V Brně šustí nové peníze. Matičce Praze vládnou ty staré!

„Brno není New York,“ rapuje místní duo zpívajících pudřenek Čokovoko a mají pravdu. Být Brno v Americe, je to totiž San Francisco. V obou městech se obchoduje hlavně s nulami a jedničkami, a i díky tomu v nich šustí nové, nikoliv staré peníze.

Popořadě: Z moravské metropole se stává Silicon Brno a Svratka Valley, píše Pavel Kočička. Stačí kouknout na cedule, které zdobí příjezd do centra od dálnice, a víte, že má pravdu. Neplete se ani v důvodech: osmdesát tisíc lačných vysokoškoláků, nízké náklady na zaměstnance, do dvou hodin autem jsou čtyři mezinárodní letiště. Nejblíž pravdě je ale šéf CEITECu Tomáš Hruda, který v Kočičkově článku rozmýšlí: „Praha je jako krásná holka z dobré famílie. Zdědila peníze i vzhled a nemusí se tolik snažit a všechno jí vychází. Naproti tomu Brno se krásou ani tradicí chlubit nemůže, proto musí makat, aby bylo nejlepší.“

Můžeme tomu jednoduše říkat „staré peníze“ a „nové peníze“. Jak poznáte, že žijete obklopeni těmi novými?

Selfmademani, kam se podíváš

V devadesátých letech chodíte na gympl, kde mezi spolužáky převažují děti z „lepších rodin“, kteréžto rodiny se ale staly lepšími až po devětaosmdesátém, vlastní pílí. Ti největší restituenti dostali zpět rodinný domek, s takovou cimřičkou pro studenty; kdepak činžák nebo blok. Brnu chybí stará smetánka: naposledy byla viděna v květnu 1945, jak ťape směrem na Pohořelice s hořkým scheiße na rtech.

V prvních letech 21. století nastupujete na vysokou. Jen pár budoucích právníků a doktorů odchází za vůní starých peněz do Prahy: „Karlovka se neodmítá.“ Zůstávají informatici, tlumočníci, novináři, výtvarníci. Lidi, kteří vědí, že svoje voňavé nové peníze nezískají tím, že budou věci dělat tak, jak bylo doteď dobrým zvykem, ale tím, že zkusí věci jinak.

Přičtěte k tomu své vzory: Chodíte si kupovat chytré knihy do bystrckého mlýna, ve kterém kvete jeden z nejpozoruhodnějších porevolučních start-upů: Computer Press. Po kavárnách se vídáte s Radimem Jančurou, po restauracích s Igorem Faitem. Nefunguje tu vertikální stratifikace, většinu z desítky nejbohatších Brňanů potkáváte na ulici. Když se hezky zeptáte a umyjete si ruce, tak jim můžete i zašťárat v ústech a zjistit, že tam nemají žádnou příslovečnou stříbrnou lžičku. Vyrostli od nuly. Proč byste nemohli vy?

Nejsou kavárny, nejsou inovace

Ty „staré peníze“ a „nové peníze“ jsem si půjčil od Antonia Garcii-Martineze, který ve výborném anglicky psaném článku vysvětluje, proč nové firmy vznikají v San Francisku, ne v New Yorku. Pointu jste asi odhalili sami – v Yorku milují peníze staré, ve Frisku nové – zajímavé jsou ale i postřehy okolo:

„Přiznejme si, že mladým ambiciózním mužům jde o dvě věci: dostat někoho do postele a udělat dojem na další mladé ambiciózní muže. V New Yorku se vám ani jedno z toho nepodaří tím, že se pochlubíte, že zakládáte firmu.“ V Brně fráze „mám takovej projekt...“ zaručeně prolamuje při konverzaci ledy.

„V San Francisku lidé nezaplatí dva měsíční nájmy šaškovi z realitky. Vytvoří si místo toho [inzertní web] Craigslist a vyřadí realitky ze hry.“ V Brně si partnery a partnerky na jednu noc nehledáte nad drahou čtvrtinkou heinekena v Solidní nejistotě, ale založíte si getlaid.

„Když jsem se přestěhoval do New Yorku, uvědomil jsem si, že nemá žádné kavárny. Nemůžete čekat, že bez nich někde vzniknou nové firmy a revoluční politická hnutí – lidé se nemají kde poflakovat, kde pracovat, kde kout pikle.“ Na Scuku si jen na ploše, kterou lze pěšky obejít za deset minut, můžete vybrat ze dvacítky míst k piklení – a to se bavíme výhradně o těch, kde je vážně dobré kafe.

Staré smrděly, nové už nesmrdí?

Uznávám, že je to spíš poezie než poctivé demografické a ekonomické argumenty. Navíc nezastírám, že obývám jen výsek brněnské reality, kavárenskou bublinu, a pokud si toto přečetl někdo z místních právníků, asi se kouká z okna, jestli je pořád ve stejném městě.

Věřím ale tomu, že právě tohle jsou hlavní důvody, proč právě v Brně vyrostly a dál rostou firmy jako AVG, Illusion Softworks, Cígler Software, Zoner, AdvaICT, COSECT, nebo i Amanita Design, která vyprodukovala zamilováníhodného Samorosta a Machinarium. Proč tu novými penězi nad hlavami čerstvých absolventů šustí Red Hat, IBM nebo Infosys a proč dvě zastávky od hlavního nádraží raší mrakodrapy.

Na rubu zářivé nové desetikoruny s Petrovem na líci je ale videochatově-erotický průmysl, nadhodnocené a někdy vyloženě zbytečné investice do infrastruktury nebo ta mrakodrapizace dřív romanticky ušmudlaných zákoutí. I tak vypadá místo, které nemá tradici, na kterou by mohlo navazovat, a tak se dere nahoru všemi prostředky. S novými penězi je asi víc zábavy než se starými – není ale na místě nadšeně volat „jestli staré smrděly, tak nové už nesmrdí!“