Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Koronapuč: Armáda řídí firmy, Orbán žádá moc diktátora

Luboš Palata
Luboš Palata | 26. 3. 2020 | 31 komentářů | 9 736

Do desítek největších maďarských podniků napochodovali v minulých dnech vojáci. Viktor Orbán chce od parlamentu, aby se do konce roku rozpustil a on mohl vládnout pomocí vládních dekretů. Za nepohodlné informace bude hrozit pět let vězení. Pod rouškou koronaviru se Maďarsko mění v diktaturu.

Koronapuč: Armáda řídí firmy, Orbán žádá moc diktátora

Maďarská armáda má zhruba dvacet osm tisíc mužů, mizernou výzbroj a mezi členy NATO jeden z nejmenších rozpočtů v poměru k velikosti země. V posledních několika letech ale vláda Viktora Orbána armádě výrazně přidala a oznámila po mnoha letech nákup nových zbraní, například 44 německých tanků Leopard 2 a dvou tuctů německých samohybných děl za v přepočtu celkem 7,5 miliardy korun.

Zároveň zřejmě armáda absolvovala výcvik v managmentu a ekonomii. Jnak si lze jen těžko vysvětlit proč – v rámci boje proti koronaviru – pod její kontrolu přešly desítky největších podniků v zemi. Včetně třeba atomové elektrárny Paks, ale také potravinářských podniků, rafinérií nebo firmy provozující televizní a rádiové vysílače. „Akční skupina zodpovědná za zajištění bezpečnosti klíčových maďarských společností bude plánovat a organizovat výkon potřebných činností, které jsou nezbytné pro plynulý chod země. Učiní tak prostřednictvím oddílů ministerstva obrany,“ píše se v dopise, který byl zaslán klíčovým firmám v zemi. „Ve vybraných podnicích vojáci sledují a koordinují práci,“ citovala agentura TASR vysvětlení ministra obrany Tibora Benka, co budou vojáci ve firmách vlastně dělat.

Ozbrojení vojáci byli v minulých dnech také rozmístěni v ulicích maďarských měst. Opoziční poslanci v čele se socialisty se na vládu obrátili s výzvou, aby vysvětlila důvod nasazení armády v míře, která nemá za poslední desítky let v Maďarsku obdoby. Na otázky, k čemu tak „drastická opatření“ jsou v boji s koronavirem dobrá, ale nedostala opozice odpověď.

Výjimečný stav a rozpuštění parlamentu

Brzy by ale pravděpodobně přijde o možnost je – minimálně v parlamentu – i klást. Orbán, byť má se svým Fidesz v parlamentu ústavní většinu a jeho provoz tedy úplně pod kontrolou, žádá, aby se parlament na zbytek roku rozpustil a dal vládě zmocnění vládnout pomocí dekretů. Výjimečný stav má být navíc možné držet na neomezeně dlouhou dobu. Během jeho trvání mají být zakázána referenda i vyhlašování voleb. Vládní návrh také obsahuje návrh pětiletého trestu vězení za šíření „poplašných zpráv“.

Opozici se počátku týdne podařilo zabránit přijetí ústavního zákona o rozpuštění parlamentu ve zrychleném schvalování, k němuž Orbánův Fidesz potřeboval čtyřpětinovou většinu hlasů. Závěrečné hlasování se tak odsunulo na příští týden, kdy bude Fideszu při normálním schvalování stačit už „jen“ ústavní většina. „Epidemie je naším společným nepřítelem, ale zbytky naší svobody a demokracie jsou naším společným pokladem,“ uvedla parlamentní opozice ve svém společném prohlášení, v němž kolegy z Fidesz vyzvala, aby návrh Orbánovy vlády neodsouhlasila.

Servírujeme zavirovaný svět

Pro příští týdny nikdo nevymyslel lepší program než si kupovat čas – než připravíme zdravotnictví, než zjistíme o viru a nemoci víc. Dřív nebo později ale budeme rozhodovat, v jak svobodné, solidární, soudržné a otevřené společnosti budeme žít.

Řídit epidemii podle horoskopu

 


V sobotu 14. března večer oznámil francouzský premiér, že od půlnoci bude zavřené všecko, co není nezbytné pro život země. „A do toho zejména spadají kavárny, bary, restaurace, biografy a diskotéky,“ zdůraznil. Věděl proč.

Francie se smiřuje s tím, že večírek skončil


Exitová strategie pro návrat k normálu je venku. Teď ji zbývá uskutečnit.

Kdy se vrátíme k normálu. Prymula má plán


Mírně řečeno západní státy si v boji s pandemií nevedou dobře. Ostřeji řečeno selhávají. Až to všecko skončí, nikdo je nebude chtít. Ale co přijde místo nich?

V časech pandemie bojuje o přežití i stát, jak ho známe


„Podle mého názoru se jedná o konec finančního systému a globálního rozložení sil tak, jak ho známe v posledních desítkách let,“ říká Josef Tětek.

Virus a budoucnost světa. Kostky jsou vrženy

Školy jedou 

Zatímco v otázce politické moci a nasazení armády přistoupila maďarská vláda k nebývale tvrdým opatření, v oblasti vlastního boje s koronavirem patří maďarská opatření naopak k těm nejměkčím. Nebyla například ani přerušena výuka na základních a střední školách. Kabinet to zdůvodnil tím, že nákaza koronavirem u dětí a mladých lidí v drtivé většině nepůsobí vážné potíže. Pro denní studium se ale uzavřou vysoké školy, dálkové studium bude pokračovat. „Uzavření škol by znamenalo opakování školního roku,“ zdůvodnil podle maďarské tiskové agentury MTI pokračující provoz škol Gergely Gulyás, šéf úřadu předsedy vlády, považovaný za druhého nejmocnějšího muže země po Orbánovi. Zároveň varoval občany, aby dodržovali už vyhlášená omezení pohybu, protože státní orgány mají možnost kontrolovat jejich pohyb prostřednictvím jejich mobilních telefonů.

Maďarsko má zatím oficiálně poměrně malý počet potvrzených případů nákazy – ve středu jich nebylo ani 200, připadá na ně ale vysoký počet úmrtí – ke středě jich bylo devět. 

Maďarské zdravotnictví patří k jedním z nejslabších v rámci Evropské unie a trpí podle názoru maďarských expertů velkým podfinancováním. Otázkou proto je, zda koncentrace moci i okázalé nasazení armády nemá předejít situaci, kdy se způsob boje Orbánovy vlády s koronavirem stane předmětem kritiky a protestů velké části Maďarů.

Oficiálně ale maďarská vláda zůstává velmi optimistická. „Epidemie bude mít nepochybně značné ekonomické důsledky a většina zemí se nyní snaží vyhnout se recesi. Maďarské šance ale patří k nejlepším,“ uklidňoval ve středu šéf Orbánova úřadu Gulyás. Maďarsko sice v minulých letech dosahovalo poměrně vysokého hospodářského růstu, ale jeho ekonomika přesto zůstává nejméně výkonnou v rámci Visegrádské čtyřky. K dobru si může připočítat veřejný dluh pod průměrem EU – zhruba 70 procent HDP (český dluh, jeden z nejnižších v EU, je kolem 30 procent HDP), ale určitě záleží i na tom, jak dlouho budou důležité firmy řídit důstojníci. Nechat je jako dlouhodobý management nezní jako nejlepší nápad.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní fotka Viktora Orbána z letošního února: Alessia Pierdomenico / Shutterstock.com

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.