Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 15. 6. 2016 | 26 komentářů | 3 921

Máte účet na LinkedIn? Ano? Microsoft si ho cení na 60 dolarů. Zhruba tolik vyjde, když vydělíme 26,2 miliardy dolarů, které za profesní sociální síť zaplatí, počtem jejích uživatelů. Microsoft kupoval draze. Analytik Lukáš Kovanda na webu Roklen24 vysvětluje souvislosti, v jejichž světle dává předražený nákup větší smysl.

Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům

Microsoft přeplatí loňský zisk (před započtením úroků, daní a odpisů) profesní sociální sítě celkem 91krát! Z tohoto pohledu jde o nejvíc předražený „deal“ letošního roku. Korporace jsou zkrátka při chuti. Při chuti, která dál roste. Když před dvěma lety kupoval Facebook WhatsApp (už to byl podle mnohých předražený obchod), platil za jeden uživatelský účet 42 dolarů, téměř o třetinu méně než nyní Microsoft. Pochopitelně, uživatelské účty nejsou všechno a LinkedIn není WhatsApp, ale i tak to o něčem svědčí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také Roklen24.cz na Twitteru.

Knižně

Erár, ráj, nebo bláznivé nákupy?

Hlavně o tom, že korporace jsou nejen při chuti, ale i při penězích. Při penězích, které rády vyvádějí na offshorová konta. Konkrétně Microsoft měl loni v daňových rájích víc než 108 miliard dolarů. Pokud by tyto peníze převedl do Spojených států, tamní daňový úřad by ho zkásnul o další 34,5 miliardy dolarů. Tedy ještě o přibližně osm miliard vyšší sumu, než za jakou kupuje předražený LinkedIn. Z tohoto pohledu to tedy už tak nevýhodná koupě není: Microsoft zaplatil za sociální síť vlastně jen část, i když nemalou, toho, co by musel odvést na daních ve Spojených státech.

Dost možná, že nejvíc teď existenci daňových rájů tleskají v centrále LinkedInu, kde určitě bouchají šampaňská. Vždyť nebýt offshorových kont, peníze z Microsoftu by proudily do státní kasy – na školy, nemocnice a silnice, jak by jistě řekli politici – a nynější megaakvizice by se dost možná vůbec neuskutečnila. LinkedIn by se dál potácel na ponuré křižovatce nejistot. Právě tak, jako „platformu na křižovatce nejistot“, ho letos v březnu ohodnotili v takřka poetickém přirovnání analytici z banky Morgan Stanley. Ti tehdy od LinkedIn dávali ruce pryč a sypali si popel na hlavu za to, že na něj do té doby pěli býčí ódy.

„To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou“

Jenže časy se mění, z „křižovatky nejistot“ se LinkedIn po dnešku poroučí. Děkovat může nejen nezřízené nenasytnosti Microsoftu a jeho rafinovanému využívání daňových rájů, ale také americké centrální bance. Ta dlouhé roky provozovala extrémně uvolněnou měnovou politiku, z níž primárně – v podobě bezprecedentně levných úvěrů – těžily velké korporace typu Microsoftu. Není náhodné, že ještě v roce 2008 měl Microsoft v daňových rájích v porovnání s dneškem jen pakatel, necelých 10 miliard dolarů.

Bez ultralevných peněz z centrálních bank by nebylo ani nynějšího rozmachu daňových rájů, ani předražených akvizic v technologickém sektoru. Ty bijí do očí zvlášť proto, že technologický sektor zatím není s to přispívat k růstu produktivity americké ekonomiky ani tolik, aby rostla alespoň tak jako ve druhé polovině devadesátých let. Pokud se rychlejší růst produktivity nedostaví, a zatím tomu nasvědčuje máloco, podobné obchody, jaký dnes předvedly Microsoft a LinkedIn, budou jen stěží celospolečensky přínosné. Bude to jen výsledek překotného tištění nových dolarů, které kolují v nejvyšších korporátních patrech, aniž by životadárně proudily do širší ekonomiky a podněcovaly její rozvoj.


Psáno pro Roklen24; úvodní foto Twin Design, Shutterstock.com

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy