Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Vyfouknutá skleněná tradice. Vánočním ozdobám kralují cetky z Číny

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 24. 12. 2021 | 1 komentář | 6 277
byznysČeský statistický úřadexportprůmyslstatistikaVánoce

Před pár lety se zdálo, že výroba vánočních ozdob v Česku nabírá novou energii. Jenže ouvej. Byznys s ručně malovanými skleněnými koulemi a špicemi se rapidně propadl. A zadýchává se i jejich export.

Vyfouknutá skleněná tradice. Vánočním ozdobám kralují cetky z Číny

Tradiční foukané skleněné ozdoby aby člověk dnes pohledal, trh zaplavily levné cetky z Číny (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Každou krabičku tady před cestou k zákazníkům opatří žlutozelenou nálepkou s nápisem Tradiční český výrobek - ruční práce. Ale těch průhledných papírovýcg bedýnek je každý rok méně a méně.

Zatímco ještě na přelomu tisíciletí tvořilo Družstvo umělecké výroby - Vánoční ozdoby sedmnáct provozoven, poslední roky se ozdoby foukaly, stříbřily a ručně malovaly už jen ve dvou závodech. Ve Dvoře Králové nad Labem, kde je centrála, a Horním Bradle na Vysočině.

Jenže na začátku loňského roku muselo družstvo chtě nechtě svou výrobnu v Horním Bradle uzavřít. Definitivně tam vyhasly pece a čtyřicet zaměstnanců včetně foukaček, tahaček či malířek si muselo najít novou práci.

Největší ránu tradiční řemeslné výrobě uštědřil po roce 2003 příval levných a nekvalitních plastových cetek z Číny.

Klesá výroba i export

V Bradle tradice zanikla třináct let po konci sesterského závodu ve Zdobíně. Právě odtamtud pocházel Josef Kynčl, který se po návratu z Vídně v roce 1862 stal prvním foukačem skleněných ozdob v českých zemích a odstartoval tradici. A 20. července 1931 se ve Zdobíně konala zakladatelská valná hromada výrobního družstva.

Neveselý osud družstva dokreslují i čísla Českého statistického úřadu. Zatímco ještě v roce 2017 se v českých a moravských dílnách vyrobily vánoční ozdoby v celkové hodnotě téměř 190 milionů korun, loni už činil objem pouhých 78 milionů.

Vývoj vyrobených skleněných ozdob v Česku (v milionech Kč)

A propad je vidět i na exportu, který byl pro podniky ještě před pár lety nejdůležitějším prodejním kanálem. V roce 2020 dělal 70 milionů korun, za prvních deset měsíců letošního roku jen 48 milionů. Na vývoz každoročně míří zhruba dvě třetiny produkce, i když číslo se postupně snižuje.

Vývoj vyvezených skleněných ozdob z Česka (v milionech Kč)

Největší ránu tradiční řemeslné výrobě soustředěné především do horských oblasti uštědřil po roce 2003 příval levných a nekvalitních plastových cetek z Číny. Křehké české skleněné ozdoby nemohly konkurovat takřka nerozbitným produktům z druhého konce světa.

Pokračuje ústup českého sklářství a masivní proměna tohoto odvětví. Velké objemy výroby jsou dávno pryč.

Česko-čínský souboj

Když jsem před třemi roky tenhle nerovný česko-čínský souboj probíral s Jaroslavem Veverkou, vedoucím výroby v opavské dílně Slezské tvorby, zazněly od něj nečekané argumenty. Přestože obchodní řetězce kvůli plastovým vánočním doplňkům z Číny přestaly odebírat ty skleněné s nálepkou made in Czech Republic, Veverka byl optimistou.

Jak se vyrábějí foukané ozdoby?

Začíná se ve foukárně, kde bez přestání hlasitě hučí plynové hořáky. Zatímco jedné paní se tu přezdívá „tahačka“, protože nad ohněm roztahuje skleněné trubice, další tři jsou „foukačky“. Ty z připravených úzkých trubic vytvářejí finální podoby ozdob. Vyfouknuté tvary se potom stříbří, což je reakce mezi horkou vodou zvenku ozdoby a stříbřitým roztokem zevnitř. Po usušení přichází máčení v podkladové barvě, na níž pak malířky ručně malují nejrůznější motivy.

 

„Proti nim nebojujeme. Je to jako porovnávat mercedes s trabantem,“ odpověděl s nadhledem na dotaz, jak se Slezská tvorba brání proti invazi čínských baněk a špiček. To ale bylo ještě před nástupem covidu a letošní vlnou zdražování.

Zkrátka dál pokračuje ústup českého sklářství a masivní proměna tohoto odvětví. Velké objemy výroby jsou dávno pryč, firmy se musí soustředit na menší a velmi různorodé edice. A na tuzemské zákazníky.

Jako perličková manufaktura Rautis v Poniklé, která je od loňského roku součástí nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Svým očistcem, velmi podobným současné realitě, si prošla před dvaceti lety.

Firma, tehdy ještě sídlící v Jablonci nad Nisou a zaměstnávající 150 lidí, se dostala do potíží. „V letech 2001 a 2002 se projevila krize kolem amerického dolaru, což byl velký problém, protože se většina výrobků exportovala. Společnost, kterou tehdy vlastnil manželův otec, se dostala na pokraj krachu. Proto jsme do ní vstoupili a úplně to otočili,“ popisovala mi před čtyřmi lety Barbora Kulhavá, která se v Rautisu stará o export.

„Nemáme takový problém jako větší výrobci. Naši zákazníci jsou specifičtí a ozdoby, které vyrábíme, nepatří mezi nejlevnější,“ pokračuje Kulhavá. Za hranice míří jen necelá třetina výroby. Zbytek zůstává v Česku.

Skleněná foukaná ozdoba vyrobená českými foukačkami a malířkami je pojem. Právě teď se nicméně rozhoduje o tom, jestli přežije.

Bude to náročné

Je právě tohle ta cesta, jak ochránit alespoň poslední zbytky tradičního řemesla? Pravděpodobně ano. Moc jiných možností těm několika dodnes fungujícím dílnám s desítkami zručných specialistů nezbývá. A s nastupujícím všeobecným zdražováním bude situace ještě kritičtější.

Změnit se bude muset i mentalita českých zákazníků, kteří si budou muset zvyknout na to, že skleněná ozdoba je dražší a čas od času se rozbije. Ostatně na to by měla vsadit i nová dílna, která vznikla pětadvacet minut jízdy autem od Horního Bradla v Oflendě. Podnik Koulier dal práci i řadě bývalých zaměstnanců zrušeného družstva.

Anketa

Co vám visí na stromečku?

„Když jsme se v květnu 2021 dozvěděli, že jedni z nejlepších foukačů a malířek vánočních ozdob v naší zemi skončili na úřadu práce, protože jejich zaměstnavatel v této době pro ně neměl uplatnění, tak nás to osobně s manželem velmi zasáhlo. Rozhodli jsme se nabídnout těmto lidem uplatnění, i když jsme to neměli sami jednoduché, končila právě loňská covidová uzávěra. Cítili jsme, že ručně foukané ozdoby mají velký potenciál, a že jsou často nedoceněné nebo nedostatečně propagované,“ cituje Kateřinu Šrámkovou, obchodní ředitelku značky, Hospodářská komora ČR.

Skleněná foukaná ozdoba vyrobená českými foukačkami a malířkami je pojem. Právě teď se nicméně rozhoduje o tom, jestli přežije jen jako muzejní exponát, nebo bude dál živou a především zajímavou součástí českého hospodářství. Zatím to však na kdovíjak výrazné oživení nevypadá.

Autor je reportérem CNN Prima News.

160 STRAN FINMAGU

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Asi jsem vymyslela produkt. „Chtěla jsem si ušetřit práci,“ řekla Michalu Hronovi Simona Kijonková, když se ptal, jak se narodila Zásilkovna. Práci si přidělala, ale že to stálo to!

FIN. Dobro za vaše prachy. Dominik Stroukal o háčcích odpovědného investování • Petr Němec: ke komu milostivé léto není milostivé • Zdeněk Mihalco z Nadace Via o chuti dávat na charitu • Josef Tětek o bitcoinu jako „penězích zločinu“ • Top 5 světových filantropů • Velký speciál o e-commerce

MAG. Téma čísla: roboti • Pavel Jégl představuje všechny typy dnešních robotů • Vojta Dobeš: roboauto, co řídí samo, jen tak nebude • Michael Durčák a české robotické startupy • Ondra Tůma o robotických investičních poradcích • Kateřina Horáková o filmech, kde lidstvo zápasí s robotstvem

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Od ledna roku 2021 působí jako reportér zpravodajské stanice CNN Prima News, je externím dopisovatelem magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).