Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kde udělali soudruzi z NDR chybu. A kde jsme ji udělali my?

V Česku panuje názor, že transformace bývalé NDR se nepovedla. Když ale porovnáme životní standard ve východním Německu a u nás doma, měli bychom se spíš ptát, proč se nepovedla nám.

Lipsko bylo a dodnes je takové východoněmecké Brno. Metropole výstavnictví, kde se na slavných veletrzích scházel Východ se Západem, byla podle vzpomínek pamětníků prolezlá agenty komunistické tajné policie Stasi, ani ta ale nedokázala uhlídat všechno. „Dýchalo se tu už tehdy tak nějak svobodněji,“ vysvětluje Thomas Schwarz, který se dodnes živí jako průvodce turistů. V těchto dnech, kdy si Německo připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi, jich sem do Lipska jezdí víc než normálně. „Máme tu spoustu školních zájezdů, Lipsko bylo totiž místo, kde to statisícovými demonstracemi v říjnu 89 vlastně začalo,“ dodává Schwarz.

Dva tisíce eur plus a česká tisícovka

Lipsko, po Berlínu druhé největší město východního Německa a nejlidnatější město Saska, se dodnes od zbytku bývalé NDR liší. Ve většině měst nových spolkových zemí obyvatelstva výrazně ubylo a pokles se úplně nezastavil ani v posledních letech, tady v Lipsku obyvatel přibývá. Mezi těmi, kdo se v posledních letech do města přistěhovali, je i čtyřicátnice Marcela, Češka. S manželem provozují restauraci v umělecké čtvrti, která vznikla přestavbou bývalé místní textilky. „Ne, že by tady bylo všechno v pořádku, ale žije se tu mnohem líp. Prostě máte víc peněz, tím to všechno začíná. Je rozdíl, když je v nových spolkových zemích průměrný příjem přes dva tisíce eur jako tady, a když je něco kolem tisícovky jako v Česku, “ říká Marcela. Na druhou stranu se i tady potkává se stejnými problémy, jaké zná z Prahy, odkud se přistěhovala. Patří mezi ně třeba prudký růst nájemného. „Před deseti lety kolem byla pustina, byt jste našel do tří minut, dnes tu naopak jakýkoli byt s přijatelným nájmem do tří minut zmizí z nabídky,“ tvrdí Marcela.

Lipsko, Berlín nebo podobně se rozvíjející Drážďany jsou výjimečně pozitivní příklady, situace v menších městech a na východoněmeckém venkově je daleko složitější, ale přesto se dá říct, že po třiceti letech se východní Německo konečně ekonomicky nadechuje. Nezaměstnanost, dlouhá léta dvojciferná a někdy i přesahující dvacet procent, se dostala na jednociferná čísla, mnohde klesla někam k pěti procentům. Na nejvýkonnější části západního Německa se sice nové spolkové země pořád ještě nedotáhly, obrovské investice ze západních zemí – dohromady kolem dvou bilionů eur – ale nesou plody. Infrastrukturu, ale i životní úroveň, může střední Evropa třicet let po listopadu 1989 východnímu Německu jen závidět.

Ve východním Německu je kompletně hotová dálniční síť, východní metropole jsou napojeny na západoevropskou síť rychlovlaků, standardem jsou optické kabely a rychlý internet, opravená města, skvělá turistická infrastruktura, stejně jako kvalitní vysoké a střední školy s dobře placenými učiteli.

ExNDR je lépe připravena na budoucnost

Samozřejmě, západní Německo to není. Jenže kromě porovnávání srovnání východní a západního Německa se nám nabízí taky srovnání jiné. Totiž srovnání s Českem, které bylo v roce 1990 s NDR víceméně na stejné startovní čáře. Respektive – proti zbankrotované NDR na tom byla nezadlužená, byť hospodářsky stagnující ČSSR mnohem lépe. „Východní Němci jsou součástí většího posttotalitního společenství a jejich zkušenosti s komunismem a následným vývojem se liší pouze v odstínech od Poláků, Čechů nebo Maďarů,“ řekl v rozhovoru pro Lidové noviny Markus Meckel, bývalý disident a poslední šéf diplomacie NDR před sjednocením.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Přece tu ale rozdíl nejen v ekonomické oblasti byl a je a to velký. Ani ne tak v tom, jak dopadla privatizace ؘ– německý systém Treuhand se neosvědčil podobně jako česká kuponovka, jen na východoněmecké miliardáře dnes nenarazíte: peníze se přelily západním koncernům. Ten rozdíl je v tom, že východní Němci začali od roku 1990 brát téměř západoněmecké mzdy, které po prvotním šoku začaly východoněmecké závody a firmy zvládat. Celý zbytek postkomunistické Evropy uvázl v pasti nízkých mezd a montoven. Východní Němci jsou tak dnes daleko lépe připraveni na budoucí ekonomický vývoj, a to přesto, že dva miliony jich v minulých třiceti letech odešly na západ.

Východní Německo, ve srovnání s Českem, Polskem či Maďarskem může nabídnout nejen výrazně lepší infrastrukturu, kvalitněji vzdělané obyvatelstvo, ale také plně funkční právní stát, výrazně menší míru korupce a mnohem inovativnější ekonomiku. Jistě na tom má podíl mohutná finanční pomoc ze západu Německa, ale za mnohé nedostatky ve srovnání s bývalou NDR si můžeme my Češi sami. Ve srovnání s exNDR jsme na tom bídně. Bylo by na čase se zamyslet nad tím proč a co s tím dělat. Kde že udělali ti naši soudruzi chybu?

Autor je redaktor Deníku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 8. 11. 2019 05:07

Kdyby do bývalého Československa nějaký strýček nasypal 2 biliony eur, tak by to tu asi také vypadalo jinak. Tím nechci nijak snižovat schopnost českých politiků rozkrást a promrhat obrovské prostředky, ale je třeba si uvědomit, jak obrovská je to suma v porovnání třeba s HDP, státním dluhem, nebo příjmy státního rozpočtu.

+21
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK