Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Uděláme. Mañana. Obchodní válku USA vs. Mexiko zatím zažehnaly sliby

František Kalenda
František Kalenda | 18. 6. 2019 | 1 komentář | 2 844

Téma imigrantů přicházejících do Spojených států přes Mexiko posloužilo Donaldu Trumpovi v prezidentské kampani už jednou. Jak se blíží termín voleb, ve kterých bude obhajovat mandát, zkouší zahrát mexickou kartu znovu.

Uděláme. Mañana. Obchodní válku USA vs. Mexiko zatím zažehnaly sliby

Zdá se, že hrozba obchodní války mezi Mexikem a Spojenými státy je alespoň prozatím zažehnána. Americký prezident Donald Trump koncem předminulého týdne nakonec nepřistoupil k pěti- a postupně možná až pětadvacetiprocentním clům na veškeré zboží z dovozu od jižního souseda a místo toho triumfálně oznámil, že se znesvářené strany dohodly.

Od té doby se ale na obou stranách hranice rozběhla nová, ač výrazně méně nebezpečná válka interpretační. Američtí republikáni, opoziční demokraté a Mexičané se nemůžou shodnout ani na tom, co všechno vlastně dohoda obsahuje, natož jestli opravdu může vyřešit problém s narůstajícím množstvím středoamerických migrantů prchajících do USA před chudobou a násilím drogových gangů.

Co se (ne)dojednalo

Položme nejprve na stůl fakta, která nikdo nerozporuje: mexická strana se výměnou za nezavedení cel zavázala, že na hranici s USA rozmístí šest tisíc příslušníků nově vznikající Národní gardy, představila detailní plán na větší množství kontrolních bodů a detenčních center pro migranty a přislíbila zvýšit počet deportací do zemí původu.

Přijme také od Spojených států větší množství středoamerických žadatelů o azyl, aby na vyřízení dlouhé měsíce trvajícího procesu čekali v Mexiku, a nikoli v USA. Už teď je jich v rámci programu přezdívaného Zůstaň v Mexiku zhruba na deset tisíc a není jasné, o kolik by měl tento počet narůst – Mexiko totiž nesouhlasí s požadavkem stát se „bezpečnou zemí“, což by americkým imigračním úřadům umožnilo automaticky do něj navracet statisíce osob zadržených na hranici.

Trump kromě toho na Twitteru tvrdil, že Mexiko přislíbilo „okamžitě začít nakupovat velké množství zemědělských produktů od našich velkých patriotských zemědělců“ a ohání se utajenou částí dohody, která obsahuje další nespecifikované ústupky. Obojí ovšem protistrana kategoricky odmítá a americký prezident pro svá tvrzení nepředstavil žádné důkazy.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


Trumpův triumf?

Samotná interpretace dohody je ještě kontroverznější, ačkoli v obou zemích do značné míry odpovídá rozdělení vláda-opozice. Trumpova administrativa ji tedy ve Spojených státech označuje za triumfální úspěch v boji proti nelegální migraci, který patří dlouhodobě mezi její nejdůležitější témata. „Navzdory všem odpůrcům zajistil prezident Trump americkému lidu další obrovské vítězství,“ stojí v prohlášení mluvčího prezidentské kampaně za znovuzvolení Tima Murtaugha, který vyzdvihl Trumpovu „připravenost využít všech myslitelných prostředků na ochranu Američanů“.

Opoziční demokraté a liberální média naopak zdůrazňují, že většinu zmíněných ústupků Mexiko učinilo již před několika měsíci, a není na nich tedy nic nového. „Prezident zcela přehání v tom, čeho měl údajně dosáhnout,“ nechal se například slyšet jeden z demokratických prezidentských kandidátů, Beto O’Rourke. „Možná se v některých případech podařilo urychlit provedení [již dosažených dohod], ale Trump v podstatě dokázal akorát ohrozit vůbec nejdůležitější obchodní vztah Spojených států.“

Počet deportací z Mexika do zemí Střední Ameriky, který v prvních čtyřech měsících po prosincovém nástupu nového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora prudce klesl, se znovu zvyšuje už od dubna, kdy se obnovily přísnější policejní kontroly a narostlo množství zásahů proti takzvaným migrantským karavanám. Mexičtí politici se navíc dušují, že rozmístění příslušníků Národní gardy nebude zvlášť soustředěno právě na hranici.

„Aby bylo jasno, Národní garda nebude žádná pohraniční stráž, protože bude rozmístěna po celém našem území a zvláště v místech s nejvyšší mírou násilí,“ vysvětluje ministryně vnitra Olga Sánchezová Corderová. „Bude působit jak na severní, tak na jižní hranici – v Tamaulipas stejně jako v Guanajuatu, prostě kdekoli bude právě potřeba.“ Na rozdíl od americké Národní gardy se přitom v mexickém případě nejedná o součást ozbrojených sil, ale o jednotky založené na modelu francouzských a italských četníků.

„Vždycky říkej ano“

Také v Mexiku vláda dohodu s USA obhajovala a opozice ji pranýřovala, přestože tady se spor vede o to, jestli země vůči většímu a podstatně mocnějšímu sousedovi neučinila příliš velké ústupky. „Mexiko získalo čas a vyhnulo se hrozbě cel,“ shrnul lakonicky ministr zahraniční Marcelo Ebrard, který stál v čele vyjednávání s Trumpem.

Ebrard upozorňuje na mimořádnou závislost mexické ekonomiky na obchodu se Spojenými státy a pochvaluje si i to, že jeho delegace nepřistoupila na americkou stranou dlouho vnucovaný status „bezpečné země“. Kritici se však obávají, že Američané ještě můžou obojí prosadit po uplynutí dohodnuté lhůty 45 dnů, kdy má dojít k evaluaci plánu – Trump nebo jeho ministr zahraničí Mike Pompeo ostatně cly minulý týden opětovně vyhrožovali.

Pravda je, že Mexiko je necelý rok a půl před volbami pro amerického prezidenta vítaným cílem: jeho osočováním začal svou první úspěšnou kampaň a rizika spojená s masovou nelegální imigrací budou bezpochyby hrát klíčovou roli při pokusu zvítězit i podruhé. Neuskutečněná obchodní válka z posledních týdnů ale ukázala, že zavést vůči Mexiku cla nemusí být pro Trumpa úplně jednoduché, kvůli dopadům na hospodářství jižanských států se mu vzbouřila většina spolustraníků a republikánský šéf Senátu dokonce naznačil, že by cla mohl zrušit zákonem.

Trumpův omezený manévrovací prostor může mexickému prezidentovi poskytovat jistou úlevu, a možná i proto slíbil kroky, které nechce ani nemůže splnit, protože má jeho drogovými kartely trýzněný stát jednoduše příliš omezené kapacity na to dostat rozsáhlé příhraniční oblasti pod kontrolu. „V Mexiku jsme věrni heslu ‚vždycky říkej ano, nikdy neříkej kdy‘. A tak nějak jsme si poradili s Trumpem,“ popisuje bývalý ministr zahraničí Jorge Castañeda mexickou vyjednávací strategii.

Ohlášená dohoda je tak pravděpodobně tím nejlepším možným, čeho mohly obě strany vzhledem ke svým omezením dosáhnout. Americké výpady kvůli blížícím se volbám a očekávatelné neschopnosti mexického státu nelegální imigraci opravdu významně omezit sice zřejmě neustanou, skutečná obchodní válka mezi sousedy je však v dohledné době mnohem méně pravděpodobná.

Autor článku

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako výzkumný pracovník v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické historii. Je autorem série historických detektivek z období Karla IV. a knížky pro děti a mládež Pes, kocour a sirotek.