Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Po rozhazování v krizi přijdou „solidární“ daně. Vystrčilův exces ukázal tvrdou realitu

Petr Fischer | 3. 3. 2021 | Celkem 65 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 3. 3. 2021 06:31

Téma, které nadnesl pan Fischer považuji za natolik zajímavé, že jsem překonal i ten odpor k fialovému hnusu, kterým nás management Finmagu tvrdošíjně obdařuje, přes již několikrát zmíněné výhrady řady diskutujících.

Ano, současná deprese ekonomiky v dusledku proticovidových opatření vyvolá potřebu nějaké ekonomické reakce za účelem minimalizace ekonomických důsledků a rekonstrukce ekonomicky prosperujícího prostředí. Řekl bych, že o tom není sporu. Spor se povede o tom jak a kdo by měl na tu ekonomickou rekonvalescenci přispět. Paradoxem je, že s takovou myšlenkou přišel "pravicový" politik a to ještě s receptem v podstatě nejhorším, nebo alespoň nejhůře zamýšleným či formulovaným.

Je symptomatické, že právě politik přišel s nápadem "solidární" daně. No solidární daň je ale určitý protimluv proti přirozenosti - je to nedobrovolná finanční restrikce za účelem její využití v rámci politicky realizovaného "dobra". Daň byla tedy první myšlenka politika na získání mimořádných zdrojů.
Zároveň zde ale vidíme přirozené tendence vyhnout se možnostem uplatnění státní daně (kryptoměny, daňové optimalizace a pod.), přirozenou malou ochotu akceptovat jakékoliv zvyšování daní a snížení potenciálu i ochoty k solidární, tj. dobrovolně poskytnuté dani. Otázka, zda se takový trend dá zvrátit, pokud je, dejme tomu, společenská potřeba se spolupodílet na obnově ekonomiky.
Vidíme přitom politiky, kteří jen vedou urputné boje o výši dávek, bonusů, kompenzací, přerozdělování a míry zadlužování, jako jediného řešení ekonomické stránky problému a to bez ohledu na ideový základ té které strany, bez výjimek. Jejich mentální dispozice není schopná přijít s ničím jiným. To samotné ukazuje na mimořádnou ideovou impotenci představitelů takového systému a neefektivitu a slepotu jejich počínání, zejména v kritických situacích. Přitom každý rozumně uvažující člověk vidí tu bobtnající režii celého státního aparátu, který nyní předvádí v úplné nahotě svou nekompetenci.

Není-li státní aparát schopen prokázat svou kompetenci v kritických situacích, o to více vyvstává otázka po jeho rozsahu, smyslu a efektivitě v době nekritické. Ostatně premiér Babiš sám je ukázkovým koncentrátem tohoto konstatování, nota bene když si plete svůj dotačně a mocensky politikou podporovaný byznys se schopností vybudovat tržně prosperující firmu a dává sám sebe za příklad schopného manažera. Pendrek, každý druhý řemeslník ví o podstatě zdravého tržního podnikání víc než premiér Babiš.

Rozhýbat charitativní (dobrovolnou) podporu, vyšší stupeň akceptovatelnosti mimořádné daňové zátěže lze přitom jednoduše a logicky. Zásadní úsporou zbytných a nemalých nákladů státního aparátu, včetně redukce jejich zbytečných agend, redukcí platových nákladů, které v posledních letech porážejí platy producentů daní. Jakkoli je covidová krize nepříjemná, je to příležitost uvědomit si zvrácenost tendencí posilování role a pozic státu, zejména v kontrastu s jeho neschopností v momentě, kdy kompetentní stát by byl potřebný. Obávám se však, že tato situace zůstane nevyužita, protože podstatu problému se ani nepodaří rozkrýt, gramotně politicky pochopit nebo mediálně komunikovat, neřku-li vyřešit.

+82
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 3. 3. 2021 14:57

Při nákupu státních dluhopisů centrální bankou od ostatních bank žádné peníze nevznikají a z hlediska množství peněz jde o neutrální operaci.

Stejně tak se do oběhu nedostanou žádné peníze v případě, že jsou vytvořeny za účelem splacení státního dluhu bankám, kde tyto peníze naopak zaniknou. Splácení státního dluhu novými penězi bankám je tak z hlediska množství peněz zcela neutrální.

Splácení státního dluhu bankám penězi vybranými na daních je deflační záležitostí (peníze vybrané na daních zde při splacení dluhu zanikají).

Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci. O hyperinflaci si můžete nechat zdát. :-)

-13
+
-

Všech 65 komentářů v diskuzi.

Daniel Bowman | 16. 3. 2021 09:43

Charita se těžko provozuje za stavu, kdy stát sebere 60% HDP. tj. výplaty.
Jediná pravicová strana, pokud vím, jsou Svobodní.
ODS už dávno pochopila, že pokud nechce skončit jako oni, musí začít hrát podle pravidel, tak jak jsou.
Počet nezodpovědných, ustrašených, nedoceněných (právem či pocitem) je valná většina. A ty chtějí Socialismus, tj. více státu a více přerozkrádání.

Nahlásit

0
+
-

Josef Fraj | 4. 3. 2021 14:54

Může mně někdo vysvětlit, proč růst cen nemovitostí a aktiv obecně neznamená inflaci. Jenom bych prosil vynechat slabomyslné vysvětlení, že nejsou zahrnuty ve spotřebním koši.

Nahlásit

+5
+
-

Petr Vorlíček | 4. 3. 2021 22:17 | reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2021 14:54

Znamená. To, čemu zde nepatřičně říkáte "inflace", je ve skutečnosti "spotřebitelská inflace". Jelikož žijeme v éře dlouhodobé stagnace ceny ropy (současnou cenu měla před 15ti lety), a cena zemědělských produktů dávno není dána cenou vstupů, ale mírou dotací, je toto prostředí natolik umělé a netržní, že se v něm tržní mechanismy vytrácí. Také spotřeba těchto oroduktů je nezbytná, v naší míře "blahobytu" se poptávka mic neomezuje ani v hispodářských recesích. Inflace je naopak skvěle vidět v neregulovaném prostředí, což je typicky trh nemovitostí, umění...

Růst cen těchto aktiv je samozřejmě také inflací, jen ne spotřebitekskou, ale inflací Aktiv, inflace Měnová (dosahující 20% ročně) je zřejmě jedním ze silných motorů inflace aktiv.

Je to stejné jako s Babišovými zločiny - všichni víme, jak se věci mají, ale tak nějak se všichni tváří, že je to teď normální...

Není, a brzy se to ukáže v plné parádě...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 16:41 | reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2021 14:54

Tak i slabomyslnému bude snad stačit, že je to otázka definice. Důvody, proč se do měření inflace nezahrnují investice a pouze statky běžné spotřeby, jsou zpravidla všem jasné. Jen slabomyslní se na to musí ptát. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

David Faber | 4. 3. 2021 17:50 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 16:41

Že v spotrebnom koši nie sú investície je pochopiteľné. Ale prečo je nemovitosť považovaná za investíciu a nie vec bežnej spotreby? To je tá otázka...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 18:04 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 17:50

Tak je tam zahrnuto nájemné. Kdo si koupí vlastní nemovitost k bydlení, ten si kupuje investici, která mu namísto výnosu v podobě nájemného ušetří životní výdaj v podobě nájemného hrazeného jinému majiteli nemovitosti. Nemovitost je vždy investice, tolika úhrada nájemného je platba za životně potřebné služby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

David Faber | 4. 3. 2021 18:48 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 18:04

To áno, ale to isté by sa dalo povedať aj o automobile (u toho je myslím v spotrebnom koši zohľadnená nákupná cena). Jeho kúpa Vám taktiež ušetrí výdaje za prenájom automobilu... To isté platí o mobilnom telefóne, atď.

ČNB má experimentálny index CPIH, kde nemovitosti zahrnula. A to ešte veľmi konzervatívne, s váhou len 14%. Publikáciu o novom indexe neskôr pre istotu zmazali, aby sa v tom verejnosť náhodou nezačala vŕtať, ale dáta stále publikujú:
https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/experimentalni-cenovy-index-cpih/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 10:16 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 18:48

Automobil je investice pouze pro podnikatele, kteří je pronajímají. Pro běžného spotřebitele jde o vždy o spotřebu. Takže automobil je ve spotřebním koši oprávněně. Cena pronájmu auta ve spotřebním koši asi není, protože tento způsob používaní aut je zřejmě příliš marginální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Aleš Holub | 5. 3. 2021 11:08 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2021 10:16

Tak je tam zahrnuto jízdne v MHD. Kdo si koupí vlastní automobil k ježdění, ten si kupuje investici, která mu namísto výnosu v podobě nájmu auta ušetří životní výdaj v podobě jízdného hrazeného jinému majiteli vozidla. Auto je vždy investice, tolika úhrada jízdného je platba za životně potřebné služby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 16:12 | reakce na Aleš Holub - 5. 3. 2021 11:08

Tak sorry jako, podle Vás je nákup auta investicí, která Vám uspoří pár tisíc na jizdném placeném v hromadné dopravě? :-) To jako vážně? Jestli takto "investujete" i v jiných oblastech, tak to potěš koště. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

David Faber | 5. 3. 2021 19:47 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2021 16:12

Vy viete koľko toho pán Holub ročne najazdí? A aká je cena hodiny jeho času, ktorú je potrebná zarátať pri čakaní na MHD...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

David Faber | 4. 3. 2021 18:53 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 18:48

Tak sa mi to predsa podarilo nájsť:
https://www.cnb.cz/en/public/media-service/interviews-articles/Headline-inflation-measures-shouldnt-ignore-costs-of-home-ownership

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 10:26 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 18:53

To byste do spotřebního koše nakonec mohl chtít zahrnout i ceny akcií. :-) Avšak absurdita takového počínaní je Vám snad zřejmá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 10:23 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 18:53

"One stream of thought, represented by Assenmacher-Wesche and Gerlach (2010) and Svensson (2014) among others, asserted that it is too costly and detrimental to the welfare of the country to use monetary policy to slow an increase in house prices. Williams (2015) conducted a meta-analysis of the empirical estimates reported in this body of research and found that typically, a 4% reduction in house prices delivered by monetary policy contraction is associated with a 1% loss of GDP."

Tohle je podle mě zcela zásadní. Zohlednění cen nemovitostí ve spotřebním koši by negativně ovlivnilo zbytek ekonomiky. Výsledkem by mohly být sice nízké ceny nemovitosti, avšak rovněž i o to nižší příjmy domácností a nelze vyloučit, že ve finále by ty nemovitosti byly nakonec ještě nedostupnější, než v případě, kdy do spotřebního koše zahrnuty nejsou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

David Faber | 5. 3. 2021 14:40 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2021 10:23

Vytvárať umelý nedostatok niečoho, čo by za iných okolností mohlo byť dostupné za účelom zvýšenia produkcie ľudskej práce k úžitku určitej elity, to mi niečo pripomína. Jak sa to len volalo? fu..., fi..., fa..., už to mám na jazyku... no jasné, volalo sa to feudalizmus.

Vaše tvrdenie je v rozpore s dátami. Aj vďaka Vami podporovanej monetárnej politike sa od roku 1970 dostupnosť bývania znížila viac ako 4x:

https://listwithclever.com/research/home-price-v-income-historical-study/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 6. 3. 2021 10:43 | reakce na David Faber - 5. 3. 2021 14:40

Mysltíte fi - fi - fiat peníze? :-D
https://wtfhappenedin1971.com

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 16:24 | reakce na David Faber - 5. 3. 2021 14:40

Jakýpak umělý nedostatek. Nedostatek nemovitostí na trhu není kvůli tomu, že nemovitosti nejsou zahrnuty ve spotřebním koši. Kdyby nemovitosti byly zahrnuty ve spotřebním koši, byly by možná levnější (a úroky vyšší), a v takovém případě by dost možná byly nemovitostí (kvůli mnoha omezením na straně nabídky) ještě více nedostupné.

Pokud se dostupnost od 60. let do roku 2017 zhoršila 4 x, kde berete jistotu, že by se nezhoršila více, pokud by byly nemovitosti zahrnuty do spotřebního koše. Důležité je taky uvědomit si, že se během té doby zase naopak zlepšila dostupnost mnoha jiných věcí, což však není až tak vděčné mediální téma.

A jen tak pro úplnost, bylo by zajímavé zjistit pro porovnání, jak se změnila dostupnost akcií. Zrovna mě nenapadá jak na to, ale nejspíš nějaká taková studie existuje taky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Aleš Holub | 5. 3. 2021 11:09 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2021 10:23

Ono nelze i vyloučit to, že za měsíc touto dobou bude pršet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 4. 3. 2021 09:18

Již jsem to zde zmiňoval. Jednoduché řešení a neschopnost státu.

Vakcíny jsou jen na příděl dle státního algoritmu. Proto politici, miliardář Sehnal a další si cestu k vakcíně najdou. Proč Hamáček, Blatný nebo Babiš nerozhodnou, že se neudělá webka (hotovo do týdne), která bude denně prodávat 100 (1000) vakcín, kde si za aukční cenu může, kdo na to má, chce nebo je ochoten vakcínu koupit. Tržba se akumuluje na účtu podpory kritických míst covidového problému. Je to i charitativní počin, zamezující pokoutnému a nedůstojnému shánění vakcín. V momentě kdy to dají k rozhodování praktikům (stane se do měsíce) budou jako zázrakem indikováni k aplikaci vakcíny příbuzní a známí lékařů.
Otázka - proč to pane Babiši, Hamáčku, Blatný neřešíte např. takto. Uděláte nástroj, který lidi pochopí, akceptují a zamezíte těm štvanicím a revoluční atmosféře až se to celé rozjede na černém trhu !!! Ti co si vakcínu koupí se nebudou vystavovat opovržení, přispějí svými penězi solidárně potřebným. Opravdu se musíte zabývat jen dávkami ?

Nahlásit

+5
+
-

Jan Amos | 3. 3. 2021 18:33

Dlouho to netrvalo a dlouho to nebude trvat ani zde

https://www.kurzy.cz/zpravy/581983-spojene-kralovstvi-zvysuje-dan-z-prijmu-pravnickych-osob-na-25/

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 11:16 | reakce na Jan Amos - 3. 3. 2021 18:33

Zvyšovat daně v krizi je trapná pitomost. Angličani? (Rishi Sunak) si zase nakálí do vlastního hnízda. V poslední době to už vypadá jako nová tradice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 5. 3. 2021 09:16 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 11:16

Trapná pitomost, kterou politici po letech hýření opakovaně objevují jako nutnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Roman Jeschke | 3. 3. 2021 15:30

Před 80 lety slíbil Winston Churchil krev, pot a slzy. Dnes lidé chtějí mít hodně za málo práce . Lidé jsou materialisté. Státní správa nechce šetřit, poslanci pouze slibují a nikdy nikdo nic nesplní. Je špatné, že státní správa má delší dovolenou než soukromníci. Armáda také nechce šetřit, kupuje předražené vrtulníky kus za 1200 mega. Okolo nás přátelské země. Potřebujeme Pandury, Gripeny ?? Do NATA vlezl Zeman 12.3.1999 s Havlem aniž se zeptali občanů. Aby mohli bombardovat slovanské Srbsko. Kanceláře na úřadech člověk nespočítá. Kolik budov má magistrát v Brně a v Blansku ??

Nahlásit

-2
+
-

R. S. | 4. 3. 2021 01:19 | reakce na Roman Jeschke - 3. 3. 2021 15:30

Zrovna armáda tu není od toho, aby něco šetřila. Má-li být bojeschopná, bude prostě stát peníze - vojenské hračky jsou z těch dražších. Armáda se totiž buduje pro použití ve válce, ne v míru. Si vis pacem, para bellum. Pro odstrašení nepřítele (což je přesně ten způsob obrany, který chcete) totiž musíte mít věrohodné bojové schopnosti, aby se nepříteli útok na vás nevyplatil. A že jsou okolo nás přátelské země? Ani taková Ukrajina se o svou celistvost na přelomu milénia neobávala, s Ruskem měla dobré vztahy a v ruce Budapešťské memorandum. Pak přišel Majdan a za pár let bylo všechno jinak.

Vámi zmiňované vrtulníky armáda vybrala pro požadovaný účel dobře - jde o skutečné bojové stroje, ne jen na zeleno natřené civilní (hezky vysvětleno např. zde: https://www.armadninoviny.cz/proc-armada-cr-vybrala-vrtulniky-ah-1z-viper-a-uh-1y-venom.html). Také nejsem příliš nadšený z toho, že takové obrovské peníze tečou přes vykutálené úředníky na ministerstvu, ale nemít v zemi bojeschopnou armádu je jako nemít ve městě hasiče. I jejich vybavení stojí spoustu peněz a většinu času jen stojí v garáži. Berte to jako pojištění.

Až se najde způsob, jak mít armádu bez státního plýtvání, nejspíš budu pro. Ale zatím to nevidím reálně a rezignovat kvůli tomu na obranu je nesmírné riziko - budování armády je dlouhodobý proces a manko se těžko dohání. V polovině 20. let minulého století jsme si také nedokázali představit, jsme moc se za pouhých 15 roků bezpečnostní situace změní. A 15 let opravdu není dlouhá doba, na výběr nové vojenské techniky, její výrobu, zavedení do výzbroje, výcvik a dosažení operačních schopností je to vlastně docela málo. Kdy tak asi nahradíme zoufale zastaralé T72?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Honza _ | 4. 3. 2021 09:18 | reakce na R. S. - 4. 3. 2021 01:19

Naše armáda nás někdy bránila?

A hasiči? Jasně, kdo by bez státu dělal hasiče...
https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=26

"Až se najde způsob, jak mít armádu bez státního plýtvání"
https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=42

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

R. S. | 5. 3. 2021 09:35 | reakce na Honza _ - 4. 3. 2021 09:18

A bránili nás snad někdy spojenci? Posledně nás dokonce sami napadli. Schopnost se bránit považuji za důležitou a pokud ji v minulosti armáda neměla nebo jsme ji nepoužili, není to důvod na ni rezignovat do budoucna. Pokud vám vyhoří dům, znamená to, že hasiči nemají smysl a lze je zrušit, nebo je na místě jejich schopnosti spíše posílit, aby příště požár uhasili včas?

Ostatně s těmi hasiči mi podsouváte něco, co jsem nenapsal. Pouze jsem tvrdil, že hasičská technika je drahá, ale hasiče nemít je riziko. Když si můj příspěvek přečtete pozorněji, zjistíte, že nikde neříkám, kdy by měl jejich služby zajišťovat. Chemičky mají pokud vím vlastní, specializované hasiče - spoléhat se pouze na cizí hasiče by pro ně bylo příliš velké riziko.

S armádou to bohužel tak jednoduché není. Zatímco soukromé hasiče stát nevnímá jako ohrožení vlastní existence a jejich vzniku nebrání, soukromý tankový prapor, dělostřeleckou baterii nebo PVO prostě nedovolí. Pokud si něco takového zkusíte pořídit, nejdřív vás zkusí zpacifikovat policie a pokud by neuspěla, tak nejspíš i armáda. Buďme realisté. Dokud tyto praktické potíže nepřekonáte a neukážete mi, že je vybudování soukromé armády v praxi možné, zůstává jedinou relevantní vojenskou silou v naší zemi armáda státní. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Zdeněk Suchý | 4. 3. 2021 05:15 | reakce na R. S. - 4. 3. 2021 01:19

Ano, armáda je potřebná. Aby byla nasazena proti vlastním občanům této země, jako se právě děje ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

R. S. | 5. 3. 2021 11:17 | reakce na Zdeněk Suchý - 4. 3. 2021 05:15

Ano, stejně jako spoustu jiných věcí, i armádu lze zneužít proti vlastnímu obyvatelstvu. V praxi je k tomu mnohem vhodnější policie, nejspíš proto máme policistů daleko víc než vojáků. Ale to, že nesouhlasím s jejím zneužitím ještě neznamená, že je k ničemu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 3. 3. 2021 11:00

Tak ta fialová je O.K. ale ta černá, to je tedy "vynález". :-(

Nahlásit

+2
+
-

Alexander Novotka | 3. 3. 2021 10:03

Ten fialový hnus posílám sofort do ( . ) to se nedá číst.

Nahlásit

+10
+
-

Petr Bárta | 3. 3. 2021 08:37

Ach jo, další fialový hnus. Sorry, ale to se fakt nedá číst.

Nahlásit

+9
+
-

Petr Novák | 3. 3. 2021 07:42

Jděte do s tím fialovým hnusem. Už to číst nebudu.

Nahlásit

+9
+
-

Luděk Zdražil | 3. 3. 2021 06:31

Téma, které nadnesl pan Fischer považuji za natolik zajímavé, že jsem překonal i ten odpor k fialovému hnusu, kterým nás management Finmagu tvrdošíjně obdařuje, přes již několikrát zmíněné výhrady řady diskutujících.

Ano, současná deprese ekonomiky v dusledku proticovidových opatření vyvolá potřebu nějaké ekonomické reakce za účelem minimalizace ekonomických důsledků a rekonstrukce ekonomicky prosperujícího prostředí. Řekl bych, že o tom není sporu. Spor se povede o tom jak a kdo by měl na tu ekonomickou rekonvalescenci přispět. Paradoxem je, že s takovou myšlenkou přišel "pravicový" politik a to ještě s receptem v podstatě nejhorším, nebo alespoň nejhůře zamýšleným či formulovaným.

Je symptomatické, že právě politik přišel s nápadem "solidární" daně. No solidární daň je ale určitý protimluv proti přirozenosti - je to nedobrovolná finanční restrikce za účelem její využití v rámci politicky realizovaného "dobra". Daň byla tedy první myšlenka politika na získání mimořádných zdrojů.
Zároveň zde ale vidíme přirozené tendence vyhnout se možnostem uplatnění státní daně (kryptoměny, daňové optimalizace a pod.), přirozenou malou ochotu akceptovat jakékoliv zvyšování daní a snížení potenciálu i ochoty k solidární, tj. dobrovolně poskytnuté dani. Otázka, zda se takový trend dá zvrátit, pokud je, dejme tomu, společenská potřeba se spolupodílet na obnově ekonomiky.
Vidíme přitom politiky, kteří jen vedou urputné boje o výši dávek, bonusů, kompenzací, přerozdělování a míry zadlužování, jako jediného řešení ekonomické stránky problému a to bez ohledu na ideový základ té které strany, bez výjimek. Jejich mentální dispozice není schopná přijít s ničím jiným. To samotné ukazuje na mimořádnou ideovou impotenci představitelů takového systému a neefektivitu a slepotu jejich počínání, zejména v kritických situacích. Přitom každý rozumně uvažující člověk vidí tu bobtnající režii celého státního aparátu, který nyní předvádí v úplné nahotě svou nekompetenci.

Není-li státní aparát schopen prokázat svou kompetenci v kritických situacích, o to více vyvstává otázka po jeho rozsahu, smyslu a efektivitě v době nekritické. Ostatně premiér Babiš sám je ukázkovým koncentrátem tohoto konstatování, nota bene když si plete svůj dotačně a mocensky politikou podporovaný byznys se schopností vybudovat tržně prosperující firmu a dává sám sebe za příklad schopného manažera. Pendrek, každý druhý řemeslník ví o podstatě zdravého tržního podnikání víc než premiér Babiš.

Rozhýbat charitativní (dobrovolnou) podporu, vyšší stupeň akceptovatelnosti mimořádné daňové zátěže lze přitom jednoduše a logicky. Zásadní úsporou zbytných a nemalých nákladů státního aparátu, včetně redukce jejich zbytečných agend, redukcí platových nákladů, které v posledních letech porážejí platy producentů daní. Jakkoli je covidová krize nepříjemná, je to příležitost uvědomit si zvrácenost tendencí posilování role a pozic státu, zejména v kontrastu s jeho neschopností v momentě, kdy kompetentní stát by byl potřebný. Obávám se však, že tato situace zůstane nevyužita, protože podstatu problému se ani nepodaří rozkrýt, gramotně politicky pochopit nebo mediálně komunikovat, neřku-li vyřešit.

Nahlásit

+82
+
-

Martin Doležal | 3. 3. 2021 15:22 | reakce na Luděk Zdražil - 3. 3. 2021 06:31

Jenže ten hlavní problém je, že není kde brát. Státní správa je v hrozném byrokratickém stavu, politika je na odpis, tam jen hrůzu střídá děs. Dnes lidé zcela oprávněně nadávají Babišovi, ale po volbách se to jen změní na nadávání Bartošovi. Ale jedno kam se sáhne, ten desolátní stav bude po volbách pod jakýmkoliv premiérem a koalicí.
Což z jistého pohledu nemusí být úplně špatně, jen se tím urychlí kreativní destrukce. Ovšem po ní nás nečekají pěkné zítřky. Opět, není kde brát, není zde síla nebo skupina lidí, co by to postavila na funkční nohy. Navíc většina lidí mají socializmus pod kůží, ti nechtějí nést odpovědnost sami za sebe. Stačí se podívat kolik lidí, tvrdících o sobě že jsou pravičáci, tak nadávají politikům a chtějí aby jim umetli cestičku, aby politici to dali dohromady. Ne já se postarám, ale postarejte se o mě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Dalibor Pešek | 3. 3. 2021 07:24 | reakce na Luděk Zdražil - 3. 3. 2021 06:31

U věty "kompetentní stát by byl potřebný" jsem přestal souhlasně kývat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 3. 3. 2021 13:46 | reakce na Dalibor Pešek - 3. 3. 2021 07:24

Aneb "bylo by krásné kdyby stát fungoval podle učebnic občanské nauky a snů etatistů, kdyby neodvratně a zákonitě nebyl socialisticko-byrokratickým molochem sledujícím SVÉ zájmy".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Honza _ | 3. 3. 2021 10:03 | reakce na Dalibor Pešek - 3. 3. 2021 07:24

To je obvyklý postoj. Takový stát, jaký chci já, čili ten násilný aparát, který donutí ostatní k tomu, co se mi líbí, potřebujeme.

A když si člověk uvědomí, že stát je fikce, kdy se lidé snaží žít na úkor ostatních, tak je možná změna názoru :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Jan Altman | 3. 3. 2021 12:00 | reakce na Honza _ - 3. 3. 2021 10:03

Přesně tak.
Nepochopení toho, co stát je (a co není).
https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/02/AnatomieStatuRothbard.pdf

Myslím, že stačí vzít v potaz pár ekonomických zákonitostí a bude jasné, že na ty sekery, co vlády (ČR, EU, USA...) nasekaly, žádné zvýšení daní nebude stačit (protože Lafferova křivka) a jediným způsobem, jak s těmi dluhy naložit, je jejich monetizace (nakoupí je centrální banka za nově "natištěné" peníze).

Což je samozřejmě věc, která v konečném důsledku povede k hyperinflačnímu kolapsu měny, ale až někdy pozítří a politici koukají jen na dnešek, maximální zítřek (nejbližší volby).
Tou monetizací poženou nahoru ceny nemovitosti, zlata, starožitností, akcií a kryptoměn (Děkuji! Ale jiní takové štěstí nemají, většina to odnese a zaplatí).
Tou inflací způsobí úprk lidí do zlata a kryptoměn - a ten úprk dále roztočí inflaci a k úprku namotivuje i poslední opozdilce.
Poslední zhasne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+21
+
-

Richard Fuld | 3. 3. 2021 14:57 | reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 12:00

Při nákupu státních dluhopisů centrální bankou od ostatních bank žádné peníze nevznikají a z hlediska množství peněz jde o neutrální operaci.

Stejně tak se do oběhu nedostanou žádné peníze v případě, že jsou vytvořeny za účelem splacení státního dluhu bankám, kde tyto peníze naopak zaniknou. Splácení státního dluhu novými penězi bankám je tak z hlediska množství peněz zcela neutrální.

Splácení státního dluhu bankám penězi vybranými na daních je deflační záležitostí (peníze vybrané na daních zde při splacení dluhu zanikají).

Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci. O hyperinflaci si můžete nechat zdát. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-13
+
-

David Faber | 3. 3. 2021 17:25 | reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 14:57

A odkiaľ zoberie centrálna banka peniaze na nákup tých dlhopisov? Samozrejme tak, že si pripíše na účet nejaké číselka (nové peniaze) a tie číselka pošle na účet komerčnej banky vedený u centrálnej banky. Rovnaké množstvo peňazí predtým komerčná banka previedla štátu pri nákupe štátneho dlhopisu (pritom si odráta svoju ničím nezaslúženú maržu). Týmto spôsobom pumpuje novo vytvorené peniaze centrálna banka do štátneho rozpočtu a zároveň do bánk.

Neviem čo Vás vedie k šíreniu propagandy o tom, že žiadne nové peniaze nevznikli. Buď ste neznalý tejto problematiky, alebo ste jeden z tých, ktorí pijú z toho cecíku centrálnych bánk plnými dúškami...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 3. 3. 2021 18:30 | reakce na David Faber - 3. 3. 2021 17:25

Ale kdepak. :-) Kdybyste znal jak funguje bankovní systém a státní dluhy, tak byste věděl, že to co píšu, je jednoduše pouhý technický popis skutečnosti.

Není to, tak jak to popisujete Vy.

Stát vydá dluhopisy, ty nakoupí za nové peníze komerční banka. Pouze v tomto okamžiku vznikají nové peníze, které se tím, že je stát utratí, dostanou do oběhu v ekonomice.

Když následně banka prodá státní dluhopis jiné bance (je úplně jedno jestli komerční nebo centrální bance) tak žádné nové peníze nevznikají. Vzniká pouze tzv. likvidita, která se do oběhu v ekonomice nemá jak dostat.

Centrální banka tedy do státního rozpočtu žádné peníze neposílá. A neposílá peníze ani do bank (pokud nemáte na mysli hotovost, kterou potřebují banky v pokladnách). Likvidita, kterou ty banky drží namísto státních dluhopisů, které centrální bance prodaly, nejsou peníze, za které si banka může koupit, cokoliv ji napadne. Za tu likviditu si může bez omezení nakoupit v podstatě zase jen ty státní dluhopisy. Žádná inflace z "utracení" této likvidity bankami nehrozí.

Předmětnou likviditu banky nemohou ani žádnému nebankovnímu subjektu půjčit. Mohou ji půjčit zase jen jiné bance. Nebankovním subjektům banky půjčují vždy nově vytvoření peníze, nikoliv likviditu. Když banka půjčí nebankovnímu subjektu peníze, objem bankou držené likvidity se tím nijak nezmění.

Takže, jak vidíte, nejsem neznalý této problematiky. A Vaše nepodložené spekulace o nějakých cecících velkoryse přehlédnu.,,

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 4. 3. 2021 23:25 | reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 18:30

Tak to tu vidíme vßichni....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 3. 3. 2021 20:49 | reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 18:30

Existujú samozrejme peniaze centrálnych bánk (M0 / MB / likvidita) a peniaze komerčných bánk (M1-M3). V príspevku som to pre zjednodušenie nerozlišoval, ale mal som na mysli likviditu.

"Stát vydá dluhopisy, ty nakoupí za nové peníze komerční banka. Pouze v tomto okamžiku vznikají nové peníze, které se tím, že je stát utratí, dostanou do oběhu v ekonomice. "

Máte v tom hokej. Dlhopisy vydáva ministerstvo financií ČR. To zároveň spravuje účet štátneho rozpočtu. Účet štátneho rozpočtu spravuje Česká národní banka, rovnako ako všetky ostatné účty štátnych inštitúcií.

Na účty centrálnej banky môžete poslať likviditu, takže keď ministerstvo financií realizuje primárnu emisiu dlhopisov, banky ich kupujú za likviditu a v rozpore s vašim tvrdením žiadne peniaze nevznikajú. Komerčné banky vytvárajú nové peniaze len vtedy, ak poskytujú úver súkromnému subjektu, ktorý má u nich účet a môžu mu tak zvýšiť zostatok na účte.

Ako príklad Vám popíšem ako ECB pumpuje peniaze do rozpočtu Talianska pomocou QE:
1. ECB deklaruje aké množstvo dlhopisov bude nakupovať.
2. Komerčné banky začnú v primárnej emisii nakupovať dlhopisy za likviditu (do tohoto momentu žiadne nové peniaze nevznikajú, len sa presunula likvidita z komerčných bánk do štátneho rozpočtu Talianska)
3. ECB kúpi na sekundárnom trhu dlhopisy od komerčných bánk za novo vytvorenú likviditu, v tomto kroku dostali komerčné banky naspäť svoju likviditu plus tučnú maržu k tomu.
4. Opakuj krok 1.

Ako môžete vidieť, v celom procese sa zvyšuje likvidita bánk, takže môžu vytvárať viac úverov a zároveň sa plní štátny rozpočet "likviditou", ktorú ale môže štát utrácať ako sa mu zachce a používa ju ako bežné peniaze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 12:41 | reakce na David Faber - 3. 3. 2021 20:49

"V príspevku som to pre zjednodušenie nerozlišoval, ale mal som na mysli likviditu."

Nerozlišování mezi likviditou a penězi je ale právě jádrem chyb Vašich ekonomických závěrů.

Do peněžních agregátů vstupují peníze, které si stát půjčí od bank, až v okamžiku, kdy je stát utratí. V době, kdy peníze stát drží na účtu, nepovažují se za peníze v oběhu.

V tom, jak probíhá půjčování peněz státu nemám hokej. Jen pro zjednodušení uvádím konečný výsledek toho procesu.

Vámi uvedený proces poskytnutí bankovní půjčky státu je zavádějící.

Vaše upřesnění v tom smyslu, kdo administruje vydávání státních dluhopisů (zapojení ministerstva financí a vedení účtu, kde kam jsou převedeny půjčené peníze státu centrální bankou) považuji za meritorně zbytečné technikálie, které vysvětlení dané problematiky jen nesmyslně komplikují.

"Na účty centrálnej banky môžete poslať likviditu, takže keď ministerstvo financií realizuje primárnu emisiu dlhopisov, banky ich kupujú za likviditu a v rozpore s vašim tvrdením žiadne peniaze nevznikajú..."

Na účet státu vedený centrální bankou žádnou likviditu poslat nemůžete. :-) Likvidita představuje prostředky vedené bankou ve prospěch jiné banky. Pokud jsou dané prostředky vedeny na bankovním účtu bankou ve prospěch nebankovního subjektu, pak teprve jede o peníze.

Na účet státu vedený centrální bankou tak centrální banka v závěru procesu vydání (prodeje) státního dluhopisu připíše státu PENÍZE, nikoliv likviditu, jak nesprávně tvrdíte. S emisí státních dluhopisů a jejich prodejem na primárním trhu tak dochází ke vzniku nových peněz, které se do peněžních agregátů přičítají až v okamžiku jejich utracení státem.

"Komerčné banky vytvárajú nové peniaze len vtedy, ak poskytujú úver súkromnému subjektu, ktorý má u nich účet a môžu mu tak zvýšiť zostatok na účte."

Ne. Peníze komerční banky vytváří i tím, že poskytnou úvěr státu (nakoupí státní dluhopisy na primárním trhu). Pro vytváření peněz je relevantní, zda dlužníkem banky je nebankovní (nikoliv nestátní) subjekt. Technické detaily spočívající v tom, jak je tento nákup státních dluhopisů finančně vypořádán, nemá na konečný výsledek (vznik nových peněz) žádný relevantní vliv.

Debata o tom, jak vypořádání nákupů na primárním trhu probíhá, by jistě byla zajímavá, avšak pro meritum věci zbytečná.

Váš příklad financování Itálie není nic jiného, než chybná interpretace skutečnosti. Státu na primárním trhu půjčují komerční banky, nikoliv centrální banka (státní dluhopisy se v rámci prodeje dluhopisů v na primárním trhu ocitnou v rozvahách komerčních bank). To, že v rámci QE pak centrální banka na sekundárním trhu od komerčních bank státní dluhopisy odkoupí, na tom nic nemění. Důležité je to pořadí. Když půjde o nakup úplně prvních státních dluhopisů, tak komerční banka přece nemá likviditu na nákup těch dluhopisů (kterou by získala prodejem již držených státních dluhopisů jiné bance), jak to popisujete. Proto musí banka od státu koupit státní dluhopisy za peníze(!) připsané státu na jeho vkladový účet. Jestli pak stát dá příkaz k tomu, aby banka převedla půjčené peníze na účet vedený v centrální bance, nemá na skutečnost, že v důsledku prodeje státních dluhopisů na primárním trhu vznikly nové peníze, žádný vliv. Teprve na vypořádání převodu tohoto převodu peněz do centrální banky, si musí banka půjčit likviditu (nejspíše od centrální banky, která bude v důsledku tohoto převodu disponovat nadbytečnou likviditou).

Chápu plně Vaši výhradu k roli QE, které skutečně působí tak, že navyšuje "kapacitu" bank pro další nákupy státních dluhopisů na primárním trhu a tím i kapacitu bankovního systému financovat stát. V tomto ohledu nejsme v rozporu. Já jen tvrdím, že tímto samotným vytvářením prostoru pro financování státu, není ještě ten stát financován. K tomu je třeba, aby banky takto vytvářený prostor využily.

Co je likvidita a co jsou peníze v tom si udělejte jasno. Rozhodně stát nezískává od bank jejich likviditu. Stát prodejem dluhopisů (ve finále) získává rozhodně peníze. Prostředky, které státu (resp. obecně nebankovnímu subjektu) připisuje jakákoliv banka na jeho bankovní účet jsou vždy (přímo z definice) peníze, nikoliv likvidita. Zjednodušeně řečeno, zda jde o likviditu, nebo o peníze poznáte podle toho, zda dané prostředky drží bankovní nebo nebankovní subjekt.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

David Faber | 4. 3. 2021 17:07 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 12:41

"Co je likvidita a co jsou peníze v tom si udělejte jasno."

Nakoľko pán Altman v pôvodnom príspevku, nespomínal iba ČR, tak sa bavíme v obecnej rovine. Pod pojmom peniaze sa bez bližšieho určenia vo väčšine krajín rozumie: broad money, broad money = central bank money + commercial bank money. Chápem to tak ja a predkladám, že aj väčšina diskutujúcich na finmagu. Do likvidity komerčných bánk sa bežne započítavajú aj mince, takže je neintuitívne nenazývať to peniaze. Je možné, že niekde v legislatívnom rámci ČR je slovo peniaze definované ako peňažný agregát s výnimkou vkladov v centrálnej banke, ale zbytočne tým vytvárate chaos, nakoľko to nie je bežná definícia a každá krajina to má inak.

"Proto musí banka od státu koupit státní dluhopisy za peníze(!) připsané státu na jeho vkladový účet. Jestli pak stát dá příkaz k tomu, aby banka převedla půjčené peníze na účet vedený v centrální bance, nemá na skutečnost, že v důsledku prodeje státních dluhopisů na primárním trhu vznikly nové peníze, žádný vliv."

Ale štát má predsa účet venený priamo v ČNB, nie v komerčnej banke. Takže keď naň komerčná banka posiela prostriedky, tak sa cez clearingove centrum ČNB presunie likvidita z komerčnej banky do ČNB, ktorá má akoby peniaze uložené sama u seba. Na štátny účet potom dorazia peniaze / koruny / prostriedky a štát ich môže minúť podľa uváženia. Zase je to vec definície, podľa tej vašej sa množstvo peňazí zvýšilo, podľa obecnejšej definície peňazí nie.

"Já jen tvrdím, že tímto samotným vytvářením prostoru pro financování státu, není ještě ten stát financován."

V prípade Talianska, Grécka, Španielska, Francúzka, Japonska, a v neposlednom rade USA, by bez QE tie úrokové sadzby vystrelili do neba a neefektívne spravované štáty museli by redukovať výdaje alebo bankrotovať...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 18:37 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 17:07

"V prípade Talianska, Grécka, Španielska, Francúzka, Japonska, a v neposlednom rade USA, by bez QE tie úrokové sadzby vystrelili do neba a neefektívne spravované štáty museli by redukovať výdaje alebo bankrotovať..."

Ano, přesně. Takže z toho důvodu ECB ty dluhopisy v rámci QE kupuje, aby zabránila tomu, že ty výnosy vyletí do nebe, což by ekonomiky těch zemí poslalo do hluboké krize a z hlediska vývoje cen do deflace. ECB má ale za úkol plnění inflačního (ne deflačního) cíle. :-) QE má primárně za cíl udržet dlouhodobé úrokové sazby na hodnotách vhodných pro plnění inflačního cíle. To, že tím ECB usnadňuje financování státu je vedlejším a velmi pozitivním efektem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 18:33 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 17:07

"Ale štát má predsa účet venený priamo v ČNB, nie v komerčnej banke. Takže keď naň komerčná banka posiela prostriedky, tak sa cez clearingove centrum ČNB presunie likvidita z komerčnej banky do ČNB, ktorá má akoby peniaze uložené sama u seba. Na štátny účet potom dorazia peniaze / koruny / prostriedky a štát ich môže minúť podľa uváženia. Zase je to vec definície, podľa tej vašej sa množstvo peňazí zvýšilo, podľa obecnejšej definície peňazí nie."

Pojďme to tedy zkomplikovat, když jinak nedáte. :-) Komerční banka nakoupí státní dluhopis. Pokud má komerční banka dost likvidity na rezervním účtu, tak jí centrální banka sníží objem držené likvidity o částku rovnou kupní ceně dluhopisu a současně na účet státu vedený v centrální bance státu připíše PENÍZE, ve výši té kupní ceny. Konečným výsledkem celé této operace jsou nově vytvořené PENÍZE (nikoliv likvidita), které se objeví na vkladovém účtu státu vedeném centrální bankou. To, že centrální banka v pasivech odečte kupní cenu z rezervního účtu dané komerční banky a současně tuto částku v pasivech připíše na PENĚŽNÍ vkladový účet státu neznamená, že likvidita doplula na vkladový účet státu. Ta likvidita ve výši kupní ceny držená původně tou komerční bankou zanikla (žádná jiná banka ji nezískala) a na vkladovém účtu státu vznikly zbrusu nové PENÍZE.

Výsledek uvedeného zaúčtování dané transakce je úplně stejný, jako v mnou uváděném případě, kdy by banka připsala státu peníze za dluhopisy na účet státu vedený v té bance a pak je poukázala na účet státu vedený v centrální bance.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 18:15 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 17:07

Za peníze lze pro náš účel (posouzení množství peněz v oběhu v ekonomice) považovat bezhotovostní vklady v bankách držené nebankovními subjekty + hotovost (bankovky a mince) drženou nebankovními subjekty.

Za likviditu lez pro náš účel považovat bezhotovostní prostředky držené bankami u jiných bank (včetně té centrální) + hotovost (bankovky a mince) drženou komerčními bankami v pokladnách a sejfech.

Pokud s tímto vymezením souhlasíte, tak nemáme problém v definici peněz a likvidity.

Pokud ne, pak napište jak to máte Vy nadefinováno. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 3. 3. 2021 18:17 | reakce na David Faber - 3. 3. 2021 17:25

Důležitý je výsledek, ne to, jakým sofismatem ten proces p.Fuld popíše (zatemní).
A faktem je, že loni v USA přibylo 25% nových peněz v oběhu, resp. se o ČTVRTINU zvedlo množství peněz v ekonomice.

P. Fuld zde bude něco matlat o tom, že tím vláda a FED jen "kompenzovali" pokles úvěrové aktivity způsobený covidovou krizí. Ale to je jen lživá propaganda - kdyby kompenzovali propad, tak výsledkem je NULA a ne +25%.

Takže 25% přírůstek peněz v oběhu je FAKT. Jestli to způsobil FED, vláda, Ministerstvo švihlé chůze, nebo jiná odnož státu, je naprosto podružné. Natiskli hromadu miliard a ty už tu s námi zůstanou (resp. letos pravděpodobně přibude to samé) a budou působit inflaci, distorze a malinvestmenty.
A někdo se zase bude divit, že lidi z té měny prchají až se za nimi práší a tam, kam prchají, vznikají bubliny a "bubliny".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 3. 3. 2021 18:46 | reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 18:17

Ano faktem je, že peněz v oběhu přibylo. Jádro diskuze ale je, kdy a jak ty peníze přibývají. Myslet si, že v důsledku toho, že centrální banka nakoupí státní dluhopisy o jiných bank, přibývají v ekonomice peníze, je prostě technická chyba, která může vést k fatálně nesprávným ekonomickým závěrům, jak se v posledních letech děje velmi často.

Nikde jsem nepsal, že současné navyšování peněžní zásoby má kompenzovat pokles úvěrové aktivity. V tomto ohledu jsem vždy psal o záchraně ekonomiky prostřednictvím finanční pomoci krizí zasaženým ekonomickým subjektům.

Ano růst peněžní zásoby je fakt, stejně jako je faktem, že se dnes nepotýkáme s krizí srovnatelnou s tou z 30. let minulého století. Že nezaměstnanost a pokles ekonomik je pouze v jednotkách a nikoliv v desítkách procent, je také fakt, který souvisí s oním růstem objemu peněžní zásoby. Vy ale vidíte všude jen ty negativní stránky daných jevů, přičemž to nejpodstatnější zcela přehlížíte.

To, že ty peníze způsobí inflaci, je jen bohapustá spekulace. Ano, nejspíš dále porostou ceny aktiv. To je ale pro ekonomiky přijatelná cena za to, že se svět vyhne zásadní globální ekonomické krizi, která by nastala, nebýt onoho navýšení peněžní zásoby. Optimálně ono navýšení objemu peněz pouze zabrání deflaci. V nejhorším případě vzroste krátkodobě inflace o nějaké to procento nad inflační cíl, což ve srovnání s pohromou, která by nás bývala zavalila, je úplně bezvýznamná marginalita. Jinými slovy, raději podpořit ekonomiku více, než je třeba, než ji podpořit méně, než je třeba.

A lidi nikam neprchají. Nemají proč a nemají kam. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 4. 3. 2021 12:49 | reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 18:46

1) Když centrální banka vyhlásí, že státní dluhopisy bude vykupovat, tak to motivuje fondy a banky je kupovat (a pak té CB odprodat). Že CB mezi sebe a stát vloží prostředníka (který na tom profituje) je jen trapná snaha tu monetizaci zamaskovat. Ty mezičlánky jsou jen dobře placeným bílým koněm.

2) Když KLESNE výroba (protože uzávěry, atd...), tedy nabídka zboží a zároveň o 25% vzroste peněžní nabídka, tak se asi stane s cenami co :-) Nápověda: asi bude zase potřeba upravit metodiku výpočtu inflace, aby to vyšlo "dobře".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 13:39 | reakce na Jan Altman - 4. 3. 2021 12:49

1) Ano, pokud probíhá QE, pak na to lze nahlížet tak, jak píšete. Ale pořád platí, že to samotné QE nemá tento cíl (financovat vládu). Cílem je udržet nízké dlouhodobé sazby, tak aby ekonomika nešla do kytek a ceny nepřešly do deflace.

2) Když klesne výroba? Právě proto, aby zbytečně neklesla více, je zde podpora nejen spotřebitelů ale i těch samotných výrobců a jejich zaměstnanců. Teprve pokud by rostla kupní síla spotřebitelů a současně zanikaly krachující producenti, pak by byly namístě obavy z inflace, která by primárně nastala z důvodu těch chybějících produkčních kapacit.

3) Pokud po krizi bude více peněz, než před krizí a produkční kapacity budou zachovány, pak lze očekávat pravděpodobněji růst cen aktiv a úspor, než navyšování spotřeby nad produkční možnosti ekonomik a s tímto spojenou následnou inflaci cen spotřebního koše.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

David Faber | 4. 3. 2021 17:26 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 13:39

"pořád platí, že to samotné QE nemá tento cíl (financovat vládu). Cílem je udržet nízké dlouhodobé sazby"

„Kontrolní otázka, soudruzi. Co udělá naše dobře známa ECB když spustí QE? No?“ „Udržuje nízké dlouhodobé sazby, ne vole?“ „Udržuje nízké dlouhodobé sazby, dobře. A co hlavně? No, hlavně NE-financuje vládu, vy tupci!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 18:43 | reakce na David Faber - 4. 3. 2021 17:26

No, nefinancuje. Můžete se postavit na hlavu, ale nákupem státních dluhopisů na sekundárním trhu k žádnému financování vlády nedochází. Dochází k tomu, že i italské a řecké státní dluhopisy mají nízké dlouhodobé sazby, takže nejen vláda si může půjčovat "dlouhé" peníze za nízké sazby.

K čemu by Vám bylo, když by italské, řecké, francouzské výnosy státních dluhopisů vyletěly na 10%, 20%, 30%? Co tím získáte? Dobrý pocit, že Italové, Řeci, Francouzi ... dostali, "co si zasloužili". Vždyť to je absurdní ekonomický sadismus/masochismus. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 4. 3. 2021 23:33 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 18:43

já už se snad počůrám...:-))) Jasně, vláda tím, že sundá úročení dluhopisů odkupy čnb za neexistující peníze do záporu, kdy vládě platíte za to, že jí můžete půjčit, nefinancuje vládu....
A Babiš není estébácký prolhaný zloděj, a vy nejste jeho nohsled...:-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2021 10:47 | reakce na Petr Vorlíček - 4. 3. 2021 23:33

Ale copak? Neumíte číst? Kde proboha píšu o tom, že by centrální banky měly hnát ceny státních dluhopisů až do záporných výnosů?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 5. 3. 2021 15:23 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2021 10:47

"Jen" hájíte systém, který k tomu nutně a zákonitě vede.
Systém, který ty výnosy k nule či do záporu žene v mnoha zemích.

Ransdorf: "Ale copak? Neumíte číst? Kde proboha píšu o tom, že by se v komunismu měly stavět žiletkové ploty na hranicích?"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 3. 3. 2021 17:01 | reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2021 14:57

Felix Holzmann: "Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci."
:-)))))))))))))))))))))))))))) )

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 4. 3. 2021 11:53 | reakce na Jan Altman - 3. 3. 2021 17:01

A kolik potřebujete, aby vám to vyšlo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 4. 3. 2021 12:50 | reakce na Jan Capouch - 4. 3. 2021 11:53

Moc nutně potřebujeme, aby to vyšlo nízko, abychom měli záminku tisknout a ještě se od lidí dožadovat vděku za záchranu před hróóózivou deflací :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2021 13:41 | reakce na Jan Altman - 4. 3. 2021 12:50

Vaše bagatelizování nebezpečnosti deflace (jako následku ekonomické krize, nikoliv technického pokroku) je stejně nebezpečné, jak bagatelizace nebezpečnosti současné pandemie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Vorlíček | 5. 3. 2021 22:28 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2021 13:41

"Bagatelizování deflace", to je v době, kdy peněžní zásoba roste ročně o 20% stejně jako nemovistosti a akcie, hodně ulítlý termín...Deflace je dost možná jediným fenoménem na celém celičkém světě, kterého se v tomto desetiletí opravdu obávat nemusíme...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 16:04 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 3. 2021 22:28

Psal jsem o bagatelizaci deflace obecně, nikoliv ve spojení se současnými podmínkami. Ano v současnosti díky obrovské fiskální pomoci ekonomikám zasaženým pandemií asi deflace nehrozí. A tak to má být. Když se to s podporou ekonomik přežene, dojde maximálně na nějakou dobu k vyššímu inflačnímu růstu cen. Horší by bylo, kdyby ta podpora byla nedostatečná. Pak by krize a v důsledku krize i deflace hrozila, a to bez ohledu na to, že objem peněz rostl. Rostl by totiž nedostatečně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 8. 3. 2021 15:20 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 3. 2021 22:28

Tak.

Navíc tento typ deflace, který zmiňuje prof.Horák, je jen důsledek předchozí nadměrné inflace, umělého nafouknutí bublin (které nutně jednou musí splasknout a Ransdorf z toho začne panikařit).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 16:05 | reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 15:20

Tem typ deflace, o kterém píši není o vyfoukávání údajných bublin na cenách rohlíků a koloběžek. Ten ty deflace, o kterém píši je doprovodným jevem poklesu spotřeby a produkce, nikoliv pouhého poklesu cen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-