Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Zdanit pojišťovnám rezervy?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
18. 5. 2018
 18 448

Slibem nezarmoutíš. Andrej Babiš by mohl vyprávět. Sehnat peníze na realizaci plánů z cest po krajích a z vládního prohlášení, ale nebude hračka. Nějaká ta miliardička by se našla třeba u pojišťoven. Může si ji vzít, nebude chybět, když přijde velká pohroma a budou se muset vyplácet pojistky?

Očima expertů: Zdanit pojišťovnám rezervy?
Zdroj: Shutterstock

Premiér v demisi Andrej Babiš pořádá se svými ministry jednu spanilou jízdu do regionů za druhou. Vzduchem létají miliardové sliby. Stadiony, nádraží, dálnice, silnice, ekologické projekty – všechno bude! Teď ještě sehnat peníze. Není to tak dávno, co druhý nejbohatší „Čech“ předvedl, že je v tomto směru nebývale kreativní. Z ničeho nic totiž dokázal najít 170 miliard, které se prý jen tak ladem povalují na ministerstvech. Časem se ovšem ukázalo, že to s jejich zhmotněním nemusí být tak snadné, jak si Babiš představuje.

Peníze do rozpočtu bude nutné hledat jinde. Třeba u soukromých subjektů. V nedávno zveřejněném předběžném programovém prohlášení těžce vznikající vládní koalice ANO a ČSSD (s podporou komunistů) se píše například o revizi daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví, která údajně bude souviset s implementací evropské směrnice Solvency II, regulující činnost pojišťoven. Technické rezervy vytváří pojišťovna prakticky ke každé své činnosti. Tak, aby vždycky měla dostatečně velký balík peněz na vypořádání všech případných nároků svých klientů. O technické rezervy se ovšem snižuje daňový základ… „Chceme vytvořit pojistku, a je tady jakýsi evropský předpis, aby pojišťovny nemohly jednoduše optimalizovat daňový základ tím, že si budou tvořit rezervy podle toho, jak jim vyjde daňový základ,“ řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová ČTK. Odhaduje, že by se takto do státního rozpočtu mělo z pojišťoven dát vytlačit zhruba pět miliard korun. Kritici návrhu, pochopitelně zejména z pojišťoven, pak upozorňují, že po státním zásahu by v případě rozsáhlejší živelné katastrofy také pojišťovnám mohly v rezervách scházet peníze na výplatu všech pojistek, což by – mírně řečeno destabilizovalo pojistný trh. 

Jak se na to dívají odborníci? Je správné zdanit pojišťovnám technické rezervy? Opravdu tím stát získá pět miliard korun? Jaké dopady by mohlo opatření mít v praxi?

Jan Matoušek

výkonný ředitel České asociace pojišťoven

Jan Matoušek
-
+6
+

Technické rezervy pojišťovnám slouží ke krytí budoucích výplat pojistného plnění, nepředstavují zisk a nemůžou být rozděleny akcionářům. České pojišťovny vyšly z finanční krize beze ztráty stability, na rozdíl od pojišťoven v řadě jiných evropských států, zejména díky důrazu na adekvátní řízení rizik a obezřetný přístup k odhadu těchto závazků. Legitimní politická diskuze o změně zdaňování technických rezerv nesmí vést k penalizaci pojišťoven za jejich obezřetné chování a ke snížení jejich odolnosti.


Jan Pošvář

poslanec, Piráti

Jan Pošvář
-
+6
+

Jak bude vypadat nový návrh propočtu výše rezerv a jak došla paní ministryně k odhadu příjmu až pět miliard korun, zatím nevíme. Je sice pravda, že pojišťovny mají určitou možnost snižování svého daňového základu navýšením technických rezerv, ale zda a v jaké míře se to skutečně děje, paní Schillerová nedoložila. Piráti si proto chystají celou baterii dotazů na ministryni financí a budou chtít vidět podrobné propočty. Rozhodně nesmí dojít k podhodnocení výše technických rezerv, to by bylo velmi riskantní.

Máme navíc za sebou dlouhé období nízkých úrokových sazeb, které tlačilo pojišťovny k tomu, aby zařazovaly do svého portfolia méně konzervativní, tedy rizikovější investice. Na to upozorňuje ČNB ve své zprávě o finanční stabilitě v roce 2015/2016. S tím souvisí další dvě proměnné. Vývoj bilance pojišťoven po ukončení kurzového závazku ČNB a chystaná legislativa v oblasti dluhopisů, která chce mezi uznatelná krycí aktiva dluhů zařadit širší okruh derivátů. To všechno bude třeba vzít v potaz.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom, Cyrrus

Lukáš Kovanda
-
+24
+

Pojišťovny v Česku jsou na tom s penězi velmi dobře, to je známý fakt. Stát teď dostal na část z nich zálusk. Aby to nevypadalo příliš okatě, opentlí to bruselskou směrnicí. Vida, občas to jsou i sami proevropští politici, kteří se rádi zaštítí Bruselem, když mají provést krok, jenž nahněvá tu či onu zájmovou skupinu.  Šéf asociace pojišťoven, tedy hlava příslušné zájmové skupiny, hnedle varuje, že když si od nich stát nové miliardy vezme, zhorší se možnosti vyplácení pojistek třeba při povodních. Jinými slovy, pojištění zdraží. Kdo bude na tomto zdražení škodný, je nabíledni. Řadový občan.

Čili ještě jinak: část občanů poskytne dodatečné miliardy jiné části občanů. První přijdou o nepojištěnou střechu nad hlavou při nejbližší povodni, druzí budou mít třeba vlak zadarmo. Výsledek? Popovodňová zkáza rozměrů větších, než musely být, a k prasknutí narvaná kupé národního dopravce. A další přerozdělování, z něhož státu něco zůstane za nehty, takže se třeba zas rozšíří řady úředníků, totiž vládě nakloněných voličů. Až bude nejhůř, hodí se to všechno na Brusel, čímž se dále posílí spodní proudy české politiky. To nevymyslíš.


Gabriela Ivanco

daňová poradkyně Mazars

Gabriela Ivanco
-
-6
+

Revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví, která je součástí programového prohlášení vlády, si zjevně klade za cíl nastavit nově pravidla v návaznosti na evropskou směrnici Solvency II, jejímž cílem je regulace a harmonizace právní úpravy pojišťovnictví jednotlivých členských států. V této souvislosti by mělo dojít k omezení možnosti úmyslného nadhodnocování ze strany poplatníků a optimalizaci daňového základu, na druhou stranu zde může vznikat určité riziko neschopnosti pojišťoven vyplácet svým klientům pojistky v krizových situacích, například v případě živelných pohrom a podobně.

Vzhledem k tomu, že se Česká republika výše uvedenou směrnici zavázala implementovat do národní legislativy a už nyní je v této záležitosti v prodlení, pokud budou nová pravidla zavedena s určitou opatrností a po poradě s asociací pojišťoven a jinými zainteresovanými subjekty, aby se předešlo výše uvedeným rizikům, bude se jednat o krok správným směrem.


Jan Skopeček

poslanec, ekonomický expert ODS

Jan Skopeček
-
+14
+

Česko potřebuje stabilní pojišťovny. Likvidace rezerv je krok špatným směrem. Andrej Babiš se už jako ministr financí snažil systematicky hledat rezervy veřejných institucí a rozpouštět je ve státním rozpočtu. Pokračuje to i současným návrhem na novelu Fondu národního majetku, kdy si chce sáhnout na takzvaný privatizační fond. Tímto krokem by se mohlo uvolnit až 21 miliard korun, které mohou být využity na populistické sliby, jako je například dotované jízdné.

Vláda Andreje Babiše ale nehledá rezervní prostředky jen ve veřejném sektoru, zaměřila se i na soukromé společnosti. Nově tak vznikl návrh na omezení technických rezerv pojišťoven, čímž chce vláda získat až pět miliard korun. Velké tuzemské pojišťovny sice mají rezervy v řádu desítek miliard korun, potřebují je ale pro případ mimořádných událostí, jako jsou třeba povodně. Ponížení rezerv sníží finanční stabilitu pojišťoven, což může být v mimořádných okamžicích problém. Česko se dlouhodobě může pyšnit stabilním bankovním i pojistným sektorem a jakékoliv návrhy, které by to mohly změnit, jsou zbytečné. Chce se to zaměřit na výdajovou stranu rozpočtu, naučit se hospodařit efektivně, a nikoliv jen hledat za každou cenu další zdroje pro ještě větší a nesmyslné státní přerozdělování.


Martin Švec

produktový ředitel a pojistný matematik Partners

Martin Švec
-
+10
+

Která odpověď se vám dneska – pozor – nejmíň zalíbila?

Použití metodiky Solvency II jako nástroje pro získání peněz do rozpočtu se může nakonec ukázat jako kontraproduktivní, neboť metodika Solvency II je několikanásobně složitější než metodika daná zákonem o účetnictví. Faktorů, které ovlivňují výpočet, je celá řada, a kvůli tomu je tu daleko větší manévrovací prostor. Pokud si uvědomíme, že dnes je z pohledu managementu důležité ukázat co největší kapitálovou přiměřenost (jak je pojišťovna silná a stabilní), je přirozený tlak na nízké technické rezervy spočítané dle Solvency II. Pokud ale z pohledu managementu bude cíl daňová optimalizace, bude tlak přesně opačný a může se stát, že technické rezervy podle Solvency II budou nakonec stejné jako podle zákona o účetnictví a požadovaných pět miliard do státního rozpočtu nepřiteče.

Systémovější by bylo, kdyby se ministerstvo snažilo, aby celý pojišťovnický sektor přešel kompletně na výkaznictví dle IFRS, který je principiálně Solvency II podobný a přinese realističtější pohled na finanční situaci pojišťoven.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

alena schillerováandrej babišdaň z příjmůlukáš kovandapojišťovnystátní rozpočet
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo