Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Facebook zabodoval. Chytrý tah librou

Malavika  Nairová
Malavika Nairová | 10. 7. 2019 | 159 komentářů | 7 536

Těžko říct, jestli o libru budou stát lidé v zemích s rozvinutým finančnictvím a spolehlivými platebními systémy. Dá se ale předpokládat, že ji za svou vezmou lidé v rozvojových zemích, kde jsou peníze zvlášť nespolehlivé a infrastruktura nestojí za dobré slovo.

Facebook zabodoval. Chytrý tah librou

Vytvořit libru, novou kryptoměnu, byl od Facebooku chytrý tah. Pro firmu, která provozuje sociální médium, je začlenění finančních nástrojů přirozený vývoj, v tomto případě navíc s potenciálem vytvořit nejrozsáhlejší globální platební síť v historii. K letošnímu poslednímu březnu měl Facebook 2,37 miliardy uživatelů, kteří na něm byli aktivní aspoň jednou za měsíc. To z něj dělá největší světovou sociálněmediální síť, technologii, která propojuje bezprecedentně velkou, zásadní část obyvatel světa. Navzdory kritikům a skeptikům může jeho nová měna, pokud bude úspěšná, přinést mnoho dobrého. Vypadá to, že je od začátku stavěná na dobře navržených prvcích a nenese s sebou tolik rizik, jak se o ní někdy říká.

Proč?

Co má společného dolar a Facebook

Sociální médium a měna mají víc společného, než si myslíte. Jak jedno, tak druhé – pokud má být úspěšné – spoléhá na dobře fungující sítě. Používám Facebook, který mi umožní být v kontaktu s přáteli, rodinou, ale i lidmi, se kterými se stýkám pracovně. Ti všichni totiž tuhle platformu už používají. I další lidé jsou na Facebooku, protože se na něm můžou spojit s rodinou a přáteli – a není to nepodobné tomu, jak fungují peníze. Používám dolary a spoléhám na ně, protože vím, že jiní lidé budou ochotní za ně vyměnit svoje zboží. A oni si ode mě dolary vezmou, protože věří, že je budou moct směnit za zboží s někým dalším. Hodnota dolaru dnes v zásadě zcela závisí na důvěře a na očekávání, že bude jako médium směny přijímaný taky zítra, pozítří i popozítří.

Bílá kniha, kterou Facebook k libře vydal, odhaluje, že jeho měna není myšlená jako měna zcela nezávislá, jako je dolar nebo libra – nebo v první řadě bitcoin. Spíš připomíná něco, čemu ekonomové říkají „vnitřní peníze“. Jediný způsob, jak si opatřit libru, bude buď ji koupit, nebo do ní investovat při primární emisi. Libra může být vytvořena nebo emitována, jen když za ni někdo zaplatí existující fiat měnou. Získané rezervy fiat měn se pak budou investovat do aktiv s nízkým rizikem i nízkým výnosem a vlastník libry si bude moct kdykoli libru u autorizovaných směnárníků vyměnit zpátky za svoje původně investované peníze.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


To je podobné tomu, jak funguje současný bankovní systém. Většinou dnes nesměňujeme skutečné dolary, ale značnou část svých peněžních transakcí provádíme debetní nebo kreditní kartou. Nebo vypisujeme šeky. To, co se většinou přesouvá, jsou vnitřní peníze v účetní rozvaze bank, které zastupují papírové dolary. Zároveň si ale ze svého účtu kdykoli můžeme vybrat hotovost. Dále – libru bude s využitím open source blockchainové technologie spravovat nezisková asociace. Na rozdíl od současného bankovního systému tedy primárním cílem při vytváření libry není peněžní zisk.

Je otázka, jestli budou mít potřebu nebo chuť používat libru ke každodenním transakcím lidé v rozvinutých zemích s dobře fungujícími finančními systémy. Každopádně největší užitek by mohla přinést lidem z rozvojových zemí, kteří nemají přístup k finančním produktům nebo dokonce ani elektronickému bankovnictví, mají ale telefon a přístup k internetu. Obyvatelé některých afrických zemí už zažili „revoluci mobilních peněz“, když mohli začít používat privátně vydávané vnitřní peníze jako M-Pesa. A podobně by libra mohla představovat pro miliony lidí v rozvojových zemích celého světa cestu k jednoduššímu placení, převodům, a dokonce i půjčkám. Což znamená volné pole pro obchod, ze kterého by lidé měli užitek, a ekonomický růst.

Technologie proměňuje ekonomiku

Ano, jistě jsou tady legitimní obavy o bezpečí osobních dat, které je třeba vyřešit. Přesto ale nakonec musíme libru přivítat jako krok kupředu – kvůli tomu, čemu se říká „permissionless innovation“, tedy inovace, jejíž autor se dopředu autorit neptá, jestli smí inovovat, nebo obecněji kvůli tomu, že do světa měn přináší konkurenci – což je ve světě, kterému dominují centrální banky, věru vzácný úkaz. Je to podobné tomu, když Facebook v roce 2015 umožnil neziskovkám a jednotlivcům dělat crowdfounding pro dobročinné účely a využít k tomu svou globální síť. I emise jeho vlastní soukromé měny je přirozený krok kupředu, který může přinést prospěch mnoha lidem, kteří Facebook využívají a nemají přístup k penězům v elektronické podobě.

Může pochopitelně dojít i k tomu, že po uvedení libry Facebook ještě vyroste co do počtu uživatelů, protože se někteří lidé nalodí právě kvůli užitku spojenému s librou.

Jistá je jedna věc: žijeme v zajímavých časech. Technologie posouvá meze zavedených konvencí a institucí, kterým jsme uvykli. Od toho, že se můžete stát e-občanem Estonska, až po možnost posbírat s využitím soukromé měny vydávané Facebookem z celého světa obrovskou sumu peněz na dobročinnost technologie vytváří možnosti, jaké jsme nikdy před tím neměli. A my si sotva začínáme uvědomovat, co z toho všechno může plynout pro trhy, občanskou společnost i národní státy.

Z originálu, který vyšel na FEE.org, pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Autor článku

Malavika  Nairová

Malavika Nairová

Malavika Nair je odborný asistent ekonomie v Johnsonově centru pro politickou ekonomii při Univerzitě Troy. Ve svém výzkumu se soustředí na monetární teorii, historii finančnictví, soukromé podnikání v peněžnictví a finančních službách a ekonomií kastovního systému.