Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Šest důkazů, že Čína se chce obchodní válce s USA vyhnout

Qing Shan Ding
Qing Shan Ding | 11. 4. 2018 | 2 komentáře | 2 541
clačínaobchodní válkausa

Na hrozbu amerických cel Číňané odpověděli stejnou mincí. Do války se jim ale nechce.

Šest důkazů, že Čína se chce obchodní válce s USA vyhnout

Když Trumpova administrativa oznámila, že zavede cla na čínský dovoz ve výši 60 miliard dolarů, ozývaly se varovné hlasy, podle kterých se schyluje mezi oběma velmocemi k obchodní válce. Čína odpověděla prohlášením o přípravě odvetného celního zatížení celkem 128 amerických produktů, dosahujícího výše až tří miliard dolarů.

Přesto najdeme hned několik důvodů, proč nevěřit, že by se Čína chtěla s Amerikou pouštět do války. Soudě podle četných signálů na nedávném výročním společném rokování Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu, s Čínským lidově politickým poradním shromážděním (orgánem čínské „národní fronty“), je víc než zřejmé, že Čína hodlá udržet svou ekonomiku otevřenou.

Tisková konference v závěru tohoto významného výročního sjezdu nabídla vzácnou a ojedinělou příležitost nahlédnout do vnitřního uvažování politického vedení autoritářského státu, kterým Čína bezesporu zůstává. Zasedání se letos hodně soustředilo na prezidenta Si Ťin-pchinga a zrušilo omezení výkonu prezidentské funkce na dvě volební období. Několik zásadních prohlášení se ale věnovalo i čínské ekonomice. A ústřední téma bylo nabíledni: otevřený obchod se zbytkem světa.

Z obšírné dvouhodinové tiskové konference čínského premiéra Li Kche-čchianga, konané 19. března, jsem vybral šest klíčových bodů. Jeho tiskovka v mnoha ohledech připomínala řeč prezidenta Si Ťin-pchinga z loňské ekonomické konference v Davosu: Čína je odhodlaná prohloubit mezinárodní integraci a rozhodně si nepřeje rozpoutat obchodní válku.

1. Nulový prospěch z obchodní války

Čínská ekonomická transformace je založená na globalizaci a volném obchodu. Rozhodnutí otevřít v 70. letech trhy zlepšilo životy milionům Číňanů. A jak ukazuje i můj výzkum, v Číně se nesetkáme ani s žádnými spodními proudy, které by inklinovaly k protekcionismu nebo izolacionismu.

Oba nejvyšší představitelé, čínský prezident i premiér, vyjádřili poměrně jasně, že o obchodní válku se Spojenými státy nestojí. Naproti tomu izolacionismus je centrálním pilířem Trumpovy politiky. Definitivně se projevil právě v krocích k uvalení cel na Čínu a některé další země. Čínská odpověď se přesto drží jen v mezích pečlivě odměřené odvety, čínské vedení si dobře uvědomuje rozsah propojení s americkou ekonomikou; vědí, že případná obchodní válka by neměla vítězů, ale jen poražených.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


2. Větší otevřenost

Premiér Li si rovněž dobře uvědomuje, že Číně je pořád ještě prostor pro další otevírání tamější ekonomiky. Li oznámil, že vláda se chystá usnadnit přístup trhu do čínského sektoru služeb, konkrétně do oblastí jako péče o seniory, zdravotnictví nebo vzdělání. Podotknul rovněž, že Čína má v úmyslu ještě více zpřístupnit finanční sektor a výrobní sektor kompletně otevřít zahraničním investorům. Což zahrnuje mimo jiné to, že by se stát vzdal vlastnictví některých podniků.

3. Ochrana duševního vlastnictví

Oznámení kompletního otevření výrobního sektoru následoval i příslib ukončení vynucených převodů technologického know-how. Zahraniční společnosti si desítky let stěžovaly, že pokud chtěly vstoupit na čínský trh, musely založit společný podnik s někým z Číny a podělit se o svá technologická tajemství. Nad to všechno Čína oznámila, že rozšíří svou právní ochranu duševního vlastnictví u zahraničních firem. Obvinění z krádeží duševního vlastnictví je jedním z hlavních důvodů, kterými Donald Trump obhajuje zavádění cel na obchod s Čínou. Teď to vypadá, že Čína chce věc opravdu řešit.

 4. Snižování cel na spotřební zboží

Premiér Li k tomu všemu slíbil snížit cla ns spotřební zboží. To by mohla být výhoda pro americké i ostatní globální výrobce. Podle firmy Euromonitor analyzující trh se v roce 2016 stala Čína zemí s druhým největším konzumním trhem po USA. V roce 2017 uspořádala společnost Alibaba (tedy čínský protějšek Amazonu) takzvaný „singles day“, což bylo online nákupní šílenství, při kterém Číňané utratili jen 11. listopadu neuvěřitelných 25 miliard dolarů, čímž hned zečtyřnásobily dosavadní světové rekordy amerického black friday nebo cyber monday.

Závazek snížit dovozní cla na populární spotřební zboží tedy otevře nové příležitosti pro zahraniční společnosti. A to zní jako opak nějakého zahajování obchodní války.

5. Reformy ve vládních institucích

Premiér Li na tiskové konferenci neopomenul ani rozsáhlé reformy na úrovni vlády. Čína má v plánu sloučit regulace týkající se zahraničních investic tak, aby existovala pokud možno jediná sada zákonů. Taková reforma by měla situaci firmám zjednodušit a zajistit, aby zahraniční společnosti soutěžily s těmi domácími na stejné legislativní úrovni.

Centrální vláda slibuje dál omezovat byrokracii, zefektivňovat procesy a slučovat regulační orgány s cílem urychlit schvalovací procesy u žádostí o projekty i další obchodní procedury. To všechno jsou další opatření sloužící jedinému cíli: učinit obchod v Číně svobodnější a snazší.

6. Povzbuzení cestovního ruchu

Vytvořením nového Ministerstva kultury a turismu dává čínská vláda jasně najevo svou rostoucí podporu pro cestování do zahraničí. Cesty Číňanů za hranice země zaznamenaly explozivní nárůst zejména v posledních deseti letech. Ačkoli jen malé procento Číňanů disponuje pasem, který umožňuje vycestovat do zámoří, utratili právě Číňané v roce 2016 až 21,4 % světových výdajů na turismus. Premiér Li slíbil, že vláda pro své občany uvolní ještě větší část současných restrikcí na vycestování, a dokonce bude cesty do ciziny aktivně podporovat s cílem zvýšit čínský vliv v zahraničí.

Zatím máme k dispozici pořád spíš jen nějaké signály, jaká by mohla být realita slibovaných reforem a jak by se mohly tyto reformy ve finále projevit. Liova řeč přesto ukazuje vcelku jasný záměr jeho budoucí hospodářské a obchodní politiky – vše nasvědčuje větší otevřenosti vůči mezinárodního obchodu.

Vezmeme-li v úvahu bezprostřední uvalení amerických cel na čínské produkty, obchodní spor mezi oběma velmocemi se přesto zdá nevyhnutelný. Mohla by to být příležitost pro pobrexitovou Británii, Evropskou unii a některé rozvíjející se ekonomiky.

Z anglického originálu uveřejněného na The Conversation pro Finmag přeložil Kamil Hrabal.

The Conversation

Autor článku

Qing Shan Ding

Qing Shan Ding

Qing Shan Ding učí marketing na Huddersfieldské univerzitě, je spolupracovníkem britské Labour Party. V minulosti působil jako náměstek generálního tajemníka nebo vedoucí akademické divize a byl členem národního výkonného výboru čínských studentů a britských školských asociací.