Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Měly by se opět zavést poplatky u lékaře?

| 5. 6. 2015

Ani ne půl roku po zrušení poplatků ve zdravotnictví se ve vládě diskutuje, jestli by se některé z nich neměly vrátit. Co si o tom myslí současný a bývalý ministr zdravotnictví, lékaři, lidé z nemocnic a také ekonomové?

Očima expertů: Měly by se opět zavést poplatky u lékaře?

Na začátku roku jsme dali sbohem většině regulačních poplatků ve zdravotnictví, včetně oněch třiceti korun za návštěvu lékaře, které vyhrávají/prohrávají volby. Stát tak podle odhadů přijde o zhruba pět miliard korun ročně.

Ministr financí veřejně litoval téměř okamžitě po tom, co na zrušení přistoupil. A teď už nahlas přemýšlejí dvě ze tří koaličních stran (ANO a KDU-ČSL), jestli tento způsob spoluúčasti pacientů nevrátit do hry. Lidovci i ANO miliardáře Andreje Babiše by rádi obnovili především poplatek za pobyt v nemocnici. „Pokud chceme udržet kvalitu českého zdravotnictví, tak se brzy budeme muset zabývat tím, jak do něj dostat víc financí. Nebráníme se hovořit o tom, zda znovu nejednat o zavedení poplatků za takzvané hotelové služby v lůžkových zdravotnických zařízeních, samozřejmě v rozumné výši,“ řekl na nedávné na tiskové konferenci poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Nejsilnější vládní strana ČSSD ale nechce o znovuzavedení poplatků ani slyšet. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) by šlo dokonce o porušení koaliční smlouvy.

Zástupci nemocnic připouštějí, že větší účast pacientů bude dřív nebo později nezbytná, mediální humbuk kolem poplatků ale považují za přehnaný nebo vůbec zbytečný. České zdravotnictví má prý totiž kromě věčného nedostatku peněz ještě jeden pořádný problém: brzy totiž zdravotnickým zařízením bude chybět kvalifikovaná pracovní síla.

Co si o poplatcích myslí odborníci, které jsme pro naši pravidelnou anketu Očima expertů tento týden vyzpovídali? Souhlasí s tím, aby se znovu zaváděly regulační poplatky? Pokud ano, tak jaké – tedy za co a jak vysoké? Existuje přímá souvislost mezi finanční nákladností zdravotní péče pro pacienty a tím, jak moc lidé pečují o své zdraví?

Svatopluk Němeček

ministr zdravotnictví

Svatopluk Němeček
+7
+
-

Volby vyhrála sociální demokracie s programovou myšlenkou, že o přístupu k lékařské péči nesmí rozhodovat výše konta pacientů. Jsem pro zachování stavu, jaký zavedla současná vládní koalice. Poplatky jsou asociální a současně nemají dlouhodobý vliv na počty návštěv u lékaře. Po propadu návštěv u ambulantních lékařů v roce, kdy byly poplatky zavedeny, se v dalších letech vrátil počet návštěv téměř do původního stavu. Ostatně, regulační efekt je těžké prokázat pouze z dat o počtu návštěv u lékaře. Skutečnost, že člověk nešel k lékaři, ještě neznamená, že nebyl nemocný. Odřízneme-li z ekonomických důvodů část obyvatelstva od lékařské péče, dosáhneme pravého opaku toho, co obhájci poplatků zamýšlejí. Tento přístup vytváří občany první a druhé kategorie a zadělává na velký sociální problém, který v konečném důsledku zvyšuje náklady na zdravotnictví. Včas zachycená nemoc stojí naše zdravotnictví vždy méně peněz, než když pacient přijde k lékaři pozdě. To je současně i odpověď na vaši druhou otázku. Je samozřejmě velmi důležité, abychom sledovali svoje zdraví a neničili si ho sami. Peníze investované do prevence se vyplatí jak z pohledu rodinného, tak státního rozpočtu.

Leoš Heger

bývalý ministr zdravotnictví

Leoš Heger
+7
+
-

S opětným zavedením regulačních poplatků souhlasím. Většina lidí je akceptovala a poplatky měly regulační efekt, který zvýšil efektivitu zdravotnictví. Jejich zrušení připravilo zdravotnický rozpočet každoročně o čtyři až pět miliard.

Poplatek by však měl být účtován jen při nové epizodě, kdy přichází pacient k lékaři z vlastního podnětu, nikoliv už při doporučených kontrolách či při odeslání k jinému lékaři. Bez doporučení by měl kromě výjimek platit pacient při návštěvě specialisty více, protože by to posílilo koordinační roli praktika jako lékaře, zodpovědného za racionální čerpání zdravotní péče. Tak jako dosud by neměl pacient platit za prevenci. Naopak zavedení poplatku za využití záchranné služby, pokud se neukáže, že stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, by omezilo nadužívání záchranek.

Co se týče vaší další otázky, je známo, že zdravý způsob života a vyhýbání se rizikovému jednání během života náklady na zdravotní péči snižuje.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+7
+
-

Nemyslím si, že by zdravotnictví mělo být financováno tímto neprůhledným systémem, který znevýhodňuje nízkopříjmové pacienty. Potřebuje-li zdravotnictví více finančních prostředků, lze je zajistit zvýšením sazby zdravotního pojištění.

Péče o zdraví souvisí mnohem víc než s nákladností péče pro pacienty s výchovou v rodině, možnostmi rodiny rozvíjet zdravé životní návyky, dostupností kvalitních potravin a tak dále.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+7
+
-

Zdravotní pojišťovny by měly mít možnost nabízet nižší pojistné výměnou za přímé platby u lékaře. Jinými slovy, poplatky by měly být dobrovolné výměnou za slevu na pojistném. Mezi pojišťovnami by měla existovat konkurence. Někdo by tedy mohl platit stejně vysoké pojistné jako dnes a poplatky u lékaře neplatit, někdo jiný by si zvolil nižší pojistné a poplatky u lékaře by platil. Musí existovat konkurence a svoboda volby, aby se ukázalo, jestli je výhodnější pojistný model se spoluúčastí formou poplatků, nebo ne.

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+7
+
-

Nejsem stoupenec regulačních poplatků ve zdravotnictví. Postihují především starší osoby a hlavně ženy. Ty chodí do ordinací častěji než muži a jsou i častěji hospitalizovány. Rozhodně to není dáno primárně tím, že by se jim vysedávání v čekárnách u lékaře líbilo. Prostě je to tak, že hlavním plátcem regulačních poplatků jsou naše matky a babičky. Nesou jejich hlavní tíhu i přesto, že jejich platy a důchody jsou nižší než v případě mužů.

Vztah mezi nákladností zdravotní péče a tím, jak lidé pečují o své zdraví, není tak jednoduchý, jak to na první pohled vypadá. Vsunuje se mezi to genetická zdatnost, která hraje ve zdravotním stavu obrovskou roli. Důležitý je i stav znečištění životního prostředí. Lidé v okolí Ostravy, v severních Čechách, ale i v Praze jsou podrobeni mnohem větší zátěži znečištění než jinde bez ohledu na to, nakolik pečují o své zdraví. A kuřákům, kteří si koledují o rakovinu, bych pořádně zdražoval cigarety, nikoliv zdravotní péči. Stejně ji nebudou dlouho čerpat.

Jiří Čihař

ekonomický náměstek Fakultní nemocnice v Motole

Jiří Čihař
+7
+
-

Situace v českém zdravotnictví jde podle mého názoru úplně špatným směrem. Máme jednu z nejnižších spoluúčastí ve státech OECD a dále ji snižujeme. Diskuze by vůbec neměla být jen o poplatcích, ale o spoluúčasti jako takové. Slováci dávají o zhruba půl procenta HDP víc než Češi, ale mají o sto procent větší náklady na soukromé zdroje. Kdyby se Češi chtěli vyrovnat Slovákům, tak půl procenta HDP činí zhruba dvacet miliard korun.

Naďa Johanisová

ekonomka a pedagožka

Naďa Johanisová
+7
+
-

S regulačními poplatky nesouhlasím. Domnívám se, že neřešily systémově náklady na zdravotnictví a neúměrně zatěžovaly chudší skupiny obyvatel (mezi nimi především rodiny s dětmi a seniory). Také naznačovaly, že zdravotní péče je službou, kterou lze zpoplatnit, spíše nežli lidským právem. Ano, souhlasím, že zdravotní péče je nákladnější tam, kde lidé o své zdraví málo pečují sami. Je ale fakt, že jsou (včetně dětí) pod stálým tlakem reklam na nezdravá jídla a nápoje, že se považuje za normální stálé ježdění autem a tak dál. Pokud by stát (či obce) chtěly podpořit zdravý životní styl, nabízí se třeba zdanění cukru v potravinách či nápojích, komplexní podpora veřejné dopravy, cyklistiky a místních sportovních klubů či zdravé výživy ve školách a podobně. Náklady ve zdravotnictví by mohla snížit i podpora celostních a neinvazivních forem léčby.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

+7
+
-

Regulační poplatky bych vrátil do hry. Myslím poplatky u lékaře. V jejich případě přínosy jednoznačně převážily. Návštěvu ordinace si rozmysleli lidé, kteří se předtím vydávali za lékařem s každinkou bolístkou, s každým zacukáním očního víčka. Lékaři měli víc kapacity na pacienty, jejichž zdravotní stav odborné posouzení a vyšetření opravdu vyžadoval. Právě tento takzvaný „efekt odrazení“ vnímám jako největší přínos zavedení poplatků. Myslím, že by klidně mohly být i vyšší, třeba padesátikorunové. Něco jiného jsou poplatky za pobyt v nemocnici. Nějaký ten hypochondr už totiž na nemocničním lůžku jen tak neskončí, „efekt odrazení“ tedy v tomto případě nemá valného významu.

Tak jako tak, víc tržních principů ve zdravotnictví by nebylo na škodu. Je třeba ale mít na paměti, že takové Spojené státy mají krajně neefektivní systém zdravotní péče, mnohem méně efektivní, než je například systém český. Proto je kriticky důležité, jakým způsobem jsou tržní principy do zdravotnictví uváděny. Pokud bude například důvtipně rozvíjen princip bonusu za prevenci, tedy pokud lidé, kteří na prevenci myslí a preventivních programů se pravidelně účastní, budou mít následně i významně levnější zdravotní péči samotnou, efektivita tuzemského systému zdravotní péče bezpochyby stoupne.

Zdeněk Krška

přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Zdeněk Krška
+7
+
-

Anketa

Kdo to říká nejlíp?

Poplatky ve zdravotnictví byly a jsou hlavně politickým problémem a argumentem těch, kteří skutečné problémy buď nevidí, nebo nejsou ochotni (a především schopni!) je řešit. Diskuzi kolem poplatků zneužívají k zamlžení reálného stavu. Zásadním problémem zdravotnictví je nedořešený vztah plátce (potenciálního pacienta) a zdravotní pojišťovny, nikoliv poplatky. V každém obchodě musím vědět, co platím a co za svoje peníze dostávám. Rozsah a možnosti léčby musí vycházet z jejich interakce, zdravotník nemůže být dalším prvkem v tomto vztahu. Vytvoření paušálů vůbec nereflektuje realitu, umožňuje skrytí šedé ekonomiky a reálný neskutečný nárůst administrativy, a tudíž odliv peněz plátců „kamsi“. Jediné řešení je převzít systémy ze sousedních zemí, kde sice problémy jsou, ale základní finanční etika se dodržuje, a dále konečně vzít v potaz argumenty těch, kteří platí, a těch, kteří opravdu v tomto systému pracují a nejen ho neúspěšně poslední řadu let řídí.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Jan Altman | 5. 6. 2015 13:05

Naďa Johanisová: "Zdravotní péče je lidským právem."

Tak to pojďme vyzkoušet: přestaneme v ČR všichni pracovat a vydělávat a pak napíšeme Evropskému soudu pro lidská práva, ať nám toto právo nějak zajistí.

Nebo přestaňme dělat všichni na Zemi a pak napišme třeba Marťanům, kde je ta naše nároková péče.

Lékařská péče, důstojné bydlení, jídlo, pití, připojení k internetu, dopravní obslužnost, dovolená u moře, kulturní vyžití, auto, nábytek, ..., jsou statky zajišťující lidské potřeby, ale nemohou být nárokovým právem. A to proto, že aby je někdo mohl dostat, někdo je musí zaplatit. Pokud si je z nějakého důvodu nezaplatím já sám, mám snad právo jít k sousedovi, namířit na něj pistoli a peníze na ty služby si vzít (protože si myslím, že na ně mám právo)? Nebo si na
to smím někoho zjednat? Na někoho tuto činnost delegovat?
Nemůže být "právem" něco, co implicitně předpokládá a zahrnuje porušení práva někoho jiného. Můžu si tvrdit, že mám právo na služby mobilního operátora, ale pokud jej budu nutit mi služby poskytovat zadarmo, nebo budu nutit souseda, aby mi je zaplatil, sám jsem porušovatelem práva, operátor i soused mají výsostné právo se bránit.

Nemoc či zranění mají povahu pojistné události. Neovlivnitelně a náhodně vzniklá škoda. Standardním řešením je tržní pojistné, bonusy pro lidi svou rizikovost snižující (prevence, zdravý životní styl, ...) a malusy pro lidi svou rizikovost vědomě zvyšující (kuřáci, alkoholici, jedlíci, horníci, horolezci, ...).
Každý má právo si vybrat pojišťovnu a pojistný program dle svých preferencí a možností. Díky motivaci, efektivitě a konkurenci by se najednou ukázalo, jak zbytečně mnoho nás to celé doposud stálo a že jsme živili pány Dbalé, Rathy, doktory jezdící na školení do Vegas pořádané farmakoncerny, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 6. 2015 17:58
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 13:05

Tím, že budete dokola opakovat vaše ideové umanutosti, tím se ještě pravdou nestanou.

"Nemůže být "právem" něco, co implicitně předpokládá a zahrnuje porušení práva někoho jiného."

Naopak, právo, které nepředpokládá, že uplatněním práva může být narušeno právo někoho jiného, není právem, ale prázdnou deklarací, které může každý vyhlašovat na rohu ulice a lidé se mu mohou vychechtat. Právo je buď možné vynutit nebo není právem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 5. 6. 2015 12:47

Ten Keller je fakt logik.
Kadeřnictví by mělo být zadarmo, protože je prokázáno, že v kadeřnictví nechávají zdaleka nejvíc peněz ženy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 19:47
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 12:47

Na dlouhé vlasy neumřete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 5. 6. 2015 11:08

Řešit poplatky u lékaře je fakt ztráta času. 30 Kč nikoho nezabije a ani nevytrhne. Pojďme řešit něco důležitějšího.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 5. 6. 2015 10:02

Je skutečně otázka zda takto nízké poplatky nejsou pseudořešení (podobně jako návrh školného v řádu jednotek tisíc nebo 2. pilíř operující s jednotkami procent příjmu) a Němeček nemá pravdu. Podobně jako si zdravotní pojišťovny konkurují / nekonkurují. Tedy poplatky ano, ale vyšší (a samozřejmě zastropované roční maximum).

Přitom je tenhle problém svým rozsahem možná důležitější než důchodová reforma. A USA jsou hezkým příkladem toho, že vyšší konkurence nevede vždy k lepším službám a nižším cenám. A že vysoká cena péče může ohrozit šanci sociálně slabých získat klasický zaměstnanecký poměr. It's about the health care stupid! Co se mi tu ale líbí, ke každému zákroku mi pojišťovna pošle poštou účet. Takže i když nic neplatím, přesně vím, co si doktor naúčtoval a kolik to stálo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 6. 2015 10:13
reakce na Michal Hatlapatka | 5. 6. 2015 10:02

Zajímalo by mne, jak racionální debata se o zdravotnictví v USA vede, zda je to jen ideologie svoboda x umírající před fortnou špitálů. A jak velké jsou rozdíly v organizaci mezi jednotlivými státy federace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 5. 6. 2015 10:32
reakce na Jan Capouch | 5. 6. 2015 10:13

Ta diskuze bohužel moc racionální není. A máte pravdu, jednotlivé státy se liší,

Mimochodem, umřít před špitálem vás tu nenechaj. Doktor se s váma o penězích obvykle vůbec nebaví. To až účtárna! Stále mne překvapuje k jakým ošklivým koncům to může vést (naposledy kolega, který přiznal, že odkládal léčení než dostuduje).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 5. 6. 2015 09:13

Neměly.
V situaci monopolu či oligopolu jsou poplatky (stejně jako např. školné) jen dalším vhozením peněz do bezedné černé díry socialistického sektoru.
Prvním krokem musí být liberalizace, demonopolizace, odstátnění, volná soutěž a smluvní svoboda.
Dokud pojišťovany nebudou moci nabízet spravedlivé pojistky (což je terminus technikus), bonusovat prevenci a zodpovědnost, malusovat vědomé zvyšování rizika (kouření, alkohol, nadváha, práce ve zdraví poškozujících provozech, rizikové sporty, ...), dokud nebudeme pro lékaře váženým platícím klientem, jak zkrátka NE.
Jediný "pozitivní" efekt poplatků byl, že spěchající pracující měl před sebou o něco menší frontu penzistů, kteří si přišli popovídat s lékařem a mezi sebou v čekárně. Ale to je dost chabý důvod.
Pokud si většina Nováků přeje zachovat socialistické zdravotnictví, školství, atd... tak opatření, která mají šanci jeho agónii prodloužit a neodvratný kolaps o něco oddálit, jsou i z mého pohledu nežádoucí. Čím hůř, tím líp (resp. dřív). Já bych tedy naopak za návštěvu lékaře lidem platil, na vysokých školách rozdával všem stipendia, mateřskou bych dorovnal na průměrnou mzdu, podporu v nezaměstnanosti taky, státním zaměstnancům bych přidal a dal 14té platy a ČNB nařídil "stimulovat" ekonomiku z vrtulníku. Ať už to máme za sebou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 6. 2015 10:03
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 09:13

Ale je zábava pozorovat, jak si socialisté protiřečí. Asociální poplatky, 2 kategorie pacientů, a o odstavec dále přiznávají, že návštěvnost nebyla ovlivněna a péče se konzumuje vesele jako dříve. Nikdy jsem nepochopil, proč jim to lidi sežrali v takové míře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 5. 6. 2015 23:04
reakce na Jan Capouch | 5. 6. 2015 10:03

Návštěvnost byla ovlivněna. Počet kontaktů evropského pacienta s ambulantním lékařem je v průměru 6 návštěv za rok, zatímco v České republice je jich za stejné období 12. Po zrušení poplatků s novým rokem se opět zvýšil počet ambulantních návštěv.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/poplatky-u-lekare-zruseny-pocet-navstev-opet-stoupa-co-na-to-ministri--1452092

Po zavedení poplatků jsem kdesi četl, že zdravotní pojišťovny ušetřily kromě poplatků ještě 10 miliard na sníženém počtu návštěv u lékaře a na lécích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 8. 6. 2015 15:02
reakce na Stanislav Brabec | 5. 6. 2015 23:04

Obávám se, že se v problematice moc neorientujete, podobné články jsou často primitivním projevem novinářského všeználka. Jde o celý komplex problémů ve zdravotní péči, tedy respektive jejím nastavení.
problém první: klientem lékaře je zdravotní pojišťovna, nikoliv pacient. navíc ZP neoplývá penězi. Takže se snaží přenést odpovědnost za náklady léčby na lékaře. A nastavení mantinelů je takové, že vede k přehazování náročnějšího pacienta jako horký brambor- chudáci metají los o to, kdo pacientovi zaplatí léčbu či vyšetření. Nebudu rozvádět do detailu, ale týká se to víc praktiků.
problém druhý: odložené náklady a podrazy. Může mě čert vzít, když se tady někdo vytahuje, jak ušetřil po zavedení poplatků 10 mld. Hodně pacientů přišlo pozdě a náklady se v dalším období zvýšily. Část úspory bylo i to, že byly sníženy ceny výkonů (snížením hodnoty bodu), takže z jedné strany sice pacient zaplatil 30 kč, ale pojišťovna zaplatila o stovku míň. V systému se navíc vyskytlo velké množství nespravedlností, ale to přesahuje rozsah komentáře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Julda F. | 5. 6. 2015 09:55
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 09:13

Vy to nevidíte v širším kontextu. Infrastrukturní investice roztáčejí ekonomiku a mají multiplikační efekt. Je úplně jedno, kolik kanál Odra-Labe, nové jaderné reaktory, pražské tunely, či dálnice stojí a zda se již před dokončením už musejí opravovat. Dostávají se tím peníze do ekonomiky a to vede ke kýženému růstu.
Politici si za to zaslouží naše uznání a právem se jejich portréty dostávají na bankovky.
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/audit-tiskarny-cenin-odhalil-skodu-za-1-5-milionu/r~a04e0d0c0b3d11e5bcb60025900fea04/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 6. 2015 14:57
reakce na Julda F. | 5. 6. 2015 09:55

Jestli toto mělo narážet na moje názory (usuzuji z Vašeho nicku) pak jste šlápl úplně vedle. Jsem zavilým odpůrcem státních infrastrukturních investic, protože jsou pouze vehiklem, přes který vyvolení kradou veřejné peníze v opravdu gigantických rozměrech. Jsem zastáncem úplně jiných kanálů, kudy se mají veřejné peníze dostat do ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stiglitz | 7. 6. 2015 17:44
reakce na Richard Fuld | 6. 6. 2015 14:57

Úroky na nule podporují nerovnost bohatství:
http://roklen24.cz/a/w3UjN/nobelista-uroky-na-nule-podporuji-nerovnost-bohatstvi
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 23:06
reakce na Stiglitz | 7. 6. 2015 17:44

Pokud pan Stiglitz považuje za růst bohatství pokud někdo drží akcie, které vzrostly o nějaká %, pak jde podle mne o ne zcela přesný závěr. Skutečný růst jmění může nastat až v okamžiku, kdy držitelé akcií onen růst přemění na peníze prodejem oněch akcií. A co by to udělalo s cenami akcií, pokud by se všichni rozhodli takto realizovat své bohatství je zřejmé. Za akcie si nic nekoupíte. S akciovým trhem je to stejné jako se státními dluhy. Pokud je bude někdo chtít převést na peníze vytvoří velký a stěží řešitelný problém. Takže úvahy o tom, jak nulové sazby pomáhají držitelům akcií jsou sice technicky správné ale se skutečným bohatstvím držitelů akcií to souvisí jen částečně. Držitelé těch akcií jsou sice "účetně" bohatší ale kdo ví co bude zítra. :-) Je rozdíl mít na účtě miliardu dolarů a mít akcie za miliardu dolarů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 8. 6. 2015 22:37
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 23:06

Tak to ste trochu vedla, akcie su podielom na majetku firmy, nie je to ziadna uctovna polozka. Ich cena odraza hodnotu konkretnej firmy.

Je len momentalne zakonom dane,ze akcie si musite zmenit na zakonom dane platidlo, aby ste za ne mohli nakupovat. Platidlom by kludne mohla byt aj akcia dobrej firmy, ak by ju niekto ako platidlo akceptoval.

A aj keby vsetci zacali predavat akcie (preco by to vo velkom robili u zdravych a dobre riadenych firiem?) tak by to cenou asi az tak velmi nezamavalo, lebo u kvalitnych firiem by tie akcie kupil niekto iny. O tom je burza.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 5. 6. 2015 10:20
reakce na Julda F. | 5. 6. 2015 09:55

Váš břitký sarkasmus ve stylu "Petice výrobců svíček" mě opravdu dostal, máte bod. Jen tak dál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 19:51
reakce na Phoenix | 5. 6. 2015 10:20

Toliko břitké bláboly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta | 7. 6. 2015 17:45
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 19:51

Důsledky keynesiánského tisku peněz:

http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/464772/casovana-bomba-nam-tika-za-humny.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 23:16
reakce na Markéta | 7. 6. 2015 17:45

S Vámi odkazovaným článkem paní Šichtařové se v podstatě ztotožňuji. Jsem kritikem kvantitativního uvolňování, které nebude spojeno s fiskální expanzí státu, a to ještě musí jít o expanzi užitou na přímou podporu kupní síly širokých vrstev obyvatelstva. Současné QE s postojem Německa, že by mohlo snad vytvořit nežádoucí prostředí pro uvolnění fiskální politiky, je opravdu jen potenciálním zdrojem nestability na finančních trzích a s tím spojeným (opětovným) ohrožením bankovního systému.

Jediné co bych vyčetl onomu článku je, že QE údajně představuje pouštění natištěných peněz do oběhu. To je velmi nesprávná interpretace toho, co QE je a co může mít v dané případě, kdy všichni hystericky lpí na fiskální "odpovědnosti", za následky. Inflace mi z toho nevychází. Spíše mi přijde nebezpečí toho, že po ukončení QE spadnou finanční trhy volným pádem, což vyvolá opět bankovní krizi a deflační tlaky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 5. 6. 2015 08:56

Neměly.
V situaci monopolu či oligopolu jsou poplatky (stejně jako např. školné) jen dalším vhozením peněz do bezedné černé díry socialistického sektoru.
Prvním krokem musí být liberalizace, demonopolizace, odstátnění, volná soutěž a smluvní svoboda.
Dokud pojišťovany nebudou moci nabízet spravedlivé pojistky (což je terminus technikus), bonusovat prevenci a zodpovědnost, malusovat vědomé zvyšování rizika (kouření, alkohol, nadváha, práce ve zdraví poškozujících provozech, rizikové sporty, ...), dokud nebudeme pro lékaře váženým platícím klientem, jak zkrátka NE.
Jediný "pozitivní" efekt poplatků byl, že spěchající pracující měl před sebou o něco menší frontu penzistů, kteří si přišli popovídat s lékařem a mezi sebou v čekárně. Ale to je dost chabý důvod.
Pokud si většina Nováků přeje zachovat socialistické zdravotnictví, školství, atd... tak opatření, která mají šanci jeho agónii prodloužit a neodvratný kolaps o něco oddálit, jsou i z mého pohledu nežádoucí. Čím hůř, tím líp (resp. dřív). Já bych tedy naopak za návštěvu lékaře lidem platil, na vysokých školách rozdával všem stipendia, mateřskou bych dorovnal na průměrnou mzdu, podporu v nezaměstnanosti taky, státním zaměstnancům bych přidal a dal 14té platy a ČNB nařídil "stimulovat" ekonomiku z vrtulníku. Ať už to máme za sebou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 6. 2015 14:53
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 08:56

Tímto příspěvkem jste mě velmi potěšil. :-) Škoda, že tahle strategie libertariánů a pravice není aplikována v praxi. :-) Namísto toho se lopotíte s prosazováním svých myšlenek. A přitom by stačilo nechat ty socialisty ať se sami znemožní a zlikvidují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:06

Poplatky představují v podstatě dodatečný odvod k odvodům odváděným na zdravotní pojištění, takže by měly být v zásadě každým libertariánem, odmítnuty, jako jakákoliv jiná daň, proti nimž libertariáni zarputile bojují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 8. 6. 2015 15:05
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:06

Vtip je, že sice pacient zaplatil 30 korun, ale pojišťovna o stovku míň díky snížení hodnoty bodu, k tomu další ojeby zvané regulační srážky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bismarck | 7. 6. 2015 17:40
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:06

Bismarck nezavedl penzijní systém, jak jej známe dnes:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-na-ceste-ke-gerontokracii-dq7-/p_zahranici.aspx?c=A150604_183344_p_zahranici_wag

Aneb demografické důsledky eurosocialismu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 5. 6. 2015 21:59
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:06

Tohle říkal kdysi Petr Mach také a dost mě to překvapilo. Pokud by zdravotnictví bylo soukromé, tak bychom platili přímo tomu lékaři a asi větší částky než 30Kč. Regulační poplatek je naprosto totéž s výjimkou, že lékař je povinen to vybrat - jenže to by v drtivé většině případů stejně dělal (v tomhle je zajímavý pohled např. na _soukromé_ školství v chudých zemích - všichni rodiče platí, ale ne všichni platí stejně. Je to mimo jiné i forma motivace). Formálně se to možná dani podobá, ale věcně je to normální platba lékaři.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 5. 6. 2015 23:00
reakce na Ondřej Palkovský | 5. 6. 2015 21:59

Dnes také platíte částky mnohem vyšší než 30Kč. Akorát, že ne u doktora, ale strhnou vám je ze mzdy, a pak už je nikdy neuvidíte.

Schválně si spočítejte, na kolik vás přijde jedna návštěva lékaře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 8. 6. 2015 15:06
reakce na Stanislav Brabec | 5. 6. 2015 23:00

drahá bývá technika a třeba taky léky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!