Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konkurenční boj je zábava chudých

Malé krůčky, opatrné experimenty a přetahování se s konkurencí k ovládnutí trhu nevedou, varuje Peter Thiel.

Když knihu o podnikání napíše „don PayPalové mafie“, investor Peter Thiel, dá se čekat, že nebude blbá. Že možná bude i inspirativní. Ale že bude až tak dobrá? Překvápko: je.

Zero to One: Notes on Startups, or How to Build the Future si říká o místo mezi spisy, které jsou pro zakladatele firem posvátné. ­A i když se vám zrovna v hlavě nepotulují nápady na milionové projekty, i tak vám Thiel se spoluautorem Blakem Mastersem nabízejí čtenářské potěšení. Nepamatuju nikoho v „tech bizu“, kdo by byl tak sečtělý: Tvůrci odkazují na Tolstého, Marxe, Engelse, Darwina i Kaczynského, a není to povrchní házení citátů „k zamyšlení“, ale důvtipná polemika. Nevzpomenu si ani na nikoho, kdo by byl tak hloubavý. Knihou se line otázka „Znáte nějakou důležitou pravdu, na které by se s vámi shodlo jen málo lidí?“ a sám Thiel zboří mýty hned tři:

Peter Thiel (a Blake Masters): Zero to One: Notes on Startups, or How to Build the Future — vyšlo v nakladatelství Crown Business v září 2014, 224 stran, 13,50 dolaru (verze pro Kindle).

První mýtus: experimenty můžou nahradit vizi

Investoři i podnikatelé si z dot-com krachu v březnu 2000 odnesli čtyři lekce, které podle Thiela ještě pořád ovládají jejich myšlení. Postupujte po malých krocích, radí mentoři i knihy, protože „grandiózní vize přece přifoukly bublinu“. Vaše firma by měla zůstat štíhlá a flexibilní, což znamená, že byste neměli plánovat, ale už jen experimentovat. Vždycky začněte tím, že najdete svou konkurenci a překonáte jejich nabídku. A konečně: soustřeďte se na produkt, ne na prodeje.

„Přitom jsou blíž pravdě spíš zcela opačné principy,“ píše Thiel. „Za prvé je lepší riskovat troufalost než tuctovost. Za druhé je i špatný plán lepší než žádný plán. Za třetí konkurenční boj požírá zisky. A za čtvrté jsou prodeje stejně důležité jako produkt sám.“

Druhý mýtus: konkurence je zdravá

Třetí myšlenka, tedy že konkurenční boj požírá zisky, je pak nervovým centrem knížky. „Američané hospodářskou soutěž zbožšťují a vděčí jí za to, že je uchránila od socialistických front na chleba. Ve skutečnosti je ale kapitalismus opakem soutěže. Jeho předpokladem je totiž možnost akumulovat kapitál, jenže v dokonalé soutěži se konkurenti navzájem oberou o jakýkoliv zisk.“

Co hůř: konkurence je někdy jen jiné slovo pro kolektivní halucinaci, při které se majitelé Pets.com, PetStore.com a Petopia.com navzájem přesvědčují, že existuje jakási ve skutečnosti neexistující příležitost. (Zdravíme klony klonů klonů Slevomatu.)

Řešení? „Jednoduché“: najít přehlížený trh a plně ho ovládnout.

Monopoly podle Thiela stojí na čtyřech pilířích. Prvním je proprietární technologie, která se nedá okopírovat vůbec nebo jen těžko. Jako příklad uvádí vyhledávací algoritmy Googlu. Druhým je efekt sítě: čím víc lidí produkt používá, tím je hodnotnější. Příklad vás asi hned napadne: čím víc přátel máte na Facebooku, tím radši tam chodíte vy i oni a tím spíš síť dál poroste. Třetím pilířem je snadná škálovatelnost: v úsporách z rozsahu vynikají softwarové firmy. Posledním pilířem monopolu je pak silná značka.

Že jsou monopoly brzdou inovace? Ne tak docela: na stejném trhu možná nevyroste silný konkurent, zato ale vzniknou nové trhy s novými monopoly. Thiel připomíná, že dominanci IBM na trhu hardwaru vystřídala dominance Microsoftu na trhu softwaru a tak dál: růsty a pády digitálních mogulů dokážete převyprávět sami.

Všechno, co napsali o „digitálních sirénách“ Jaron Lanier nebo Astra Taylor, samozřejmě zůstává pravdou: v ekonomice ovládané několika monopoly se z uživatelů stávají vazalové přežívající na políčkách novodobých feudálních pánů. Jenomže Zero to One je kniha pro ty, co se chtějí stát novými pány, ne pro vazaly, kteří se chtějí osvobodit. Za mě cajk.

Třetí mýtus: globalizace přináší víc možností než technologie

Na úvodní otázku „Znáte nějakou důležitou pravdu, na které by se s vámi shodlo jen málo lidí?“ sám Thiel odpovídá, že zatímco podle většiny lidí je určující silou světa blízké budoucnosti globalizace neboli horizontální pokrok, ve skutečnosti je důležitější technologie neboli vertikální pokrok.

Druhý druh pokroku si lidé obtížněji představují, protože spočívá ve vytvoření něčeho, co dosud neexistovalo. A i když se ze skeptických povzdechů zdá, že už jen zlepšujeme zbytečné gadgety, Thiel věří, že pořád existuje spousta obrovských příležitostí: „Na své odhalení čeká ještě mnoho dalších tajemství, i když se vydají jen houževnatým hledajícím. Ve vědě, medicíně, strojírenství a technologiích máme pořád rezervy. Na dosah leží nejenom střízlivé cíle současných konvenčních disciplín, ale i sny tak veliké, že se je ani ty nejkurážnější hlavy vědecké revoluce neodvážily nahlas vyslovit.“

Nezanedbatelná část těch, kteří nás k těmto horizontům vezmou, bude jednou vzpomínat na to, že ve svých mladých letech četla Thiela.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK