Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl

Pavel Jégl
Pavel Jégl
1. 8. 2023
 10 590

Stát bere důchodcům a přidává církvím. Tenhle výkřik, který můžete zaznamenat na sociálních sítích nebo z opozičních lavic, je tuze vylhaný. Rušení inflační doložky není na místě. Stejně jako volání po tom, že by církve neměly podnikat.

Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl
Církev si ve světě byznysu počíná zdatně. Najdou se ale i alarmující příklady. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Vláda hledá možnosti, kde ušetřit. A poslanci za ANO mají recept, kam sáhnout – na restituční náhrady. Navrhují změnit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi tak, aby zrušil inflační doložku zakotvenou ve smlouvě mezi státem a církevními společnostmi.

Cílem je zabránit tomu, aby se náhrada za komunisty zabavený majetek, který stát nemohl vydat, protože mu nepatří, navýšila o loňskou nebo letošní vysokou inflaci. Poslanci navrhují stanovit pevnou částku úročení náhrad: 2,26 procenta ročně.

Vláda, jak se dalo čekat, návrh odmítla.

Církevní restituce v číslech

Stát se zavázal vydat církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun (z toho 80 procent připadne katolické církvi). Za majetek, který vydat nemůže, protože ho už nevlastní, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Podle přijatého postupu se propočítává valorizace náhrad z inflace s dvouletým zpožděním. Pádivá inflace v roce 2022 se proto promítne do výše restitučních náhrad v roce 2024.

Důvody pro to, aby restituce byly podle smlouvy dotaženy do konce a církve se oddělily od státu, převažují.

Inflační doložka na oltář vlasti?

Není to první a nepochybně ani poslední inciativa, jejímž cílem je seříznout náhrady církvím. Zejména teď je pro ně příznivá doba. Dají se zabalit do líbivých hesel a primitivních titulků typu „Důchodci nic, zato církve miliardy navíc!“

Už v březnu se poslankyně za ANO pokusily připojit zrušení inflační doložky k vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace penzí. A ve stejné době Michal Hašek, spoluzakladatel spolku Nespokojení a bývalý hejtman Jihomoravského kraje, vyzýval církve, aby vzaly na vědomí „asociální zmrzačený vzorec pro výpočet valorizace důchodů“, „přispěly na oltář vlasti“ a vzdaly se inflační doložky ve smlouvě se státem.

Jaká je realita „zmrzačení“? Po úpravě zákona o důchodovém pojištění se důchody budou dál zvedat o celou důchodcovskou inflaci, tedy obdobně jako náhrady církvím. Mění se jen část důchodů, která je definována v závislosti na růstu mezd. Dosud se zvyšovala o polovinu jejich růstu, od roku 2025 to bude o třetinu. Pravidla se tedy vrátí před rok 2018.

Zbyněk Stanjura
Úřad vlády ČR

Divoká jízda s vládou „rozpočtové odpovědnosti“. Skončí Česko ve smyku?

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura? Pavel Jégl ve svém dalším komentáři pochybuje.

Na rozdíl od zákona o důchodech platí zákon o církevních restitucích beze změn už déle než deset let. To je na české poměry neskutečně dlouho.

Důvod je zřejmý: Zákon je provázán se smlouvou s církvemi a bez její změny, která je podmíněna souhlasem všech zúčastněných, by neměl být změněn. Takový verdikt, založený na zásadě „pacta sunt servanda“ (smlouvy se mají dodržovat), vydal ústavní soud, když se v roce 2019 vláda anoistů a sociální demokratů pokusila náhrady zdanit.

Máme ale štkát nad tím, že inflační vlna církvím z náhrad nic neužere? V žádném případě, důvody pro to, aby restituce byly podle smlouvy dotaženy do konce a církve se oddělily od státu, převažují.

Proč by církve nemohly prosperovat? Kláštery bývaly pokrokové instituce a mniši hospodařit uměli.

Uměli to už františkáni

Pravda, majetky a suma, kterou stát přiřkl církvím, leckomu může připadat příliš vysoká. Má snad tohle být „chudá církev pro chudé“, kterou hlásá „boží náměstek“ na zemi papež František?

Argentinský prelát si dal jméno, kterým se přihlásil k odkazu misionáře Františka z Assisi. Tenhle řeholník, jak známo, rozdal veškerý majetek chudým a vydal se mezi lid hlásat evangelium.

Spravedlnost
Shutterstock

Presumpce viny v moderním věku aneb Jak stát zametá s podnikateli

Základem právního státu má být presumpce neviny. Nejen podnikatelé se ale dnes a denně přesvědčují o tom, že jich se to v některých případech netýká. Stačí se jen někomu znelíbit. A čím může presumpce viny ohrozit samotnou stabilitu našeho světa? Dočtete se v komentáři ekonoma Pavla Kohouta.

Současní šiřitelé víry to vidí jinak, mimo jiné proto, že žijí v jiné době. Římskokatolická církev v Česku, které restituce přihrály nejvíc, obdobně jako Vatikán, majetek nerozdává. Naopak ho získává, prodává, anebo s ním dělá byznys.

Církevní řády, biskupství nebo farnosti předělávají staré fary na apartmány, zakládají nebo obnovují pivovary, hospodaří na pozemcích i rybnících, kupují nemovitosti k pronájmu, jiné prodávají… Z církve se také stává významný akcionář. Diecéze vkládají peníze z restitucí do katolického fondu Asset Management.

Vše ukazuje na to, že církev si ve světě byznysu počíná zdatně.

Pravda, najdou se i alarmující příklady. V třítisícových Trmicích si farář vzal úvěr na koupi pily a do zástavy dal faru i kostel s hřbitovem. Pila však prodělávala, fara se propadla do ztráty a církevní majetek včetně oltáře, monstrance a křtitelnice zamířil do dražby. Hřbitov i s nebožtíky ke zděšení obyvatel prodávala realitka.

Takové případy jsou však výjimečné. Ostatně, proč by církve nemohly prosperovat? Kláštery bývaly pokrokové instituce a mniši hospodařit uměli. Jak by ne, podvojné účetnictví vymyslel františkánský převor.

V roce 2043 potom budou vyplaceny veškeré náhrady za zabavený majetek a položka „církve“ z výdajů rozpočtu definitivně zmizí.

Kurzy akcií vs. evangelium

Harmonogram restitučního zákona počítá s tím, že v roce 2030 přestane stát z rozpočtu vyplácet církvím příspěvky na provoz.

Měl by stát zrušit inflační doložku u církevních restitucí?

V roce 2043 potom budou vyplaceny veškeré náhrady za zabavený majetek a položka „církve“ z výdajů rozpočtu definitivně zmizí.

Církve budou duchovní službu a pastoraci hradit z výnosů vlastního hospodaření a z darů věřících. A ze svých zdrojů by měly také podporovat církevní školství a sociální projekty. A to je žádoucí výsledek.

Daňoví poplatníci už na církve přispívat nebudou. A věřícím nezbude než si hlídat své duchovní, aby vyznávali jiné proroky než Warrena Buffetta a víc než nad pohyby kurzů přemýšleli nad evangeliem.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
14
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byznyscírkevcírkevní restitucekomentářnáboženstvípodnikánístátní rozpočet
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo