Z dějin vynálezů. Proč nám to všecko tak trvalo?

Rozumných hypotéz, které stojí za další prozkoumání, a kterými bylo možné doplnit dřívější hypotézy vlastní, se jí sešla pěkná řádka. Proč nám to tedy všechno tak trvalo?

Svého času jsem položila otázku, proč lidstvu na počátku všechno trvalo tak dlouho, a internet mi nabídl pár odpovědí. Následuje můj rozšířený seznam hypotéz, který shrnuje komentáře pod mým článkem.

Vychází nový Finmag!

V hlavní roli roboti. Připraví nás o práci, nebo dík umělé inteligenci a rukám každý zbohatne? Roboti, automatizace práce, nepodmíněný příjemu a „elektroničtí spoluobčané“.

Koupit čerstvý Finmag

Adam Gebrian: Na ceně nezáleží. Rozhovor s nejznámějším kritikem architektury. Co znamená stavět ve veřejném zájmu. Proč vám on sám nikdy nepostaví dům. Jak na Praze 1 zaparkovat SUV.

Trotlov. Na internetu si přečetl, že autisti patří do plynu. Šel za mámou a chtěl vědět, kdy tam půjde. Matěj Hošek má Aspergerův syndrom. Ale taky geniální nadání.

Chci roční předplatné za 294 korun

Vynalézání je těžší, než se zdá

1. Vynálezy jsou obvykle důmyslnější, než vypadají. S tím souvisí skutečnost, že skutečnost je sestavená z obrovského množství detailů.
2. Možných cest budoucího vývoje je mnoho a bez výhody zpětného pohledu člověk promarní spoustu času průzkumem slepých uliček.
3. Lidé nejsou tak vynalézaví, jak si představují. Například já nevynalezla nikdy nic. Copak by mě kdy napadlo vynalézt třeba provaz?
4. Položit si správnou otázku je polovina úspěchu. Dokud člověk provaz neuvidí, vůbec si neuvědomí, že by se mu mohl nějaký hodit, natož aby hloubal, jak ho vyrobit.
5. Zvířata (včetně lidí) většinou přemýšlejí tak, že z každodenního pozorování časem intuitivně vytuší možnosti již známých potenciálů. Nové potenciály se většinou vyskytnou jen náhodou, prostřednictvím nějaké vnější síly. Chcete-li vynalézt něco nového, musíte „vidět“ potenciál, který ještě neexistuje. Ze zpětného pohledu se pak taková novinka zdá jako samozřejmost, protože její potenciál je už na světě.

Před padesáti tisíci lety se lidé nechovali jako dnes

1. Mozek našich tehdejších předků byl méně výkonný.
2. Schopnost uvažovat abstraktně je zásadní. Neobejde se ale bez informační báze a mentálních modelů.
3. Tenkrát lidem chybělo několik neuvěřitelně základních abstraktních idejí, bez které si dnešní život vůbec neumíme představit. Například samotná idea abstrakce nebo „měnit okolní svět k lepšímu“.
4. Zásadní jsou také vnější mentální nástroje. Moderní lidská inteligence se silně opírá o písemné materiály nebo shromážděná data, která nikdo nezná nazpaměť.
5. Mentální krajina pravěkých lidí byla úplně jiná než dnes, jak tvrdí Julian Jaynes. Zejména jim scházelo sebeuvědomění a schopnost přicházet s originálními myšlenkami. Obvykle jen opakovali totéž stále dokola.

Předpoklady

1. A je často neužitečné bez B a B bez A. Například koňské spřežení bez silnic a naopak.
2. A je neužitečné bez spousty dalších věcí, které sice na A nezávisejí, jenže trvá hodně dlouho, než přijdou na svět.
3. Když existuje spousta možných řešení nějakého problému, nevede to k dlouhodobému pokroku. Když člověk něco jen nahrubo „sflikuje“, problém tím částečně vyřeší, ale zároveň snižuje hodnotu významných vynálezů.

Nikdo ničemu moc nerozumí

1. Lidé jsou obecně hloupí, ve všech oblastech života, ještě i dnes. Všechno je vždycky z nějakého záhadného důvodu tisíckrát složitější, než si člověk původně představoval.
2. Zkusili jste provaz alespoň vyrobit, natož ho vynalézt?

Lidé mají spoustu práce

1. Past chudoby. Vynálezy se člověku zaplatí v dlouhodobém horizontu, takže každý vynálezce potřebuje mít řádně našetřeno. Nebo musejí existovat bohaté instituce, které vynález zafinancují.
2. Lidé neustále řeší a dělají něco jiného. Například randí a tancují a jedí a tak podobně.

Komunikace a záznamy

1. Pravěcí lidé měli obojí, jenom o tom neexistují příliš kvalitní důkazy. Což asi není překvapivé.
2. Vynálezy vznikaly poměrně často, jenže tehdejší chabá komunikace neumožňovala jejich šíření. Kmenová společenství byla nepočetná a navzájem se moc nestýkala.

Společenské náklady

1. Na technologii se pohlíželo jako na známku slabosti či lenosti.
2. Kdo se technologii věnoval, vystupoval z řady, místo aby zapadal do kolektivu.
3. Pracovitost ostatní zahanbuje a vám přináší víc práce.
4. Vynálezy občas popírají zažité představy.

Populace

1. Pravěkých lidí bylo velmi málo, takže celkový mentální výkon lidstva v době mezi 50 tisíci a 28 tisíci lety zpátky byl nižší než za posledních sto let.

Hodnota

1. Vynálezy většinou přišly na svět, až když byly relevantní. Přičemž pro lovce a sběrače většina z nich relevantní není.
2. Inovace je riskantní. Pokud zkusíte něco nového, může vás to zabít.

Úrovně vynalézání

1. První úroveň vynalézání staví na přírodních zdrojích, které se vyskytují ve vašem bezprostředním okolí, a práce s nimi není kdovíjak náročná. Osobně si myslím, že vynalézání v této fázi mělo jít rychleji. Je ale možné, že nám to na této úrovni šlo rychle, ale postup na vyšší úrovně je zkrátka těžký.
2. Nástroj v takové kvalitě, aby byl vůbec použitelný, dokáže vyrobit jen řemeslník „na plný úvazek“ a lidé si tak úzké specialisty nemohli velmi dlouho dovolit.
3. Každá nová úroveň vynálezů může vzniknout až tehdy, je-li ta předchozí dostatečně běžná a dostupná.

S laskavým souhlasem autorky z jejího blogu pro Finmag přetlumočil Aleš Drobek