Airbnb či Booking sypou víc. Provozovat pracovní útočiště není pro každého

Robert Vlach
Robert Vlach | 23. 1. 2023 | 5 835
byznyshome officepersonalistikaPodnikavé Českoprácepracovní doba

Tvůrčí mysl někdy potřebuje na práci víc klidu, než si člověk dokáže vydobýt ve svém běžném prostředí. Přesně takový klid poskytují retreaty, tedy pracovní útočiště někde na venkově či v přírodě, vytržená z denního shonu.

Airbnb či Booking sypou víc. Provozovat pracovní útočiště není pro každého

Pracovní retreat není coworking ani coliving, jde o prostor zasvěcený soustředěné tvůrčí práci.

Zdroj: Robert Vlach

Roku 2015 jsme strávili pár krásných letních týdnů v zapadlém vinařském městečku Bize-Minervois nedaleko Carcassonne.

Centrum je maličké. Přiléhá ke splavu (ideální na koupání) a je v něm jediná kavárna se dvěma stolečky v předzahrádce. Přes den panuje v ulicích takové ticho, že když jsme uložili syna ke spánku do postýlky u otevřeného okna, mohli jsme si klidně odskočit na kafe – protože brečet bychom ho slyšeli i o pár ulic dál. Dokonalý letní klid.

Městečko nemá moc obyvatel a každý nově příchozí se nevyhnutelně stává předmětem jejich zájmu. Brzy jsme se ocitli na místním turnaji ve hře pétanque, kde nás porazil sám pan starosta, a dostali pozvánku na večerní sousedskou slavnost.

Na tu každý přinesl jídlo a pití a povídalo se do noci. Seznámili jsme se tam i s Mannou, umělkyní z Paříže, která právě rekonstruovala jeden z místních domů, aby z něj udělala tvůrčí retreat pro scenáristy a spisovatele. Zaujalo nás to a Manna nás pozvala na prohlídku.

V domě byla řada místností, které měly po přestavbě sloužit jako ložnice a pracovny zároveň. V přízemí mohli umělci užívat stinný dvorek se zastřešenou letní kuchyní a velkým jídelním stolem – sdílený prostor pro nenáročnou práci, siestu nebo večerní intelektuální debaty s ostatními rezidenty nad sklenkou místního delikátního vína. Rekonstrukce ještě nebyla úplně hotová, ale nám bylo i tak nad slunce jasné, že tohle místo si každý tvůrce zamiluje.

Pracovní retreat není coworking ani coliving, jde o prostor zasvěcený soustředěné tvůrčí práci.

Co retreat, to originál

Ještě o něco dřív, v zimě 2014, jsem dostal podobný nápad: V Beskydech máme domek, který jako rodina využíváme rekreačně jen pár týdnů v roce. Přes Facebook jsem ho proto zkusil nabídnout na zimu zdarma pro nějaký tvůrčí záměr. Ohlas by obrovský. Ozvaly se desítky zájemců — jeden tvůrčí záměr lepší než druhý. Nejzajímavější jsme si vybrali.

Libor Komárek
Libor Komárek

Home office normou. Firmy už nikdy nebudou jako dřív, říká expert

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek. Budoucnost může být v hybridním nastavení, tedy propojení home office s docházením do práce.

Když jsme o půl roku později viděli vznikající tvůrčí retreat v Bize-Minervois, docvaklo nám, že zatímco ve Francii je takových útočišť spousta, v Česku úplně chybí. Pracovní retreat není coworking ani coliving, jde o prostor zasvěcený soustředěné tvůrčí práci. Proto jsme se rozhodli jeden takový retreat v Česku založit. To kromě vhodné nemovitosti znamenalo především ujasnit si, komu a jak má sloužit. Retreaty ve světě se svým zaměřením a dispozicemi dosti různí:

  • Některé jsou sdílené, souběžně v nich pobývá víc lidí, jiné zas v danou chvíli slouží jednomu tvůrci či projektu.
  • Některé jsou určené jednotlivcům, jiné pojmou i větší tým.
  • Některé slouží jen umělcům (nebo přímo jedné formě umění), jiné jsou otevřené všem profesím.
  • Některé jsou pro tvůrce zdarma na pobytová stipendia, jiné jsou pouze placené.
  • Některé mají kurátora, který tvůrce hodnotí a vybírá, jiné žádný předvýběr nedělají.
  • Některé jsou pouze na doporučení či pozvání, jiné jsou přístupné všem.
  • Některé jsou samoobslužné do té míry, že si rezident musí i naštípat dříví na topení, jiné jsou komfortně zařízené nebo se postarají i o úklid a stravu.
  • Některé jsou vybaveny dílnami, studii či technikou, jiné poskytují jen zázemí a klid.
  • Některé mají rychlý internet a jsou přizpůsobené práci online, jiné jsou záměrně offline.
  • Některé jsou ve městě nebo přímo součástí nějaké galerie, jiné leží na venkově či v přírodě.

Zejména v uměleckém světě je tradice tvůrčích a uměleckých rezidencí bohatá. Jejich množství a pestrost dobře ilustruje globální sdružení Res Artis, jehož součástí dneska také jsme.

Logicky jsme se zaměřili na lidi, kteří hledají klid a inspiraci okolní přírodou a nechtějí být příliš rušeni.

Retreat.cz aneb tvůrčí útočiště po česku

Hned na začátku jsme si tedy s Lenkou jako zakladatelé museli ujasnit, čemu má náš retreat sloužit. Domek stojí v podhůří Beskyd při turistické značce, po které se dá vyjít na Pustevny a Radhošť nebo opačným směrem kolem místního nádraží a pivovaru na Ondřejník. Logicky jsme se zaměřili na lidi, kteří hledají klid a inspiraci okolní přírodou a nechtějí být příliš rušeni. To nás dál vedlo k tomu, že pronajímáme vždycky celý dům — ať už jednotlivcům, typicky spisovatelům či umělcům, nebo i párům, rodinám, případně celým týmům až do osmi osob.

Lenka je sloganistka a názvotvůrkyně (na volné noze stejně jako já), a protože se svou prací a rodinou rádi cestujeme coby digitální nomádi, náš retreat myslí i na ně. Běžně k nám jezdí týmy vývojářů nebo ajťáci, kteří můžou pracovat na dálku odkudkoli jako takzvaní remote workers. Najdou u nás ergonomické polohovatelné stoly i rychlý internet. Tedy pokud se zrovna nepřežene nějaká vichřice, která přeruší vedení; to pak máme v záloze mobilní internet na baterky přes operátora.

To všechno jsme si museli tak či onak ujasnit předem a dům podle toho dovybavit. Od nějakého jogína jsem pak koupil vhodnou doménu a koncem léta 2016 jsme Retreat.cz otevřeli pro veřejnost coby první české pracovní útočiště pro vývojáře, kreativce, umělce a digitální nomády.

Příjmy z pronájmů pokryjí sotva provoz a údržbu domu. Pro nás jsou ale mnohem důležitější nefinanční přínosy.

Byznys až na druhém místě

Protože se moje články většinou týkají podnikání na volné noze, možná vás teď napadlo, jestli to je dobrý byznys. Čistě finanční optikou bohužel vůbec. Pronajímat nemovitost v tak atraktivní lokalitě turistům, příjem by byl nejspíš trojnásobný. Říkám to otevřeně každému, kdo mi zavolá, že by chtěl podobné pracovní útočiště založit. A že vážnějších zájemců bylo za ty roky nejmíň tucet. Airbnb či Booking holt sypou víc.

Aby duch mohl růst

Pracovní retreat je místo, kde se má plně rozvinout tvůrčí duch. V tom navazuje na tradici svých předchůdců v útočištích, kde věřící nejrůznějších náboženství pracují na svém duchovním rozvoji. A není potřeba hned myslet na poustevnické jeskyně, vyhrazené prostory najdete v mnoha církevních stavbách. V Česku tradici s moderní dobou spojuje třeba Broumovský klášter. Pracovníkům, kteří hledají místo k usebrání, nabízí celu s WiFi.

Příjmy z pronájmů pokryjí sotva provoz a údržbu domu. Pro nás jsou ale mnohem důležitější nefinanční přínosy. Jako provozovatelé retreatu můžeme osobně potkat či podpořit úžasné tvůrce a mít dobrý pocit, že i díky naší podpoře či pobytovým stipendiím (která občas také vypisujeme) se staly skutečností jedinečné tvůrčí záměry.

Vznikaly u nás třeba knihy Jak na sítě Elišky Vyhnánkové a Michelle Losekoot, Hry bez hranic Michala Kašpárka, Šéfové jsou kokoti Honzy Vlachynského či moje Na volné noze; písničkář Jan Žamboch u nás natáčel demo Andělem oceněného alba Louvre… Stejně tak si ale retreat oblíbili vývojáři z malých i velkých projektů jako Windy, Kiwi či Twisto.

Andy Warhol prý ještě jako neznámý umělec v New Yorku provozoval svůj byt coby tzv. open house, kde byl každý vítaný, a podle československého zvyku dával návštěvníkům malé dárky, aby si ho pamatovali. Podobně i my chceme na našem retreatu hostit a poznávat lidi všech profesí a dovedností. Tahle rovina je pro nás natolik zásadní, že když už o něm píšeme na sítích, skoro vždycky jde právě o představení našich hostů a jejich práce. Možnost je podpořit a nahlédnout do jejich tvůrčího světa má pro nás větší hodnotu než vyšší vedlejší příjem z pronájmu turistům.

Tvůrci tak zkoušejí ledasco, aby svou kreativitu posílili a nasměrovali k cíli, který mnohdy jen tuší v hrubých konturách.

Místa síly

Za uplynulých pět let jsme díky rozhovorům s desítkami tvůrců, kteří u nás pobývali, pochopili o něco víc, čím jsou pro ně pracovní útočiště přínosná.

Anketa

Kde pracujete?

Překvapivě to není možnost odstřihnout se od světa, kterou ordinuje Cal Newport v dobré knize Hluboká práce a dále v o poznání extrémnějším Digitálním minimalismu. Naopak se zdá, že i v éře všudypřítomných pouček o řízení všeho včetně sebe sama je právě původní tvorba něčím, co racionálním postupům vzdoruje.

Tvůrci tak zkoušejí ledasco, aby svou kreativitu posílili a nasměrovali k cíli, který mnohdy jen tuší v hrubých konturách. Steven Pressfield píše ve Válce umění o vnitřním Odporu a nutnosti ho porazit na bojišti, které si tvůrce sám vybere.

Pracovní útočiště můžou být právě takovým místem síly. Není podstatné, jestli jsou ve městě, či v přírodě, připojená, či odpojená, pod něčí kuratelou, či otevřená všem. Rozhodující je genius loci

Tak jako jsme si my zamilovali Bize-Minervois, jiné tvůrce posílí místo, kde už byly nějaké tvůrčí bitvy vybojovány, nebo se spokojí i s vlastní chatou uzpůsobenou svému záměru. Váš retreat tak může být všude tam, kde se cítí být váš tvůrčí duch doma.

Článek vyšel v tištěném Finmagu. Zimní číslo najdete na stáncích právě nyní.

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Robert Vlach

Robert Vlach

Robert Vlach se narodil v roce 1978 v Ostravě. Přes 15 let se věnuje podpoře nezávislých profesionálů v rámci komunity Navolnenoze.cz a nověji i Freelancing.eu. Je autorem knihy Na volné noze.