Arsen Lazarevič

V předchozích letech byla hlavním argumentem centrálních bank pro snižování sazeb rekordně nízká inflace, kterou se údajně dařilo udržovat na stabilních hodnotách. Proč tedy vznikaly bubliny, když jednotlivé položky uvedené ve spotřebním koši rostly rekordně pomalu?

Dluhy, dluhy a zase dluhy, tak by se dal charakterizovat celý začátek 21. století. Pád IT sektoru a relativně nízké úrokové sazby nastartovaly novou vlnu života na dluh, který skončil zrovna tak rychle, jak rychle začal. Přišlo tvrdé přistání a většina lidí má z dopadu až panickou hrůzu.

Mějte pod kontrolou příjmy a výdaje! Vytvořte si pasivní příjem a peníze budou vydělávat za Vás. Nezní to krásně?

Fed se rozhodl k historickému kroku, který Spojené státy nepamatují. Snížil úrokové sazby prakticky na nulu.

V roce 1978 začaly rozsáhlé ekonomické reformy, které během 30 let změnily Čínu k nepoznání. Jejich iniciátor Teng Siao-pching spojil do té doby zdánlivě nespojitelné: komunismus a kapitalismus.

V druhé části krátkého seriálu o vývoji Číny a její ekonomiky se zaměříme na vládu Mao Ce-Tunga, kulturní revoluci, kterou zahájil, a její ekonomické či další důsledky.

Na rozdíl od Portugalska, které se dlouhodobě potácí v hospodářských problémech a které se nám podařilo předehnat, nastartovalo Španělsko rozsáhlé liberální politické i ekonomické reformy.

Čína patří mezi nejrychleji se rozvíjející země, a tak není divu, že jejímu současnému vývoji i budoucnosti je věnována velká pozornost.

V návalu nápadů, jak přestát dnešní recesi a těžkou ekonomickou krizi v USA, zašli nejdál tvůrci falešného, ale velmi čtivého vydání deníku New York Times.

V poslední době se stále více šíří obavy z deflace, respektive z poklesu inflace, který je doprovázen poklesem cen pro spotřebitele. V souvislosti s tím se píše o nejčernějších hrozbách pro vyspělé země a o zamrznutí růstu HDP, podobně jako se dělo od 90. let v Japonsku. Je opravdu deflace tak škodlivá?

Banky nadále zvyšují své zisky a vyhlídky do budoucna nezní nezajímavě. Česká spořitelna zvýšila svůj zisk na 14,1 miliard Kč. To představuje nárůst oproti stejnému období minulého roku o 73 %. Komerční banka taktéž překvapila, její zisk narostl o 22 % na finálních 9,9 miliard Kč. Pokles zisků zatím zaznamenala ČSOB.

V dnešní době je velice zajímavé sledovat, jak se v souvislosti s finanční krizí zrodily dva zcela odlišné názory. První skupina spatřuje příčinu krize v nedostatečné regulaci, zatímco další jsou toho názoru, že právě přehnaná regulatorní opatření nutila investiční banky vypomáhat si nejrůznějšími finančními „ instrumenty“.

Jsou investiční pobídky opravdu zlo? Arsen Lazarevič polemizuje s názory Pavla Kohouta.

Krize v USA stále nabírá na intenzitě a projevuje se i na jednotlivých makroekonomických datech. Nezaměstnanost vzrostla od září do října o 0,4 % na výsledných 6,5 %, a tím překonala odhady analytiků, kteří očekávali, že nezaměstnaných bude o 40–70 000 méně

Kdy byla poslední hyperinflace na území evropského kontinentu? Většina lidí nejspíš prohlásí, že po válce v Německu, někteří si vzpomenou inflaci v Maďarsku. Skoro nikdo si už dnes nevzpomene na inflaci, která před více než 15 lety zachvátila tehdejší Jugoslávií. Proč k této inflaci došlo? A jaké byly její dopady na životy místních obyvatel?

„Investice do nemovitostí se pomalu stává riskantní záležitostí a zejména v současnosti bych ji raději nikomu nedoporučoval.“

V předchozích letech se většina ekonomů radovala, že inflaci se podařilo „zkrotit“ téměř na celém světě. Připomínal se především fakt, že se povedlo vyhrát boj s inflací v transformovaných a nově vznikajících tržních ekonomikách.

Z vlády Margaret Thatcherové si lze vzít jedno významné poučení. Snížení daní z příjmů se na hospodářském růstu hned neprojeví. Vyžaduje jistou míru trpělivosti. V dlouhodobém horizontu se však taková země po vzoru Irska, Lucemburska a Velké Británie stane cílem zahraničních investic a má velkou šanci předehnat i výrazně vyspělejší země.

S nástupem nového informačního věku zaznamenaly Spojené státy i celý svět dramatickou ekonomickou změnu ve všech oblastech. Co předcházelo nastartování „nové ekonomiky“? Jaké dopady bude mít změna na životy každého z nás?

V poslední době se lidem především díky rozvoji internetu otevírají nové možnosti pro vytváření a šíření nejrůznějších, často až absurdních konspiračních teorií.

Zdravotní pojišťovna Agel, jejímž majitelem je Tomáš Chrenek, zaznamenává raketový vzestup. Počet klientů každým dnem výrazně narůstá a pravděpodobně brzy překoná hranici 50 000 pojištěnců, tedy nutný limit, aby nepřišla o licenci.