Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Otec a syn na huti. Novoborští skláři zřídili unikátní muzeum s dílnou

Jana Patková
Jana Patková
30. 4. 2024

Když se Ondřej narodil, jeho otec Petr už byl na mezinárodní sklářské scéně známý. Ondřej mezi sklem vyrůstal a sklářské peci zůstal věrný i v dospělosti. Oba už léta pracují v rodinné firmě, letos v srpnu spolu poprvé také vystavovali, v rámci libereckého Týdne Křišťálového údolí. Otevíráme pro vás text z archivu tištěného Finmagu.

Otec a syn na huti. Novoborští skláři zřídili unikátní muzeum s dílnou
Petr a Ondřej Novotní při práci ve sklárně Novotný Glass. / Zdroj: Ondřej Rea
Další fotky
v galerii (7)

„Dříve se mezi skláři tvrdilo: než abych dal syna na řemeslo, radši mu pazoury přerazím,“ říká s nadhledem jedenasedmdesátiletý Petr Novotný, který před necelým rokem svým třem synům předal firmu Novotný Glass.

„Je to hrozně těžké řemeslo. Skláři stojí v horku, nesednou si. Člověk to musí mít rád, což jsem také vždycky opakoval učňům,“ dodává.

A Petr Novotný měl tohle řemeslo vždycky rád. Už od chvíle, kdy se v Novém Boru začal stavět nový kombinát na výrobu ručního skla a dělal se nábor učňů. Do té sklárny ho vzal táta. Mladému Petrovi hned napoprvé učaroval oheň v rozpálených pecích a podobný se mu rozhořel v srdci.

Ondřej Rea, Jan Škvára
Ondřej Rea, Jan Škvára
Další obrázky v galerii (7)

Z učiliště brzy přestoupil na již tehdy proslulou „sklandu“ – Střední průmyslovou školu sklářskou v Novém Boru. Odmaturoval v roce 1972 v oboru uměleckého zpracování skla. Jeho maturitní práce vzbudila pozornost, vytvořil zvláštní opálové svítidlo.

Po vojně nastoupil do Crystalexu, kde pomáhal realizovat návrhy významných sklářských designérů a výtvarníků. V roce 1983 tak poznal Bořka Šípka, s nímž pak mnoho let spolupracoval.

Když mi bylo asi třináct, táta mi otevřel pícku a já občas něco ušmudlal.

Sklář se učí celý život

Už za socialismu měl svou malou sklářskou pec. Ve volném čase vyráběl tabulky do gotických oken a repliky historických sklenic z lesního skla. Po revoluci to „rozjel“ – pronajal si velkou pec a začal podnikat.

Crystal Valley Week

Crystal Valley WeekOndřej Rea

Liberec se stal letos opět hostitelem Týdne Křišťálového údolí. Druhý ročník sklářského festivalu přilákal do města přes 20 tisíc návštěvníků. Svátek skla jim nabídl možnost vyzkoušet si toto řemeslo, vidět práci sklářů na výstavách, mnohdy na neobvyklých místech: například v botanické zahradě, v knihovně, v Liebiegově paláci či v historické Křišťálové tramvaji. Velký zájem byl o propojení světa skla a módy na akcích s ikonou českého módního světa Liběnou Rochovou.

Součástí akce byla i velká výstava v kavárně Pošta nazvaná Nahuti, která představila práci pětice sklářů a jejich následovníků. Právě zde své předměty vystavovali mimo jiných i Petr a Ondřej Novotní. Jak už se stalo tradicí, některé připomínky Crystal Valley Week zůstanou v Liberci napořád. Letos přibylo například sklo s florálními motivy v botanické zahradě z dílny Crystalexu.

Tahle doba sklářům přála, a tak netrvalo dlouho a Petr Novotný vytvořil jeden z životních projektů, sklárnu Ajeto v Lindavě. Vykouzlil ji z bývalé německé barvírny látek spolu se sklářem Liborem Fafalou a uměleckým ředitelem nebyl nikdo jiný než Bořek Šípek. Ten je také podepsaný pod architektonickým návrhem areálu Novotný Glass na hlavní novoborské třídě.

Zatímco Ajeto nakonec prodal, novoborský podnik jede dál. S Petrem Novotným a jeho třemi syny jsme se sešli na terase u sklárny. Jeden je ekonom, druhý právník a ten třetí, nejmladší – sklář. Pazoury mu nepřerazil, naopak: „Táta mě nenápadně a jemně do řemesla natlačil,“ usmívá se Ondřej Novotný.

„Už jako malý jsem běhal za skláři dolů, měli jsme to doma, jen jsem sešel po schodech. Učili mě sprostě mluvit, nešlo tenkrát o sklo, ale o tu atmosféru na huti. Když mi bylo asi třináct, táta mi otevřel pícku a já občas něco ušmudlal. Už bylo jasné, že půjdu na sklářskou školu. Ale opravdu bavit mě to začalo až později, zpočátku to byla spíš muka.“

Ondřej v novoborské sklářské škole vystudoval výtvarné zpracování skla a pak se vydal na zkušenou do světa. Hodně cestoval mezi Amerikou a Evropou, získával zkušenosti a skutečný vztah ke sklu.

„Pár let jsem pracoval v Holandsku, konečně jsem dokázal něco samostatně udělat a cítil jsem, že do té bandy sklářů patřím. Začalo mě to bavit a teď je to můj život,“ popisuje svou dlouhou cestu Ondřej Novotný, který dnes ve firmě Novotný Glass řídí výrobu a skláře. „Šéfují spíš oni mně,“ směje se, protože ví, že sklář se učí celý život.

Náš hlavní klient je z USA a vlastně kvůli němu se firma rozrostla, abychom stačili pokrýt jeho objednávku.

Do nejlepších obchodů

Sklářská huť rodiny Novotných vznikala postupně. V roce 1997 Petr otevřel v Novém Boru prodejnu a ve sklepních prostorách domu zapálil sklářské pícky. Později koupil sousední nevyužitou mateřskou školku a vybudoval v ní sklářské studio. Přes skleněnou stěnu je spojené s restaurací Huť, takže návštěvníci mohou při jídle pozorovat práci u pecí.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Nakonec ještě v patře zřídil muzeum moderního skla s exponáty z celého světa a také z jednotlivých ročníků mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru, které je už od osmdesátých let jedním z nejvýznamnějších světových setkání v oboru autorského skla. Součástí komplexu Novotný Glass je také prodejna. Pod studiem se pak nachází brusírna a dílny, v nichž vzniká sklářské nářadí značky Novotný. Nic podobného u nás není a v Evropě je takových dílen také jako šafránu.

„Ono je to už méně potřeba, protože sklářů ubývá,“ podotýkají svorně otec i syn, kteří jsou ale s provozem dílny spokojeni. „Chodí nám zakázky z Francie, z Dánska a hlavně od českých skláren, které stačí vyřídit jeden člověk. Poptávka je už roky stabilní.“

Muzeum i s velkou knihovnou výdělečné není. Je to jen radost a starost. Restaurace má velké sezonní výkyvy, v létě je plná, v zimě je to horší. Srdcem, tahounem veškerého dění a zdrojem obživy je sklářská huť. Té se dlouhodobě daří, vloni dokonce zaznamenala rekordní obrat 40 milionů korun, přičemž v posledních letech to bývalo podle Ondřeje průměrně 15 až 20 milionů. „Není to ale dáno jen tím, že bychom víc utržili, ale protože jsme výrazně museli zdražit kvůli cenám energií. Takže zisk je plus minus podobný.“

Huť zažila i mnohem horší časy, jako ostatně celé české sklářství. Ondřej vzpomíná na krizové chvíle před více než deseti lety: „Táta dal sklářům lopaty, ať dělají něco venku, aby je nemusel vyhodit, když nebyla práce.“ To už je ale dávno, po covidovém útlumu naštěstí přišly poměrně silné roky 2021 a 2022.

Uprostřed elegantní místnosti stojí vyhřívaná pec se čtyřmi pánvemi, každou obsluhují dva skláři. Topí na 1120 °C, v noci se o ni musí starat tavič, který připravuje surovinu na další den. U Novotných taví skleněné pelety a recyklují vlastní střepy. Z taveniny skláři foukají především nápojové sklo a další menší výrobky.

„Náš hlavní klient je z USA a vlastně kvůli němu se firma rozrostla, abychom stačili pokrýt jeho objednávku,“ říká Ondřej a dodává, že to znamená deset kontejnerů skla ročně. Vyrábějí pro něj křišťálové skleničky, moderní sklo s historickými prvky – skláři jim říkají maliny a obloučky. „Klient je sám navrhuje. Zpočátku potřeboval pomoc, teď už ale ví, co je a co není možné. My pak musíme vymyslet, jak to vyrobit.“

Jeho otec vypráví, jak ho tento klient pozval do Států a objížděl s ním své prodejny: „Má zastoupení v každém státě USA, ale jen v těch nejdražších obchodních domech. Běhal jsem s ním po New Yorku a díval se na naše sklo, jak si hoví ve vitrínách mezi výrobky z nejslavnějších skláren světa.“

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Otazník
Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Petr Novotný sice firmu předal, na huti je ale denně. Jakmile skončí skláři-zaměstnanci, začíná on. Vyrábí náhradní díly ke starožitným lustrům a zákazníky má z celé Evropy. Opravuje i lisované sklo. „Tuhle jsem měl zakázku na pět kytek, to jsem ještě nedělal. Vzal jsem si asistenci, první kytku jsem zkazil, pak už to bylo lepší a za hodinu jsem jich udělal sedm.“

„Táta toho stihne stejně jako celá dílna za týden,“ vtipkuje Ondřej. Sám se k peci postaví už jen zřídka, nemá čas. Na výstavě v Liberci však mohli lidé obdivovat i jeho autorská díla.

„Můj handicap je, že jsem nikdy nechtěl být umělcem. Vždycky jsem chtěl být hlavně dobrý řemeslník.“

Řemeslo a umění

„Kdysi, když jsem byl v Holandsku, měl jsem volnou ruku a nacházel svůj vlastní styl. Jak jsem se ale začal motat tady kolem zakázek, hodně se to utlumilo. Na výstavě jsem měl proto spíš starší věci, jen ten modrý kousek byl úplně nový,“ vysvětluje – trochu posmutněle – Ondřej Novotný, který se v minulosti účastnil mnoha skupinových výstav v zahraničí. Jeho otec to vidí podobně: „Můj handicap je, že jsem nikdy nechtěl být umělcem. Vždycky jsem chtěl být hlavně dobrý řemeslník.“

Ondřej Rea, Jan Škvára
Ondřej Rea, Jan Škvára
Další obrázky v galerii (7)

Petr Novotný na libereckém Crystal Week vystavoval poprvé v životě. Nijak zvlášť to prý neprožíval. „Já jsem služebník,“ odkazuje na poctivé řemeslo a rozhovoří se o speciální trubičce, kterou kdosi potřeboval a on ji trefil na první pokus.

Ondřej Novotný si k umění hledá i jiné cesty – pořádá sklářské akce, na které zve i zahraniční skláře. U toho aspoň nemyslí na těžkosti spojené s podnikáním, které už dlouho decimují levné a nekvalitní výrobky z východu. Oba Novotní mají ale zaručený recept na štěstí. „Jak člověk vezme píšťalu do rukou, je to veselejší,“ říká Petr a Ondřej ho doplňuje: „Bolí vás to, ale máte čistou hlavu.“

Zaujalo? V aktuálním čísle tištěného Finmagu najdete další zajímavé texty, nejen z podnikatelského prostředí. Hlavním tématem čísla je propojení vědy a byznysu.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jana Patková

Jana Patková

Šéfredaktorka regionálního čtvrtletníku Véčko, jako novinářka se zaměřuje hlavně na cestopisy. Ráda cestuje s fotografujícím synem.

Související témata

byznysčasopisFinmagLiberecký krajpodnikáníPodnikavé Českořemeslosuccess story
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo