Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rozděl peníze a panuj

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
13. 11. 2008

Krize v USA stále nabírá na intenzitě a projevuje se i na jednotlivých makroekonomických datech. Nezaměstnanost vzrostla od září do října o 0,4 % na výsledných 6,5 %, a tím překonala odhady analytiků, kteří očekávali, že nezaměstnaných bude o 40–70 000 méně

Rozděl peníze a panuj

Ve víru finanční krize pravděpodobně v brzké době ubude dalších 70 000 pracovních míst ve finančním sektoru. Spojené státy v příštím roce míří do recese, o které se zatím neví, jak dlouhé bude mít trvání.

Velké ryby polykají malé

V souvislosti s krizí vznikají velké bankovní kolosy a pravděpodobně i nejvýznamnější společnosti na světě jako JP Morgan nebo Bank of America, které požírají své neúspěšné konkurenty. Tento stav však zdaleka není konečný.

Ke „zkrachovancům“ se nedávno přidaly Franklin Bank a Security Pacific Bank, které doplatily na prohlubující se krizi a pokles cen domů. V případě Franklin Bank hodnota spravovaných aktiv převyšovala 5 miliard dolarů a její krach tak představuje třetí největší pád banky během současné krize.

Problém v sektoru bank stále pokračuje; různé vládní balíčky bankám de facto vůbec nepomohly. Je nabíledni, že makroekonomické výhledy se budou muset pravděpodobně ještě několikrát přehodnotit.

V zajetí domněnek

V souvislosti s tím se očekává, že se FED nezastaví a bude i nadále snižovat sazby. Server Patria finance dokonce spekuluje o možnosti nulových sazeb, podobně jako tomu bylo 6 let v Japonsku. Server Bloomberg naopak píše o výrazném deflačním nebezpečí a připomíná období Velké deprese.

Další snižování sazeb by však nepomohlo, především kvůli stále neklesajícím bankovním sazbám a nedůvěře panující mezi bankami. Jasným důkazem je fakt, že od té doby, co FED snižoval sazby z 5,25 na 1 %, mezibankovní sazby stále narůstaly. V případě brzkého překonaní krize si však tak nízkými sazbami zaděláváme na další bublinu.

Počítačové bankovky?

Je tak dokonce možné, že se přistoupí i k velice riskantnímu kroku a budou se snižovat povinné minimální bankovní rezervy. Stát by převzal funkci ručitele téměř na veškeré vklady, což by pravděpodobně uklidnilo i vkladatele. Došlo by k nárůstu peněžní zásoby a odvrácení deflace. Ovšem do rukou bank by se tak dostala obrovská moc.

Výše jmenované banky by mohly nakládat s několikrát větším objemem peněz, než mají k dispozici dnes. Banky by tak začaly upřednostňovat bezhotovostní transakce. Peníze by nevznikaly v tiskárnách, ale v ústředích jednotlivých bank na počítačových monitorech. Toto nové zřízení by se dost možná podobalo diktatuře, jelikož samotné banky by rozhodovaly o našem bytí či nebytí.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo