Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kalouska už překonala Schillerová. Tupé škrty versus tupé dluhy

Časy se mění a politika s nimi. Ohlášený odchod Miroslava Kalouska ze sněmovny nabízí otázku, co je v krizi horší: Tupé škrtání, nebo tupé zadlužování?

Zdroj: Shutterstock

Miroslav Kalousek se odporoučí z Poslanecké sněmovny, v příštích volbách nebude kandidovat.

Z dolní komory zmizí rétoricky skvěle vybavený politik, který však na politiku vlády nemá vliv a který nemůže sjednocovat opozici. Politik, který se jako ministr financí v minulé krizi stal pro současnou koalici symbolem „tupých škrtů“, oznámil odchod v době, kdy má vláda nakročeno k „tupému zadlužování“.

Kalouskův rekord z krizového roku 2009 – nejvyšší deficit v české historii s minus 192 miliardami – překoná koncem letošního roku Alena Schillerová, která se ještě nedávno dušovala, že „nechce být odpovědná za nejhorší schodek rozpočtu v historii“.

Změní se pochopitelně i grafy a tabulky, které před lety rád ukazoval Andrej Babiš. Oblíbenou infografiku na téma, kdo nejvíc zadlužil Česko, patrně už v centrále Agrofertu vymazali ze systému.

Škrtal, až třísky létaly

Za Kalouska se tomu říkalo politika rozpočtové odpovědnosti. Hlasatelé nynější koalice to nazývají tupými škrty.

Pravda, za „Kaldy“ se škrtalo, až třísky létaly. A leckdy vskutku tupě. Třeba se plošně snižovaly platy. Kvalita státní správy upadala, protože ti nejlepší úředníci odcházeli. Vláda také přiškrtila investice do vzdělání a vědy, tedy do oblastí, do nichž by stát měl investovat krize-nekrize.

Škrty stabilizovaly státní finance, ale omezily poptávku, utlumily ekonomiku a brzdily růst. Z ekonomického propadu jsme se proto dostávali pomaleji než sousedé.

Anketa

Radši Mirka, nebo Alenu?

Anoisté a sociální demokraté teď ujišťují, že to nedopustí. Opakují slogany „žádné tupé škrty dělat nebudeme“ a „z krize se proinvestujeme“.

Bez tupých škrtů bychom se vskutku obešli. Ne všechny škrty za Kalouska však byly tupé. Tupá je zato politika současné vlády, která v časech, kdy firmy osekávají provozní náklady, ve svém vlastním provozu úspory nehledá. A právě to je případ nynějšího kabinetu.

Že by úspory nebyly nutné, protože náš zachrání dvousetmiliardová investiční smršť, kterou Andrej Babiš slibuje?

Do krytů! Přichází investiční smršť

V krizi je prospěšné investovat. Investice přinášejí práci jak firmám, tak lidem. Firmy i lidé vydělají peníze, které potom mohou utrácet, a tak povzbudit ekonomiku. A chytré investice – nikoli do hladových zdí, ale třeba do modernizace infrastruktury a do nových technologií – mohou přinést v budoucnu vyšší zisky či nižší náklady.

Má však vláda tyto chytré investice promyšleny?

Její rozpočet nic takového nenaznačil, promyšleně nevypadal. Vláda ho prosadila se schodkem 500 miliard. Tato suma není v mimořádné době mimořádná. Mimořádný byl nicméně chaos, v jakém vláda své korona-rozpočty předkládala. Znáte snad jinou evropskou vládu, která by v tak krátké době předložila tři zásadní revize rozpočtu?

A co teprve neschopnost ministryně financí a premiéra třetí zvýšení schodku zúčtovat? Pro více než 130 miliard vláda teprve během jednání ve výborech hledala využití.

Máme toho víc

Zdroj: Shutterstock

Hospodaření vlád bývá občas srovnáváno s hospodařením domácností. Jistě, jsou v tom rozdíly. Přesto bychom mohli zkusit poměřovat vládu doporučeními, která finanční poradce dává jednotlivcům či rodinám.

Vláda pohledem finančního poradce: Beznadějný případ


Šetřením se z krize prý nedostaneme, musíme se z ní ven proinvestovat. Zatím to ale spíš vypadá, že se z ní zkusíme prožrat. Do půlbilionového schodku vláda schová jak staré průšvihy, tak i nové dárky pro voliče.

Krize je tu, připravte se na povolování opasků

 

Poměřováno minulou krizí: takový šlendrián se za Kalouska kupodivu nestal.

Co je horší?

Babišův Kabinet se ohání tím, že svými kompenzacemi zachraňuje pracovní místa a udržuje nízkou nezaměstnanost. V době, kdy vypnul ekonomiku, byly potřebné. Dnes jsou ale téměř všechna korona-omezení dávno zrušena a skoro tři čtvrtě milionu zaměstnanců zůstává doma. Vláda je v programu Antivirus platí za to, že nic nedělají.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček včera v České televizi řekl, že chce změnit Antivirus na úspornější německý model, kdy zaměstnanci chodí do práce na zkrácenou dobu a dostávají výplatu, o kterou se s firmou dělí vláda.

Jenže odbory jsou pro to, aby velkorysý Antivirus pokračoval. A sociální demokraté jim jdou na ruku. Takže kdoví, zda vláda si nakonec dál nebude kupovat čas, oddalovat řešení, zachraňovat místa, která už neexistují. A tím pokračovat v bezbřehé kompenzací ztrát a posouvat zemi do éry tupého zadlužení.

Nasnadě je otázka: Co může být horší – tupé škrtání (za Kalouska), nebo tupé zadlužování (za Schillerové)? Zkušenosti z Řecka a Itálie naznačují, že to druhé.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 75 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Igor Nemec | 20. 7. 2020 08:31

Pan Jegl je jeden z posledních autorů, kteří zůstali ze starého FinMagu a je to dobře :-)
S jeho postřehy se nedá než souhlasit :-(

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 20. 7. 2020 11:04

Podle mne nejsou zkušenosti z Řecka irelevantní. Naopak, jsou relevantní velmi, jen ale přesně opačné, než se autor článku domnívá. Řecko byla bezproblémová prosperující (byť v EU nezjzadluženější, vždy je někdo nejzadluženější, že?) země, než ji začala Trojka terorizovat tou absurdní doktrínou fiskální "odpovědnosti". "Záchrana" Řecka v provedení Trojky pak srazila Řecko do sraček, z nichž se nejspíše už nikdy nevyhrabe. Ano právě to, jak dopadlo Řecko po jeho "záchraně", je ukázka toho, kam vedou Jéglovy recepty. S tím rozdílem, že Řecku to vnutila Trojka. Jégl by do těch sraček poslal ČR s uvědomělým nadšením, že dělá "odpovědnou" fiskální politiku, kdyby mohl. Naštěstí nemůže, stejně jako Kalousek. :-)

Jen díky "tupému zadlužování" současné vlády nenastala totální ekonomická pohroma. A ano autor článku nechápe, že o velikost zadlužení zde vůbec nejde (zadlužovat se v této situaci budou snad všechny vyspělé země světa). Jde o to, jak se ty vypůjčené peníze použijí. A ano, tady bude vždy co kritizovat a mnohdy i oprávněně. Jenže kritizovat je tak snadné, když nenesete žádnou odpovědnost. Velikost zadlužení ale není třeba vůbec řešit. I pokud by se vyčerpal celý ten půlbilionový rámec (což se nejspíš vůbec nestane), tak pořád zůstaneme jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí světa. A i kdybychom se v zadluženosti posunuli v seznamu zemí na horší místo, nic strašného se nestane. Až si po současné krizi sedne prach, snad si všichni uvědomí, jak děsivě irelevantní výše státních dluhů je a kolik škod mohla ona rozpočtová "odpovědnost" napáchat.

-26
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK