Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Po rozhazování v krizi přijdou „solidární“ daně. Vystrčilův exces ukázal tvrdou realitu

3. 3. 2021
 44 748
65 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Téma, které nadnesl pan Fischer považuji za natolik zajímavé, že jsem překonal i ten odpor k fialovému hnusu, kterým nás management Finmagu tvrdošíjně obdařuje, přes již několikrát zmíněné výhrady řady diskutujících.

Ano, současná deprese ekonomiky v dusledku proticovidových opatření vyvolá potřebu nějaké ekonomické reakce za účelem minimalizace ekonomických důsledků a rekonstrukce ekonomicky prosperujícího prostředí. Řekl bych, že o tom není sporu. Spor se povede o tom jak a kdo by měl na tu ekonomickou rekonvalescenci přispět. Paradoxem je, že s takovou myšlenkou přišel "pravicový" politik a to ještě s receptem v podstatě nejhorším, nebo alespoň nejhůře zamýšleným či formulovaným.

Je symptomatické, že právě politik přišel s nápadem "solidární" daně. No solidární daň je ale určitý protimluv proti přirozenosti - je to nedobrovolná finanční restrikce za účelem její využití v rámci politicky realizovaného "dobra". Daň byla tedy první myšlenka politika na získání mimořádných zdrojů.
Zároveň zde ale vidíme přirozené tendence vyhnout se možnostem uplatnění státní daně (kryptoměny, daňové optimalizace a pod.), přirozenou malou ochotu akceptovat jakékoliv zvyšování daní a snížení potenciálu i ochoty k solidární, tj. dobrovolně poskytnuté dani. Otázka, zda se takový trend dá zvrátit, pokud je, dejme tomu, společenská potřeba se spolupodílet na obnově ekonomiky.
Vidíme přitom politiky, kteří jen vedou urputné boje o výši dávek, bonusů, kompenzací, přerozdělování a míry zadlužování, jako jediného řešení ekonomické stránky problému a to bez ohledu na ideový základ té které strany, bez výjimek. Jejich mentální dispozice není schopná přijít s ničím jiným. To samotné ukazuje na mimořádnou ideovou impotenci představitelů takového systému a neefektivitu a slepotu jejich počínání, zejména v kritických situacích. Přitom každý rozumně uvažující člověk vidí tu bobtnající režii celého státního aparátu, který nyní předvádí v úplné nahotě svou nekompetenci.

Není-li státní aparát schopen prokázat svou kompetenci v kritických situacích, o to více vyvstává otázka po jeho rozsahu, smyslu a efektivitě v době nekritické. Ostatně premiér Babiš sám je ukázkovým koncentrátem tohoto konstatování, nota bene když si plete svůj dotačně a mocensky politikou podporovaný byznys se schopností vybudovat tržně prosperující firmu a dává sám sebe za příklad schopného manažera. Pendrek, každý druhý řemeslník ví o podstatě zdravého tržního podnikání víc než premiér Babiš.

Rozhýbat charitativní (dobrovolnou) podporu, vyšší stupeň akceptovatelnosti mimořádné daňové zátěže lze přitom jednoduše a logicky. Zásadní úsporou zbytných a nemalých nákladů státního aparátu, včetně redukce jejich zbytečných agend, redukcí platových nákladů, které v posledních letech porážejí platy producentů daní. Jakkoli je covidová krize nepříjemná, je to příležitost uvědomit si zvrácenost tendencí posilování role a pozic státu, zejména v kontrastu s jeho neschopností v momentě, kdy kompetentní stát by byl potřebný. Obávám se však, že tato situace zůstane nevyužita, protože podstatu problému se ani nepodaří rozkrýt, gramotně politicky pochopit nebo mediálně komunikovat, neřku-li vyřešit.

Nahlásit
-
82
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Při nákupu státních dluhopisů centrální bankou od ostatních bank žádné peníze nevznikají a z hlediska množství peněz jde o neutrální operaci.

Stejně tak se do oběhu nedostanou žádné peníze v případě, že jsou vytvořeny za účelem splacení státního dluhu bankám, kde tyto peníze naopak zaniknou. Splácení státního dluhu novými penězi bankám je tak z hlediska množství peněz zcela neutrální.

Splácení státního dluhu bankám penězi vybranými na daních je deflační záležitostí (peníze vybrané na daních zde při splacení dluhu zanikají).

Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci. O hyperinflaci si můžete nechat zdát. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-13
+

Diskuze

Charita se těžko provozuje za stavu, kdy stát sebere 60% HDP. tj. výplaty.
Jediná pravicová strana, pokud vím, jsou Svobodní.
ODS už dávno pochopila, že pokud nechce skončit jako oni, musí začít hrát podle pravidel, tak jak jsou.
Počet nezodpovědných, ustrašených, nedoceněných (právem či pocitem) je valná většina. A ty chtějí Socialismus, tj. více státu a více přerozkrádání.

Nahlásit

-
0
+

Tem typ deflace, o kterém píši není o vyfoukávání údajných bublin na cenách rohlíků a koloběžek. Ten ty deflace, o kterém píši je doprovodným jevem poklesu spotřeby a produkce, nikoliv pouhého poklesu cen.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Psal jsem o bagatelizaci deflace obecně, nikoliv ve spojení se současnými podmínkami. Ano v současnosti díky obrovské fiskální pomoci ekonomikám zasaženým pandemií asi deflace nehrozí. A tak to má být. Když se to s podporou ekonomik přežene, dojde maximálně na nějakou dobu k vyššímu inflačnímu růstu cen. Horší by bylo, kdyby ta podpora byla nedostatečná. Pak by krize a v důsledku krize i deflace hrozila, a to bez ohledu na to, že objem peněz rostl. Rostl by totiž nedostatečně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Tak.

Navíc tento typ deflace, který zmiňuje prof.Horák, je jen důsledek předchozí nadměrné inflace, umělého nafouknutí bublin (které nutně jednou musí splasknout a Ransdorf z toho začne panikařit).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Mysltíte fi - fi - fiat peníze? :-D
https://wtfhappenedin1971.com

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Bagatelizování deflace", to je v době, kdy peněžní zásoba roste ročně o 20% stejně jako nemovistosti a akcie, hodně ulítlý termín...Deflace je dost možná jediným fenoménem na celém celičkém světě, kterého se v tomto desetiletí opravdu obávat nemusíme...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Vy viete koľko toho pán Holub ročne najazdí? A aká je cena hodiny jeho času, ktorú je potrebná zarátať pri čakaní na MHD...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Jakýpak umělý nedostatek. Nedostatek nemovitostí na trhu není kvůli tomu, že nemovitosti nejsou zahrnuty ve spotřebním koši. Kdyby nemovitosti byly zahrnuty ve spotřebním koši, byly by možná levnější (a úroky vyšší), a v takovém případě by dost možná byly nemovitostí (kvůli mnoha omezením na straně nabídky) ještě více nedostupné.

Pokud se dostupnost od 60. let do roku 2017 zhoršila 4 x, kde berete jistotu, že by se nezhoršila více, pokud by byly nemovitosti zahrnuty do spotřebního koše. Důležité je taky uvědomit si, že se během té doby zase naopak zlepšila dostupnost mnoha jiných věcí, což však není až tak vděčné mediální téma.

A jen tak pro úplnost, bylo by zajímavé zjistit pro porovnání, jak se změnila dostupnost akcií. Zrovna mě nenapadá jak na to, ale nejspíš nějaká taková studie existuje taky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Tak sorry jako, podle Vás je nákup auta investicí, která Vám uspoří pár tisíc na jizdném placeném v hromadné dopravě? :-) To jako vážně? Jestli takto "investujete" i v jiných oblastech, tak to potěš koště. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

"Jen" hájíte systém, který k tomu nutně a zákonitě vede.
Systém, který ty výnosy k nule či do záporu žene v mnoha zemích.

Ransdorf: "Ale copak? Neumíte číst? Kde proboha píšu o tom, že by se v komunismu měly stavět žiletkové ploty na hranicích?"

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Vytvárať umelý nedostatok niečoho, čo by za iných okolností mohlo byť dostupné za účelom zvýšenia produkcie ľudskej práce k úžitku určitej elity, to mi niečo pripomína. Jak sa to len volalo? fu..., fi..., fa..., už to mám na jazyku... no jasné, volalo sa to feudalizmus.

Vaše tvrdenie je v rozpore s dátami. Aj vďaka Vami podporovanej monetárnej politike sa od roku 1970 dostupnosť bývania znížila viac ako 4x:

https://listwithclever.com/research/home-price-v-income-historical-study/

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ano, stejně jako spoustu jiných věcí, i armádu lze zneužít proti vlastnímu obyvatelstvu. V praxi je k tomu mnohem vhodnější policie, nejspíš proto máme policistů daleko víc než vojáků. Ale to, že nesouhlasím s jejím zneužitím ještě neznamená, že je k ničemu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Ono nelze i vyloučit to, že za měsíc touto dobou bude pršet.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak je tam zahrnuto jízdne v MHD. Kdo si koupí vlastní automobil k ježdění, ten si kupuje investici, která mu namísto výnosu v podobě nájmu auta ušetří životní výdaj v podobě jízdného hrazeného jinému majiteli vozidla. Auto je vždy investice, tolika úhrada jízdného je platba za životně potřebné služby.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ale copak? Neumíte číst? Kde proboha píšu o tom, že by centrální banky měly hnát ceny státních dluhopisů až do záporných výnosů?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

To byste do spotřebního koše nakonec mohl chtít zahrnout i ceny akcií. :-) Avšak absurdita takového počínaní je Vám snad zřejmá. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+

"One stream of thought, represented by Assenmacher-Wesche and Gerlach (2010) and Svensson (2014) among others, asserted that it is too costly and detrimental to the welfare of the country to use monetary policy to slow an increase in house prices. Williams (2015) conducted a meta-analysis of the empirical estimates reported in this body of research and found that typically, a 4% reduction in house prices delivered by monetary policy contraction is associated with a 1% loss of GDP."

Tohle je podle mě zcela zásadní. Zohlednění cen nemovitostí ve spotřebním koši by negativně ovlivnilo zbytek ekonomiky. Výsledkem by mohly být sice nízké ceny nemovitosti, avšak rovněž i o to nižší příjmy domácností a nelze vyloučit, že ve finále by ty nemovitosti byly nakonec ještě nedostupnější, než v případě, kdy do spotřebního koše zahrnuty nejsou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+

Automobil je investice pouze pro podnikatele, kteří je pronajímají. Pro běžného spotřebitele jde o vždy o spotřebu. Takže automobil je ve spotřebním koši oprávněně. Cena pronájmu auta ve spotřebním koši asi není, protože tento způsob používaní aut je zřejmě příliš marginální.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

A bránili nás snad někdy spojenci? Posledně nás dokonce sami napadli. Schopnost se bránit považuji za důležitou a pokud ji v minulosti armáda neměla nebo jsme ji nepoužili, není to důvod na ni rezignovat do budoucna. Pokud vám vyhoří dům, znamená to, že hasiči nemají smysl a lze je zrušit, nebo je na místě jejich schopnosti spíše posílit, aby příště požár uhasili včas?

Ostatně s těmi hasiči mi podsouváte něco, co jsem nenapsal. Pouze jsem tvrdil, že hasičská technika je drahá, ale hasiče nemít je riziko. Když si můj příspěvek přečtete pozorněji, zjistíte, že nikde neříkám, kdy by měl jejich služby zajišťovat. Chemičky mají pokud vím vlastní, specializované hasiče - spoléhat se pouze na cizí hasiče by pro ně bylo příliš velké riziko.

S armádou to bohužel tak jednoduché není. Zatímco soukromé hasiče stát nevnímá jako ohrožení vlastní existence a jejich vzniku nebrání, soukromý tankový prapor, dělostřeleckou baterii nebo PVO prostě nedovolí. Pokud si něco takového zkusíte pořídit, nejdřív vás zkusí zpacifikovat policie a pokud by neuspěla, tak nejspíš i armáda. Buďme realisté. Dokud tyto praktické potíže nepřekonáte a neukážete mi, že je vybudování soukromé armády v praxi možné, zůstává jedinou relevantní vojenskou silou v naší zemi armáda státní. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Trapná pitomost, kterou politici po letech hýření opakovaně objevují jako nutnost.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

já už se snad počůrám...:-))) Jasně, vláda tím, že sundá úročení dluhopisů odkupy čnb za neexistující peníze do záporu, kdy vládě platíte za to, že jí můžete půjčit, nefinancuje vládu....
A Babiš není estébácký prolhaný zloděj, a vy nejste jeho nohsled...:-)))

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Tak to tu vidíme vßichni....

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Znamená. To, čemu zde nepatřičně říkáte "inflace", je ve skutečnosti "spotřebitelská inflace". Jelikož žijeme v éře dlouhodobé stagnace ceny ropy (současnou cenu měla před 15ti lety), a cena zemědělských produktů dávno není dána cenou vstupů, ale mírou dotací, je toto prostředí natolik umělé a netržní, že se v něm tržní mechanismy vytrácí. Také spotřeba těchto oroduktů je nezbytná, v naší míře "blahobytu" se poptávka mic neomezuje ani v hispodářských recesích. Inflace je naopak skvěle vidět v neregulovaném prostředí, což je typicky trh nemovitostí, umění...

Růst cen těchto aktiv je samozřejmě také inflací, jen ne spotřebitekskou, ale inflací Aktiv, inflace Měnová (dosahující 20% ročně) je zřejmě jedním ze silných motorů inflace aktiv.

Je to stejné jako s Babišovými zločiny - všichni víme, jak se věci mají, ale tak nějak se všichni tváří, že je to teď normální...

Není, a brzy se to ukáže v plné parádě...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

Tak sa mi to predsa podarilo nájsť:
https://www.cnb.cz/en/public/media-service/interviews-articles/Headline-inflation-measures-shouldnt-ignore-costs-of-home-ownership

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To áno, ale to isté by sa dalo povedať aj o automobile (u toho je myslím v spotrebnom koši zohľadnená nákupná cena). Jeho kúpa Vám taktiež ušetrí výdaje za prenájom automobilu... To isté platí o mobilnom telefóne, atď.

ČNB má experimentálny index CPIH, kde nemovitosti zahrnula. A to ešte veľmi konzervatívne, s váhou len 14%. Publikáciu o novom indexe neskôr pre istotu zmazali, aby sa v tom verejnosť náhodou nezačala vŕtať, ale dáta stále publikujú:
https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/experimentalni-cenovy-index-cpih/

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

No, nefinancuje. Můžete se postavit na hlavu, ale nákupem státních dluhopisů na sekundárním trhu k žádnému financování vlády nedochází. Dochází k tomu, že i italské a řecké státní dluhopisy mají nízké dlouhodobé sazby, takže nejen vláda si může půjčovat "dlouhé" peníze za nízké sazby.

K čemu by Vám bylo, když by italské, řecké, francouzské výnosy státních dluhopisů vyletěly na 10%, 20%, 30%? Co tím získáte? Dobrý pocit, že Italové, Řeci, Francouzi ... dostali, "co si zasloužili". Vždyť to je absurdní ekonomický sadismus/masochismus. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

"V prípade Talianska, Grécka, Španielska, Francúzka, Japonska, a v neposlednom rade USA, by bez QE tie úrokové sadzby vystrelili do neba a neefektívne spravované štáty museli by redukovať výdaje alebo bankrotovať..."

Ano, přesně. Takže z toho důvodu ECB ty dluhopisy v rámci QE kupuje, aby zabránila tomu, že ty výnosy vyletí do nebe, což by ekonomiky těch zemí poslalo do hluboké krize a z hlediska vývoje cen do deflace. ECB má ale za úkol plnění inflačního (ne deflačního) cíle. :-) QE má primárně za cíl udržet dlouhodobé úrokové sazby na hodnotách vhodných pro plnění inflačního cíle. To, že tím ECB usnadňuje financování státu je vedlejším a velmi pozitivním efektem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

"Ale štát má predsa účet venený priamo v ČNB, nie v komerčnej banke. Takže keď naň komerčná banka posiela prostriedky, tak sa cez clearingove centrum ČNB presunie likvidita z komerčnej banky do ČNB, ktorá má akoby peniaze uložené sama u seba. Na štátny účet potom dorazia peniaze / koruny / prostriedky a štát ich môže minúť podľa uváženia. Zase je to vec definície, podľa tej vašej sa množstvo peňazí zvýšilo, podľa obecnejšej definície peňazí nie."

Pojďme to tedy zkomplikovat, když jinak nedáte. :-) Komerční banka nakoupí státní dluhopis. Pokud má komerční banka dost likvidity na rezervním účtu, tak jí centrální banka sníží objem držené likvidity o částku rovnou kupní ceně dluhopisu a současně na účet státu vedený v centrální bance státu připíše PENÍZE, ve výši té kupní ceny. Konečným výsledkem celé této operace jsou nově vytvořené PENÍZE (nikoliv likvidita), které se objeví na vkladovém účtu státu vedeném centrální bankou. To, že centrální banka v pasivech odečte kupní cenu z rezervního účtu dané komerční banky a současně tuto částku v pasivech připíše na PENĚŽNÍ vkladový účet státu neznamená, že likvidita doplula na vkladový účet státu. Ta likvidita ve výši kupní ceny držená původně tou komerční bankou zanikla (žádná jiná banka ji nezískala) a na vkladovém účtu státu vznikly zbrusu nové PENÍZE.

Výsledek uvedeného zaúčtování dané transakce je úplně stejný, jako v mnou uváděném případě, kdy by banka připsala státu peníze za dluhopisy na účet státu vedený v té bance a pak je poukázala na účet státu vedený v centrální bance.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Za peníze lze pro náš účel (posouzení množství peněz v oběhu v ekonomice) považovat bezhotovostní vklady v bankách držené nebankovními subjekty + hotovost (bankovky a mince) drženou nebankovními subjekty.

Za likviditu lez pro náš účel považovat bezhotovostní prostředky držené bankami u jiných bank (včetně té centrální) + hotovost (bankovky a mince) drženou komerčními bankami v pokladnách a sejfech.

Pokud s tímto vymezením souhlasíte, tak nemáme problém v definici peněz a likvidity.

Pokud ne, pak napište jak to máte Vy nadefinováno. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Tak je tam zahrnuto nájemné. Kdo si koupí vlastní nemovitost k bydlení, ten si kupuje investici, která mu namísto výnosu v podobě nájemného ušetří životní výdaj v podobě nájemného hrazeného jinému majiteli nemovitosti. Nemovitost je vždy investice, tolika úhrada nájemného je platba za životně potřebné služby.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+
1/3