Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Kalouska už překonala Schillerová. Tupé škrty versus tupé dluhy

Pavel Jégl | 20. 7. 2020 | Celkem 75 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Igor Nemec | 20. 7. 2020 08:31

Pan Jegl je jeden z posledních autorů, kteří zůstali ze starého FinMagu a je to dobře :-)
S jeho postřehy se nedá než souhlasit :-(

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 20. 7. 2020 11:04

Podle mne nejsou zkušenosti z Řecka irelevantní. Naopak, jsou relevantní velmi, jen ale přesně opačné, než se autor článku domnívá. Řecko byla bezproblémová prosperující (byť v EU nezjzadluženější, vždy je někdo nejzadluženější, že?) země, než ji začala Trojka terorizovat tou absurdní doktrínou fiskální "odpovědnosti". "Záchrana" Řecka v provedení Trojky pak srazila Řecko do sraček, z nichž se nejspíše už nikdy nevyhrabe. Ano právě to, jak dopadlo Řecko po jeho "záchraně", je ukázka toho, kam vedou Jéglovy recepty. S tím rozdílem, že Řecku to vnutila Trojka. Jégl by do těch sraček poslal ČR s uvědomělým nadšením, že dělá "odpovědnou" fiskální politiku, kdyby mohl. Naštěstí nemůže, stejně jako Kalousek. :-)

Jen díky "tupému zadlužování" současné vlády nenastala totální ekonomická pohroma. A ano autor článku nechápe, že o velikost zadlužení zde vůbec nejde (zadlužovat se v této situaci budou snad všechny vyspělé země světa). Jde o to, jak se ty vypůjčené peníze použijí. A ano, tady bude vždy co kritizovat a mnohdy i oprávněně. Jenže kritizovat je tak snadné, když nenesete žádnou odpovědnost. Velikost zadlužení ale není třeba vůbec řešit. I pokud by se vyčerpal celý ten půlbilionový rámec (což se nejspíš vůbec nestane), tak pořád zůstaneme jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí světa. A i kdybychom se v zadluženosti posunuli v seznamu zemí na horší místo, nic strašného se nestane. Až si po současné krizi sedne prach, snad si všichni uvědomí, jak děsivě irelevantní výše státních dluhů je a kolik škod mohla ona rozpočtová "odpovědnost" napáchat.

-26
+
-

Všech 75 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 25. 7. 2020 15:34

Velmi VELMI mírně řečeno, od mainstreamového až levicového Economistu:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4459341/the-economist-vlady-by-si-mely-davat-pozor-na-penize-zadarmo.html

Nahlásit

+1
+
-

Alexander Novotka | 22. 7. 2020 22:47

Pane Plesko, už toho bylo fakt dost. Stokrát dokola omleté nesmysly, diskuse vytapetovaná korporátním fašismem nebo urážkami těch, co nechápou geniální „tržní přerozdělování“ nebo „suchou vodu“ či snad „účetní peníze“. Nedá se to ani číst.
Přikláním se k názoru jednoho bývalého diskutujícího (už tu není, ze stejného důvodu, jak tady popisuji), že pokud to tady bude přetrvávat, tak to snad vydrží i beze mě. Je ale škoda nechat tak poučné diskusní fórum ovládnout jedním grafomanským psavcem šířícím své bludy furt dokola, přičemž nevidím ani jednoho přesvědčeného, pouze mraky otrávených…
Ano, udělejte s tím něco prosím.

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 11:17 | reakce na Alexander Novotka - 22. 7. 2020 22:47

Pane cenzore udělejte s tím rozvracečem něco, náš libertariánský dvoreček si rozvracet nenecháme. Bože, jak jste mentalitou strašně podobní těm kovaným fanatickým komančům, kteří měli taky tu jedinou možnou pravdu, o které s nikým nehodlali diskutovat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Josef Fraj | 23. 7. 2020 07:00 | reakce na Alexander Novotka - 22. 7. 2020 22:47

Souhlasím s vámi, že číst pořád ty samé nesmysly je už naprosto otravné. Pan Pleska s tím těžko něco udělá, protože Fuldovič neporušuje žádná pravidla. I kdyby ho vyhodil, tak se vrátí jako nějaká "kadrila kadrilovna" . Jediné, co se dá dělat, je ignorovat toho otravného, popleteného grafomana. Prostě nekrmit trolla. Já už na něj například téměř nereaguji a v poslední době už nečtu jeho příspěvky ani odpovědi na ně. Někteří si na něj ale vytvořili závislost a na kažou po sté opakovanou fuldohloupost píší po sté opakovanou odpověď. To je bohužel součást každého věřejného fora a nedá se s tím nic dělat. Obávám se, že admin vám napíše leda to, že to nemusíte číst ani forum navštěvovat.

Řešením je neveřejné forum, kde lze výskyt trollů regulovat, to ovšem není použitelné pro finmag. Kdysi jsem jeho zřízení navrhoval, ale s nulovou odezvou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 11:21 | reakce na Josef Fraj - 23. 7. 2020 07:00

Ano, jediným řešením je založit si "diskuzní" forum, kde bude přísně dohlíženo na ideovou čistotu všech příspěvků a při jakémkoli náznaku jakéhokoliv odklonu od Vaší "oficiální" ideologie bude dotyčný okamžitě z diskuze vyobcován a doživotně bude všem zakázáno s ním jakkoliv komunikovat, pod trestem stejného vyobcování. To pak bude velmi zábavná diskuze typu: no já si myslím tohle a na to někdo jiný, no já si myslím přesně to samé pane kolego (nebo spíš soudruhu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Josef Fraj | 24. 7. 2020 06:45 | reakce na Richard Fuld - 23. 7. 2020 11:21

Nepřekvapuje mě, že vy si to tak představujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 24. 7. 2020 22:49 | reakce na Josef Fraj - 24. 7. 2020 06:45

Je pravda, že tohle už fakt nelze nazvat " zdravou názorovou pluralitou", to je zkrátka holá demagogie...Ale neodhalují demagogii nejlépe sami demagogové???
BTW pro pana Fuldu - k Vašemu nejapnému příspěvku " Co vám vadí na prosperujících firmách a rostoucích akciích"... https://1url.cz/4zkTD

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Janda | 22. 7. 2020 08:43

Když britský politik Neville Chamberlain po podpisu mnichovské dohody mával tímto cárem a vykřikoval, že zachránil v Evropě mír, stal se jedním z nejsměšnějších politiků všech dob. Nepochopil situaci. Obdobně směšnými jsou dnešní politici EU, kteří stále nechápou, že nelze žít na nekonečný dluh a ještě k tomu si vlastní, jakž takž fungující výrobu devastovat absurdními prozelenými nesmysly.

Když padl východní socialismus, měly se tehdejší evropské státy kam obrátit. Až se zhroutí EU, co vlastně Evropanům zbude? Oči pro pláč? Možná. Rozhodně jim patří nejvyšší cena za vlastní blbost. A tu si mohou udělit už nyní. Protože ani 390 miliard dluhových eur nepostaví ekonomiky států EU do zdravé pozice. To by se členské země musely vrátit ke kapitalismu, volnému (nikoliv jednotnému!) trhu a úctě k práci a k rodině. Nic takového na programu dne v Unii není.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/evropa-penize-pro-eu.A200720_230737_p_ekonomika_wag

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 12:45 | reakce na Jiří Janda - 22. 7. 2020 08:43

"Protože ani 390 miliard dluhových eur nepostaví ekonomiky států EU do zdravé pozice."

Co myslíte tou zdravou pozicí? 30% propad ekonomik a 35% nezaměstnanost? Ano, díky těm miliardám EUR se EU to takto "zdravé" avšak ryzí kapitalistické pozice jistě nedostane. Díky Bohu!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 11:22

V krizi je tupé zadlužování státu vždy dramaticky lepší variantou, než tupé fiskální škrty. To je skutečnost, kterou pan Jégl tupou kritikou současného zadlužování nikterak nezvrátí.

Tupé fiskální škrty zničí ekonomiku, a o to, co stát "ušetří" v rámci restrikcí následně přijde v rámci výpadku daňových příjmů ze zničené ekonomiky a růstu sociálních výdajů. Fiskální restrikce tak ničí ekonomiku a současně veřejným rozpočtům nijak zásadně nepomůže.

Fiskální expanze v krizi podpoří ekonomiku, což se projeví i na následných menších dopadech na státní rozpočet a nižších sociálních výdajích.

Jinými slovy krize se na veřejných rozpočtech podepíše, jak v případě fiskálních restrikcí, tak v případě fiskální expanze. Rozdíl spočívá v tom, že fiskální expanze ekonomiku zachrání, zatímco fiskální restrikce ji zničí. Z uvedeného je tak, jasné, že fiskální škrty v krizi jsou skutečně tupé a stupidní, zatímco fiskální expanze v krizi je reakcí naopak chytrou a ve všech ohledech žádoucí.

Nahlásit

-9
+
-

Jiří Janda | 22. 7. 2020 08:50 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:22

Základní rozdíl je v tom, že vy za krizi považujete stav, kdy některé podniky jsou zavřené a někteří lidé jsou bez práce.

Já zase za krizi považuji situaci, kdy téměř všichni lidé (papírově, nikoliv fakticky) pracují, jsou otevřené i podniky a provozovny, ve kterých téměř nikdo nenakupuje a služby nabízejí i ti, kteří je směnují především za granty a dotace. To je v mých očích ta nejhorší krize. Pro vás blahobyt.

Nedivte se, že si nikdy nemůžeme porozumět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 13:10 | reakce na Jiří Janda - 22. 7. 2020 08:50

Ale já Vám moc dobře rozumím, proto taky mohou usoudit, že Vaše názory jsou mylné a vadné.

Já krizi nevidím staticky, jak Vy ji popisujete. Krize není stav, kdy některé podniky jsou zavřené a někteří lidé jsou bez práce. Krize je proces, kdy zavírání některých podniků a nezaměstnanost některých lidí vede k zavírání dalších podniků a nezaměstnanosti dalších lidí. Toto je krize, které se obávám.

"Krize" jak ji popisujete Vy představuje fázi, která krizi obvykle teprve předchází. Klíčovým aspektem tohoto stavu je situace, kdy "jsou otevřené i podniky a provozovny, ve kterých téměř nikdo nenakupuje".
Důležitý je rovněž důvod, proč ti lidé nenakupují.

Pokud lidé nenakupují proto, že všechno co potřebují a chtějí, už mají, pak jde skutečně o onen blahobyt. Jak jinak byste chtěl definovat blahobyt, než tak že si vyděláte tolik peněz, že si můžete koupit, cokoliv chcete? Pro tuto situaci mám pojmenování: saturovaná spotřeba. Fáze saturace spotřeby nemusí vést nutně ke krizi. Jednak může takováto ekonomika dál pokračovat s nulovým růstem, nebo může ekonomika dále růst, díky exportům, kdy domácí saturovanou spotřební poptávku doplní zahraniční poptávka.

A pak může nastat situace, kdy lidé nenakupují proto, že si jednoduše nevydělají dost peněz na to, co potřebují a chtějí. Spotřeba v tomto případě saturována není, jen dochází k tomu, že producenti produkují více, než kolik kupní síla poptávky je schopna (ochotu zde předpokládá) spotřebovat. Nadprodukce vede ke ztrátám producentů, ztráty vedou k propouštění zaměstnanců, což má za následek další pokles kupní síly poptávky a krize je tedy za dveřmi. Na rozdíl od situace, kdy je spotřeba saturována, v tomto případě byste museli navýšit export už jen proto, abyste odvrátil příchod nebo prohloubení krize způsobené oslabováním domácí poptávky.

Pro úplnost dodám, že může nastat i situace, kdy krizi vyvolá pokles zahraniční poptávky. Zde je jedinou možnosti předejití krize, posílení domácí poptávky.

A my zde máme celosvětový pokles jak domácí tak zahraniční poptávky, doprovázený dokonce i poklesem produkce v mnoha odvětvích. To je asi ta nejzávažnější situace, s jakou jsme se mohli setkat a kterou spoléháním toliko na tržní síly kapitalismu nevyřešíte, protože v této situaci trh napíná všechny své síly ke krachům firem a růstu nezaměstnanosti.

Takže bych to shrnul asi takto, porozumět si samozřejmě můžeme a já Vám dost dobře rozumím, ale zřejmě je problém ve Vás, že nedokážete pochopit můj pohled na věc. Možná je to Vás stejné jako u mě. Rozumíte mým názorům, ale máte je za nesprávné, tak jako mám já ty Vaše. :-) To je v diskuzích vcelku obvyklá situace. :-)

Zkuste mi tedy vysvětlit, proč by Váš recept na současnou situaci měl být lepší, než ten můj. Dejte na stůl plusy, mínusy obou variant a porovnejte je.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jiří Janda | 22. 7. 2020 17:29 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 13:10

Mně se opravdu ani nechce... Diskuze by mi připadala taková jalová. Ale oceňuji váš enthuziasmus stále dokola přesvědčovat o své pravdě, i když jste nikoho za dlouhé roky o ni nepřesvědčil.

Dvacet let (od Y2K problému) radím firmám, jak se vypořádat se skrytými hrozbami. Na první schůzce managementu vždycky říkám - zapomeňte na peníze. Za ty si nekoupíte ani řešení, ani budoucnost ani kvalitní lidi. Za peníze si koupíte pouze nátěr zakrývající problémy. Vaše peníze pracují pro vaši konkurenci.
Co úspěšná firma i jedinec potřebují, aby mohli růst, je nedostatek a omezení.

My si opravdu nemůžeme rozumět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 11:35 | reakce na Jiří Janda - 22. 7. 2020 17:29

Rozumím. Ve své profesním životě jste si nejspíše ověřil, že nějaké principy uspokojivě fungují v podnikovém poradenství. To ale nijak nezaručuje, že budou fungovat stejně i v širším měřítku aplikované na celou ekonomiku.

Obávám se, že víte mnoho o tom, jak radit jednotlivým firmám v jejich individuálních krizích, ale víte jen málo o tom, jak řešit mnohem komplexnější problém v podobě ekonomické krize celé ekonomiky, která se týká všech ekonomických subjektů.

Z toho, co píšete, mi přijde, že namísto peněžní expanze, byste ekonomice v současné krizi naordinoval peněžní kontrakci. Tahle medicína se už jednou vyzkoušela při Velké krizi z 30. let. A dopadlo to katastrofálně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 23. 7. 2020 17:23 | reakce na Richard Fuld - 23. 7. 2020 11:35

Zato vy to víte, protože ***** ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 22. 7. 2020 14:51 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 13:10

Lidé NIKDY nevydělají dost na to co chtějí, ať vydělávají jakoukoliv sumu. Kdo vydělá dost na to aby nezemřel hlady, chce bydlet. Kdo vydělá dost na bydlení, chce auto. Kdo vydělá dost na auto, chce chalupu. Kdo má dost nemovitostí a aut, chce jachtu a výlet do Austrálie. Kdo jezdí do Austrálie každý druhý týden a jachtu má v každém třetím přístavu, chce letadlo. Kdo má letadel plný hangár, chce výlet do vesmíru... Kdo už ve vesmíru byl osmnáctkát, chce se proslavit a tak chce třeba postavit most spojující Evropu, Ameriku a Asii... A takhle můžete pokračovat do nekonečna, nikdy nebudete mít spotřebu "saturovanou"...
Samozřejmě, existují vyjímky kteří mají potřeby minimální, bydlí pod stromem, dopravují se výhradně pěšky, k obživě jim stačí co najdou. Takových lidí se saturovanou potřebou ale najdete opravdu minimum...

Podle Vás bychom tedy měli tisknout (pardon, kvantitativně uvolňovat) tisíce, miliony, miliardy, biliony, kvintiliony... Protože když to udělám, každý si bude moci koupit letadlo, cestovat na Mars a zpátky kdy si vzpomene, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 12:09 | reakce na Petr Bárta - 22. 7. 2020 14:51

Ano, jsem si vědom existence názoru, že poptávka, či spotřeba nemůže být nikdy saturována, protože je lidskou přirozeností chtít stále více. A do značné míry to asi bude pravda, takže předmětná saturace spotřeby se může ukázat toliko jako teoretický konstrukt, který v praxi stěží nastane. Nicméně jsem ho ve svých úvahách zmínil, protože se domnívám, že rozlišování mezi příčinami zaostávání poptávky za nabídkou je důležité.

Současně je třeba si uvědomit, že realita je vždy širokopásmově pestrá a málokdy černobílá, takže na straně poptávky může existovat část saturovaný spotřebitelů, kteří již více spotřebovávat nechtějí, stejně jako část spotřebitelů, kteří by rádi více spotřebovávali ale jejich příjmové poměry jim to nedovolují. A pak tady bude spousta lidí kteří mezi oběma skupinami budou v čase "migrovat. V realitě tedy půjde o to, jaký důvod zaostávání spotřeby převáží.

Samotným tiskem peněz samozřejmě blahobyt pro všechny nezjistíte. To jsem tu už vysvětloval mockrát. Tiskem (státních) peněz můžete posilovat kupní sílu poptávky pouze do úrovně, která bude odpovídat již existující produkci. Čili vyrovnávat zaostávání poptávky za produkcí. Pokud začnete posilovat kupní sílu poptávky více začnou růst ceny a takovéto posilování kupní síly poptávky ztratí smysl i jakoukoliv účinnost, protože v tomto okamžiku začne zaostávat nabídka za kupní silou poptávky (poptávka bude mít k dispozici více peněz, ale nebude více zboží, které by si mohli za ty peníze koupit).

Pokud se to nepřežene a centrální banka nechá stále mírně předbíhat kupní sílu poptávky před nabídkou, což se projeví inflačním růstem cen blízko inflačního cíle centrální banky, vytvoříte tím vlídné prostředí pro nabídku, pro investice producentů do rozšiřování produkčních kapacit a tím dobré podmínky pro stabilní růst ekonomiky. Nicméně i když dosáhnete stavu, kdy každý pracující člověk bude mít vlastní letadlo, tak pořád tato situace může nastat až tehdy, kdy někdo ta letadla vyrobí a ti lidé si na to letadlo vydělají peníze, tedy vytvoří dostatečné množství odpovídajících za peníze směnitelných hodnot, třeba právě v průmyslu, kde se budou vyrábět ta letadla. Jinými slovy i zde platí, bez práce nejsou koláče. :-)

Nicméně hlavním účelem tisku (státních) peněz (přesněji vzniku peněz v důsledku toho, že si je stát půjčuje od bank) není růst ekonomiky, či životní úrovně. To tyto peníze samotné neumí zajistit a jsou použitelné pouze jako nástroj, který dočasně stabilizuje krizí zasaženou ekonomiku, zabrání prohloubení krize a poklesu životní úrovně.

Motorem reálného růstu ekonomiky a životní úrovně je "tisk" peněz soukromých, tedy peněz, které vznikají, když si je od bank půjčují soukromé subjekty, které jsou pak oproti předchozí situaci nuceny zvýšit svou ekonomickou aktivitu, aby nad rámec financování svých předchozích potřeb, plánů a přání, spláceli i splátky svého nového dluhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Novák | 20. 7. 2020 12:48 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:22

Ekonomiku neničí tupé škrty, ale ekonomiku ničí předchozí tupé dluhy. Pokud se osoba, rodina nebo firma tupě zadlužuje a pak jí najednou vypadne příjem, tak šetření je vždy na místě. Samozřejmě se takový výpadek dá vyřešit krátkodobě dalším dluhem, ale jinak je třeba snížit výdaje nebo zvětšit výkon, jinak se problém jen odsouvá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 12:57 | reakce na Petr Novák - 20. 7. 2020 12:48

Vaše srovnání státu s rodinou či firmou kulhá na obě nohy. Stát je pouze instituce (podobně jako ČNB). Není to podnikatelský subjekt. Na "hospodaření" státu a z toho plynoucích státních dluhzích nezáleží, stejně jako nezáleží na hospodaření centrální banky. Stát i centrální banka má vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky.

Vaše srovnání státu a firem je stejně absurdní jako házet do jednoho pytle hráče a rozhodčí. Hráči mají zcela jinou roli, než rozhodčí. Stejně je tomu i v případě ekonomických subjektů a státu (jehož součástí je i centrální banka).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Petr Novák | 20. 7. 2020 15:09 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:57

Kdyby natom nezáleželo, Itálie by neměla problém. V monentě, kdy stát není schopen dostát svým závazkům mu už nikdo nepůjčí a nemá z čeho platit vše od důchodů až po nemocnice. Mů]že chvilku za pomoci NB ředit dluhy inflací, ale to nakonec vede k inflaci a nutnosti platit závazky v zahraniční měně nebo ve zlatě a opět ke krachu státu jako takového a ochizení obyvatel. Ale může to taky dopadnout jako na Islandu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 19:22 | reakce na Petr Novák - 20. 7. 2020 15:09

Itálie má problémy, ale ne kvůli výši státního dluhu. Má problémy stejné jako ostatní země, které zasáhla koronakrize. To, že někdo vidí velký státní dluh jako problém, neznamená, že to skutečně problém je. Všichni tvrdí, že státní dluhy jsou problém ale nikdo není schopen uvést, proč by tomu tak mělo být a při jaké úrovni zadlužení. :-)

Nikdo státu nepůjčí? Proč jako? Banky mohou státu půjčovat nově vytvářené peníze stále, neboť riziková váha státních dluhopisů v pravidlech kapitálové přiměřenosti je nulová. Banky nemají nejmenší důvod státu nepůjčovat a velmi vážné důvody, proč státu půjčovat. Pokud banky přestanou státu půjčovat, tak nejprve zkrachují tyto banky (pokles cen jimi držených státních dluhopisů je uvrhne do bankrotu). Pak není nic snazšího, než tyto banky za hubičku zestátnit a po "uhrazení" fiktivních ztrát způsobených pádem cen státních dluhopisů je zase zprivatizovat. Stačí, když stát zestátní jedinou z těch bank, od níž si pak půjčí peníze na splacení právě splatných státních dluhopisů držených danou bankou a z krachující banky je opět zdravá banka. Jediný, kdo na nepůjčování státu v takovém případě prodělá budou akcionáři takové banky. A proč ti by to dělali? Proč by tomu měli přihlížet?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Petr Novák | 21. 7. 2020 06:39 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:22

Itálie nemá problém kvůli COVID. Letos a příští rok musí refinancovat desetileté dluhopisy za stovky miliard euro. A panuje obava, že o ně bude menší zájem a sazba vzroste, což povede k vyšším nákladům na obsluhu dluhu. Itálie by zbanktrotovala, tzn. nebyla by schopna dostát svým závazkům. Velká část dluhopisů by se odepsala.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 21. 7. 2020 17:04 | reakce na Petr Novák - 21. 7. 2020 06:39

"Itálie nemá problém kvůli COVID." Někdy by neškodilo se zamyslet nad tím co píšete. :-)

Refinancování státních dluhů je ta nejběžnější věc na světě. Pokud banky přestanou refinancovat státní dluhy, pak zbankrotují ty banky, protože ty banky nepůjčí státu na to, aby jim splatil jimi držené státní dluhopisy. Stát tyto zkrachovalé banky následně zestátní a od zestátněných bank si na refinancování svého dluhu půjčí. :-) Tím stát odstraní důvod insolvence banky a tuto jako již zdravou zase zprivatizuje. Jako problém to připadá jen Vám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jiří Janda | 22. 7. 2020 08:22 | reakce na Richard Fuld - 21. 7. 2020 17:04

Mýlíte se. Opět. Opakovaně.
Jako problém to nepřipadá jen panu Vorlíčkovi, ale i mně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 13:11 | reakce na Jiří Janda - 22. 7. 2020 08:22

Ano, tento omyl rád přiznávám. :-) Nějakým nedopatřením, jsem si neuvědomil, že je Vás víc než jeden. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 22. 7. 2020 07:40 | reakce na Richard Fuld - 21. 7. 2020 17:04

Nee, jako problém to připadá každému, kdo nemá mozek bolševika.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 13:12 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 7. 2020 07:40

O kvalitách Vaše mozku bychom mohly hodně diskutovat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 23. 7. 2020 17:22 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 13:12

Tak schválně, kdo je schopen předložit legitku MENSA.ČR. Jestli Julada, tak budu opravdu velmi překvapen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Vorlíček | 23. 7. 2020 07:00 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 13:12

Jestliže jste rozdvojená osobnost ženského pohlaví, tak byste jistě mohly...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 23. 7. 2020 17:21 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 7. 2020 07:00

A. Buď si myslel, že to píše pod loginem Kadrily.
B. Nebo nemá ani základní (natož ekonomické) vzdělání, což by mnohé vysvětlovalo.
Nebo dost možná platí A i B.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 14:00 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:57

"Stát i centrální banka má vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky."

Ach ty eufemismy k centrálnímu plánování.

A komunistický, nacistický či feudální stát také "měl vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky", také byste ho tak popsal a hájil? No nutně ano, protože v tom není principiální rozdíl, i když vy se ho budete (marně) snažit odněkud vykouzlit. Jenž ani tehdejší ani současný stát zkrátka NEMĚL SOUHLAS všech ovládaných a tak jim vládl (a centrálně ovlivňoval ekonomiku) stejně nelegitimně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 19:30 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 14:00

To nejsou eufemismy. Já nemohu za to, že všechno co je státní, Vy považujete za centrální plánování. Nemohu za to, že nedokážete rozlišovat mezi různými pojmy, jako je např. daně a loupež. Pro Vás je to všechno stejné. Pro inteligentní lidi, kteří jsou schopni více rozlišovat to totéž není.

Nevidím jediný důvod, proč bych měl hájit konání totalitních států. Zase Vám chybí schopnost rozlišovat mezi demokratickým sociálním právním státem s tržní ekonomikou a totalitním státem. Žádné kouzlení není třeba. Stačí mít schopnost rozlišovat a ne demagogicky házet všechny státy do jednoho pytle.

Žádný stát nepotřebuje souhlas občanů (Vámi označovaných jako ovládaní). Účelem státu není ovládání jednotlivců. To si pletete. :-) Stát je pouze forma organizace společnosti. Pokud se cítíte být ovládaná, pak to je mi Vás líto.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Vorlíček | 22. 7. 2020 07:43 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:30

Vy se pletete.
Oficiální role centrální banky je "udržování cenové stability". Co ji tedy opravňuje například k manipulaci kurzu koruny v době, kdy je inflace pod inflačním cílem??
Politika. Nic jiného.
Centrální banka je dnes již pouze prodlouženou rukou partaje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 13:24 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 7. 2020 07:43

"Opravňuje" ji fakt, že oslabení domácí měny vede ke zdražení dovážených statků, čímž dojde k tlaku na růst jejich korunových cen a tedy i k tlaku na ceny tak, aby se vydaly směrem k inflačnímu cíli. Těch vysvětlení bylo samozřejmě více. Nicméně já mám za to, že tento krok ČNB byl principiálně velmi špatný, až amatérský.

A cenovou stabilitou má centrální banka na mysli dosahování inflačního cíle, tedy inflaci okolo 2%. Je tomu tak z důvodu zásadní asymetrie možnosti použití nástrojů monetátrní politiky proti inflačním a deflačním tlakům. Inflačním tlakům může centrální banka růstem úrokových sazeb bez omezení. Na proti tomu v případě deflačních tlaků je centrální banka v tomto směru značně omezena v poklesu nominálních úrokových sazeb do záporu, protože pokud budou zápornými sazbami úročeny vklady, firmy i lidé by začali z bank vybírat peníze v hotovosti, což má své dost striktně dané limity.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 24. 7. 2020 23:26 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 13:24

To asi těžko...
V době intervencí, uprostřed nejbrutálnější monetární expanze všech dob, uprostřed ekonomického cyklu jsme byli deflaci blízko jako bolševik prosperitě.
Vy používáte naprosto nesmyslné argumenty zabalené do rádoby odborné vaty. Hodnota nula...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 12:08 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:22

Fiskální škrty ničí ekonomiku daleko méně, než daně (korporátní daně, celkové odvody zaměstnanců).

Takže pokud by vláda něco měla dělat, tak hlavně snižovat daně a odvody (a při tom klidně i škrtat-šetřit, omezovat výdaje, které jsou nutně neefektivní, protože jsou státní). A samozřejmě omezovat regulace a další deformování ekonomiky.

Ekonomice (automobilkám) k zdravému rozvoji zcela jistě více pomůže zrušit nesmyslné GreenDealové a klimaalarmistické výmysly, než z rozpočtu dotovat nákupy elektromobilů (tedy dotovat výrobu aut, která lidé nechtějí a regulovat výrobu aut, která lidé chtějí).

Stát svými regulacemi způsobí problémy automobilek.
Začne to "řešit" dotacemi na nesmyslné elektromobily.
A když to nezabere a lidi to stejně nebudou kupovat, tak stát napřed (na dluh) bude nevytíženým dělníkům v automobilkám proplácet 80% mzdy a když ani to nepomůže a automobilky se dál budou potápět, tak je za těžké miliardy stát zachrání. Opravdu geniální recept.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 12:48 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 12:08

Škrtáním daní z příjmu necháváte peníze těm, kteří je vydělali a kteří je tedy už mají. Stát by ale měl v krizi pomáhat hlavně těm, kteří v krizi o příjmy přišli a tedy daně stejně platit nebudou.

Škrtáním DPH necháte peníze také těm, kteří tržby mají a nikoliv těm, kteří o tržby přišli, čili zase jde o špatné nasměřování peněz, které mají pomoci. Snížením DPH nepomůžete ani spotřebitelům, protože ti z toho moc mít nebudou, protože prodejci ceny nesníží a navýší si marže.

Nezbývá tak, než aby si stát půjčil a půjčené peníze nasměřovat těm, co jsou krizí nejvíce zasaženi.

Co se týče nápadu, začít šetřit ve veřejné správě. Každé státní výdaje jsou něčí příjmy, takže škrtáním státních výdajů vždy poškodíte kupní sílu poptávky, což jednoduše v krizi nechcete.

Ano omezování některých regulací nemusí nic stát a mohou pomoci ekonomické aktivitě. Tady asi nejsme v rozporu.

Stejně tak se shodneme na tom, že GreenDealové nesmysly fanatických enviromentalistu mohou ekonomice více uškodit než pomoci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Luděk Zdražil | 21. 7. 2020 10:15 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:48

Moment, nejsem sice absolutní odmítač státu (trpím pod ním stejně jako většina ostatních) ale zde je problém, rád bych poprosil o reakci z pohledu vašich teorií.

Tak máme zde nějaký kapitalizmus, a demokratický systém s tvorbou pravidel hry, kterými se hráči na trhu řídí (daně, zákony atp.), kterými se řídí celý ekonomický pohyb. Podle těchto pravidel se podniky rozhodují, plánují, investují a dělají svá strategická rozhodnutí - tj. na základě kalkulací, odhadů a pravidel hry. Výsledek jejich činnosti je nějaký úspěch/neúspěch na trhu. To bych bral, souhlasíme ?

Pak ovšem přichází situace, kdy stát přichází s dotacemi, granty, dodatečnými benefity a popře ve výsledku všechny pravidla hry, kterými se účastnící trhu dosud řídili a nivelizuje úspěchy/neúspěchy. Ta situace se začíná pravidelně a často opakovat - jak na úrovni EU, tak na úrovni národních ekonomik. I s tím se dá souhlasit, že se tak děje ?

A ted mi vysvetlete, kde mají podniky hledat motivaci, jak se mají rozhodovat, když na konci se veškeré snažení, šetření, opatrnost, šikovnost, předvídavost smaže zásahem státního úřednictva. Pokud na konci ekonomického procesu není úspěch nebo bankrot firem ale záchrana státem (tj. daněmi úspěšných) potřebným. Proč si potom hrajeme na kapitalizmus ?

Pak se mi totiž skutečně začínají zdát být vaše úvahy o státním řízení byznysu (od financí přes legislativu) relevantní. To ovšem nemá nic společného s kapitalizmem a logicky pak dovozuji smysluplnost jeho zrušení a založení společnosti, kdy se všichni snaží co to jde a všechno je v konečném důsledku všech. Ale to jsme již zkoušeli a to taky nefunguje, řekl bych.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 21. 7. 2020 18:16 | reakce na Luděk Zdražil - 21. 7. 2020 10:15

K prvnímu odstavci nemám zásadních připomínek.

Ve druhém odstavci píšete, že státními intervencemi do trhu dochází k nivelizaci. Ano, k částečné nivelizaci tímto bezesporu dochází. Na umírněné(!) nivelizaci ale nevidím nic špatného, pokud není z příliš velké části financována přímo z peněz těch úspěšných. Nivelizovat lze dvojím způsobem. Buď seberete úspěšným a dáte to těm neúspěšným, nebo úspěšných vše necháte a neúspěšným pomůžete novými penězi, které si stát půjčí od bank. V praxi probíhají oba typy financování předmětné nivelizace. Já tento proces popisuji tak, že státní přerozdělování částečně(!) tlumí přerozdělování tržní. Takže ano tento proces je v určité míře přítomen a já ho považuji za velice důležitý a pro všechny(!) velmi prospěšný. Jen dodám, že záleží samozřejmě na míře. Mírná eliminace tržního přerozdělování, která pomáhá kupní síle poptávky držet krok s rostoucí nabídkou v rostoucí ekonomice, nejlépe pomocí nových peněz, jež si stát půjčí od bank, je v pořádku, avšak pouze do té míry dokud toto nezačne způsobovat přílišné inflační tlaky. Inflační tlaky (jejich absence nebo přítomnost a jejich intenzita) by měly být určujícím ukazatelem toho, jak vysoký podíl peněz použitých na podporu kupní síly financovat daněmi a na dluh.

Příliš intenzivní eliminace tržního přerozdělování by mohla vést kromě růstu cen i k oslabování podstaty tržní ekonomiky, kterým je právě ono tržní přerozdělování. Takže samozřejmě i zde existují limity pro daný proces nivelizaci, tak aby tržní přerozdělování bylo stále dostatečně účinné a intenzivní.

Pokud jde o různé granty a dotace, tak někdy dochází k opaku nivelizace, kdy stát podporuje ty, kteří to nepotřebují, namísto aby podpořil ty potřebné. Takže zde vidím v některých případech prostor pro oprávněnou kritiku.

"A ted mi vysvetlete, kde mají podniky hledat motivaci, jak se mají rozhodovat, když na konci se veškeré snažení, šetření, opatrnost, šikovnost, předvídavost smaže zásahem státního úřednictva."

No to je přece jednoduché. Pořád platí, že úspěšní se mají mnohem lépe, než neúspěšní. Jinými slovy předmětné státní přerozdělování není natolik intenzivní, aby eliminovalo zcela výsledky tržního přerozdělování, které je motorem dané motivace. Zřejmě si totiž neuvědomujete, že značná část těch peněz, kterými stát posílí kupní sílu chudé poptávky, nakonec doteče až do marží podnikatelů, kteří jsou v ekonomice na straně nabídky. Je třeba na danou věc nahlédnout dynamicky, nikoliv staticky v okamžiku, kdy je na účet potřebného připsána např. částka nějaké sociální podpory. Z toho, že zůstane potřebný bez peněz a tedy i bez spotřeby, žádný producent nikdy nic mít nebude. Ve finále uvedená podpora pomůže nejen těm potřebným ale i těm, kteří se cítí být touto nivelizací poškozováni. Samozřejmě uvedené platí, pokud je uvedená částečná nivelizace financována z nových peněz, které si stát půjčil od bank a ne z daní odvedených těmi podnikateli.

Tolik ke standardní nivelizaci v rovině producent - spotřebitel. Obdobné principy samozřejmě platí i u nivelizace v rovině firma postižená krizí - firma nepostižená krizí. Ty nepostižené měly jen štěstí, že na ně zrovna daná krize nedolehla. Nebyla to nějaká jejich zásluha, opatrnost, šikovnost, předvídavost apod. Pokud tedy protestujete proti záchraně firem zasažených nepředvídatelně danou krizí, pak je to v podstatě od Vás ohavnost a navíc i hloupost. Tím, že stát zachrání krizí zasažené firmy zachrání i jejich zaměstnance a dodavatele, mezi nimiž velmi pravděpodobně budou i zaměstnanci a firmy krizí nezasažené. Pokud z fungujícího celku odstraníte významnou část část producentů a spotřebitelů nemusíte být Einstein abyste pochopil, že tím dojde k vážným problém ekonomiky, které dopadnou i na krizi původně nezúčastněné hráče, na něž vůbec šíření nákazy ani opatření proti šíření nákazy nedopadly. V daném okamžiku na ně přímo krize nedolehla avšak prostřednictví bankrotů jejich odběratelů nebo nezaměstnanosti jejich zákazníku na ně dolehne po určité době. Proto i v této rovině považuji předmětnou pomoc zasaženým firmám za opět prospěšnou pro všechny zúčastněné i zdánlivě nezúčastněné. Když nad tím tak uvažuji, tak tento krok bych ani nivelizací nenazýval, protože jeho cílem je pouze co nejvíce zachovat předchozí předkrizový stav, nikoliv srovnávat rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými firmami.

"Proč si potom hrajeme na kapitalizmus ?"

Pokud si myslíte, že základem kapitalismu je zbytečné krachování, zmar, nízká životní úroveň a nezaměstnanost (k tomu směřují Vaše vyjádření), pak se dejte ke komunistům. :-)

Já zastávám názor, že kapitalismus je o prosperitě z níž mají prospěch co nejširší okruh zúčastněných a pokud v tomto může pomoci stát, tak se této pomoci opravdu neštítím.

Vám kapitalismus provozovaný v podmínkách demokratického sociálního právní státu připadá málo kapitalistický a já tomuto Vašemu pohledu samozřejmě rozumím. No a mě zase z důvodů výše uvedených přijde fungování kapitalismu v takovémto prostředí jako ideální.

Váš návrh, aby se kapitalismus zrušil a založila se společnost, kdy se všichni snaží co to jde a všechno je v konečném důsledku všech, už tady byl zrealizován a nedopadlo to vůbec dobře. To byste měl přece vědět. A propos, než abychom tady zaváděli socialismus, co kdybyste si našel v současném uspořádání společnosti místo, které Vám bude vyhovovat. Máte přece tak široký rejstřík možností! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 25. 7. 2020 06:03 | reakce na Richard Fuld - 21. 7. 2020 18:16

Žádné státní peníze do marží podnikatelů nepřitečou - marže jsou naopak dotacemi stlačovány, protože tato hra na regulérní soutěž je zatraceně drahý špás, zaměstnává neskutečné množství lidí a brzdí investice (jelikož co lze naplánovat a zainvestovat z vlastních zdrojů za půl roku, to z veřejných peněz trvá roky dva...,)

Mnohem efektivněji by maržím v byznysu pomohlo zrušení dotací a snížení zdanění práce.
Jenže to by ubylo stádních ouřadů, nejprodejnější voličské základny, a to se nesmí!!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 21. 7. 2020 21:33 | reakce na Richard Fuld - 21. 7. 2020 18:16

1. Děkuji za odpoved a vysvetlení.
2. Trochu jste mne zklamal zbytecnymi osobními invektivami, kdyz se mi jedná ryze o srovnání názorů.

K veci samotne.
Na te "statni pomoci" neuspesnym firmam mi nejvice vadi, ze je aplikovana bez pravidel a ex post ekonomickeho vysledku nebo prokorupcne na zaklade lobingu a "kachniho zaludku".
Zaroven podnikani je zalozeno na soutezi - tedy logicky na vitezich a na porazenych. Ti porazeni maji moznost a je potrebne aby se pustili do neceho jineho, noveho, uzitecneho. Neni smyslem spolecnosti firmam, ktere na trhu neuspely (byly drahe, nemely dobry produkt, spatne rizeni atd.) pomahat a dotovat jejich neuspech. To neni asocialni postoj, to je systemovy postoj. Pozor, uplne jina vec je pomahat i financne v socialni oblasti postizenym - ale to nema zadnou souvislost s ekonomickou soutezi firem !! Secteno podtrzeno - na urovni firem nevidim zadny systemovy duvod proc pomahat neuspesnym a nemyslim si ze to je asocialni postoj, naopak si myslim, ze to je zakladni pravidlo hry, aby se hra vubec mohla hrat bez defektu.

Trh ma navic tu vlastnost, ze prostor, ktery uvolni krachujici firma muze okamzite nahradit firma kvalitativne lepsi, pokud existuje poptavka po jejich produktu. A tak by to melo byt, myslim. Zachranovat zombie firmy je drahe a k nicemu nevede - z logiky veci.

Ad Vase poznamka ke grantum, dotacim - ano, zaroven s kazdym zasahem do ekonomickych vztahu touto formou se otevira prostor pro korupci, prizivovani se na tech dotacich a pod. Postupne se z toho stal takovy fenomen, ze oddeleni ziskavani dotaci a grantu je jedno z nejdulezitejsich oddeleni ve firmach. To je fakt a neni to zdravy jev.

Spotrebitele na urovni fyzicke osoby bych do tohoto tematu vubec netahal - to s timto tematem (soutezi firem) nema co delat. Fyzicke osoby se postupne presunou k tem firmam, ktere produkuji to co nekdo je ochoten koupit. Vypadky pro tyto lidi lze resit socialnim statnim programem - nic proti tomu.

Trzni prerozdelovani - tomu nerozumim. Na trhu prece prerozdeluje zakaznik (kupujici firma), a zadne dalsi prerozdelovani tam nema misto. Je to jakoby na jidelnim listku bylo deset jidel a v pripade, ze by si v restauraci lide vybirali jen ze prvnich trech jidel, by jim cisnik prerozdelil jejich vyber i ve prospech tech jidel, ktera nikdo nechce. To by sice bylo "spravedlive" ale nezadouci.

Vase posledni teze po vete: "Proč si potom hrajeme na kapitalizmus ?"

Zde zcela nesouhlasim. Rozumejte, ja soutez firem vidim systemove integralni soucast hry. Preci ve fotbale jsou take dva tymy, ktere soutezi a sudi, ktery hlida pravidla hry. ten sudi tam neni proto, aby pomohl prohravajicim a vysledek byl remiza. Na to by nechodili lidi. No a kapitalizmus, jako system, je takovemu fotbalovemu zapasu dost podobny.
Ke komunistum se davat nebudu, nemyslim si, ze mam komunisticke nazory a misto jsem si v nasi spolecnosti nasel. Zruseni kapitalizmu preci nebyl muj navrh, socializmu jsem si opravdu uzil dost, jen jsem dovozoval smysluplnost jeho zruseni, pokud by mely byt aplikovany vase nazory (mineno vecne, prosim).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 14:35 | reakce na Luděk Zdražil - 21. 7. 2020 21:33

Uznávám, asi jsem si měl odpustit některá expresivní hodnocení.

Pokud by byla předmětná pomoc firmám aplikována bez pravidel a ex post ekonomického výsledku nebo prokorupčne na zaklade lobingu a "kachního žaludku", pak toto by se mi samozřejmě také nelíbilo. Obhajuji pomoc firmám zasaženým danou krizí obecně. Je možné, že proces jejího poskytnutí nebude úplně ve všech případech v pořádku a bude některými firmami i zneužit. Avšak vzhledem k tomu, že vím, že nic na světě není a nebude dokonalé, tak jsem ochoten spíše tyto nedostatky tolerovat, než aby kvůli danému nebezpečí zneužití tato pomoc nebyla poskytnuta vůbec a nikomu.

Kdysi jsem býval taky nekompromisní a všechno, co nebylo dokonalé a ideální, jsem neoblomně a nesmlouvavě kritizoval. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si uvědomil, že takový přístup taky není dokonalý ani ideální. :-)

Rovněž souhlasím s tím, že majitelé podniků, které nakonec předmětná krize donutí zavřít své provozovny, by měli zkusit začít v jiném oboru. A bude přece na nich, jestli poskytnutou pomoc použijí na záchranu svého původního podniku (budou věřit, že se zákazníci vrátí), nebo získanou pomoc použijí na přeorientování svého podniku na jinou činnost. V obou případech mi přijde tato pomoc prospěšná a smysluplná. Některým ta státní podpora pomůže alespoň k tomu, aby zaplatili svým zaměstnancům, dodavatelům a věřitelům, aby se dopady jejich krachu nepřelévali touto cestou k dalším subjektům a aby mohli své nové podnikání rozjet s čistým štítem, jako i nadále důvěryhodní obchodní partneři.

Samozřejmě lze souhlasit i s Vaším názorem, že není možné pomáhat neefektivním firmám, které by zkrachovaly i bez dopadů koronakrize. Pokud jde o půjčky takovým subjektům, pak tento aspekt je bankami jistě zohledňován. Nicméně i zde platí, že nic není dokonalé, a tedy ani toto posouzení nebude vždy správné (nikdo není spolehlivým věštcem, že). Někdy se tak nedostane pomoci subjektu, který by přežil, jindy se poskytne pomoc subjektu, který nepřežije. Pokud jde o nenávratné podpory, pak platí již výše uvedené. Některé firmy ji využijí správně a přežijí nebo se přeorientují, některé bohužel zkrachují. Nicméně v globálu bych na celou sumu prostředků vynaložených na podporu všech firem (i s uvedenými nedostatky) pohlížel jako na celkově prospěšnou záležitost.

„Secteno podtrzeno - na urovni firem nevidim zadny systemovy duvod proc pomahat neuspesnym…“

Ano, s takto obecně formulovaným pravidlem lze samozřejmě souhlasit. Ale je třeba rozlišovat běžnou situaci, kdy pomoc neúspěšným firmám křiví trh a současnou krizovou situaci, kdy pomoc krizí zasaženým (tedy nikoliv za běžných podmínek neúspěšným) firmám trh zachraňuje. Jinými slovy za běžných okolností nelze neúspěšným firmám pomáhat a tím křivit trh, současně ale za současných krizových podmínek je nutné krizí zasaženým firmám pomoci a tím trh zachránit, bez ohledu na to, jak zásadní pravidlo platné v běžných podmínkách tím porušíme.

K tomu nahrazování neúspěšných firem jinými firmami. Ano, obecně samozřejmě. Ale v této krizi by to znamenalo nahrazovat např. dobře zavedenou kvalitní a zákazníky oblíbenou restauraci, která byla finančně zlikvidována koronakrizí, jednou z restaurací nového restauračního řetězce, který založí např. telekomunikační firma, kterou koronakrize naopak finančně posílila. Mě připadá, že tento princip vypadá dobře pouze v obecné rovině za běžných podmínek na papíře, ale v praxi v konkrétní současné situaci si nemyslím, že by to mohlo nějak uspokojivě fungovat. Jinými slovy jsem velmi skeptický k tomuto způsobu tržního „řešení“.

K roli sudího a hráčů. Zde jste to vzal příliš doslova. :-) Ano sudí ve hře není od toho, aby zajistil remízu a když píšu o státním přerozdělování, které ČÁSTEČNĚ mírní tržní přerozdělování, tak samozřejmě nepíšu o tom, že by tak měly být výsledky utkání (tržní přerozdělení) eliminovány na remízu. Spíš si představte, že tým A má k dispozici 100 tis. Kč a tým B má k dispozici také 100 tis. a za každou prohru prohrávající tým zaplatí vyhrávajícímu týmu 10 tis. Kč. Každý tým může za vyhrané peníze vždy nakoupit nějakého superhráče a tím své herní schopnosti vylepšit. Tato situace bez vnějšího zásahu dříve nebo později povede k tomu, že prohrávajícímu týmu dojdou peníze do hry a hra bude definitivně ukončena. Naštěstí zde ale máme diváky, kteří nechtějí, aby hra skončila, a tak týmu, který, začíná prohrávat vždy poskytnou peníze na nákup superhráčů tak, aby poměr sil mezi oběma týmy nebyl moc nevyrovnaný, tedy aby podívaná na hru byla napínavá a výsledek nebyl nudný, předem daný. Teď si za tým A dosaďte nabídku na trhu a za tým B poptávku a měl byste mít základní představu o tom, jak to myslím. Zase je třeba nebrat uvedenou analogii do slova samozřejmě. Berte to jen jako ilustraci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 23. 7. 2020 06:42 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2020 14:35

Již jen k tomu fotbalu, ale nemohu s Vaší interpretací souhlasit. Opiram se prave o ilustraci systemove cistoty popisovanych jevu.

Zasah do tržní soutěže je a měl by byt řešen vyhradně daněmi (veřejnými a dohodnutými pravidly) nikoli nesystémovým zásahem zvenčí. Daňový systém a jen ten by měl být (i pro potřebnou transparentnost) oním "tržním přerozdělováním", když už.
Nákup hráčů pak má být realizován investicemi, prací, nápady, nasazením a pod. , nikoli jakoukoliv statni (netržní) intervencí.

Všimněte si, že i ten fotbal funguje vcelku dobře aniž by diváci přispívali na nákup nových hráčů, aby se hra vyrovnala. Ano do fotbalu investují investoři s představou zúročení své investice a to je OK . Úplatky za účelem ovlivnění výsledku zápasu jsou a) nelegální, b) nesystémové, c) demoralizující. Proč by diváci na kupované zápasy chodili, že ? (Čím vyšší soutěž, tím lepší hra, méně korupce, více diváků, více reklamy, větší zájem investorů a naopak). Že se tak v případě úplatku děje je stejně škodlivé jako státní zásahy do tržní ekonomiky. Stát může kultivovat hru - (fotbal /trh), ale jen tím že určuje pravidla hry, nikoli zásahy do hry samotné, mimo tato pravidla.

Rozumím tomu co píšete, nechci Vas o svem nazoru přesvědčovat, jen jsem zde položil sve argumenty a Vas pohled na vec respektuji, byt s nim nesouhlasim.

Ve stejnem duchu jako nahlizim na trh ci fotbal bych si dovolil nesouhlasit s prispevkem - Alexander Novotka | 22. 7. 2020 22:47. Ne snad proto, ze bych s Vasimi nazory prevazne souhlasil, ale mate pravo je vyslovit. Nikdo neni nucen na ne reagovat, mirne upozadeni emoci by sice v nekterych pripadech bylo jistou kultivaci diskuze, ale v tomto smeru se mi nezda, ze by byly na miste vzajemne vycitky z polarizovanejsich debat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 23. 7. 2020 15:49 | reakce na Luděk Zdražil - 23. 7. 2020 06:42

V pohodě, nemám s tím žádný problém, právě naopak, diskuse a "souboj" názorů je samozřejmě základ. Jde mi ale o kultivovanou a hodnotnou diskusi, nikoli zaplevelení trollími příspěvky, jež jsou plné opakovaných dokola omílaných nesmyslů, ideologických floskulí, hlásání jediné zjevené pravdy a – když dojdou argumenty – osobních útoků na úrovni pískoviště.
Vaše příspěvky, i když s nimi často nesouhlasím, mají – lidově řečeno – hlavu a patu. Akorát, sorry jako, teď krmíte trolla.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 12:25 | reakce na Luděk Zdražil - 23. 7. 2020 06:42

V zásadě lze s Vaším názorem na to, že státní zásahy do trhu by měly být financovány pouze z vybraných daní, souhlasit. Vypadá to férově a systematicky. Ale v realitě to nemůže fungovat. Pokud by měl stát pomáhat v této krizí zasaženým subjektům jen penězi, které vybere na daních, pak potřebným navýšením daní by danou krizi pouze prohloubil a řady subjektů, kteří by začali potřebovat pomoc, by se ještě rozšířily. Pokud nezasáhnete penězi "z venčí" ocitnete se v bludném a neřešitelném kruhu. A v takovém případě se může nakonec ukázat, že jakákoliv státní "pomoc" situaci jen zhoršila a jako nejlepší řešení se ukáže nedělat nic a nechat všechny ať si pomohou, jak umí.

Jinak děkuji, že jste se mě zastal vůči tomu neuvěřitelnému příspěvku pana Alexandra Novotky. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 14:02 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:48

Každý může přijít o příjmy!
A proto by se měl pojistit a našetřit si.

Ale pak přijdou bolševici vašeho typu a těm, kteří si zodpovědně našetřili, ty úspory ukradnou (vaším eufemismem zdaní), nebo znehodnotí (vaším eufemismem zadluží se, provedou QE, ...).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 19:37 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 14:02

Já Vám tady logicky a jasně zdůvodním, že snížení daní v současné krizi nepomůže, a Vy namísto abyste uznal, že jste se se svým návrhem mýlil, tak tady nesouvisle melete, že každý by si měl spořit. To je přece každého soukromá věc, jestli si spoří peníze nebo se pojišťuje, nebo spoléhá na sílu a možnosti státu jednat v takových krizových situacích. Ti co nespoří a nepojišťují se, spoléhají na svůj stát. Na tom není nic špatného. Od toho ten stát mají, aby se na něj mohli spolehnout, když se něco vážného stane. Chápu, že se Vám to nelíbí, že to Vaší mentalitě nevyhovuje, ale takto to prostě je. Můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Luděk Zdražil | 22. 7. 2020 06:31 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:37

Tady vidím opet diskutovany problém z jine sekce naseho dialogu.

Pisete: "To je přece každého soukromá věc, jestli si spoří peníze nebo se pojišťuje, nebo spoléhá na sílu a možnosti státu jednat v takových krizových situacích. Ti co nespoří a nepojišťují se, spoléhají na svůj stát. Na tom není nic špatného. Od toho ten stát mají, aby se na něj mohli spolehnout, když se něco vážného stane."

Pokud by existovalo demokraticky prijate pravidlo platne pro vsechny: V pripade prvniho bankrotu stat bude sanovat firmu castkou "1 mil Kc", pak by to bylo v poradku a vsichni by s tim pocitali.
Ale pokud takove pravidlo neni a krachujici se spolehaji na "svuj" stat, je treba si uvedomit, ze to neni jejich stat, to je nas stat - a to je podstatny rozdil.

Pravidla hry jsou od toho, aby platila. Nikoli od toho, aby se v případě dusledku jejich platnosti a dodrzovani nakonec porusila.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2020 15:01 | reakce na Luděk Zdražil - 22. 7. 2020 06:31

OK. Vidím, že problém našeho sporu spočívá v tom, že vy uvažujete v obecné rovině a o běžných situacích, kde se nejspíše nebudeme v názorech nějak zásadně rozcházet. V obecné rovině a v běžných situacích samozřejmě u firem žádné spoléhání na stát nefunguje. Neúspěšné firmy krachují. V případě občanů pak platí demokraticky přijaté pravidlo o sociální síti, takže občané se do určité míry na stát mohou spoléhat do určité míry i v běžných podmínkách. A dnes se ukázalo, že na stát se mohou spolehnout i v krizových situacích, i když takovou pomoc státu výslovně právní předpisy neupravují. A to si myslím je v naprostém pořádku.

Naše rozpory tak spočívají v tom, že já se vyjadřuji k současné, zcela nepředvídatelné situaci, kterou žádná z těch zasažených firem nezavinila a kdy naopak stát svými opatřeními proti šíření koronaviru mnoho problémů těchto firem přímo vyvolal a způsobil. Za této situace mi přijde nanejvýš vhodné, aby stát takto zasaženým firmám pomohl a nanejvýš nespravedlivé a bezohledné, pokud by stát ponechal tyto firmy napospas prostým silám trhu, nebo dokonce této situace zneužil a tyto firmy zestátnil za ceny vycházející z aktuálního stavu těch firem vyvolaného rovněž oněmi státními nařízeními, což se také bohužel někde děje.

Nejsem jednoduše tak radikální zastánce trhu, abych trval na dodržování tržních pravidel na 100%, ve všech oblastech a za úplně všech okolností. Za běžné situace a tam, kde to je podle mne vhodné, jsem zastáncem toho, aby se tržní pravidla uplatnila pokud možno co nejvíce. V mimořádných situacích jsem zcela pragmaticky ochoten z tohoto požadavku dočasně slevit, a to i ve značné míře.

Rozpory mezi námi tak vidím především v rozdílnosti "nároků" na rozsah a bezvýjimečnost uplatňovaní tržních principů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Novák | 21. 7. 2020 13:24 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:37

Když snížíte daně a lidem pracujícím zůstane víc peněz, tak oni samozřejmě tyto peníze nějak využíjí. Koupí si nové auto, nábytek, dovolenou, šperk, nebo cokoliv jiného. A tím samozřejmě "dají" více práce výrobcům. Ti musí sehnat více pracujících a tím klesne nezaměstnanost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 21. 7. 2020 18:30 | reakce na Petr Novák - 21. 7. 2020 13:24

Zůstane více peněz lidem, kteří o ty peníze v důsledku krize nepřišli, takže ano, pomohlo by to ekonomice avšak pro stát by to bylo příliš drahé. Pokud souhlasíte s tím, že na výši státního dluhu nezáleží, pak je Váš návrh v podstatě v pořádku. O to ale, že tento názor zastáváte, dost pochybuji. :-)

To co popisujete je vhodným plošným opatřením v případě obecného útlumu ekonomiky, nikoliv pro případ dané krize s dopady na hodně konkrétní subjekty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 10:26

"Kvalita státní správy upadala, protože ti nejlepší úředníci odcházeli. "

Může mi někdo osvětlit, jak vypadá a jaké má "parametry" nejlepší úředník?

"Tupá je zato politika současné vlády, která v časech, kdy firmy osekávají provozní náklady, ve svém vlastním provozu úspory nehledá."

A jéje, autor nečetl díla nobelisty Juldy Fuldy.

"Dnes jsou ale téměř všechna korona-omezení dávno zrušena a skoro tři čtvrtě milionu zaměstnanců zůstává doma. Vláda je v programu Antivirus platí za to, že nic nedělají."

Vláda platí z našich daní (a z daní našich vnuků) třičtvrtě milionu lidí za to, že dřepí doma na zadku (a zemědělci zároveň křičí, že nemaj lidi na sklizení úrody).
Cíl to má jediný: zachovat iluzi prosperity a nízké nezaměstnanosti do nejbližších voleb.
Místní "profesor Horák" si může vykládat co chce o promyšlených opatřeních estébácké vlády, je to tak jednoduché, jak píšu.

"Zkušenosti z Řecka a Itálie naznačují, že to druhé."
Podle nobelisty jsou tyto zkušenosti irelevantní, tečka.

Nahlásit

+6
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 11:04 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 10:26

Podle mne nejsou zkušenosti z Řecka irelevantní. Naopak, jsou relevantní velmi, jen ale přesně opačné, než se autor článku domnívá. Řecko byla bezproblémová prosperující (byť v EU nezjzadluženější, vždy je někdo nejzadluženější, že?) země, než ji začala Trojka terorizovat tou absurdní doktrínou fiskální "odpovědnosti". "Záchrana" Řecka v provedení Trojky pak srazila Řecko do sraček, z nichž se nejspíše už nikdy nevyhrabe. Ano právě to, jak dopadlo Řecko po jeho "záchraně", je ukázka toho, kam vedou Jéglovy recepty. S tím rozdílem, že Řecku to vnutila Trojka. Jégl by do těch sraček poslal ČR s uvědomělým nadšením, že dělá "odpovědnou" fiskální politiku, kdyby mohl. Naštěstí nemůže, stejně jako Kalousek. :-)

Jen díky "tupému zadlužování" současné vlády nenastala totální ekonomická pohroma. A ano autor článku nechápe, že o velikost zadlužení zde vůbec nejde (zadlužovat se v této situaci budou snad všechny vyspělé země světa). Jde o to, jak se ty vypůjčené peníze použijí. A ano, tady bude vždy co kritizovat a mnohdy i oprávněně. Jenže kritizovat je tak snadné, když nenesete žádnou odpovědnost. Velikost zadlužení ale není třeba vůbec řešit. I pokud by se vyčerpal celý ten půlbilionový rámec (což se nejspíš vůbec nestane), tak pořád zůstaneme jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí světa. A i kdybychom se v zadluženosti posunuli v seznamu zemí na horší místo, nic strašného se nestane. Až si po současné krizi sedne prach, snad si všichni uvědomí, jak děsivě irelevantní výše státních dluhů je a kolik škod mohla ona rozpočtová "odpovědnost" napáchat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-26
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 12:10 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:04

Co bránilo a brání Řecku (a nyní Itálii) opustit eurozónu, zavést vlastní měnu a té si tisknout, co hrdlo ráčí? A zadlužovat se klidně k 400% HDP.

Jó že by se v takovém případě daleko bezprostředněji projevily nepříjemné důsledky (rychlé znehodnocení takové měny)?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 12:50 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 12:10

A proč by mělo právě Řecko opouštět eurozónu, když maastrichtská kriteria nedodržovala v podstatě žádná země eurozóny?

Nicméně pomalu začínám souhlasit s tím, že autonomnímu na EU nezávislému Řecku by bylo nejspíše mnohem lépe, než v situaci, v které je teď, po tom ekonomickém terorismu ze strany Trojky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 14:12 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:50

Také souhlasím, že by se Řecku, Itálii, Portugalsku a myslím i Francii dařilo lépe mimo eurozóny.

Co se týče severních zemí, tak je to sporné. Relativně slabé euro (v porovnání třeba s německou markou) jistě pomáhá německým exportérům (těm ošklivým zlým velkokapitalistům), ale běžné Němce nutí pracovat za nižší mzdu (srovnejme se Švýcary, Nory, ...) a likviduje jim (penzijní) úspory. Není žádné umění zařídit skoro plnou zaměstnanost (Česko, Německo), když uměle nastavíte nízké mzdy (a je jedno, zda tím, že budete oslabovat měnu, nebo tím, že nastavíte mzdový strop).

V Česku si toho již mnozí všímají a to i levicoví "ekonomové" (Švihlíková, Keller) - že jak ČNB intervencemi udržuje korunu slabou, že sice máme malou nezaměstnanost, ale za to jsme zakonzervovaní v pozici montovny (levná práce nenutí firmy inovovat, automatizovat, robotizovat, orientovat se na vyšší přidanou hodnotu - a oslabená CZK jim dovoz automatizační technolologie ještě zdražuje).
A Německo je na tom vlastně podobně - euro je oproti marce slabá měna (marka ředěná lirami a pesetami) a tak sice mají nízkou nezaměstnanost (protože je lidská práce relativně levná - naopak v Itálii, Řecku a Španělsku zase drahá), ale relativně nízké mzdy, relativně rychle se znehodnocující úspory a ekonomiku zakonzervovanou ve 20. století (chemický a těžký průmysl, spalovací auta - nevzniká tam žádný Microsoft, Apple, Facebook, Google, Amazon, Tesla, SpaceX, ....).

A všechny ty současné záchrany, dotace, granty, kurzarbeity, atd... to stagnování jen utvrdí a zakonzervují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 19:42 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 14:12

Ano, zde se vzácně shodneme (a tehdy to stále opakoval i Kovanda), že oslabování měny určitým způsobem chrání firmy před tlakem trhu na zvyšování produktivity, robotizaci, inovace ... a že ve finále je toto pro strukturu ekonomiky špatné. Ano tento názor má jistou relevanci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 26. 7. 2020 01:38 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:42

Že jste tento krok ČNB v reakci na můj příspěvek tak obhajoval...Asi budete skutečně rozdvojená osobnost...,???

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 7. 2020 19:53 | reakce na Petr Vorlíček - 26. 7. 2020 01:38

Který můj příspěvek máte přesně namysli? Ničeho takového si nejsem vědom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Novák | 20. 7. 2020 08:36

A přitom stačilo snížit daně a zaplácnout shodek rozpočtu. Lidé by věděli do čeho investovat a jak podpořit ekonomoku.

Nahlásit

+5
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 13:28 | reakce na Petr Novák - 20. 7. 2020 08:36

A to právě ne. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Igor Nemec | 20. 7. 2020 08:31

Pan Jegl je jeden z posledních autorů, kteří zůstali ze starého FinMagu a je to dobře :-)
S jeho postřehy se nedá než souhlasit :-(

Nahlásit

+14
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 13:30 | reakce na Igor Nemec - 20. 7. 2020 08:31

Bohužel články pana Jégla jsou vesměs jen nepovedeným amatérským antibabišismem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Jan Altman | 20. 7. 2020 14:15 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 13:30

Estébákofil promluvil.

Charta77 byla jen primitivním antikomunismem a Weiße Rose byla jen primitivně antinacistická - a to při tom ti nacisti nakopávali (za cizí a na dluh - jako Bureš) ekonomiku, investovali do infrastruktury, stimulovali, regulovali, usměrňovali, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 20. 7. 2020 19:45 | reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 14:15

Zase hážete do jednoho pytele Andreje s Gottwaldem a Hitlerem. Tahle hysterická demagogie jednoduše nefunguje. Začněte se učit rozlišovat. Uvidíte, že Vám to prospěje a že se Vám bude lépe žít. :-) Bude to sice složitější ale určitě pestřejší a zábavnější. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Altman | 23. 7. 2020 17:29 | reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 19:45

Ani Gottwalda s Hitlerem nelze házet do jednoho pytle, ne?
Přesto by světu bylo lépe bez nich (a nejen bez nich).
Respektive nikomu by jejich (a mnoha dalších) existence asi nijak zvlášť nevadila, kdyby neměli (prostřednictvím státu) moc nad lidmi.
A ano - principiálně špatná už je ta samotná moc. Kdo a jakým způsobem se k ní dostane, je méně podstatné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 7. 2020 18:22 | reakce na Jan Altman - 23. 7. 2020 17:29

Vám přece samotná moc nevadí. Vám vadí státní moc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 23. 7. 2020 19:58 | reakce na Richard Fuld - 23. 7. 2020 18:22

Samozřejmě - VAŠE moc nad VAŠÍM tělem a nad VAŠÍM majetkem je zcela legitimní a proto mi nevadí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 7. 2020 19:54 | reakce na Jan Altman - 23. 7. 2020 19:58

Státní moc je ale taky legitimní. :-) Často víc než ta Vaše absolutní moc nad vlastním majetkem. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 7. 2020 22:07 | reakce na Richard Fuld - 27. 7. 2020 19:54

No pokud jste se do náruče státní moci sám dobrovolně svěřil, tak pak samozřejmě ta státní moc nad vámi legitimní je.
Ale legitimní moc České republiky nade mnou, nad křovákem Xixaem a marťanem LuXu je ve stejné míře nelegitimní. Ani od jedno z nás ta ČR nemá žádný souhlas, nepodepsali jsme s ní žádnou smlouvu, na její představitele jsme nedelegovali žádná naše práva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 7. 2020 16:57 | reakce na Jan Altman - 27. 7. 2020 22:07

Žádný souhlas od Vás stát - ČR nepotřebuje, pokud jste občanem ČR nebo se nacházíte na území ČR, kdy jste povinen již z tohoto důvodu dodržovat zdejší zákony. Kdy tak jednoduchou věc konečně pochopíte?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 30. 7. 2020 09:29 | reakce na Richard Fuld - 29. 7. 2020 16:57

Jste na území, které jsem před hodinou nazval Altmanovo a proto jste povinen se mi podřizovat a platit mi daně!
Ještě zvažuju, že vyhlásím celoplanetární Altmanistan. Pak každý, kdo se narodí na planetě Zemi se AUTOMATICKY stane občanem mého Altmanistanu a bude povinen se mi podřizovat. Nikoho tu ale nedržím, komu se to nelíbí, může se svobodně odstěhovat třeba na Neptun!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 8. 2020 15:21 | reakce na Jan Altman - 30. 7. 2020 09:29

"Jste na území, které jsem před hodinou nazval Altmanovo a proto jste povinen se mi podřizovat a platit mi daně!" Vy jste zralý na Chocholouška. :-)

Na rozdíl od fiktivního Altmanova je ČR reálným státem s reálným územím ohraničeným státními hranicemi a s reálnými občany. :-) Takže ČR nepotřebuje žádný Váš souhlas ani podpis na společenské smlouvě.

Klidně si založte ten svůj Altmanistán. Na území, kde zatím žádný stát není, nebo přesvědčte o svém záměru občany již existujícího státu. Nabídněte jim, že na území jejich stávajícího státu se mohou tohoto státu zřeknout a namísto toho přijmout pravidla, které budete stanovovat výhradně Vy a nikdo jiný. Good luck. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 30. 7. 2020 10:06 | reakce na Jan Altman - 30. 7. 2020 09:29

Nezlobte se, že vás zase obtěžuju, ale já jsem si vzpomněl, že jsem se vás nezeptal, jestli máte společenskou smlouvu. Máte společenskou smlouvu?

A mohl bych ji vidět?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 30. 7. 2020 16:35 | reakce na Honza _ - 30. 7. 2020 10:06

:-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK