Chcete lepší svět? Jděte třeba... do zdravotnictví

Idealistu to asi zklame, ale největší pokrok má vždy příčinu v mamonu. Lidé, kteří chtějí vydělat, dokážou hodně. Jestli na to máte, běžte vydělávat do zdravotnictví, pokrok v něm potřebujeme jako sůl – a peníze budou.

Tudy ne, soudruzi

My libertariáni milujeme diskuze. Ve volném čase jim věnují spoustu času; povinné přimíchávání řepky do benzinu, zákaz pomazánkového másla…, komentáře na jedno brdo pod polovinou článků na Finmagu. O všem se diskutuje. Často se navíc soustředíme na marginální věci, které můžou zlepšit svět jen o trochu (muh lightbulbs!), nebo si ukousneme moc velké sousto, se kterým nedokážeme nic udělat (Daně jsou krádež! A co s tím? No… nic.).

Možná v diskuzích přesvědčíme pár lidí, a je fajn, že to někdo dělá, ale nemusíme to dělat všichni. Jak naznačují výsledky Svobodných ve volbách, těch přesvědčených lidí není na demokratickou změnu shora dost. Hmatatelné výsledky tahle strategie moc neprodukuje.

Já sám pracuju ve finančním sektoru. Když se budu hodně snažit a budu mít opravdu štěstí, může se mi podařit zefektivnit náš firemní produkční proces v nějakém směru o nízké jednotky procent. Má to smysl, když je tady odvětví, kde se dá inovovat řádově rychleji? Odvětví, které přímo a enormně ovlivňuje naše životy?

Příští velká věc

Nejsem tak naivní, abych si myslel, že když místo demonstrací proti zákazu výroby výkonných vysavačů začneme sepisovat petice za privatizaci nemocnic, jako zázrakem se něco zlepší. Začít pracovat na ekonomickém oddělení na Bulovce asi taky není nejlepší cesta ke spáse světa.

Místo toho bychom měli učinit státní zdravotnictví zbytečným. Tak jako e-mail do značné míry srazil význam České pošty (a smartphone jí sebral i rozesílání pohlednic), tak může kvalitní a dostupné soukromé zdravotnictví vyřadit to státní. Jednoduše se stane postradatelným.

Dnešní – státní – zdravotnictví je neuvěřitelně zaostalé odvětví. Možná to nám, libertariánům, trochu uniká, jsme většinou mladí a nemusíme kolečko po doktorech absolvovat moc často. Ale unikat by nám to nemělo, protože až na nás dojde, bude už pozdě.

Když ale státní zdravotnictví dokážeme obejít, může nám být jeho neefektivita ukradená. Bude to sice další černá díra, kam bude stát sypat peníze, ale aspoň budeme mít dostupné alternativy.

Nejsem jediný, kdo si myslí, že soukromé zdravotnictví bude příští velká věc. Velké investiční skupiny v České republice začaly v nedávné době investovat právě do tohoto segmentu. Venture kapitál směřuje do zdravotnických start-upů. Vznikají různé aplikace, on-line lékárny a další. Přidejme se k nim.

Tudy vede cesta spíš než přes privatizaci Motola. Fiat měnu zlikviduje spíš blockchain než další článek o původu hospodářského cyklu. Daňový ráj se dřív stane z lesa mezi Chorvatskem a Srbskem než z Česka.

Nakonec definují nás spíš akce než ideje.

Zdraví si za peníze koupíš

Soukromé zdravotnictví není žádná revoluční myšlenka. Dávno funguje, ale zatím jen pro ty bohatší z nás. Je pravděpodobné, že to tak ještě chvíli vydrží. Na tom není nic špatného; ne nadarmo je ale v předchozí větě důraz na slovu chvíle. Nové investice povedou k efektivnějším procesům, a jak bude docházet k zlepšování efektivity, bude soukromé zdravotnictví stále dostupnější pro všechny ostatní. Takový vývoj by nebyl ničím novým; jeden příklad za všechny – Model T od Fordu se začal prodávat roku 1909 za 825 dolarů. Za deset let (včetně válečných roků s dvoucifernou inflací) stál 500 dolarů a v roce 1925 pouhých 260 dolarů, přičemž kvalita vozu neustále rostla. Úžasné. Asi nemůžeme očekávat takový zázrak jako při zavedení pásové výroby při výrobě automobilů, ale pokud jde o zefektivňování, je volný prostor, kam až oko dohlédne.

Je tady samozřejmě ta smutná skutečnost, že za zdravotnictví – to státní – už jednou platíme. Ne zrovna málo, z průměrného platu to jsou čtyři tisíce měsíčně (tedy 50 tisíc za rok). Jenže s tím toho moc neuděláme. Můžeme sice nadávat a vyhlašovat, že přece za něco nebudeme platit dvakrát, ale nakonec je lepší zaplatit než umřít, ne? Zvlášť když na to máme.

Zdroje jsou

A my na to máme, což je podle mého ten důvod, proč začíná boom soukromého zdravotnictví. V mnoha ostatních ohledech jsme totiž – z pohledu mé sociální bubliny pražské střední třídy – dohnali Západ. Snadno můžeme jít od restaurace a dobře se najíst; můžeme si koupit tolik oblečení, kolik dokážeme unosit; cestování po světě je levnější než kdy dřív; mobilní telefony mají (i z WC) přístup k řádově většímu množství informací, než obsahovala alexandrijská knihovna; naše děti můžou chodit do dobrých škol a k nim si vybrat ze stovek kroužků, prodávají se neustále lepší a levnější auta a tak dál.

Všechno ostatní už máme, takže nám nakonec zbývají peníze i na to zdraví. Platit za něco dvakrát nakonec není nic, co bychom neznali. České dráhy dostávají z našich daní miliardy ročně, ale k rodičům stejně jedeme autem nebo s Radimem/Leošem. Podobných příkladů bychom našli řadu.

Platit!

Možná se vám dvojí placení nezdá správné. Jenže prvního placení, tedy zdravotní daně, se jen tak nezbavíte. Od toho druhého byste možná mohli někomu pomoci, případně byste ho aspoň mohli snížit – kdybyste šli do soukromého zdravotnictví dobrovolničit. Dejte ale na mě: nepomáhejte zadarmo.

Různé dobrovolnické aktivity jsou krátkodobě jistě prospěšné, ale jestli chceme vytvořit udržitelné zlepšení zdravotnictví (pro nás nebo i pro ty celosvětově nejchudší), je třeba to dělat tak jako všude jinde. Nemáme kvalitnější a dostupnější potraviny, oblečení nebo auta díky dobrovolníkům, ale díky investorům hledajícím zisk a díky vynikajícím pracovníkům, kteří si za svoji práci nechají dobře zaplatit.

Jestli chcete bohatší a svobodnější svět, buďte jedněmi z nich. Vaše zdraví je tím nejlepším důvodem, proč začít právě v tomhle oboru. A nemusíme jít všichni studovat medicínu, zdravotnictví nepotřebuje jen doktory, ale taky všechny další lidi okolo, v bílém plášti, bez bílého pláště – určitě to znáte, i když v lepším případě jen z filmů.

Místo zdravotnictví lze samozřejmě dosadit i další obory, které má v rukou převážně stát a které fungují podobně tragicky. Ale vynikající zdravotnictví nám jednak může hodně vydělat, protože za něj budou lidé ochotní platit, když konkurence je tak žalostná, jednak pomůže hodně dalším lidem a nakonec nám poskytne i dost času začít přetvářet další odvětví.