Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kdo nakrmí státního Otesánka? Stát bobtná a vláda to není schopna zarazit

Pavel Jégl
Pavel Jégl
4. 4. 2023
 19 191

Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka?

Kdo nakrmí státního Otesánka? Stát bobtná a vláda to není schopna zarazit
Když nastupoval Andrej Babiš v roce 2013 na finance, bylo ze státního rozpočtu placeno 413 tisíc lidí. Teď 499 tisíc. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Nacházíme se v době, která je nazývána antropocén. V ní lidstvo –  z globálního pohledu – představuje pro planetu silnější zátěž než zemětřesení, tsunami a další geologické pohromy dohromady.

Nahlíženo malými českými poměry, žijeme také v epoše, která se dá nazvat dobou erární. Během ní se stát rozrůstá do nevídaných rozměrů. Přerozděluje ohromné peníze, rozhoduje téměř o všem a pro mnohé jedince i firmy se stává zátěží až pohromou.

Základním rysem doby erární je rostoucí počet státních zaměstnanců, jejichž příjmy v průměru převyšují příjmy těch, kteří je platí z daní.

Letos má pro stát pracovat už 499 056 lidí. Jejich služby vytáhnou ze státní pokladny 265,1 miliardy korun.

Státní Otesánek má apetit

Ještě v roce 2013 pracovalo ve státních službách 413 595 lidí. Od té doby, za pouhých deset let, jejich počet vzrostl téměř o dvacet procent. Letos má pro stát pracovat už 499 056 lidí. Jejich služby vytáhnou ze státní pokladny 265,1 miliardy korun.

Hlavní „zásluhu“ na posílení doby erární mají vlády ANO a sociálních demokratů. V jejich politice však pokračuje také současný kabinet. Rozpočet, který sestavil pro letošní rok, počítá s přírůstkem deseti tisícovek státních zaměstnanců.

Nasnadě je otázka: Dokdy budeme schopni tohoto rostoucího Otesánka živit?

Letos mají přibýt policisté, vojáci a zejména učitelé, jejichž počet se zvýší o šest tisíc.

Státní zaměstnanciMinisterstvo financí ČR

Pravda, pohledem na demografickou křivku můžeme snadno zjistit, že dětí ve školách přibývá. Jenže na počátku devadesátek bylo v základních školách o 330 tisíc žáků (Husákových dětí) víc a o tisíce učitelů míň. Znáte snad odpověď na kacířskou otázku: O kolik se od té doby zvýšila úroveň vzdělání?

A vskutku potřebujeme další policisty? Během této dekády jejich počet rostl, byť v posledních letech jen papírově. Růst má i letos. Proč?

Počet státních úředníků, kterých stát zaměstnává téměř 76 tisíc, se má letos snížit o titěrných sedm stovek.

Zmizí mrtvé duše. A co dál?

Z dat Eurostatu vyplývá, že Česko, poměřováno lidnatostí, patří ke státům s nejvyšším podílem policistů v populaci. Zatímco v zemích Evropské unie je průměrně 332 policistů na 100 tisíc obyvatel, Česko jich na stejný počet obyvatel vykazuje 376.

Česká pošta
Cineberg / Shutterstock.com

Česká pošta vedví? Tohle není akce z plezíru, ale záchrana na poslední chvíli

Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.

Ještě před nástupem sociálních demokratů a anoistů jsme měli zhruba o tři tisíce policistů míň. Tehdejší statistiky kriminality se přitom od těch dnešních nijak výrazně nelišily.

Počet státních úředníků, kterých stát zaměstnává téměř 76 tisíc, se má letos snížit o titěrných sedm stovek. Skutečně se sníží? Dá se předpokládat, že ministerstva si především škrtnou „mrtvé duše“, tedy tabulková místa, která zůstávají neobsazena.

Seškrtání státní administrativy o celých 13 procent, které triumvirát občanských demokratů, lidovců a TOP 09 sliboval před sněmovními volbami v roce 2021, v programovém prohlášení kabinetu nenajdete. Zmiňuje se v něm pouze „štíhlá a pružná administrativa“, což je gumový cíl.

Co víc, vláda nedává najevo, že by chtěla reformovat zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který, jak upozorňuje NERV, „nemá se zbytkem Evropy téměř srovnání“. Vysoké výdaje na samosprávu a místní vlády, které citelně zatěžují veřejné finance, jsou také důsledkem vysokého počtu regionálních a místních úředníků (i politiků).

Veřejná sféra, zahrnující stát, kraje i obce, zaměstnává na 900 tisíc lidí. To je cifra, ze které se ekonomicky uvažujícímu našinci může zatočit hlava.

Copak se dá významně snížit počet státní administrativy za existence přebujelých dotačních programů?

Jistě, pane premiére, úředníky seškrtáme

Ministerstvo vnitra připravuje metodiku, podle které by vláda měla zeštíhlit státní správu. Hotova měla být do konce loňského roku. Kabinet tento termín o rok prodloužil. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze.

Věříte vládě, že se jí podaří zeštíhlit státní správu?

Copak se dá významně snížit počet státní administrativy za existence přebujelých dotačních programů, kterými se přerozdělují stovky miliard korun? Upozorňuje na to nová zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Prezident úřadu Miloslav Kala to v jejím úvodu nazval „luxusem, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu země nemůže dovolit“.

Výsledek zmíněné metodiky, jejímž cílem mají být úspory ve státní správě, je možné odhadnout z vyjádření ministerstvo vnitra, které její smysl popisuje takto: „Výsledná optimalizace agend musí být v praxi dosažitelná tak, aby relevantní a v praxi realizovatelné výsledky mohly být promítnuty například do plánu legislativních prací vlády…“

To je jazyk nápadně připomínající sira Humpreyho ze sitcomu Jistě, pane ministře (Yes Minister). Tenhle cynický úředník svou analytickou nesrozumitelností brilantně odvracel snahu nadřízeného ministra Jima Hackera snížit počet zaměstnanců na bizarním 23tisícovém ministerstvu pro administrativní záležitosti. Nakonec ministrovi blahosklonně kývl na to, aby škrtnul několik svačinářek.

Může to snad v případu českého eráru dopadnout jinak?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
55
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

komentářstátní rozpočetstátní správastátní zaměstnanciveřejná správavláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo