Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Daň z kafkovské hodnoty

DPH napařená na balíky ze zahraničních e-shopů měla pomoci rozpočtu. Státu ale nula od nuly pojde, protože na její výběr musí nabírat nové úředníky. S těmi vás mimochodem čeká složitá komunikace. A když budete chtít zjistit, kdo tuhle novotu vymyslel a odsouhlasil, pohoříte.

Už před čtvrt rokem jsem tu varoval, že si od dubna na většinu balíků z Ameriky a Asie počkáte – a taky si za ně připlatíte. Může za to novela zákona o dani z přidané hodnoty. Ta v souladu se směrnicí Rady Evropské unie říká, že budete muset státu zacvakat DPH ze všeho zasílaného zboží dražšího než 22 eur, což dělá zhruba pětistovku. Dřív byl český limit sedmkrát vyšší.

Cíl opatření? Trochu pomoct rozpočtům a snad i ochránit evropské prodejce před levnou asijskou konkurencí. Zvrtlo se to ale do větších byrokratických orgií, než bych si v lednu odvážil pomyslet.

„Telefonicky se nic nevyřídí“

K tématu mě navedl keramický nůž, který si neporadil s kostí ve šrutce uzeného a zlomil se. Chtěl jsem si z Hongkongu objednat nový, za krásných sto osmdesát korun i s dopravou. Jenže pak jsem se na několika fórech dočetl, že na poště Praha 120, kudy teče korespondence a balíky z ciziny, trvá kontrola balíků až tři týdny, celníci do všeho lezou a běda, jak chybí doklad o ceně, anebo se jim částka nezdá. A taková pěkná kudla se tu leckde prodává právě za tu pětistovku...

Mluvčí České pošty Marta Selicharová potvrzuje nával: „Skutečně se v dočasném skladu nachází určité množství zásilek naavizovaných jejich příjemcům s výzvou na doložení dokumentace vyjadřující hodnotu dováženého zboží.“ A smůla, jestli vám v zásilce chybí doklad, popřípadě je neúplný či nedůvěryhodný. Slovy mluvčí: „Telefonicky se nic nevyřídí.“

Vyřešit to můžete dvěma způsoby. Osobně na poštovním úřadu Praha 120. Anebo – pokud nebydlíte na trase pražských tramvají 6, 9, 10 či 16 – ale třeba v Beskydech, „zasláním potřebných dokladů k celnímu odbavení zásilky včetně vyplněné plnomoci k provedení vlastního celního řízení.“

Fór je v tom, že zatím pošta uschová balík v dočasném skladu. A přestože se vám nakonec podaří prokázat, že kudlička stojí fakt jen 180 korun, a nemusíte tedy uhradit 20% DPH, zaplatíte za toto uschování 96 korun. A třikrát ouvej, když se ukáže, že DPH platit musíte – pak po vás budou chtít skoro dvojnásobek.

A to není všechno.

Daňové perpetuum mobile

Pošťákům i celníkům citelně přibylo práce. Pošta, opět slovy své mluvčí, „řeší nábor dalších zaměstnanců jak provozních, tak i odborných pracovníků znalých celně deklarantské problematiky“. Podle informací iDnesu je nových deklarantů zatím čtyřicítka.

Abyste takový ansámbl jakž takž uživili, museli byste na změně limitu vydělat každý rok odhadem přes dvacet milionů korun. Teprve po zaplacení mezd totiž stát reálně něco vydělá.

Pošta loni rentgenovala 60 000 balíků ze zahraničí, na každém by tedy musela zkasírovat tři stovky. A to se, troufám si říct, nepodaří.

Dá se totiž předpokládat několik věcí:

  • Celkový počet zásilek kvůli průtahům a byrokracii klesne.
  • Velkou část balíků tvoří knihy, na kterých je DPH jen desetiprocentní.
  • U zboží v ceně vyšší desítek tisíc korun (typicky to je fototechnika) je už dlouho výhodné fyzicky si pro ně zaletět do USA a při návratu se tvářit, že je máte odjakživa. Popřípadě je poslat po známém, který má zrovna z Ameriky cestu. Stát pak neuvidí ani DPH, ani clo.
  • A samozřejmě že se toho do oněch pěti stovek pořád ještě dost schová, třeba i za cenu rozdělení jedné zásilky do dvou, tří balíků.

Pak si nezapomeňte k tomu všemu přičíst náklady ušlých příležitostí. Ty „zaplatí“ všichni, kteří by dřív našli po týdnu od objednání ve schránce balík, zatímco teď je čekají desítky minut nebo rovnou hodiny dohadování s celníky a poštovními úředníky.

Jsme transparentní, ale prd vám řeknem

Přišlo mi prvně laciné napsat rozčilený komentář o tom, „co na nás ti byrokrati z Bruselu zase ušili“, když se nový zákon opírá o směrnici Rady Evropské unie, připravenou s ohledem na návrh Komise a na stanovisko Evropského parlamentu, tedy institucí, ve kterých sedí čeští zástupci.

V archivu veřejných hlasování Rady nelze z podzimu 2009 (směrnice 2009/132/ES je z 19. října 2009) dohledat nic, co se týká daní. Ať si tedy velkohubé prohlášení o transparentnosti, vyvěšené na homepage, strčí do špic.

Jen o fous lépe je na tom Evropský parlament. Jak praví závěrečná směrnice, 11. března 2009 se v něm skutečně hlasovalo o úpravách DPH a všichni přítomní hlasující čeští europoslanci byli pro, na rozdíl třeba od britské pravice. Problém je v tom, že z podkladů nelze jednoznačně rozeznat, pro co konkrétně poslanci hlasovali – jestli pro úpravy DPH v celé jejich šíři, nebo jen o některých parametrech, jak napovídá název hlasování. Takže ani nevíme, na koho se za to celé přinejmenším ošklivě podívat.

Jak to uzavřít? Neodpustím si lacinou metaforu: Franz Kafka nezemřel. Žije, dohaduje se na vyměňovací poště 120 s celníky a proklíná Maxe Broda, který mu, blbec, poslal z Izraele pěknou knížku a nepřiložil k ní daňový doklad.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK