Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Krypto 2: Bitcoin je mrtev. Už po sto devatenácté

Josef Tětek
Josef Tětek | 24. 1. 2017 | 13 komentářů | 11 657
altcoinbitcoinkryptokryptoměnyzlato

Bitcoin je prohlašován za mrtvý a bezcenný projekt už od svých počátků. Označili ho za hračku, Ponziho schéma, pyramidovou hru, podvod a nesmysl. Zdá se ale, že na rozvoj a rozmach této technologie nemají zlé jazyky žádný vliv.

Krypto 2: Bitcoin je mrtev. Už po sto devatenácté

Kryptoměna bitcoin zemřela dne 15. prosince 2010. Měla za sebou dvě nedožitá léta a její cena byla pouhých 23 amerických centů. Zemřela na zacyklenou negativní zpětnou vazbu, kdy každý chtěl bitcoiny jenom držet, nikoli utrácet.

Tak praví první bitcoinový nekrolog. Jeho autor k němu později dopsal poznámku, že s ním po letech nesouhlasí a považuje bitcoin za životaschopný.

Dosavadní nekrology bitcoinu jsou k nalezení na stránkách 99bitcoins.com. Shromažďují se tu pochopitelně pouze ty, které jsou psány v angličtině a pocházejí z významných zdrojů, jako jsou servery Wired, Bloomberg nebo Financial Times.

Pročítání zpráv o tentokrát už zaručené smrti bitcoinu je velmi poučné. Z omylů těch, kdo si myslí, že bitcoin každým dnem musí zaniknout, lze vyvodit nejčastější nedorozumění ohledně povahy a smyslu kryptoměn.

Pyramida. Ponzi

Jsou to právě Financial Times, jejichž autor Dan McCrum zatloukl prozatím poslední hřebíček do pomyslné bitcoinové rakve. Jeho článek z 3. ledna 2017 nese název Bitcoin překonal hranici 1000 dolarů, ale jediné relevantní číslo je nula. Nula má v McCrumově článku dvojí význam: 1. bitcoin má v dnešním světě ve srovnání s konvenčními měnami a investičními nástroji téměř nulovou váhu a 2. jeho budoucí cena se prý bude této konstantě rovnat. V tom prvním má pravdu – porovnáme-li tržní kapitalizaci bitcoinu s dolary nebo zlatem, je vskutku nepatrná. Nicméně: není obřím úspěchem technologie, která je na světě pouhých osm let, už jenom to, že ho někdo zkouší srovnávat s finančními nástroji, které zná celý svět po stovky a tisíce let? Na místě je poděkování Financial Times za tak lichotivou komparaci.

Co se druhého McCrumova bodu týče, autor jej podkládá argumentem, že bitcoin má všechny náležitosti pyramidové hry – vyžaduje prý přísun nových „konvertitů“, aby se cena udržela vysoko. Což není pravda. Vzhledem k pevně stanovenému budoucímu množství bitcoinů (21 milionů) není k udržení ceny stále širší adopce zapotřebí. Nemluvě o tom, že zkrátka není pravda, že uživatelé bitcoinu jsou pouhými držiteli. Letmý pohled na neustále rostoucí počet denních transakcí tento argument vyvrací.

Zdroj: blockchain.info

Aktivita v bitcoinové síti je tak vysoká, že její další rozvoj bez dopadu na rychlost, bezpečnost a nákladnost je jedním z nejpalčivějších problémů, kterému bitcoinová komunita dnes čelí.

Investiční web Seeking Alpha v březnu roku 2016 označuje bitcoin poněkud otřepaně za Ponziho schéma. Inu, první věta v definici Ponziho schématu tento nesmysl vyvrací. Bitcoin nemá ani žádného konkrétního operátora, ani žádné výnosy, ani nevyplácí seniorní investory z peněz nově příchozích. Bitcoin koneckonců není ani investiční nástroj. Nejblíž má komoditním penězům, jako bylo v minulosti zlato. Proto o něm někteří také mluví jako o digitální komoditě. Stejně jako je omezené množství zlata je i množství bitcoinů omezené a jejich tržní cena se odvíjí od střetu nabídky a poptávky. Chce-li víc lidí bitcoin kupovat, než kolik jich chce za stávající cenu prodávat, jde cena nahoru. A naopak. Motivace kupujících jsou různé – někdo chce rychle a levně poslat peníze přes půlku světa, jiný chce anonymně zaplatit za VPN službu, další je cenový spekulant a poslední si kupuje jídlo v zemi s bláznivou socialistickou vládou.

Anketa

Bitcoin, máš?

Greshamův zákon v akci

Častou výtkou vůči bitcoinu je paradoxně jeho rostoucí cena. Vzhledem k omezenému množství a rostoucí poptávce je pravděpodobné, že jeho cena bude nadále růst. To bude držitele odrazovat od utrácení a po krátké fázi rychle rostoucí ceny se cena propadne, držitelé se vzpamatují a pochopí, že měna bez oběhu je k ničemu.

Inu, pokud by uvedené vskutku platilo pro bitcoin, pak by to mělo platit i kupříkladu pro zlato. Podle webu gold.org je na světě 186 tisíc tun zlata, pouhé čtyři tisíce tun však během jednoho roku změní majitele. To, že drtivá většina zlata slouží jako uchovatel kupní síly, neodsuzuje tuto komoditu k neužitečnosti.

Naopak tendence držet aktivum, které splňuje všechny klasické definice peněz (trvanlivost, vzácnost, dělitelnost, zaměnitelnost) a které nelze úředním rozhodnutím rozmnožit, je logickým důsledkem Greshamova zákona. Je naprosto racionální, že lidé upřednostňují utrácet peníze, které na hodnotě v čase ztrácejí, a naopak držet peníze, které si hodnotu zachovávají.

Nežijeme ve světě mainstreamových ekonomických učebnic, kde politici a centrální bankéři činí moudrá, informovaná a nezištná rozhodnutí s ohledem na blahobyt země a držitelů měny. Žijeme ve světě, kde je státní měna používána coby zbraň proti ostatním státům i vlastním občanům, kde je složení rady centrální banky odrazem politických názorů jmenovatele. V takovém světě bude mít nepolitické aktivum jako zlato a bitcoin vždycky svoje místo a hodnotu.

Přežitá veličina

Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou zcela novým typem aktiva, je velmi zrádné předpovídat jejich budoucí vývoj a tržní cenu, a to dokonce i při expertních znalostech. Když na začátku roku 2016 opouštěl bitcoinovou scénu jeden z hlavních developerů Mike Hearn, napsal, že projekt selhal a všechny svoje bitcoiny prodává. Cena tehdy byla pod 400 dolary – kdyby ještě rok vydržel, utržil by víc než dvakrát tolik.

Mike Hearn není jediným bitcoinistou, který na svou dřívější vášeň zanevřel. Ředitel fintechového startupu Circle například uvádí, že bitcoin bude za pět až deset let pouhým reliktem minulosti. Bitcoin je prý pouze první, nedokonalou implementací blockchainové technologie. To je další nosné téma mnoha bitcoinových nekrologů: obdobně jako Netscape, AOL či MySpace, i bitcoin bude prý zanedlouho převálcován konkurencí. Nicméně, bitcoin není firma. Spíše než k Netscape je možné jej přirovnat k e-mailovému či hypertextovému protokolu. Ano, bitcoin je možné okopírovat a technicky zdokonalit (je koneckonců založen na principu open-source). Velmi těžké však bude dosáhnout dostatečné adopce, vybudovat komunitu developerů a zajistit dostatečně silný a decentralizovaný výpočetní výkon pro zabezpečení a správu transakční sítě.

Bez ohledu na to, kolikrát bude jeho smrt v médiích oslavována, bitcoin je zkrátka prozatím vším, jen ne mrtvým projektem. Ano, má svá rizika a jeho budoucnost je nejistá. Myšlenka decentralizované, nestátní, nebankovní měny je však ve formě bitcoinu hmotnější a živější než kdy dřív. 

Autor článku

Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a Bitcoin. Analytik v TopMonks, spolupracovník Liberálního Institutu. Autor knihy Bitcoin: Odluka peněz od státu. @SatsJoseph na Twitteru. Spoluautor podcastu Kryptokec.