Co mají společného dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce a brexit? Jejich dokončení se odkládalo už tolikrát, že nikdo nevěřil, že k němu kdy dojde. Po čerstvém vítězství Borise Johnsona to ale vypadá, že brexitu už nic nezabrání. A také třetí a čtvrtý blok Mochovců o celkovém výkonu téměř tisíc megawattů se zásadně přiblížily spuštění. Oproti původnímu plánu nabrala jejich stavba zpoždění dlouhé roky, prodražila se o astronomické částky a přinesla několik trestních stíhání.
Zásadní zlom přinesl začátek prosince. Kontrola Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) konstatovala, že nově postavená část elektrárny splňuje všechny bezpečnostní podmínky pro spuštění. Společnost Slovenské elektrárny tedy může začít do třetího bloku začít zavážet palivo a reaktor může v dubnu vyrábět elektřinu.
O devět let a pětasedmdesát miliard
Původní termín dostavby třetího bloku Mochovců byl 2012, čtvrtý měl být spuštěn roku 2013. Jak se stavba protahovala, tak se i prodražovala. Účet se z původních 2,8 miliardy eur (asi 70 miliard korun) víc než zdvojnásobil na odhadovaných 5,8 miliardy eur (asi 145 miliard korun). Nemusí to být ještě účet závěrečný, ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček připouští, že by se ještě mohl navýšit, byť prý ne zásadně.
Stavět se začínalo v roce 2008, takže stavba se z plánovaných čtyř roků protáhla na trojnásobek. A to přitom nenarážela na žádné problémy politického rázu. Hlavními dodavateli původně byla česká Škoda Jaderné strojírenství a ruský Atomstrojexport, které podepsaly dohodu o výstavbě s italskou energetickou společností Enel Ingegneria & Innovazione. Ta je dvoutřetinovým vlastníkem Slovenských elektráren, třetinovým zůstává slovenský stát. Dokončení je plně v rukou plzeňské Škody a slovenských dodavatelů, ruská firma už na dostavbě nepracuje.
Ačkoli stále udržují v provozu tepelné elektrárny Nováky a Vojany, uvádějí Slovenské elektrárny, že už dnes 91 procent energie produkují bez skleníkových plynů. Po spuštění dvou bloků v Mochovcích se tento podíl ještě zvětší. Proto byl také slovenský premiér Peter Pellegrini na čtvrtečním summitu EU, kde se dohadovala uhlíková neutralitě Unie, vysmátý a s navrženými závěry summitu bez větších problémů souhlasil. „Slovensko je připravené na uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a připojí se k většině evropských zemí, protože osobně si myslím, že Evropská unie musí být lídrem. Jen v tom případě totiž dokážeme přesvědčit i ostatní země, jako je Čína a Indie,“ uvedl Pellegrini.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
I s ohledem na dostavbu Mochovců a přípravu stavby nových bloků v druhé slovenské atomové elektrárně v Jaslovských Bohunicích měl však Pellegrini jednu zásadní podmínku. „Samozřejmě, máme některé podmínky. Jednou ze základních je, aby byla jasně deklarována technologická neutralita, to znamená, aby si každá země mohla rozhodovat o svém energetickém mixu, jaké technologie použije,“ uvedl s jasným odkazem na jádro Pellegrini.
Babišův poloúspěch
Druhý Slovák na summitu, český premiér Andrej Babiš, chtěl jít ještě dál. A žádal výslovně, aby zmínka o přípustnosti jádra jako zeleného zdroje byla součástí závěrů summitu, který zaváže státy Evropské unie ke klimatické neutralitě v roce 2050. To se Babišovi nakonec přes odpor protijaderně vystupujícího Rakouska podpořeného Lucemburskem a několika dalšími zeměmi podařilo. „Poprvé v historii jsem prosadil, že je v závěrech Evropské rady na papíře jádro, všichni se tomu bránili, já moc nerozumím proč, odpor k tomu byl velký, hlavně ze strany Rakouska a Lucemburska. Já jsem jasně řekl, že pokud prosadíme jádro, tak se Česká republika přidá k uhlíkové neutralitě v roce 2050, a to se i stalo,“ říká Babiš.
Na druhé straně se mu ale nepovedlo, aby státy Evropské unie z balíku peněz na boj s globální změnou klimatu podobně jako obnovitelné zdroje energie podpořily výstavbu jaderných zdrojů.
Zásadní zpráva pro české občany tedy je: Pokud chceme, můžeme si místo solárů, větrníků nebo přečerpávacích vodních elektráren postavit nové bloky jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Ale budeme to muset udělat za vlastní, evropské peníze na to žádné nedostaneme. Při rozvažování, kolik by nás to stálo, jestli se to někdy může ekonomicky vrátit a jak dlouho by výstavba trvala, můžeme mít na paměti příklad Mochovců. Ovšem i ostatní jaderné elektrárny, které se v Evropě v dohledné době dostavily nebo staví nám můžou napovědět, s jakýmí průtahy a s jakým prodražením proti původním plánům můžeme počítat. A pokud nové jádro chceme a chceme, aby vyrábělo elektřinu v onom roce 2050, je nejvyšší čas začít něco doopravdy dělat. Včera bylo pozdě.
Autor je redaktor Deníku. Na úvodním snímku v popředí čtyři chladicí věže 1. a 2. bloku, chladicí věže vzadu patří 3. a 4. bloku. Foto Slovenské elektrárně – seas.sk
