Chudák rybák, zvednuté Benátky a nechtění lidé z ulice

I když pocházím ze západu Čech a žiju v jejich středu, jižní Morava mě zajímá od doby, kdy jsem na Sonberku ochutnal jejich božský rýňák a díval se přitom z elegantní Pleskotovy stavby na protější kopce Pálavy. A právě když na Pálavu přijíždíte od Brna, míjíte Novomlýnské nádrže.

Na Seznam Zprávách mě proto zaujala zpráva, že pokračují plány na výstavbu obřího zavlažovacího systému za miliardy korun. Povodí Moravy ruku v ruce s tím usiluje o navýšení hladiny Nových Mlýnů. Ne všem se samozřejmě záměr zamlouvá.

Státní pozemkový úřad podle článku živí 50 let starou vizi na obří závlahovou soustavu, která má pomocí 40 kilometrů potrubí obsloužit vodou tisíce hektarů zemědělské půdy. Projekt se týká osmnácti obcí na Břeclavsku a Brněnsku a čeká ho nejmíň dalších pět let příprav.

Kritici mluví o pomníku exministra Tomana, možné kolizi s vysokorychlostní tratí, narušení biotopu rybáka obecného nebo o nesmyslnosti pěstovat na vodu náročné plodiny. Zda tedy voda z nového potrubí víno a meruňky nakonec zavlaží, nebo ne, je proto ve hvězdách.

Do vinic jižní Moravy vás zavede i druhý článek, na který tu chci upozornit. V dubnovém vydání magazínu Finmag jsme přinesli pozoruhodný a nezvykle otevřený rozhovor s vinařem Romanem Fabigem. Mluví v něm hlavně o tom, proč vloni skončil na psychiatrii, co teď dělá jinak, aby tam neskončil znovu, ale samozřejmě taky o víně. A pěkně rázně, jen co je pravda. „Vyhýbám se akcím pro turisty a otevřeným sklepům. Někdo mi to zazlívá, ale já nechci tvořit víno pro lidi z ulice,“ říká nesmlouvavě Fabig. Je arogantní? Nebo má „jen“ přesně zacílený produkt a ví, co chce?

Voda, co je (snad) udrží nad vodou

Web Ekonews o byznysu a udržitelnosti přináší pro mnohé znepokojivý článek o zákazu napouštění bazénů. Aktuálně totiž kvůli suchu platí pro odběr vody z veřejného vodovodu či povrchových vod osmnáct omezení pro několik desítek obcí v Česku.

Otázka je, zda je vůbec „bazénová kultura“ dlouhodobě udržitelná. „Jedinou udržitelnou variantou je pořídit si na zahradě přírodní nádrž se samočisticím efektem nebo tůni s mokřady a rostlinami a zároveň plochou, kde se dá koupat. Má to ale pouze smysl v místech, kde je potok, ze kterého se voda svede. A samozřejmě je nezbytné respektovat místní nařízení o odběru povrchové vody,“ myslí si třeba ekolog Jiří Malík z občanského sdružení Živá voda.

Voda je tématem i dalšího textu, který stojí za přečtení. Má kouzelný titulek Moře by mohlo udržet Benátky nad vodou, je z dílny renomovaného magazínu Economist a v překladu ho najdete na webu týdeníku Hrot. Při vysokém přílivu, jemuž Benátčané říkají acqua alta, se staletí valila celým městem voda a zaplavovala domy. Od loňského roku už to neplatí, město a celou lagunu totiž chrání soustava hydraulických protipovodňových zábran, takzvaný Experimentální elektromechanický modul, známější pod italskou zkratkou MOSE (Mojžíš). Italové se ale ptají, jak dlouho tenhle nákladný systém vydrží.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Loni byl Mojžíš použit 36krát a náklady na provoz přesáhly 70 milionů eur. A zaznívají hlasy, že kvůli kombinaci klimatické změny a postupného klesání samotného města může být jeho životnost, plánovaná na sto let, jen poloviční.

Luigi Tosi, geolog z italské Národní výzkumné rady, je jedním z těch, kdo navrhují napumpovat mořskou vodu do podzemí a tím zvednout celé podloží Benátek. Během deseti let by se podle odhadů daly takovým způsobem zvednout celé Benátky o 25 centimetrů a náklady na soustavné dočerpávání vody do podloží by byly v porovnání s Mojžíšem zanedbatelné.

O zelené politice, vlivu střední Evropy a střetech ve společnosti mluví v rozhovoru na HN.cz Mats Braun, nový ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

„To, jak jsme v Evropě o politice proti klimatické změně dlouhodobě mluvili, se ukazuje jako problém. Politici prezentovali příběh, že snižování emisí nebude drahé, že půjde o problém jen pro několik málo sektorů ekonomiky... Tato argumentace má smysl, jistě se ta transformace takto dá prezentovat. Ale jsou s ní spojené také náklady. Nebezpečí způsobené změnou klimatu však nezmizí, naopak – nutnost něco proti tomu dělat bude stále urgentnější,“ říká docent politologie, původem Švéd, který žije v Česku s přestávkami už zhruba 20 let.

„Očekávám tedy, že střet ve společnosti se ještě vyhrotí. Zvýší se taky tlak od států, které jsou změnou klimatu nejvíc ohrožené. V EU budeme muset mnohem víc řešit, jak čelit nákladům, které boj proti oteplování planety má, a jak je ve společnosti rozdělit tak, aby to bylo fér,“ doplňuje Braun.

Bláboly na konec

Končit budeme vážně až spiklenecky, žádná zvířátka. Protože svět řídí ve skutečnosti tajné elity, lady Diana byla zavražděna a její nehoda byla naaranžována a slovanské národy jsou jako bratři a sestry a Rusko brání jejich zájmy. Tedy ne podle mě, ale právě takovým příběhům na konspiračních a dezinformačních stránkách Češi a Češky napříč společností nejvíc věří. Ukazuje to alespoň výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iRozhlas.cz zaměřující se na téma konspirací a dezinformací.

Z jeho závěrů vyplývá, že ochota věřit v podobné konspirační či dezinformační příběhy se zvyšuje s tím, jak lidé ztrácejí důvěru ve společenský systém a jeho instituce.

V dalších dílech seriálu Společnost nedůvěry se na tomtéž webu dozvíte, ve které konspirace a dezinformace jednotlivé skupiny věří, kde má důvěra v konspirace kořeny nebo co to znamená pro Česko jako celek.

Pěkné čtení a nevěřte všemu, co čtete.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• České housle, americké brýle a italská pizza
• Appka na ptáky a umělá inteligence na léky. Máme pro vás čtení proti přírodě
• Jak vydělat na budoucnosti i na státu
• Nikdo to nemá lehké. Nálož od matek, Škodovka v Rusku a vykořisťovaní Indové
• Drzost je věčná. O válce minulé i současné

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag