Zlato v plicích

Podle Státního zdravotního ústavu v České republice kouří 26,6 % populace a tento podíl se za posledních deset let téměř nezměnil. Výrazně však vzrostl podíl kuřáků mezi patnáctiletými (z 8,8 % v roce 1994 na 16,3 %). Alarmující je také, že svojí první cigaretu okusí dítě v Praze již v 10 letech.

Zvyšování spotřebních daní mělo na počet vykouřených cigaret minimální vliv. Přesto je možné vypozorovat jisté trendy. Zvýšila se například spotřeba značek nižší kategorie. Těm dražším nepomohlo ani částečné snižování marží.

Kuřáci to však v budoucnu nebudou mít jednoduché. Evropská unie se opět shodla na zvýšení minimální spotřební daně. Tisícovka cigaret tak bude místo současných 64 eur zdaněna 90 eury. Podíl daně by přitom neměl být nižší než 60 procent z ceny krabičky. U nás by se ale toto zvýšení nemělo na ceně výrazněji projevit.

Léčba

Každý zlozvyk něco stojí a o kouření to lze platí dvojnásob. Kuřáci si ze svých skromných mezd, které jsou ve srovnání s nekuřáky nižší, musejí platit drahé cigarety, z jejich „hobby“ však není šťastný ani stát.

Podle doktorky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku stojí léčba F 17 (odborná diagnóza závislosti na tabáku) stát ročně údajně až 84 miliard korun (pasivní kouření si vyžádá 7,4 miliard). Kouření je tak pro společnou kasu značně prodělečné.

Na spotřební dani z tabáku stát vybral nejvíce v roce 2007. I tehdy to ale bylo „pouhých“ 47 miliard. Loni to již bylo o 10 miliard méně. O pokrytí nákladů na léčení tedy nemůže být ani řeč. Na druhou stranu je však třeba zmínit, že stát výrazně ušetří na kuřáckých důchodech. Aktivní kuřáci se totiž průměrně žijí o 15 let méně než nekuřáci.

Nejhorší jsou následky kouření u těhotných matek. Analýza z Rochesterské univerzity a z institutu pro rakovinu Roswell Park ve Spojených státech uvedla, že samovolný potrat je u kuřaček o 39 procent vyšší včetně toho, že kuřačky mají mnohem větší pravděpodobnost mít problémy s otěhotněním.

Šéf týmu Luke Peppone řekl, že tato statistika " je dechberoucí“ a najisto ukazuje na další nebezpečí spojené s pasivním kouřením. Vliv kouření a pasivního kouření na těhotenství je podle něho věc prvořadé důležitosti, protože 15 procent Američanek během těhotenství kouří a asi 43 milionů amerických žen kouří pasivně.

Co zákaz v restauracích?

Diskutovaný je taktéž zákaz kouření v restauračních zařízeních. Zatím ho zavedly Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Norsko, Finsko a Švédsko. Studie o tom, zda bylo rozhodnutí prospěšné nebo ne, však teprve vznikají. První indicie ale naznačují, že se počet infarktů myokardů ve Francii a Velké Británii snížil až o 15 procent. Není se čemu divit. Podle doktorky Lenky Štěpánkové odpovídá riziko pobytu v zakouřené místnosti dokonce 80-90 % rizika kouření aktivního.

Většina liberálně smýšlejících lidí se domnívá, že zákaz kouření v restauracích je krajně nedemokratické a netržní řešení. Bojí se toho, co by mohlo přijít příště. Především jsou toho názoru, že kouření probíhá v soukromém majetku, a tudíž do těchto vztahu nemá stát co zasahovat. Odpůrci jsou zase toho názoru, že kouření je ohrožování svobody nekuřáků, a tudíž zde platí pravidlo v pojetí Herberta Spencera: „Svoboda tvé pěsti končí u mého nosu“.

Kuřáci tak můžou očekávat další a další tažení. Možná tak dospějeme do stavu, kdy se budou cigarety kupovat ve speciálních obchodech, podobně jako alkohol v severských zemích, nebo si kvalitní cigarety budou moci dovolit opravdu bohatí lidé, zatímco ty chudší se budou muset spokojit s nekvalitním či se žádným tabákem.