Diskuze: Facebook zabodoval. Chytrý tah librou

Martin Fryštacky|15. 10. 2019 19:29

Ať je to jak chce, tak Libra je minimálně diskutabilní projekt. Jsem zvědavý jak to celé dopadne, když se objevují takovéto spekulace https://finex.cz/facebook-libra-na-rozcesti-proc-nemit-obavy/ nebo https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/libra-facebook-g7-kryptomena-mastercard-visa.A191014_102933_eko-zahranicni_fih ještě dávno před fungováním :). Nevím no, rozhodně to beru s rezervou.

Richard Fuld|14. 8. 2019 12:50| reakce na Honza _ - 13. 8. 2019 09:22

Státní licence není privilegium. Stát není panovník, který uděluje privilegia za zásluhy. Stát uděluje licence bankám, stejně jako lékařům, advokátům a jiným profesím. Stát zde není v roli panovníka udělujícího privilegia. Stát je zde v roli regulátora daných činností, které z principu nemůže vykonávat každý hej nebo počkej.

Honza _|13. 8. 2019 09:22| reakce na Richard Fuld - 12. 8. 2019 15:47

Odporujete si sám...
"Současné banky nemají žádné privilegium oproti Vám. Klidně si sežeňte kapitál, požádejte o licenci a banku si založte a začněte podnikat jako banka."

STÁTNÍ LICENCE je to privilegium!

Richard Fuld|12. 8. 2019 15:47| reakce na Jan Altman - 9. 8. 2019 19:18

Pokud platí zlatý standard, kdy každá peněžní jednotka musí být kryta konkrétním množstvím zlata, které musí držet ten, kdo peníze emitoval, pak v zemi, kde není ani zrnko zlata, nebude emitována ani jediná peněžní jednotka. Současně neexistuje jediný rozumný důvod, proč by mělo množství existujících peněz odpovídat množství nějakého kovu, či jiné komodity v držení emitenta peněz. Takové pravidlo pouze omezuje emitenty (banky), jejichž úkolem je poskytovat na trhu úvěry všem, kteří potřebují peníze pro své podnikání nebo spotřebu. Pokud jsou v tomto banky omezeny, pak je tím i zcela nesmyslně omezován i potenciál celé ekonomiky (nedojde k realizaci spotřeby ani produkce, přestože ekonomické subjekty měly v úmyslu spotřebovávat a produkovat). Jinými slovy, lidé by podnikali, spotřebovávali, produkovali, ale nemohou, protože banky už nemají (kvůli zlatému standardu) žádné peníze, které by jim půjčily. Toto je princip zlaté svěrací kazajky.

Současné banky nemají žádné privilegium oproti Vám. Klidně si sežeňte kapitál, požádejte o licenci a banku si založte a začněte podnikat jako banka.

V současném systému je peněz právě tolik, kolik si ti, kteří si chtějí půjčit, půjčí a kolik banky, půjčit (s ohledem na své vlastní ekonomické zájmy) chtějí a (s ohledem na kapitálovou vybavenost) mohou. I v prostředí účetních peněz může bankovní systém teoreticky narazit na strop, kdy banky vyčerpají veškerý vlastní kapitál na krytí svých aktiv a následně již nebudou moci kvůli pravidlům kapitálové přiměřenosti půjčit více.

Naštěstí je podnikání v bankovnictví docela ziskové, takže banky si případnou kredibilní poptávku po úvěrech utéci nenechají. Popř. může v takovém případě centrální banka adekvátně zmírnit pravidla pro kapitálovou přiměřenost. Proto jsou pro peněžní systém tak závažné ztráty bank, protože ty snižují vlastní kapitál bank, které díky tomu musí omezit svoji úvěrovou činnost a tím dojde k narušení oné blahodárné pružnosti peněžní nabídky.

To, jestli je peněz "akorát" určuje, zda se dostane na všechny ty, kteří si chtějí půjčit peníze od bank a kterým banky peníze půjčit chtějí. Naštěstí už to dnes nezávisí zcela nesmyslně na tom, kolik je na světě např. zlata nebo jiné komodity!!!

Richard Fuld|12. 8. 2019 15:22| reakce na Jan Altman - 9. 8. 2019 19:15

Reagujete na něco, co jsem vůbec nenapsal. :-)

Netvrdím, že když bude konstantní množství peněz, že porostou ceny akcií a nemovitostí. Tvrdím jen, že pokud je peněžní zásoba pružná, pak ceny akcií i nemovitostí budou projevem převisu poptávky na nabídkou a že nárůst množství peněz bude pouze důsledkem onoho nárůstu poptávky. Jinými slovy, není to zvýšený objem peněz, co způsobuje růst cen. Je to zvýšená poptávka a zaostávající nabídka, která může za růst cen. To platí o všem, nejen o akciích a nemovitostech. A platí to bez ohledu na to, zda je objem peněz konstantní nebo pružný.

Nicméně ceny akcií i nemovitostí mohou růst i v případě, že bude konstantní objem peněžní zásoby a opět v důsledku zvýšené poptávky, jejímž důsledkem bude v tomto případě zrychlení oběhu peněz v ekonomice.

Pokud budou úrokové sazby vysoké, bude méně lidí nakupovat (cokoliv) na dluh = bude nižší poptávka ale i nižší nabídka, protože producentům vzrostou náklady na financování nových produkčních kapacit. Pokud budou úrokové sazby nízké, bude více lidí ochotno financovat svou spotřebu i investice na dluh = bude vyšší poptávka i nabídka. Úrokové sazby na rovnovážné úrovni budou znamenat, že ceny ani neporostou ani nebudou klesat. Problém je, že rovnovážné úrokové sazby jsou jiné pro spotřebitele, kteří nakupují auta a jiné pro investory do nemovitostí. Představa, že se lze nastavit výši úrokových sazeb tak, aby ceny všeho byly stabilní, je nepochopení základních principů tržní ekonomiky. :-)

"Inflace je vždy a všude peněžní jev". Zbytečná diskuse o tom, co bylo dříve, jestli růst cen nebo růst peněžní zásoby. Bez rozhodnutí kupujících, že koupí nějaký statek, cena toho statku prostě nevroste, bez ohledu na to, jestli vzrostl nebo nevzrostl objem peněz v ekonomice. Primární je vždy rozhodnutí spotřebitele (investora) a producenta. Jestli je objem peněz tolik nebo tolik, nemá v reálu žádný relevantní vliv. Dnešní peníze jsou jen pasívní účetní záznamy, které jen kopírují skutečné dění na trzích. Už dávno nemají nějakou zásadní moc tyto trhy ovlivňovat (naštěstí).

Jan Altman|9. 8. 2019 19:18| reakce na Richard Fuld - 9. 8. 2019 12:34

Neexistuje nic jako "málo peněz"!

"peněz je přesně tolik, o kolik ji na trhu na základě zcela svobodných transakcí vznikne."

Jako fakt? Takže když privilegia, která mají banky, dostanou všichni, tak stále bude na trhu peněz "akorát"? Když já vám i vy mě si navzájem půjčíme čerstvě vytvořený bilion za úrok nula či dokonce minus pět procent, tak peněz bude stále akorát?

Jan Altman|9. 8. 2019 19:15| reakce na Richard Fuld - 9. 8. 2019 12:55

I vy logiku!
Takže kdyby v oběhu bylo konstantní množství peněz, tak by akcie stále letěly nahoru? Nemovitosti by stále zdražovaly, přestože jich (na rozdíl od lidí) přibývá? Jak asi???

Nemovitosti budou zdražovat stejně rychle, ať jsou hypoteční úroky +2%, +20%, nebo -10%, ano???

"Friedman vynaložil velké úsilí, aby dokázal, že keynesiánská makroekonomie je vybudována na vratkých základech. Jedním z těchto vratkých základů byla Keynesova spotřební funkce, tím druhým pak Keynesova teorie peněz. V roce 1956 vyšel Friedmanem redigovaný sborník Studie o kvantitativní teorii peněz, který byl významným dílem chicagského monetarismu. Friedman kritizoval Keynesovu funkci poptávky po penězích jako příliš jednoduchou a nahradil ji komplexnější funkcí, z níž vyplývalo, že poptávka po penězích je stabilní a předvídatelná funkce. Friedman a další monetaristé na základě této nové teorie poptávky po penězích dokazovali, že existuje silná vazba mezi růstem peněžní zásoby a inflací. Z toho vyplývalo, že inflace je vždy a všude peněžní jev – jedinou příčinou inflace je růst množství peněz a jediná instituce, která má v rukou klíč k inflaci, je centrální banka."

Richard Fuld|9. 8. 2019 12:55| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2019 12:23

To už byste přece měl vědět, že růst cen (čehokoliv) v tržní ekonomice způsobuje pouze převis poptávky nad nabídkou. Objem peněz v ekonomice je pouhým projevem ekonomických procesů probíhajících na trhu. Když se lidé (banky) rozhodnou nakupovat na dluh akcie a/nebo nemovitosti a poptávka tak převýší aktuální nabídku, růst cen bude samozřejmě v přímé příčinné souvislosti s těmito nákupními rozhodnutími. Vedlejším a zcela přirozeným důsledkem(!) nákupů financovaných bankovním úvěrem je pak růst peněžní zásoby (pokud tento vliv nepřekoná objem zanikajících peněz v důsledku splácení dříve přijatých úvěrů). Tento růst objemu peněz ale není příčinou růstu cen. Naopak jde o neutrální projev toho, že někdo financuje své nákupy bankovním úvěrem.

Stejně tak platí, že banky mohou svou poptávkou hnát nahoru ceny toho, co nakupují. V tomto směru jsou banky ale omezeny pravidly kapitálové přiměřenosti a tedy v podstatě výší nevyužitého vlastního kapitálu. QE v tomto nehraje žádnou roli. Banky při QE toliko vyměňují svoje státní dluhopisy za likviditu, za kterou mohou nakoupit zase jen státní dluhopisy, pokud by nemělo došlo k nárůstu jejich rizikové expozice a "propálení" části "volného" vlastního kapitálu. K nákupu rizikových aktiv banky pořád potřebují adekvátní vlastní kapitál, který jim musí poskytnou akcionáři, nebo ho musí získat svým ziskovým podnikáním. Než ale podstoupí riziko, které jim může přinést zisk, musí nejprve disponovat příslušným vlastním kapitálem. QE na výši vlastního kapitálu bank nemá principiálně žádný vliv.

Richard Fuld|9. 8. 2019 12:34| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2019 12:49

Zjevně jste nepochopil, co píšu. Píšu o analogii dvou situací, nikoliv o tom, že účetní peníze jsou stejné jak BTC.

V dobách zlatého standardu bylo objektivně málo peněz, a tak vznikaly (spontánně, nikoliv z donucení) účetní peníze, které nedostatek peněz řešily.

V dobách účetních peněz "řešíme" údajný nadbytek peněz a "řešením" má být kryptoměna s předem daným omezeným objemem emise. Chybou tohoto konceptu ale je, že žádný nadbytek účetních peněz neexistuje, protože peněz je přesně tolik, o kolik ji na trhu na základě zcela svobodných transakcí vznikne. Takže kryptoměny představují "řešení" neexistujícího problému, které však nějaký skutečný problém spolehlivě vyvolá.

Jan Altman|8. 8. 2019 12:49| reakce na Richard Fuld - 15. 7. 2019 18:16

"Účetní peníze byli tehdy vlastně jakýmisi bitcoiny té doby. :-) Byly alternativní měnou ke zlatu. Jen tehdy se jimi namísto nadbytku peněz (jako dnes), řešil jejich totální nedostatek."

NE:
1) Bitcoin má algoritmem jasně daný a predikovatelný a konečný růst peněžní zásoby. Zásoba dolarů roste exponenciálně.
2) Bitcoin nikdo nikomu nenutí. Kdežto papírky vlády lidem vždy vnutily silou, stejně jako jim silou zakázaly, znárodnily a zabavily zlato.

Jan Altman|8. 8. 2019 12:40| reakce na Honza _ - 16. 7. 2019 23:33

Přesně tak. A to zde zatím nemáme motivaci v podobě velké inflace, záporných úroků, kapitálových kontrol, omezování hotovosti, vrtulníkových peněz, nepodmíněného základního příjmu rovnou z tiskárny, bankrotujícího státu, atd...

Stejně tak zde (zatím) nemáme kolabující penze a zdrav systém. Ale dříve či později lidem dojde, že z odvedeného SocPoj dostanou zpět tak čtvrtinu (a budoucí generace ani to ne). Motivace k EXITu bude velmi prudce narůstat. A na to (ve vlastním ziskovém zájmu) budou reagovat podnikatelé nabízením lepších alternativ.

Jan Altman|8. 8. 2019 12:37| reakce na Petr Vorlíček - 16. 7. 2019 23:13

Samozřejmě. Když bude vysoká inflace, nebo třeba záporné úroky na účtech, nebo třeba zakázaná hotovost, ...
... tak ti zaměstnanci SAMI budou preferovat mzdu v BTC (protože toho se inflace netýká, záporné úroky či kapitálové kontroly také ne a zakázanou hotovost dobře nahrazuje - třeba když budete chtít po řemeslníkovi 20% slevu za to, že to bude bez dokladu - když nebude existovat hotovost, bitcoin ji zastane).

"jak budete platit sociální a zdravotní"
No ideálně NIJAK! Již dnes ho přeci platím jen z donucení, pod hrozbou trestu. Je pro mne krajně nevýhodné. Takže si raději zaplatím nějakou zcela tržní alternativu (která vznikne hned, jakmile bude dostatečná poptávka).

A jaká akciovka? Firmy budoucnosti budou jako OpenBazar či ArcadeCity. Decentralizované, anonymní, založené na reputačních algoritmech, chytrých kontraktech a kryptoměnách. I Uber a AirBnb jsou proti tomu jen směšné přechodné fáze. Zrovna takovou komerční zdravotní pojišťovnu si na těchto technologiích umím představit velmi dobře.

Uvědomte si, že za 15-20 let stát nebude mít na penze - a uznává to většina ekonomů, přiznal to guvernér ČNB i bývalý ministr financí Pilný. Ze STEJNÉHO DŮVODU stát nebude mít ani na zdravotní péči: opět málo mladých zdravých pilných plátců a hodně starých nemocných neplatících konzumentů (a k tomu rostoucí počty státních zaměstnanců, grantařů, dávkařů a dotačníků).
Kdo proboha bude platit státu socPoj (když výhled na penzi bude nulový), kdo zdravPoj, když kvalita péče půjde do kopru a spoluúčast nahoru? Nutně a neodvratně! Každý pilný a pracovitý produktivní člověk bude mít dramaticky rostoucí motivaci systém opustit a najít si tržní náhradu. A to bude podněcovat vznik těchto alternativ. A nikdo s tím nic neudělá, lze to jen mírně zpomalit, ale silně motivovanou masu lidí s nadprůměrnou kupní silou nic nezastaví.

Jan Altman|8. 8. 2019 12:23| reakce na Richard Fuld - 31. 7. 2019 16:57

"Chtěli napumpovat, ale neuspěli, protože QE tak nefunguje. "

A růst cen akcií či nemovitostí je tedy způsoben čím jiným, než tím, že do ekonomiky bylo napumpováno více peněz?!

Richard Fuld|5. 8. 2019 16:22| reakce na Jan Altman - 1. 8. 2019 09:20

To nemá cenu. :-) Musí na to přijít sami.

Richard Fuld|5. 8. 2019 16:21| reakce na Jan Altman - 1. 8. 2019 09:23

V těch Vámi uvedených případech to neprobíhalo ani zdánlivě podobně, natož pak "přesně tak". :-)

Jan Altman|1. 8. 2019 09:23| reakce na Richard Fuld - 31. 7. 2019 16:31

Přesně tak.
Přesně tak.
Přesně tak to probíhalo.
Přesně tak to probíhalo ve Venezuele, Zimbabwe, Výmaru, Maďarsku, Jugošce a stovce dalších zemí.
Že...
Takže vůbec nemám obavy o to, jak to bude probíhat nyní zde :-)

Jan Altman|1. 8. 2019 09:20| reakce na Richard Fuld - 31. 7. 2019 16:39

Jo, běžte těm centrálním bankéřům vysvětlit, jak jsou zpozdilí a vy osvícený.

Richard Fuld|31. 7. 2019 17:00| reakce na Jan Altman - 25. 7. 2019 16:34

Uvolňování? Není třeba. Peněžní systém je pružný. Není třeba nic uvolňovat. :-) QE byla zbytečná blamáž.

Richard Fuld|31. 7. 2019 16:59| reakce na Jan Altman - 25. 7. 2019 17:07

Vy taky žijete jen za cenu stále rostoucích stimulací. :-) Na tom není nic špatného. Naopak, bez stimulací zhebnete.

Richard Fuld|31. 7. 2019 16:57| reakce na Jan Altman - 26. 7. 2019 09:57

"Myšlenka byla asi taková, že když každý dostane úvěr s nulovou úrokovou sazbou, „nemůže“ zbankrotovat."

Tento Pikorův blábol je směšný. Do bankrotu se může firma dostat i v případě záporných úrokových sazeb. Úrokové náklady jsou jen zlomečkem nákladů podniků. Všechny ostatní náklady, pokud převyšují příjmy mohou způsobit bankrot firmy úplně v pohodě, bez ohledu to, jak nízké jsou úrokové sazby.

Pikora: "jak jen to kámošovi snadno vysvětlit, aby pochopil tak složitou věc bez znalosti ekonomie?"

Neznalostí ekonomie v tomto případě oplývá právě Pikora. :-)

A ty bláboly o politicích, kteří pošlou do centrální banky zase ty samé své lidi, kteří dál budou držet úroky na nule, to už snad nemá cenu komentovat.

Už jsem myslel, že větší pitomost už v tom článku nenajdu, ale pak najednou: "Velké centrální banky tak napumpovaly do ekonomiky biliony dolarů." To je jak ta o Smolíčkovi Pacholíčkovi. :-) Chtěli napumpovat, ale neuspěli, protože QE tak nefunguje.

Ještě by měl Pikora vysvětlit, proč by měly firmy krachovat kvůli vysokým úrokovým sazbám? Vždyť je to nesmysl, aby zdravá firma zkrachovala jenom protože nějaký diletant zvedne vysoko úrokové sazby. Ten Pikora by se měl zdržet veřejného vystupování, když je to takový diletant. V době, kdy všichni tvrdí, že je málo podnikatelů a firem, aby rozproudili ekonomiku, by Pikora nejraději nechal třetinu z nich zkrachovat. Proč? Protože si Pikora myslí, že by to bylo super?

Ano, už bylo líp? Sorry jako. Líp bude. Zase a zase. Navzdory všem Pikorům.

A ještě tomu šaškovi vadí nízká nezaměstnanost a současnou situaci přirovnává k socialismu. :-) K tomu už opravdu není co napsat.

A nakonec typicky, tomu svému kamarádovi nijak nepomohl. Maximálně v něm posílil jeho pocit, že je vše před zhroucením. Ten prodal všechny své akcie amerických společností a teď bude v příštích 20-ti letech koukat na to jak rostou. :-) Pikora a Šichtařová - komici české ekonomické publicistiky. Děs, běs.

Richard Fuld|31. 7. 2019 16:39| reakce na Jan Altman - 25. 7. 2019 16:31

Jen tomu tak říkají. Rezervy. :-) Ve skutečnosti centrální banky žádné skutečné rezervy nedrží. Když budou chtít centrální banky intervenovat na devizovém trhu na podporu domácí měny, tak jednoduše začnou prodávat dolary, které nemají, stejně jako prodávají koruny, které nemají, když intervenují proti vlastní měně. Centrální banky vždy nakupují za likviditu, kterou nemají a kterou právě daným nákupem vytváří. Mezi tvorbou korunové likvidity nebo dolarové likvidity není žádný zásadní rozdíl.

Rezervy v bankovnictví (včetně těch devizových) = anachronismus, bez valného smyslu.
Zlaté rezervy = zbytečné držení komodity, nic jiného.

Richard Fuld|31. 7. 2019 16:31| reakce na Jan Altman - 25. 7. 2019 16:36

Kdo nechce držet peníze, ten je nedrží. Už teď. :-)
Pokud se budou lidé zbavovat peněz, vyvolají inflaci, porostou úrokové sazby, a přestane růst objem peněžní zásoby (budou peníze zanikat splácením dluhů, ale nebudou vznikat nové díky úvěrové kontrakci). Peněz bude méně, než je potřeba a by mohly začít klesat zpět na původní hodnoty. Ale nezačnou, protože chybějící peníze nahradí fiskální expanze a vliv poklesu úrokových sazeb. Lidé, co nechtěli peníze už je pak nebudou mít (ty zanikly a nové nevznikly), a to je vše. Nic strašného.

Jan Capouch|28. 7. 2019 21:12| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:57

To jsou takové ty první vlaštovky :-)
104 kg nejsou drobné.

Jan Altman|26. 7. 2019 09:57| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:56

Tohle tady vytváříte:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/96657/vladimir-pikora-zombie-firmy-zaporne-uroky-je-to-jeste-kapitalismus.html

Jan Altman|25. 7. 2019 17:07| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:56

Vybudovali jste chorou socialistickou ekonomiku, která je schopná jakž takž přežívat jen za cenu stále rostoucích stimulací.

Jan Altman|25. 7. 2019 16:36| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:42

Tak uvidíme, jakou transakční hodnotu (kupní sílu) ty vaše papírky budou mít, až je nikdo nebude ochoten držet jako uchovatele hodnoty (pokud vím, to se stalo ve Výmaru. Zimbabwe, Venezuele, ...).

Jan Altman|25. 7. 2019 16:34| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:56

No to jsem zvědav, kam to vaše nekonečné exponenciální uvolňování povede.
Až budou sazby minus 15 procent a poběží QE v objemu desetinásobku HDP...
... já tipuju, že se jednoho dne ucho utrhne, vy tipujete, že ucho bude čím dál více titanovější a karbonovější, neutrhnutelné. Tak uvidíme.
Zatím to vypadá, že držitelé měnových monopolů mají čím dál větší strach z konkurence. Podle mě oprávněně, podle vás ne.

Jan Altman|25. 7. 2019 16:31| reakce na Richard Fuld - 25. 7. 2019 12:54

Zvláštní tedy, že centrální banky drží zlaté a dolarové rezervy, když je to takový anachronismus...

Richard Fuld|25. 7. 2019 12:57| reakce na Jan Capouch - 24. 7. 2019 08:52

104 kg? No to na zlato moc nepřešli. :-)

Richard Fuld|25. 7. 2019 12:56| reakce na Jan Altman - 23. 7. 2019 09:26

Vtip je v tom, že dokud se uvolňuje žádná krize nepřijde. Krize přijde až někdo ostatní přesvědčí, že je třeba se začít připravovat na další krizi a tím ji vyvolá. :-)