Diskuze: Po rozhazování v krizi přijdou „solidární“ daně. Vystrčilův exces ukázal tvrdou realitu

David Faber|4. 3. 2021 17:50| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 16:41

Že v spotrebnom koši nie sú investície je pochopiteľné. Ale prečo je nemovitosť považovaná za investíciu a nie vec bežnej spotreby? To je tá otázka...

David Faber|4. 3. 2021 17:26| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 13:39

"pořád platí, že to samotné QE nemá tento cíl (financovat vládu). Cílem je udržet nízké dlouhodobé sazby"

„Kontrolní otázka, soudruzi. Co udělá naše dobře známa ECB když spustí QE? No?“ „Udržuje nízké dlouhodobé sazby, ne vole?“ „Udržuje nízké dlouhodobé sazby, dobře. A co hlavně? No, hlavně NE-financuje vládu, vy tupci!

David Faber|4. 3. 2021 17:07| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 12:41

"Co je likvidita a co jsou peníze v tom si udělejte jasno."

Nakoľko pán Altman v pôvodnom príspevku, nespomínal iba ČR, tak sa bavíme v obecnej rovine. Pod pojmom peniaze sa bez bližšieho určenia vo väčšine krajín rozumie: broad money, broad money = central bank money + commercial bank money. Chápem to tak ja a predkladám, že aj väčšina diskutujúcich na finmagu. Do likvidity komerčných bánk sa bežne započítavajú aj mince, takže je neintuitívne nenazývať to peniaze. Je možné, že niekde v legislatívnom rámci ČR je slovo peniaze definované ako peňažný agregát s výnimkou vkladov v centrálnej banke, ale zbytočne tým vytvárate chaos, nakoľko to nie je bežná definícia a každá krajina to má inak.

"Proto musí banka od státu koupit státní dluhopisy za peníze(!) připsané státu na jeho vkladový účet. Jestli pak stát dá příkaz k tomu, aby banka převedla půjčené peníze na účet vedený v centrální bance, nemá na skutečnost, že v důsledku prodeje státních dluhopisů na primárním trhu vznikly nové peníze, žádný vliv."

Ale štát má predsa účet venený priamo v ČNB, nie v komerčnej banke. Takže keď naň komerčná banka posiela prostriedky, tak sa cez clearingove centrum ČNB presunie likvidita z komerčnej banky do ČNB, ktorá má akoby peniaze uložené sama u seba. Na štátny účet potom dorazia peniaze / koruny / prostriedky a štát ich môže minúť podľa uváženia. Zase je to vec definície, podľa tej vašej sa množstvo peňazí zvýšilo, podľa obecnejšej definície peňazí nie.

"Já jen tvrdím, že tímto samotným vytvářením prostoru pro financování státu, není ještě ten stát financován."

V prípade Talianska, Grécka, Španielska, Francúzka, Japonska, a v neposlednom rade USA, by bez QE tie úrokové sadzby vystrelili do neba a neefektívne spravované štáty museli by redukovať výdaje alebo bankrotovať...

Richard Fuld|4. 3. 2021 16:41| reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2021 14:54

Tak i slabomyslnému bude snad stačit, že je to otázka definice. Důvody, proč se do měření inflace nezahrnují investice a pouze statky běžné spotřeby, jsou zpravidla všem jasné. Jen slabomyslní se na to musí ptát. :-)

Josef Fraj|4. 3. 2021 14:54

Může mně někdo vysvětlit, proč růst cen nemovitostí a aktiv obecně neznamená inflaci. Jenom bych prosil vynechat slabomyslné vysvětlení, že nejsou zahrnuty ve spotřebním koši.

Richard Fuld|4. 3. 2021 13:41| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2021 12:50

Vaše bagatelizování nebezpečnosti deflace (jako následku ekonomické krize, nikoliv technického pokroku) je stejně nebezpečné, jak bagatelizace nebezpečnosti současné pandemie.

Richard Fuld|4. 3. 2021 13:39| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2021 12:49

1) Ano, pokud probíhá QE, pak na to lze nahlížet tak, jak píšete. Ale pořád platí, že to samotné QE nemá tento cíl (financovat vládu). Cílem je udržet nízké dlouhodobé sazby, tak aby ekonomika nešla do kytek a ceny nepřešly do deflace.

2) Když klesne výroba? Právě proto, aby zbytečně neklesla více, je zde podpora nejen spotřebitelů ale i těch samotných výrobců a jejich zaměstnanců. Teprve pokud by rostla kupní síla spotřebitelů a současně zanikaly krachující producenti, pak by byly namístě obavy z inflace, která by primárně nastala z důvodu těch chybějících produkčních kapacit.

3) Pokud po krizi bude více peněz, než před krizí a produkční kapacity budou zachovány, pak lze očekávat pravděpodobněji růst cen aktiv a úspor, než navyšování spotřeby nad produkční možnosti ekonomik a s tímto spojenou následnou inflaci cen spotřebního koše.

Jan Altman|4. 3. 2021 12:50| reakce na Jan Capouch - 4. 3. 2021 11:53

Moc nutně potřebujeme, aby to vyšlo nízko, abychom měli záminku tisknout a ještě se od lidí dožadovat vděku za záchranu před hróóózivou deflací :-)

Jan Altman|4. 3. 2021 12:49| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 18:46

1) Když centrální banka vyhlásí, že státní dluhopisy bude vykupovat, tak to motivuje fondy a banky je kupovat (a pak té CB odprodat). Že CB mezi sebe a stát vloží prostředníka (který na tom profituje) je jen trapná snaha tu monetizaci zamaskovat. Ty mezičlánky jsou jen dobře placeným bílým koněm.

2) Když KLESNE výroba (protože uzávěry, atd...), tedy nabídka zboží a zároveň o 25% vzroste peněžní nabídka, tak se asi stane s cenami co :-) Nápověda: asi bude zase potřeba upravit metodiku výpočtu inflace, aby to vyšlo "dobře".

Richard Fuld|4. 3. 2021 12:41| reakce na David Faber - 3. 3. 2021 20:49

"V príspevku som to pre zjednodušenie nerozlišoval, ale mal som na mysli likviditu."

Nerozlišování mezi likviditou a penězi je ale právě jádrem chyb Vašich ekonomických závěrů.

Do peněžních agregátů vstupují peníze, které si stát půjčí od bank, až v okamžiku, kdy je stát utratí. V době, kdy peníze stát drží na účtu, nepovažují se za peníze v oběhu.

V tom, jak probíhá půjčování peněz státu nemám hokej. Jen pro zjednodušení uvádím konečný výsledek toho procesu.

Vámi uvedený proces poskytnutí bankovní půjčky státu je zavádějící.

Vaše upřesnění v tom smyslu, kdo administruje vydávání státních dluhopisů (zapojení ministerstva financí a vedení účtu, kde kam jsou převedeny půjčené peníze státu centrální bankou) považuji za meritorně zbytečné technikálie, které vysvětlení dané problematiky jen nesmyslně komplikují.

"Na účty centrálnej banky môžete poslať likviditu, takže keď ministerstvo financií realizuje primárnu emisiu dlhopisov, banky ich kupujú za likviditu a v rozpore s vašim tvrdením žiadne peniaze nevznikajú..."

Na účet státu vedený centrální bankou žádnou likviditu poslat nemůžete. :-) Likvidita představuje prostředky vedené bankou ve prospěch jiné banky. Pokud jsou dané prostředky vedeny na bankovním účtu bankou ve prospěch nebankovního subjektu, pak teprve jede o peníze.

Na účet státu vedený centrální bankou tak centrální banka v závěru procesu vydání (prodeje) státního dluhopisu připíše státu PENÍZE, nikoliv likviditu, jak nesprávně tvrdíte. S emisí státních dluhopisů a jejich prodejem na primárním trhu tak dochází ke vzniku nových peněz, které se do peněžních agregátů přičítají až v okamžiku jejich utracení státem.

"Komerčné banky vytvárajú nové peniaze len vtedy, ak poskytujú úver súkromnému subjektu, ktorý má u nich účet a môžu mu tak zvýšiť zostatok na účte."

Ne. Peníze komerční banky vytváří i tím, že poskytnou úvěr státu (nakoupí státní dluhopisy na primárním trhu). Pro vytváření peněz je relevantní, zda dlužníkem banky je nebankovní (nikoliv nestátní) subjekt. Technické detaily spočívající v tom, jak je tento nákup státních dluhopisů finančně vypořádán, nemá na konečný výsledek (vznik nových peněz) žádný relevantní vliv.

Debata o tom, jak vypořádání nákupů na primárním trhu probíhá, by jistě byla zajímavá, avšak pro meritum věci zbytečná.

Váš příklad financování Itálie není nic jiného, než chybná interpretace skutečnosti. Státu na primárním trhu půjčují komerční banky, nikoliv centrální banka (státní dluhopisy se v rámci prodeje dluhopisů v na primárním trhu ocitnou v rozvahách komerčních bank). To, že v rámci QE pak centrální banka na sekundárním trhu od komerčních bank státní dluhopisy odkoupí, na tom nic nemění. Důležité je to pořadí. Když půjde o nakup úplně prvních státních dluhopisů, tak komerční banka přece nemá likviditu na nákup těch dluhopisů (kterou by získala prodejem již držených státních dluhopisů jiné bance), jak to popisujete. Proto musí banka od státu koupit státní dluhopisy za peníze(!) připsané státu na jeho vkladový účet. Jestli pak stát dá příkaz k tomu, aby banka převedla půjčené peníze na účet vedený v centrální bance, nemá na skutečnost, že v důsledku prodeje státních dluhopisů na primárním trhu vznikly nové peníze, žádný vliv. Teprve na vypořádání převodu tohoto převodu peněz do centrální banky, si musí banka půjčit likviditu (nejspíše od centrální banky, která bude v důsledku tohoto převodu disponovat nadbytečnou likviditou).

Chápu plně Vaši výhradu k roli QE, které skutečně působí tak, že navyšuje "kapacitu" bank pro další nákupy státních dluhopisů na primárním trhu a tím i kapacitu bankovního systému financovat stát. V tomto ohledu nejsme v rozporu. Já jen tvrdím, že tímto samotným vytvářením prostoru pro financování státu, není ještě ten stát financován. K tomu je třeba, aby banky takto vytvářený prostor využily.

Co je likvidita a co jsou peníze v tom si udělejte jasno. Rozhodně stát nezískává od bank jejich likviditu. Stát prodejem dluhopisů (ve finále) získává rozhodně peníze. Prostředky, které státu (resp. obecně nebankovnímu subjektu) připisuje jakákoliv banka na jeho bankovní účet jsou vždy (přímo z definice) peníze, nikoliv likvidita. Zjednodušeně řečeno, zda jde o likviditu, nebo o peníze poznáte podle toho, zda dané prostředky drží bankovní nebo nebankovní subjekt.

Jan Capouch|4. 3. 2021 11:53| reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 17:01

A kolik potřebujete, aby vám to vyšlo?

Richard Fuld|4. 3. 2021 11:16| reakce na Jan Amos - 3. 3. 2021 18:33

Zvyšovat daně v krizi je trapná pitomost. Angličani? (Rishi Sunak) si zase nakálí do vlastního hnízda. V poslední době to už vypadá jako nová tradice.

Honza _|4. 3. 2021 09:18| reakce na R. S. - 4. 3. 2021 01:19

Naše armáda nás někdy bránila?

A hasiči? Jasně, kdo by bez státu dělal hasiče...
https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=26

"Až se najde způsob, jak mít armádu bez státního plýtvání"
https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=42

Luděk Zdražil|4. 3. 2021 09:18

Již jsem to zde zmiňoval. Jednoduché řešení a neschopnost státu.

Vakcíny jsou jen na příděl dle státního algoritmu. Proto politici, miliardář Sehnal a další si cestu k vakcíně najdou. Proč Hamáček, Blatný nebo Babiš nerozhodnou, že se neudělá webka (hotovo do týdne), která bude denně prodávat 100 (1000) vakcín, kde si za aukční cenu může, kdo na to má, chce nebo je ochoten vakcínu koupit. Tržba se akumuluje na účtu podpory kritických míst covidového problému. Je to i charitativní počin, zamezující pokoutnému a nedůstojnému shánění vakcín. V momentě kdy to dají k rozhodování praktikům (stane se do měsíce) budou jako zázrakem indikováni k aplikaci vakcíny příbuzní a známí lékařů.
Otázka - proč to pane Babiši, Hamáčku, Blatný neřešíte např. takto. Uděláte nástroj, který lidi pochopí, akceptují a zamezíte těm štvanicím a revoluční atmosféře až se to celé rozjede na černém trhu !!! Ti co si vakcínu koupí se nebudou vystavovat opovržení, přispějí svými penězi solidárně potřebným. Opravdu se musíte zabývat jen dávkami ?

Zdeněk Suchý|4. 3. 2021 05:15| reakce na R. S. - 4. 3. 2021 01:19

Ano, armáda je potřebná. Aby byla nasazena proti vlastním občanům této země, jako se právě děje ...

R. S.|4. 3. 2021 01:19| reakce na Roman Jeschke - 3. 3. 2021 15:30

Zrovna armáda tu není od toho, aby něco šetřila. Má-li být bojeschopná, bude prostě stát peníze - vojenské hračky jsou z těch dražších. Armáda se totiž buduje pro použití ve válce, ne v míru. Si vis pacem, para bellum. Pro odstrašení nepřítele (což je přesně ten způsob obrany, který chcete) totiž musíte mít věrohodné bojové schopnosti, aby se nepříteli útok na vás nevyplatil. A že jsou okolo nás přátelské země? Ani taková Ukrajina se o svou celistvost na přelomu milénia neobávala, s Ruskem měla dobré vztahy a v ruce Budapešťské memorandum. Pak přišel Majdan a za pár let bylo všechno jinak.

Vámi zmiňované vrtulníky armáda vybrala pro požadovaný účel dobře - jde o skutečné bojové stroje, ne jen na zeleno natřené civilní (hezky vysvětleno např. zde: https://www.armadninoviny.cz/proc-armada-cr-vybrala-vrtulniky-ah-1z-viper-a-uh-1y-venom.html). Také nejsem příliš nadšený z toho, že takové obrovské peníze tečou přes vykutálené úředníky na ministerstvu, ale nemít v zemi bojeschopnou armádu je jako nemít ve městě hasiče. I jejich vybavení stojí spoustu peněz a většinu času jen stojí v garáži. Berte to jako pojištění.

Až se najde způsob, jak mít armádu bez státního plýtvání, nejspíš budu pro. Ale zatím to nevidím reálně a rezignovat kvůli tomu na obranu je nesmírné riziko - budování armády je dlouhodobý proces a manko se těžko dohání. V polovině 20. let minulého století jsme si také nedokázali představit, jsme moc se za pouhých 15 roků bezpečnostní situace změní. A 15 let opravdu není dlouhá doba, na výběr nové vojenské techniky, její výrobu, zavedení do výzbroje, výcvik a dosažení operačních schopností je to vlastně docela málo. Kdy tak asi nahradíme zoufale zastaralé T72?

David Faber|3. 3. 2021 20:49| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 18:30

Existujú samozrejme peniaze centrálnych bánk (M0 / MB / likvidita) a peniaze komerčných bánk (M1-M3). V príspevku som to pre zjednodušenie nerozlišoval, ale mal som na mysli likviditu.

"Stát vydá dluhopisy, ty nakoupí za nové peníze komerční banka. Pouze v tomto okamžiku vznikají nové peníze, které se tím, že je stát utratí, dostanou do oběhu v ekonomice. "

Máte v tom hokej. Dlhopisy vydáva ministerstvo financií ČR. To zároveň spravuje účet štátneho rozpočtu. Účet štátneho rozpočtu spravuje Česká národní banka, rovnako ako všetky ostatné účty štátnych inštitúcií.

Na účty centrálnej banky môžete poslať likviditu, takže keď ministerstvo financií realizuje primárnu emisiu dlhopisov, banky ich kupujú za likviditu a v rozpore s vašim tvrdením žiadne peniaze nevznikajú. Komerčné banky vytvárajú nové peniaze len vtedy, ak poskytujú úver súkromnému subjektu, ktorý má u nich účet a môžu mu tak zvýšiť zostatok na účte.

Ako príklad Vám popíšem ako ECB pumpuje peniaze do rozpočtu Talianska pomocou QE:
1. ECB deklaruje aké množstvo dlhopisov bude nakupovať.
2. Komerčné banky začnú v primárnej emisii nakupovať dlhopisy za likviditu (do tohoto momentu žiadne nové peniaze nevznikajú, len sa presunula likvidita z komerčných bánk do štátneho rozpočtu Talianska)
3. ECB kúpi na sekundárnom trhu dlhopisy od komerčných bánk za novo vytvorenú likviditu, v tomto kroku dostali komerčné banky naspäť svoju likviditu plus tučnú maržu k tomu.
4. Opakuj krok 1.

Ako môžete vidieť, v celom procese sa zvyšuje likvidita bánk, takže môžu vytvárať viac úverov a zároveň sa plní štátny rozpočet "likviditou", ktorú ale môže štát utrácať ako sa mu zachce a používa ju ako bežné peniaze.

Richard Fuld|3. 3. 2021 18:46| reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 18:17

Ano faktem je, že peněz v oběhu přibylo. Jádro diskuze ale je, kdy a jak ty peníze přibývají. Myslet si, že v důsledku toho, že centrální banka nakoupí státní dluhopisy o jiných bank, přibývají v ekonomice peníze, je prostě technická chyba, která může vést k fatálně nesprávným ekonomickým závěrům, jak se v posledních letech děje velmi často.

Nikde jsem nepsal, že současné navyšování peněžní zásoby má kompenzovat pokles úvěrové aktivity. V tomto ohledu jsem vždy psal o záchraně ekonomiky prostřednictvím finanční pomoci krizí zasaženým ekonomickým subjektům.

Ano růst peněžní zásoby je fakt, stejně jako je faktem, že se dnes nepotýkáme s krizí srovnatelnou s tou z 30. let minulého století. Že nezaměstnanost a pokles ekonomik je pouze v jednotkách a nikoliv v desítkách procent, je také fakt, který souvisí s oním růstem objemu peněžní zásoby. Vy ale vidíte všude jen ty negativní stránky daných jevů, přičemž to nejpodstatnější zcela přehlížíte.

To, že ty peníze způsobí inflaci, je jen bohapustá spekulace. Ano, nejspíš dále porostou ceny aktiv. To je ale pro ekonomiky přijatelná cena za to, že se svět vyhne zásadní globální ekonomické krizi, která by nastala, nebýt onoho navýšení peněžní zásoby. Optimálně ono navýšení objemu peněz pouze zabrání deflaci. V nejhorším případě vzroste krátkodobě inflace o nějaké to procento nad inflační cíl, což ve srovnání s pohromou, která by nás bývala zavalila, je úplně bezvýznamná marginalita. Jinými slovy, raději podpořit ekonomiku více, než je třeba, než ji podpořit méně, než je třeba.

A lidi nikam neprchají. Nemají proč a nemají kam. :-)

Jan Amos|3. 3. 2021 18:33

Dlouho to netrvalo a dlouho to nebude trvat ani zde

https://www.kurzy.cz/zpravy/581983-spojene-kralovstvi-zvysuje-dan-z-prijmu-pravnickych-osob-na-25/

Richard Fuld|3. 3. 2021 18:30| reakce na David Faber - 3. 3. 2021 17:25

Ale kdepak. :-) Kdybyste znal jak funguje bankovní systém a státní dluhy, tak byste věděl, že to co píšu, je jednoduše pouhý technický popis skutečnosti.

Není to, tak jak to popisujete Vy.

Stát vydá dluhopisy, ty nakoupí za nové peníze komerční banka. Pouze v tomto okamžiku vznikají nové peníze, které se tím, že je stát utratí, dostanou do oběhu v ekonomice.

Když následně banka prodá státní dluhopis jiné bance (je úplně jedno jestli komerční nebo centrální bance) tak žádné nové peníze nevznikají. Vzniká pouze tzv. likvidita, která se do oběhu v ekonomice nemá jak dostat.

Centrální banka tedy do státního rozpočtu žádné peníze neposílá. A neposílá peníze ani do bank (pokud nemáte na mysli hotovost, kterou potřebují banky v pokladnách). Likvidita, kterou ty banky drží namísto státních dluhopisů, které centrální bance prodaly, nejsou peníze, za které si banka může koupit, cokoliv ji napadne. Za tu likviditu si může bez omezení nakoupit v podstatě zase jen ty státní dluhopisy. Žádná inflace z "utracení" této likvidity bankami nehrozí.

Předmětnou likviditu banky nemohou ani žádnému nebankovnímu subjektu půjčit. Mohou ji půjčit zase jen jiné bance. Nebankovním subjektům banky půjčují vždy nově vytvoření peníze, nikoliv likviditu. Když banka půjčí nebankovnímu subjektu peníze, objem bankou držené likvidity se tím nijak nezmění.

Takže, jak vidíte, nejsem neznalý této problematiky. A Vaše nepodložené spekulace o nějakých cecících velkoryse přehlédnu.,,

Jan Altman|3. 3. 2021 18:17| reakce na David Faber - 3. 3. 2021 17:25

Důležitý je výsledek, ne to, jakým sofismatem ten proces p.Fuld popíše (zatemní).
A faktem je, že loni v USA přibylo 25% nových peněz v oběhu, resp. se o ČTVRTINU zvedlo množství peněz v ekonomice.

P. Fuld zde bude něco matlat o tom, že tím vláda a FED jen "kompenzovali" pokles úvěrové aktivity způsobený covidovou krizí. Ale to je jen lživá propaganda - kdyby kompenzovali propad, tak výsledkem je NULA a ne +25%.

Takže 25% přírůstek peněz v oběhu je FAKT. Jestli to způsobil FED, vláda, Ministerstvo švihlé chůze, nebo jiná odnož státu, je naprosto podružné. Natiskli hromadu miliard a ty už tu s námi zůstanou (resp. letos pravděpodobně přibude to samé) a budou působit inflaci, distorze a malinvestmenty.
A někdo se zase bude divit, že lidi z té měny prchají až se za nimi práší a tam, kam prchají, vznikají bubliny a "bubliny".

David Faber|3. 3. 2021 17:25| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 14:57

A odkiaľ zoberie centrálna banka peniaze na nákup tých dlhopisov? Samozrejme tak, že si pripíše na účet nejaké číselka (nové peniaze) a tie číselka pošle na účet komerčnej banky vedený u centrálnej banky. Rovnaké množstvo peňazí predtým komerčná banka previedla štátu pri nákupe štátneho dlhopisu (pritom si odráta svoju ničím nezaslúženú maržu). Týmto spôsobom pumpuje novo vytvorené peniaze centrálna banka do štátneho rozpočtu a zároveň do bánk.

Neviem čo Vás vedie k šíreniu propagandy o tom, že žiadne nové peniaze nevznikli. Buď ste neznalý tejto problematiky, alebo ste jeden z tých, ktorí pijú z toho cecíku centrálnych bánk plnými dúškami...

Jan Altman|3. 3. 2021 17:01| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 14:57

Felix Holzmann: "Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci."
:-)))))))))))))))))))))))))))) )

Roman Jeschke|3. 3. 2021 15:30

Před 80 lety slíbil Winston Churchil krev, pot a slzy. Dnes lidé chtějí mít hodně za málo práce . Lidé jsou materialisté. Státní správa nechce šetřit, poslanci pouze slibují a nikdy nikdo nic nesplní. Je špatné, že státní správa má delší dovolenou než soukromníci. Armáda také nechce šetřit, kupuje předražené vrtulníky kus za 1200 mega. Okolo nás přátelské země. Potřebujeme Pandury, Gripeny ?? Do NATA vlezl Zeman 12.3.1999 s Havlem aniž se zeptali občanů. Aby mohli bombardovat slovanské Srbsko. Kanceláře na úřadech člověk nespočítá. Kolik budov má magistrát v Brně a v Blansku ??

Martin Doležal|3. 3. 2021 15:22| reakce na Luděk Zdražil - 3. 3. 2021 06:31

Jenže ten hlavní problém je, že není kde brát. Státní správa je v hrozném byrokratickém stavu, politika je na odpis, tam jen hrůzu střídá děs. Dnes lidé zcela oprávněně nadávají Babišovi, ale po volbách se to jen změní na nadávání Bartošovi. Ale jedno kam se sáhne, ten desolátní stav bude po volbách pod jakýmkoliv premiérem a koalicí.
Což z jistého pohledu nemusí být úplně špatně, jen se tím urychlí kreativní destrukce. Ovšem po ní nás nečekají pěkné zítřky. Opět, není kde brát, není zde síla nebo skupina lidí, co by to postavila na funkční nohy. Navíc většina lidí mají socializmus pod kůží, ti nechtějí nést odpovědnost sami za sebe. Stačí se podívat kolik lidí, tvrdících o sobě že jsou pravičáci, tak nadávají politikům a chtějí aby jim umetli cestičku, aby politici to dali dohromady. Ne já se postarám, ale postarejte se o mě.

Richard Fuld|3. 3. 2021 14:57| reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 12:00

Při nákupu státních dluhopisů centrální bankou od ostatních bank žádné peníze nevznikají a z hlediska množství peněz jde o neutrální operaci.

Stejně tak se do oběhu nedostanou žádné peníze v případě, že jsou vytvořeny za účelem splacení státního dluhu bankám, kde tyto peníze naopak zaniknou. Splácení státního dluhu novými penězi bankám je tak z hlediska množství peněz zcela neutrální.

Splácení státního dluhu bankám penězi vybranými na daních je deflační záležitostí (peníze vybrané na daních zde při splacení dluhu zanikají).

Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci. O hyperinflaci si můžete nechat zdát. :-)

Jan Altman|3. 3. 2021 13:46| reakce na Dalibor Pešek - 3. 3. 2021 07:24

Aneb "bylo by krásné kdyby stát fungoval podle učebnic občanské nauky a snů etatistů, kdyby neodvratně a zákonitě nebyl socialisticko-byrokratickým molochem sledujícím SVÉ zájmy".

Jan Altman|3. 3. 2021 12:00| reakce na Honza _ - 3. 3. 2021 10:03

Přesně tak.
Nepochopení toho, co stát je (a co není).
https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/02/AnatomieStatuRothbard.pdf

Myslím, že stačí vzít v potaz pár ekonomických zákonitostí a bude jasné, že na ty sekery, co vlády (ČR, EU, USA...) nasekaly, žádné zvýšení daní nebude stačit (protože Lafferova křivka) a jediným způsobem, jak s těmi dluhy naložit, je jejich monetizace (nakoupí je centrální banka za nově "natištěné" peníze).

Což je samozřejmě věc, která v konečném důsledku povede k hyperinflačnímu kolapsu měny, ale až někdy pozítří a politici koukají jen na dnešek, maximální zítřek (nejbližší volby).
Tou monetizací poženou nahoru ceny nemovitosti, zlata, starožitností, akcií a kryptoměn (Děkuji! Ale jiní takové štěstí nemají, většina to odnese a zaplatí).
Tou inflací způsobí úprk lidí do zlata a kryptoměn - a ten úprk dále roztočí inflaci a k úprku namotivuje i poslední opozdilce.
Poslední zhasne.

Richard Fuld|3. 3. 2021 11:00

Tak ta fialová je O.K. ale ta černá, to je tedy "vynález". :-(

Alexander Novotka|3. 3. 2021 10:03

Ten fialový hnus posílám sofort do ( . ) to se nedá číst.