Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Měly by se opět zavést poplatky u lékaře?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
5. 6. 2015
 16 963

Ani ne půl roku po zrušení poplatků ve zdravotnictví se ve vládě diskutuje, jestli by se některé z nich neměly vrátit. Co si o tom myslí současný a bývalý ministr zdravotnictví, lékaři, lidé z nemocnic a také ekonomové?

Očima expertů: Měly by se opět zavést poplatky u lékaře?

Na začátku roku jsme dali sbohem většině regulačních poplatků ve zdravotnictví, včetně oněch třiceti korun za návštěvu lékaře, které vyhrávají/prohrávají volby. Stát tak podle odhadů přijde o zhruba pět miliard korun ročně.

Ministr financí veřejně litoval téměř okamžitě po tom, co na zrušení přistoupil. A teď už nahlas přemýšlejí dvě ze tří koaličních stran (ANO a KDU-ČSL), jestli tento způsob spoluúčasti pacientů nevrátit do hry. Lidovci i ANO miliardáře Andreje Babiše by rádi obnovili především poplatek za pobyt v nemocnici. „Pokud chceme udržet kvalitu českého zdravotnictví, tak se brzy budeme muset zabývat tím, jak do něj dostat víc financí. Nebráníme se hovořit o tom, zda znovu nejednat o zavedení poplatků za takzvané hotelové služby v lůžkových zdravotnických zařízeních, samozřejmě v rozumné výši,“ řekl na nedávné na tiskové konferenci poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Nejsilnější vládní strana ČSSD ale nechce o znovuzavedení poplatků ani slyšet. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) by šlo dokonce o porušení koaliční smlouvy.

Zástupci nemocnic připouštějí, že větší účast pacientů bude dřív nebo později nezbytná, mediální humbuk kolem poplatků ale považují za přehnaný nebo vůbec zbytečný. České zdravotnictví má prý totiž kromě věčného nedostatku peněz ještě jeden pořádný problém: brzy totiž zdravotnickým zařízením bude chybět kvalifikovaná pracovní síla.

Co si o poplatcích myslí odborníci, které jsme pro naši pravidelnou anketu Očima expertů tento týden vyzpovídali? Souhlasí s tím, aby se znovu zaváděly regulační poplatky? Pokud ano, tak jaké – tedy za co a jak vysoké? Existuje přímá souvislost mezi finanční nákladností zdravotní péče pro pacienty a tím, jak moc lidé pečují o své zdraví?

Svatopluk Němeček

ministr zdravotnictví

Svatopluk Němeček
-
+8
+

Volby vyhrála sociální demokracie s programovou myšlenkou, že o přístupu k lékařské péči nesmí rozhodovat výše konta pacientů. Jsem pro zachování stavu, jaký zavedla současná vládní koalice. Poplatky jsou asociální a současně nemají dlouhodobý vliv na počty návštěv u lékaře. Po propadu návštěv u ambulantních lékařů v roce, kdy byly poplatky zavedeny, se v dalších letech vrátil počet návštěv téměř do původního stavu. Ostatně, regulační efekt je těžké prokázat pouze z dat o počtu návštěv u lékaře. Skutečnost, že člověk nešel k lékaři, ještě neznamená, že nebyl nemocný. Odřízneme-li z ekonomických důvodů část obyvatelstva od lékařské péče, dosáhneme pravého opaku toho, co obhájci poplatků zamýšlejí. Tento přístup vytváří občany první a druhé kategorie a zadělává na velký sociální problém, který v konečném důsledku zvyšuje náklady na zdravotnictví. Včas zachycená nemoc stojí naše zdravotnictví vždy méně peněz, než když pacient přijde k lékaři pozdě. To je současně i odpověď na vaši druhou otázku. Je samozřejmě velmi důležité, abychom sledovali svoje zdraví a neničili si ho sami. Peníze investované do prevence se vyplatí jak z pohledu rodinného, tak státního rozpočtu.

Leoš Heger

bývalý ministr zdravotnictví

Leoš Heger
-
+8
+

S opětným zavedením regulačních poplatků souhlasím. Většina lidí je akceptovala a poplatky měly regulační efekt, který zvýšil efektivitu zdravotnictví. Jejich zrušení připravilo zdravotnický rozpočet každoročně o čtyři až pět miliard.

Poplatek by však měl být účtován jen při nové epizodě, kdy přichází pacient k lékaři z vlastního podnětu, nikoliv už při doporučených kontrolách či při odeslání k jinému lékaři. Bez doporučení by měl kromě výjimek platit pacient při návštěvě specialisty více, protože by to posílilo koordinační roli praktika jako lékaře, zodpovědného za racionální čerpání zdravotní péče. Tak jako dosud by neměl pacient platit za prevenci. Naopak zavedení poplatku za využití záchranné služby, pokud se neukáže, že stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, by omezilo nadužívání záchranek.

Co se týče vaší další otázky, je známo, že zdravý způsob života a vyhýbání se rizikovému jednání během života náklady na zdravotní péči snižuje.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-
+8
+

Nemyslím si, že by zdravotnictví mělo být financováno tímto neprůhledným systémem, který znevýhodňuje nízkopříjmové pacienty. Potřebuje-li zdravotnictví více finančních prostředků, lze je zajistit zvýšením sazby zdravotního pojištění.

Péče o zdraví souvisí mnohem víc než s nákladností péče pro pacienty s výchovou v rodině, možnostmi rodiny rozvíjet zdravé životní návyky, dostupností kvalitních potravin a tak dále.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+8
+

Zdravotní pojišťovny by měly mít možnost nabízet nižší pojistné výměnou za přímé platby u lékaře. Jinými slovy, poplatky by měly být dobrovolné výměnou za slevu na pojistném. Mezi pojišťovnami by měla existovat konkurence. Někdo by tedy mohl platit stejně vysoké pojistné jako dnes a poplatky u lékaře neplatit, někdo jiný by si zvolil nižší pojistné a poplatky u lékaře by platil. Musí existovat konkurence a svoboda volby, aby se ukázalo, jestli je výhodnější pojistný model se spoluúčastí formou poplatků, nebo ne.

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
-
+8
+

Nejsem stoupenec regulačních poplatků ve zdravotnictví. Postihují především starší osoby a hlavně ženy. Ty chodí do ordinací častěji než muži a jsou i častěji hospitalizovány. Rozhodně to není dáno primárně tím, že by se jim vysedávání v čekárnách u lékaře líbilo. Prostě je to tak, že hlavním plátcem regulačních poplatků jsou naše matky a babičky. Nesou jejich hlavní tíhu i přesto, že jejich platy a důchody jsou nižší než v případě mužů.

Vztah mezi nákladností zdravotní péče a tím, jak lidé pečují o své zdraví, není tak jednoduchý, jak to na první pohled vypadá. Vsunuje se mezi to genetická zdatnost, která hraje ve zdravotním stavu obrovskou roli. Důležitý je i stav znečištění životního prostředí. Lidé v okolí Ostravy, v severních Čechách, ale i v Praze jsou podrobeni mnohem větší zátěži znečištění než jinde bez ohledu na to, nakolik pečují o své zdraví. A kuřákům, kteří si koledují o rakovinu, bych pořádně zdražoval cigarety, nikoliv zdravotní péči. Stejně ji nebudou dlouho čerpat.

Jiří Čihař

ekonomický náměstek Fakultní nemocnice v Motole

Jiří Čihař
-
+8
+

Situace v českém zdravotnictví jde podle mého názoru úplně špatným směrem. Máme jednu z nejnižších spoluúčastí ve státech OECD a dále ji snižujeme. Diskuze by vůbec neměla být jen o poplatcích, ale o spoluúčasti jako takové. Slováci dávají o zhruba půl procenta HDP víc než Češi, ale mají o sto procent větší náklady na soukromé zdroje. Kdyby se Češi chtěli vyrovnat Slovákům, tak půl procenta HDP činí zhruba dvacet miliard korun.

Naďa Johanisová

ekonomka a pedagožka

Naďa Johanisová
-
+8
+

S regulačními poplatky nesouhlasím. Domnívám se, že neřešily systémově náklady na zdravotnictví a neúměrně zatěžovaly chudší skupiny obyvatel (mezi nimi především rodiny s dětmi a seniory). Také naznačovaly, že zdravotní péče je službou, kterou lze zpoplatnit, spíše nežli lidským právem. Ano, souhlasím, že zdravotní péče je nákladnější tam, kde lidé o své zdraví málo pečují sami. Je ale fakt, že jsou (včetně dětí) pod stálým tlakem reklam na nezdravá jídla a nápoje, že se považuje za normální stálé ježdění autem a tak dál. Pokud by stát (či obce) chtěly podpořit zdravý životní styl, nabízí se třeba zdanění cukru v potravinách či nápojích, komplexní podpora veřejné dopravy, cyklistiky a místních sportovních klubů či zdravé výživy ve školách a podobně. Náklady ve zdravotnictví by mohla snížit i podpora celostních a neinvazivních forem léčby.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

-
+8
+

Regulační poplatky bych vrátil do hry. Myslím poplatky u lékaře. V jejich případě přínosy jednoznačně převážily. Návštěvu ordinace si rozmysleli lidé, kteří se předtím vydávali za lékařem s každinkou bolístkou, s každým zacukáním očního víčka. Lékaři měli víc kapacity na pacienty, jejichž zdravotní stav odborné posouzení a vyšetření opravdu vyžadoval. Právě tento takzvaný „efekt odrazení“ vnímám jako největší přínos zavedení poplatků. Myslím, že by klidně mohly být i vyšší, třeba padesátikorunové. Něco jiného jsou poplatky za pobyt v nemocnici. Nějaký ten hypochondr už totiž na nemocničním lůžku jen tak neskončí, „efekt odrazení“ tedy v tomto případě nemá valného významu.

Tak jako tak, víc tržních principů ve zdravotnictví by nebylo na škodu. Je třeba ale mít na paměti, že takové Spojené státy mají krajně neefektivní systém zdravotní péče, mnohem méně efektivní, než je například systém český. Proto je kriticky důležité, jakým způsobem jsou tržní principy do zdravotnictví uváděny. Pokud bude například důvtipně rozvíjen princip bonusu za prevenci, tedy pokud lidé, kteří na prevenci myslí a preventivních programů se pravidelně účastní, budou mít následně i významně levnější zdravotní péči samotnou, efektivita tuzemského systému zdravotní péče bezpochyby stoupne.

Zdeněk Krška

přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Zdeněk Krška
-
+8
+

Kdo to říká nejlíp?

Poplatky ve zdravotnictví byly a jsou hlavně politickým problémem a argumentem těch, kteří skutečné problémy buď nevidí, nebo nejsou ochotni (a především schopni!) je řešit. Diskuzi kolem poplatků zneužívají k zamlžení reálného stavu. Zásadním problémem zdravotnictví je nedořešený vztah plátce (potenciálního pacienta) a zdravotní pojišťovny, nikoliv poplatky. V každém obchodě musím vědět, co platím a co za svoje peníze dostávám. Rozsah a možnosti léčby musí vycházet z jejich interakce, zdravotník nemůže být dalším prvkem v tomto vztahu. Vytvoření paušálů vůbec nereflektuje realitu, umožňuje skrytí šedé ekonomiky a reálný neskutečný nárůst administrativy, a tudíž odliv peněz plátců „kamsi“. Jediné řešení je převzít systémy ze sousedních zemí, kde sice problémy jsou, ale základní finanční etika se dodržuje, a dále konečně vzít v potaz argumenty těch, kteří platí, a těch, kteří opravdu v tomto systému pracují a nejen ho neúspěšně poslední řadu let řídí.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (29)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

jan kellerleoš hegerlukáš kovandanaďa johanisováPetr Machregulační poplatkystátní rozpočetvít samekzdravízdravotní péčezdravotní pojištěnízdravotní pojišťovnyzdravotnictví
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo