlastní a chce je umístit do svého virtuálního muzea a dál je zpěněžit. Ovšem ne jejich přímým prodejem, ale prodejem podílu ze své NFT sbírky.

„Všichni o NFT teď mluví, píšou o nich velké publikace. To je ale příležitost hlavně pro ‚crypto bros‘, spekulanty s kryptoměnami, kteří v nich našli způsob, jak nalákat drobné investory. Protože o umění se přece zajímá každý,“ shrnuje svůj pohled na NFT Castorová.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Adam Zámečník

Adam Zámečník

Novinář na volné noze. Zajímá se o britskou politiku, technologie a trendy generace Z. Publikoval v satirickém magazínu Private Eye, na webu Vice nebo na Voxpotu.