AKAT radí: neprodávejte

Po hektických týdnech, kdy trhy ovládla panika provázená snahou části investorů za každou cenu prodat, co se dá, se zdá, že se situace pozvolna uklidňuje. Hovořit o návratu do normálu je přinejmenším kvůli přetrvávající neochotě bank půjčovat peníze předčasné.

Řada expertů nicméně věří, že k němu může dojít během několika týdnů. Snad se ovšem v bilancích bank neobjeví další „toxická“ aktiva a chystaná pomoc ze strany vlád či mezinárodních institucí začne nést ovoce.

Řada investorů je zmatena. Že v těžkých dobách ztrácejí hlavně akcie asi nikoho – pomineme-li hloubku tohoto poklesu – tolik nepřekvapí. Výrazné ztráty dluhopisových fondů a především fondů peněžního trhu, označované za nejbezpečnější investici, přinesly ovšem řadě drobných českých investorů vážné trauma.

Není divu, že aktiva investičních či podílových fondů členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT), kteří hrají na českém trhu rozhodující roli, poklesla. Kromě snížení hodnoty aktiv, které mají tyto fondy v portfoliích, za nimi samozřejmě stojí zpětné odkupy podílových listů zmíněných fondů.

V letošním třetím čtvrtletí (viz článek Fondy ztrácejí) tak přišly fondy členů AKAT o 12,2 mld. Kč, od počátku roku pak dokonce o 31 miliard korun. V říjnu podle odhadů ztratily dalších 12 mld. Kč. Přispěje klidnější situace v poslední době k zastavení tohoto trendu?

Neztrácejí, jak by se dalo očekávat, jen akciové či smíšené fondy. Řada domácích investorů koncem září překvapivě zjistila, že nemalé ztráty vykazují i fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy. V některých případech souvisejí s investicí do dluhopisů americké investiční banky Lehman Brothers, které díky jejímu krachu výrazně ztratily na ceně.

Některé fondy mají navíc v portfoliích cenné papíry některých islandských bank nebo ruské obligace. Ceny středoevropských dluhopisů, včetně českých státních, které drží řada domácích i zahraničních fondů, navíc negativně ovlivnily potíže Maďarska.

Klesající ceny obligací v portfoliích fondů a fakt, že některé z nich není možné ocenit podle standardní metodiky, vede ke stanovení ceny těchto dluhopisů podle expertních odhadů. Ty jsou podle šéfa AKAT Josefa Beneše spíše konzervativní.

Jakmile se tedy trhy vzpamatují, měla by jít minimálně z tohoto důvodu cena podílových listů dluhopisových fondů, stejně jako fondů peněžního trhu, nahoru. AKAT proto – pozdě, ale přece – ve svém prohlášení doporučuje klientům svých členů, aby zvážili, zda by měli tyto fondy, navzdory předchozím ztrátám, prodávat.

Upozorňuje mj., že při momentálně stále neexistujícím standardním trhu, na kterém je možné za výhodných podmínek prodat dluhopisy, probíhá tento prodej často za nevýhodné ceny, které neodpovídají reálné situaci firmy, jež je vydala. Zatím ovšem není, jak podotýká, jasné, kdy se v ČR podaří obnovit standardní trh s dluhopisy.

Podobné prohlášení je samozřejmě v zájmu správců fondů či jiného majetku. Jde přitom o snahu rozetnout jakýsi bludný kruh – pokud totiž investoři prodávají podílové listy fondů, musí jejich správce na tuto transakci získat peníze, a to často prodejem aktiv za současné podhodnocené ceny. Ztráta fondu se tak násobí. Další problém spočívá v tom, že prodejné jsou – byť rovněž za současnou neadekvátní cenu – hlavně obligace s vyšším ratingem.

AKAT zároveň upozorňuje, že z momentálně neexistujícího trhu dluhopisů nelze dovozovat, že je investice do těchto cenných papírů znehodnocená nebo bezcenná. Hodnotu dluhopisu je totiž třeba posuzovat především podle stávající ekonomické situace jeho emitenta a podle potenciálního výnosu, který má dluhopis v daném čase přinést. V tomto ohledu představují podle AKAT české státní dluhopisy (a nejen ony) zajímavou a hodnotnou investici.

Kromě podhodnocené ceny některých dluhopisů v portfoliu fondů, dané deformovaným trhem, by měl tedy investor vzít v úvahu i tzv. výnos do splatnosti, což je výše kuponu u každého dluhopisu. Z tohoto pohledu hraje důležitou roli délka investice, s níž investor původně počítal.

Do jaké míry se AKAT podaří díky těmto argumentům zastavit „run“ na fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy (problém se částečně týká i některých smíšených fondů, které mají v portfoliu dluhopisy), je ve hvězdách. Stejně jako otázka, kdy začne trh dluhopisů normálně fungovat a bude možné oceňovat jejich hodnotu podle standardních kritérií.

Část investorů – věrna poučce, že nakupovat se má při poklesu, zmíněné fondy nakupuje. I když nelze říci, kdy se situace na trhu dluhopisů uklidní, mohou být z pohledu výnosu do splatnosti a aktuálního ocenění jejich portfolií velmi zajímavou investicí. Dlužno dodat, že spíše pro jiný typ investorů než pro ty konzervativní, jimž jsou primárně určeny. I ti si ovšem samozřejmě mohou přijít na své.

Škoda jen, že prohlášení Asociace pro kapitálový trh přichází s nemalým zpožděním. I když je panika špatný rádce a pohled na ztrátovou investici nikoho neuklidní, třeba by dokázalo část investorů přesvědčit, aby k vlastní škodě fondy peněžního trhu a dluhopisové neprodávali. Nedostatek informací, nejistota, případně fámy, k nimž tento přístup přispěl, nejsou dobrými rádci.