Budeme v černých číslech, věří majitelka Moseru. Firmu vytáhla z devadesátek

Legendární firma z Karlových Varů Moser letos slaví už 166. narozeniny a posledních šest let má nové majitele: vlastní ji rodiny Brožových a Zapletalových.

„Jsme v představenstvu a dozorčí radě a každý se nějak zapojujeme do řízení firmy. Já jsem v představenstvu jediná žena a starám se o věci, jako je firemní kultura, PR, kontakty s důležitými zákazníky a obchodními partnery a další,“ říká v rozhovoru pro dubnový Finmag Kateřina Zapletalová.

David Turecký

David Turecký

Další obrázky v galerii (5)

„Firma byla jak z devadesátek. Museli jsme vybudovat celý marketing, který ve firmě úplně chyběl, a znovu postavit i obchodní oddělení, které konečně funguje moderním způsobem. Když jsme přišli, byl tu spíš odbyt než obchod,“ dodává spolumajitelka Moseru.

Čísla za loňský rok ještě nejsou kompletní, ale podle průběžných to byl meziroční skok obratu ze 191 na 323 milionů korun.

Poslední rok pro vás musel být hodně náročný. Několik vašich menších konkurentů dokonce položily ceny energií. Jak jste na tom?

Musím říct, že mě vývoj na trhu až tak úplně nepřekvapil. Sleduji i jiné druhy informací než jen ty byznysové a to, že může nastat nějaká energetická krize, se čekalo už delší dobu. Ale i tak to bylo velmi náročné. Nejhorší je ta nepředvídatelnost, když nevíte, co bude. Člověk má rád věci pod kontrolou, jisté a neměnné. A najednou se stalo, že po covidu těch proměnných nebylo X, ale XYZ. A s tím se musíte nějak poprat.

I když jste to čekala, dá se na desetinásobný růst cen plynu vůbec připravit? Jak jste to zvládli?

Myslím, že důstojně. Měli jsme naštěstí nějaké energie zafixované dopředu. Ale byla to velká čára přes rozpočet, protože jsme plánovali být už v černých číslech a všechno nasvědčovalo tomu, že by se nám to mohlo v roce 2022 podařit. Kvůli energiím jsme to nezvládli. Letos si ale už věříme. Situace sice nebude stejná jako dřív, ale věříme, že se s tím vypořádáme. Teď nestíháme ani vyrábět.

Kateřina Zapletalová

David Turecký

• Narodila se v Praze, vystudovala učitelství na Fakultě tělesné výchovy a sportu a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
• Od roku 1992 pracovala v oblasti prodeje a marketingu v několika mezinárodních firmách.
• Je spolumajitelkou sklárny Moser a majitelkou prodejní galerie současného českého designu Designum.
• Od roku 2010 je členkou mecenášského klubu Národního divadla, podporuje organizace poskytující sociální služby a taky hendikepované sportovce.
• Sama aktivně sportuje, miluje cestování a studium cizích jazyků.

Dokážete už odhadnout, jak špatný loňský rok byl?

Na to je ještě brzy.

Kdy naposledy byl Moser v černých číslech?

Asi před pěti lety.

Situace na trhu se v poslední době trochu uklidňuje. Končí podle vás už krize?

Myslím si, že si postupně budeme muset zvyknout na to, že je všechno mnohem méně jisté, než jak tomu bylo dřív. Když ale vidím, jak se ceny vyvíjejí nyní, tak máme na první a druhý kvartál nakoupené energie dokonce levněji, než jsme loni předpokládali. Takže vývoj vnímám optimisticky. Vedle zvyšujících se nákladů se nám v posledních dvou letech i podařilo hodně zvednout prodeje.

Čísla za loňský rok ještě nejsou kompletní, ale podle průběžných to byl meziroční skok obratu ze 191 na 323 milionů korun. Pomohly k tomu e-shop a e-commerce platforma, na které si můžete sestavit vlastní produkt. Vyberete si velikost, barvu, typ rytiny… Dnes nám prodej přes internet dělá asi 15 procent obratu.

Máme taky obrovský nárůst ve Spojených státech, roste významně počet zakázek na míru z Uzbekistánu, Tádžikistánu a dalších středoasijských republik. Roste Tchaj-wan i Čína. Takže i když mohla být krize, z obchodního hlediska se nám daří velmi dobře.

Firma byla jak z devadesátek. Museli jsme vybudovat celý marketing, který ve firmě úplně chyběl, a znovu postavit i obchodní oddělení.

Patnáct procent online prodejů nevypadá až tak dramaticky, kolik to bylo dřív?

Dřív to byla nula. Online prodej jsme rozjeli teprve před rokem.

To zní až trochu neuvěřitelně, že v dnešní době neměla firma e-shop. Vy jste Moser přebírali před šesti lety. Muselo se toho měnit hodně?

Skoro vše. Firma byla jak z devadesátek. Museli jsme vybudovat celý marketing, který ve firmě úplně chyběl, a znovu postavit i obchodní oddělení, které konečně funguje moderním způsobem. Když jsme přišli, byl tu spíš odbyt než obchod.

Moser

David Turecký

• Legendární firma z Karlových Varů letos slaví už 166. narozeniny a při výrobě uměleckého skla dnes propojuje historii (když třeba stále vyrábí kolekci z roku 1895) s novým designem.
• Karlovarští skláři jsou známí svým brusičstvím i jemnou rytinou.
• Posledních šest let má sklárna nové majitele, vlastní ji rodiny Brožových a Zapletalových.
• Moser musel také kvůli covidu a extrémně drahým energiím v poslední době omezit výrobu. Nicméně majitelé, kteří investují do nové výroby, přebudovali obchod i marketing a letos plánují návrat do černých čísel.

Taky jste z Moseru plánovali udělat rodinnou firmu.

Ano. Aby zaměstnanci měli pocit, že jsou součástí rodinného podniku, který si jich váží, který se o ně stará, kde jsou i rodinné vztahy. Tedy že když má někdo těžkosti, pomůžeme mu.

Jak máte v rámci svých vlastních „rodin“ rozdělené funkce?

Jsme v představenstvu a dozorčí radě a každý se nějak zapojujeme do řízení firmy. Můj bývalý manžel se stará o výrobu, Josef Brož je velký vizionář, takže ten se zajímá o umělecké směřování a marketing. Já jsem v představenstvu jediná žena a starám se o věci, jako je firemní kultura, PR, kontakty s důležitými zákazníky a obchodními partnery a další. Linda Ruschaková, žena pana Brože, je v dozorčí radě.

Vy se kromě byznysu nicméně věnujete i filantropii. Na co se zaměřujete?

Snažím se podporovat například kulturu, jsem třeba předsedkyní mecenášského klubu Národního divadla. Nově se zaměřuji rovněž na sociální projekty. S nadačním fondem Flaminia, který teď bude mít patnáct let, připravujeme platformu, která se bude orientovat na duševní zdraví teenagerů.

To není úplně běžná oblast. Proč zrovna duševní zdraví?

Je to teď velké téma, kterým se zabývám poslední víc než rok. Vedla k tomu poměrně dlouhá cesta, svou roli sehrál také covid, kdy jsem i v blízkém okolí – naštěstí ne u vlastních dětí – pozorovala, jak domácí vzdělávání a izolace nejvíc doléhaly na teenagery a mladé dospělé. A jak se zvýšil počet domácích trablů, depresí či sebepoškozování v této skupině. Začala jsem si všímat skvělých projektů, které vědí, jak lidem pomoci a co dělat, ovšem nemají dostatek zdrojů. To je teď můj velký cíl. Dávám dohromady tým lidí, s nimiž chceme dosáhnout změny v tom, jak se teenagerům pomáhá.

Vývoz do Ruska byl problematický už nějakou dobu. Minimálně od doby, co byly zavedené první sankce.

A v čem ta změna tedy bude spočívat?

Vznikne platforma, která bude dávat dohromady programy, spolky a nadace zaměřené tímto směrem. Jednáme s projektem Nevypusť duši, aplikací Nepanikař, nadačním fondem pro výzkum psychedelik a dalšími. Je nutné motivovat víc lidí, aby se stali psychiatry, je nutné navýšit i počet klinických psychologů a tak dále.

Filantropii se věnujete jako zástupkyně firmy, anebo soukromá osoba?

Jde to za mnou jako za fyzickou osobou. Nadační fond jsem založila spolu s bývalým manželem. Ze začátku jsme chtěli podporovat rodiny, které jsme znali a které byly v sociální nouzi. Často šlo o neúplné rodiny, kdy například děti potřebovaly podpořit, aby mohly dělat koníčky, které je baví. A tímto způsobem jsem se dostala nakonec k duševnímu zdraví. To téma se mne dotýká možná i proto, že jsem po 32 letech společného života čerstvě po rozvodu. I tohle mě otevřelo tématu duševního zdraví. A poznání toho, jak obrovsky zanedbáváme sami sebe.

David Turecký

David Turecký

Další obrázky v galerii (5)

Firma Moser se filantropii nevěnuje?

Zatím jsme se do toho nepustili, ale připravujeme to. Měli jsme teď plné ruce práce s tím, jak dát firmu dohromady. Ale jsme si jistí, že už brzy budeme v černých číslech. Takže ano, připravujeme Nadaci Moser.

Pojďme zpátky k tomu, jak se dostat do černých čísel. Na vaši firmu musela mít vliv i další velká krize, covid.

Ano, ale celé se to složitě popisuje, protože se od covidu všechno změnilo. Změnila se struktura zákazníků v prodejnách, změnila se struktura exportu. Lidé se chovají úplně jinak a přešli hodně do onlinu. I proto ten náš e-shop. Lidé tam začali být ochotní utrácet mnohem víc peněz, kupovat si přes internet designové produkty či umění. Covid ukázal, že i luxusní zboží se dá takto prodávat. Česko je na tom stále mnohem hůř než například Spojené státy. Tam lidé online klidně koupí věci za deset tisíc dolarů (213 tisíc korun).

Přišli jste kvůli covidu o hodně svých tradičních zákazníků?

Spíš se změnila zásadně jejich struktura. Měli jsme hodně lidí z Asie, Číňany, Rusy, také Američany. Naštěstí se nám podařilo získat spoustu českých zákazníků, bylo to asi i díky váze Hruška, kterou jsme přestali vyrábět. Ale k té se asi ještě dostaneme… Teď je pro nás důležité, aby se vrátili Asijci, k čemuž snad dopomůže i přímá letecká linka ze Soulu. Zatím ale zpátky nejsou. Američané se taky nevrátili.

Jak stěžejní byli Rusové? Bez těch se asi budete muset obejít dlouhodobě.

Vývoz do Ruska byl problematický už nějakou dobu. Minimálně od doby, co byly zavedené první sankce (v roce 2014, pozn. red.). Obrovsky se zvedly dovozní přirážky a platební morálka našich ruských partnerů nebyla úplně nejlepší. Museli jsme jim nakonec dodávat zboží až poté, co nám ho dopředu zaplatili. Takže jsme se čím dál víc zaměřovali na jiné trhy. V roce 2019 jsme například otevřeli kancelář a showroom v Dubaji. Tam to fungovalo celou dobu i během covidu.

(...)

To není všechno. Ve zbytku rozhovoru v novém čísle tištěného Finmagu, který je čerstvě na stáncích, se toho dozvíte ještě mnohem víc. Třeba o novém showroomu Moseru ve Spojených státech, o tom, jakým směrem se vyvíjí sklářský obor, nebo o historické kolekci, která je v nabídce Moseru od roku 1895 doteď.

Finmag.cz

Kam dál? Tištěný Finmag na webu:

• Bioplynku krmí hnojem, krávy mlátem. „Cirkulární“ sedlák vaří i pivo
• Jak přežít nástup umělé inteligence? Poučme se od koček
• Čárový kód změnil svět, na české vychcánky je ale krátký
• Velké značky pod tlakem mileniálů. Brand aktivismus stále víc sílí
• Branky, body, startupy. České inovace pomáhají i hvězdám NHL

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag