Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Roztáčíme kola? Ekonomika se zadrhla

Pavel Jégl | 12. 5. 2020 | Vstoupit do diskuze – 79 komentářů

Pokud jste to ještě neudělali, tak si konečně sundejte růžové brýle. Z koronavirové kalamity se do roka a do dne nedostaneme.

Roztáčíme kola? Ekonomika se zadrhla

Zdroj: Shutterstock

Češi se vracejí do práce. Není to klasický restart, kdy stačí stisknout tlačítko a všechno se rozběhne. Je to pomalý a nejistý rozjezd.

Zpracovatelský průmysl jede na půl plynu. Ve firmách dělají víc přestávek pro hygienu i dezinfekci a makat v rouškách není žádný med.

Příští týdny a měsíce budou poznamenané nejistotou. Už jen proto, že není zřejmé, nakolik budou narušeny dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Za příklad můžeme vzít Octavii, nejprodávanější český vůz. Dodávají na ni díly nejen domácí podniky, ale také výrobci z Číny, Itálie a Španělska – ze zemí těžce zasažených koronavirem. Zatím jich má Škoda Auto ve skladu dost, ale…

Nejistá je také poptávka. Agentura Kantar CZ v sondě z počátku května zjistila, že zhruba polovina českých domácností se kvůli dopadům koronavirových regulací chystá uskromnit. Chuť a zejména schopnost utrácet se pravděpodobně sníží také jinde v Evropě.

Stavbařům a zemědělcům zatím nedělá starosti slabá poptávka, ale nedostatek zahraničních pracovníků, zejména z Polska a Ukrajiny. V Česku jich přitom ještě v březnu působilo podle dat ministerstva práce 645 tisíc. Většina z nich před koronavirem odjela a není jasné, kdy a kolik se jich vrátí.

Paradoxně ale chybějí také domácí pracovníci. Lidé pod vlivem sociálních regulací ztrácejí motivaci pracovat. Hospodářské noviny například píšou o společnosti Isolit-Bravo, která poté, co byly uzavřeny školy, otevřela pro děti zaměstnanců dětskou skupinu. Většina pracovníků přesto odešla na ošetřovné.

Firmy by měly tvořit rezervy, nemusely by se hroutit hned po dvou třech měsících výpadku. I domácnosti by je měly přečkat. Jenže ruku na srdce, kolik z nich si odkládá deset procent na horší časy?

Důvod je nasnadě: Rozdíl mezi penězi, které dostanou na ošetřovném a které by dostávali v práci, je u zaměstnanců s průměrnou nebo nižší mzdou mizivý.

Potvrzuje se stará pravda, že na sociální dávky si lidé rychle a rádi zvykají. Nakonec mohou problémy koronavirové ekonomiky prohloubit. A patří se také připomenout, že vláda je vypisuje na dluh, který bude jednou nutné splatit.

Sliby a realita

V době, kdy vláda vypne ekonomiku a zavře školy, je nicméně přiměřená pomoc na dluh ospravedlnitelná. Je nutné pomoci lidem, které koronaregulace zbaví možnosti obživy, zajistit likviditu firem a udržet pracovní místa.

Poměřováno sliby byla vláda dynamická až akční. A podporu živnostníků (Pětadvacítku) co do rychlosti zvládla. Byla jednoduchá a nezatížená byrokracií.

Zato Antivir, tedy program, jehož cílem je udržet pracovní místa, se nevyvedl. Zatímco v německém kurzarbeitu zaměstnavatel jednoduše předává podklady pro výplaty státu a stát posílá peníze rovnou zaměstnancům, v Česku to je složitější: Zaměstnavatel musí sehnat peníze na výplaty, zaplatit zdravotní a sociální pojištění a teprve poté může žádat proplacení. 

Nasnadě je otázka: Proč jsme nekopírovali německý model?

Nejhůř vypadají programy COVID. Vláda šermuje se stomiliardovými úvěry a zárukami. Většinou zatím zůstávají na položce slibů. Firmy čekají na reakci na žádost celé týdny.

Trochu astrologie

Jistě, firmy by měly tvořit rezervy, nemusely by se hroutit hned po dvou třech měsících výpadku. Také domácnosti by je měly přečkat. Jenže ruku na srdce, kolik z nich si odkládá deset procent na horší časy?

Horší časy přitom teprve přijdou. Odhady dopadu koronavirové kalamity se měsíc za měsícem zhoršují. Česká národní banka minulý týden zveřejnila prognózu, která letos počítá s poklesem ekonomiky o osm procent.

Na konec příštího roku věští centrální bankéři minus čtyři procenta proti stavu před pandemií. To ale platí jen pro případ, že Evropu a Česko nezasáhne druhá silná vlna epidemie.

Ekonom John Kenneth Galbraith kdysi vyslovil moudrou myšlenku, že ekonomické prognózy jsou dobré jen k tomu, aby astrologie vedle nich vypadala věrohodněji. Takže i tato čísla bychom měli brát s rezervou. Je nicméně jasné, že koronakrize nebude mít na grafech podobu písmene V, krátkého a prudkého pádu ekonomické aktivity, po které následuje prudký růst. To bylo jen zbožné přání některých ekonomů.

Šéf OECD Ángel Gurría předpověděl, že další vývoj že se bude podobat písmenu U s delším dnem, které bude předcházet oživení. To zní realističtěji. Otázkou je, jak dlouhé (a jak hluboké) dno bude.

Andrej Babiš každopádně hlásá, že ze dna U se proinvestujeme. Dá se však věřit v moudré státní investice, které v budoucnu ponesou zisky? Co kdyby vláda raději zkusila podpořit ekonomiku nižšími daněmi i odvody a škrty v regulacích?

Pravda, naivní myšlenka. Při pohledu na složení kabinetu, který víc než v trh věří v sílu dotací a přerozdělování, je tato varianta předem vyloučena. Bohužel.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 79 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 12. 5. 2020 08:53

I. premisa
Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o 5,4 procenta, tedy o 55,1 miliardy, na 1074,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.

2. premisa
Celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun a záruky na úvěry 951,5 miliardy korun. V pořadu České televize Události, komentáře to řekla ministryně financí Alena Schillerová

3. premisa
Stát není schopen efektivně a včas podporu distribuovat

Rešení - zastavit výběr přímých i nepřímých daní na 1 rok a lidem a firmám tyto peníze ponechat.
Jednoduché, rychlé a v souladu s výše uvedenými premisami.

+70
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 12. 5. 2020 15:33

Já vím, těžko se mým argumentům čelí, tak je pro Vás méně bolestné diskuzi se mnou vzdát. Vaše reakce na mé příspěvky, obsahující v poslední době jen stupidní argumentaci ad personam mi určitě chybět nebude. :-)

-23
+
-