Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Krypto: Myšlenkový virus libra

Josef Tětek
Josef Tětek | 7. 9. 2019 | 36 komentářů | 7 042

Facebooková měna sice žádná kryptoměna není, ale dalšímu vývoji opravdových kryptoměn by mohla výrazně pomoct.

Krypto: Myšlenkový virus libra

V polovině června odkryl Facebook projekt, o kterém už se dlouho šuškalo: vlastní „kryptoměnu“. Svým názvem facebooková libra odkazuje jednak na souhvězdí Vah (sedmé znamení zvěrokruhu) a starořímskou váhovou jednotku, zvukově také asociuje (falešně) etymologickou spřízněnost s latinským liber – tedy svobodný. A pravděpodobně je to i šťouchnutí do kryptoburzy dvojčat Winklevossových, se kterými má Mark Zuckerberg trnitou historii. Ta se totiž jmenuje Gemini Exchange, podle souhvězdí Blíženců (třetí znamení zodiaku).

Někteří komentátoři nám v souvislosti s librou předkládají dystopickou vizi budoucnosti pod vševidoucím korporátním okem, já bych ale rád nabídl optimističtější výhled: Libra se může stát bodem zlomu v akceptaci myšlenky, že pro správu měny nepotřebujeme stát.

Rekapitulace projektu libra

Libra svou konstrukcí připomíná special drawing rights (SDR) Mezinárodního měnového fondu. SDR jsou účetní jednotkou členských vlád MMF a jejich hodnota je odvozena od podkladového koše národních měn (USD, EUR, RMB, JPY, GBP). Obdobně i libra má být účetní jednotka pro uživatele a obchodníky z celého světa a její hodnota má být odvozena od podkladového koše aktiv.

Aktiva budou držena v rezervním fondu (Libra Reserve) a budou sestávat z instrumentů s nízkou volatilitou a nízkým rizikem, jako jsou bankovní vklady a vládní dluhopisy. Tento rezervní fond bude spravovat Asociace Libra, organizace, kterou má v budoucnu tvořit stovka globálních korporací a neziskovek. Členové Asociace Libra budou zastávat roli validátorů sítě, tedy potvrzovat veškeré transakce a rozhodovat o dalším technologickém vývoji projektu.

Asociace Libra bude uzavřený elitní klub: komerční uchazeči musí vykazovat roční tržby ve výši aspoň miliardy dolarů a coby počáteční vklad si musí zakoupit investiční tokeny v minimální hodnotě deset milionů dolarů. Tyto investiční tokeny opravňují držitele k čerpání dividendy z celého projektu – což může být velmi lukrativní.

Zbrusu nový Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby


Platební token libra, který by měli držet běžní uživatelé, neponese žádný úrok. Ačkoli cena libry by měla být dlouhodobě stabilní vůči největším fiat měnám, bude nevyhnutelně kopírovat i inflaci těchto měn. Americký dolar, který pravděpodobně bude v podkladovém koši aktiv zastoupený nejvíc, má roční míru inflace okolo dvou procent; držet libru tak bude z hlediska kupní síly obdobné, jako držet fiat měnu na účtu s nulovým úrokem.

To nicméně nemusí být nutně špatně – pro obyvatele zemí s vysokou inflací by byla přístupná stabilní měna požehnáním. Na světě je 16 zemí, kde roční míra inflace přesahuje deset procent.

Lze samozřejmě namítnout, že obdobnou službu by poskytl každý projekt z rodiny takzvaných stablecoinů (například DAI na platformě Ethereum). Tyto projekty nicméně nikdy nedosáhnou na nativní integrace se službami jako Messenger a WhatsApp. Právě na těchto integracích staví Facebook se svou peněženkou Calibra.

Ve whitepaperu projektu libra autoři uvádějí, že až 1,7 miliardy lidí nemá dnes přístup k bankovním službám. Z nich prý ale celá miliarda nicméně disponuje chytrým telefonem – a lze předpokládat, že v něm budou mít některou z aplikací společnosti Facebook. Je nasnadě, že využívání libry v rámci těchto aplikací by bylo intuitivní a přístupné běžným uživatelům, na rozdíl od současných kryptoměnových nástrojů, jako je například MetaMask.

Co libra není. A co je

Za kryptoměnu lze libru označit jen stěží. Jedná se o projekt řízený globálními korporacemi. Projekt uzavřený a vyžadující vysokou míru důvěry ve správce systému (ačkoli whitepaper tvrdí, že „během pěti let“ bude projekt co do otevřenosti a nutnosti důvěry pravým opakem). „Blockchain“ projektu navíc není ani řetězcem bloků s časovým razítkem, což je definiční charakteristika blockchainu.

Libra je digitální měna. Občas ji někdo přirovná k zákaznickým bodům nebo firemnímu kreditu; takové systémy ovšem nemívají ambici stát se všestrannou globální měnou. Mnohem vhodnější je přirovnat libru k centralizovaným předchůdcům bitcoinu, jako byly Liberty Reserve, e-bullion, e-gold či liberty dollar.

Je tu ale jeden zásadní rozdíl. Zatímco zmíněné projekty byly zakládány a spravovány libertariánskými anarchisty (v některých případech s jasným záměrem prát špinavé peníze), libru bude spravovat švýcarská asociace, tvořená známými globálními organizacemi a neziskovkami. Jinými slovy libra je první skutečný pokus o globální, nevládní digitální měnu, který má šanci uspět.

Dosáhne-li libra byť jen částečného úspěchu a začnou-li jí platit lidé v západních zemích za služby Facebooku, Uberu, Spotify, Lyftu či eBay (všechny tyto firmy tvoří členskou základnu Asociace Libra), může se projekt stát trojským koněm, který ve svém nitru pronese do hlav uživatelů významný posun v uvažování nad podstatou peněz.

Kůň o váze trojské libry

Zdroj: ziomanzo

Myšlenkový virus

Podnětné myšlenky se šíří jako virus. Světoznámý marketér Seth Godin definoval ideavirus jako marketingový terminus technicus – tento termín však může posloužit k vysvětlení úspěšnosti šíření myšlenek obecně. Ve skutečnosti bychom mohli celou lidskou historii klidně vysvětlit s pomocí identifikace lokálně dominantních myšlenkových virů.

Jako každý virus, i ten myšlenkový má nejvyšší naději na pořádný zásah s pomocí adekvátních nosičů, kteří ho přenášejí a dál šíří.

Proč bylo osvícenství se svými „podvratnými“ myšlenkami separace státu a církve a individuální suverenity tak úspěšné a během relativně krátké doby nahradilo starý pořádek, který světu dominoval tisíce let? Protože šíření nových myšlenek se po vynálezu knihtisku stalo mnohem snazší.

S dostupnými knihami, novinami a pamflety našel myšlenkový virus osvícenství silného nosiče a rychle infikoval mysli mas. Americká revoluce vděčila za svůj úspěch do značné míry vysoké čtenosti pamfletu Common Sense Thomase Paina. Jeho myšlenky byly jak vysoce aktuální, tak i jednoduše šiřitelné – během prvního roku po publikaci pamfletu v roce 1776 se v amerických koloniích prodalo přes pět set tisíc kusů!

Thomas Paine: Common Sense

Common Sense Thomase Paina se stal v amerických koloniích okamžitým bestsellerem (zdroj: Wikipedia).

Vrátíme-li se zpátky k libře, myšlenkovým virem je koncept nevládní měny. Už jen to, že o něčem takovém seriózně uvažují globální korporace, svědčí o počínající infekci.

Jistě – podkladová aktiva budou stále fiat měny a vládní dluhopisy, ale běžní uživatelé především uvidí, že je tu k dispozici měna, kterou nedefinuje a nespravuje žádná konkrétní vláda či centrální banka. Něco tak převratného a neslýchaného v kontextu peněz zde nebylo minimálně od dob svobodného bankovnictví.

Odluka peněz a státu

Je-li libra nosičem myšlenkového viru ve smyslu odluky měny od státu, Bitcoin nese myšlenku ještě radikálnější: odluky samotných peněz od státu. Měna je pouhou reprezentací peněz – kupříkladu během zlatého standardu představovaly dolarové bankovky poukázky na podkladové peníze ve formě zlata.

V rámci dnešního finančního systému se rozdíl mezi měnou a penězi postupně rozostřil a byl do značné míry zapomenut. Myšlenkový virus nestátní měny a nestátních peněz může tuto distinkci opět navrátit do obecného povědomí. V rámci kryptoměnové komunity jsou už debaty nad povahou peněz na denním pořádku. Nosiči takových myšlenek jsou také historicky nejlepší možné: široce přístupný internet se službami jako Twitter a Medium, čtivé knihy jako Saifedeanův Bitcoin Standard nebo online magazíny jako tento.

Libra se svým zástupem korporátních těžkých vah se může stát největším nezamýšleným nosičem nejsilnějšího myšlenkového viru od separace církve a státu. Myšlenku, která je stále akutnější, může nasadit do hlavy miliard lidí.

Zasadí-li libra semínko nevládní měny, bude k nevládním penězům poté zbývat již jen krůček. Bitcoin libra neohrožuje a ani mu svou podstatou nekonkuruje, může ale naopak dlouhodobě prospět jeho přijetí.

Česká verze textu, který autor původně napsal pro Decentralize Today. Projektu libra se věnoval i jeho kryptosloupek v zatím posledním čísle magazínu Finmag

Autor článku

Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a bitcoin. Brand ambassador hardwarové peněženky Trezor. Tvůrce Stackuj.cz Podcastu. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody a Bitcoin: Odluka peněz od státu. Na Twitteru SatsJoseph.