Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Osobní bankrot nově

Ještě jednou se vracíme k novele insolvenčního zákona podpořeného poslaneckou sněmovnou. Pokud bude přijata, změní i některé podmínky takzvaného osobního bankrotu.

Projde-li navrhovaná novela insolvenčního zákona, dotkne se pravděpodobně nejvíce podnikatelů. Vláda však chce údajně změkčit i dopady ekonomické krize na zadlužené fyzické osoby. Proto navrhuje změkčení splátkového kalendáře a případně možnost, že nebude prodána střecha nad hlavou těm, kteří nejsou schopni splácet hypotéku a jsou nuceni na sebe vyhlásit osobní bankrot. Jenže o tom, zda tato očekávání novela splní, nebo ne, rozhodnou nakonec pravděpodobně až věřitelé. Těmi hlavními jsou banky a ty se stavějí k navrhovaným změnám velmi ostražitě.

Jak se bankrot narodil

Osobní bankrot jako institut oddlužení fyzických osob byl v Česku zaveden od 1. ledna 2008. Dosud ho využily něco přes dvě tisícovky dlužníků, ale žádostí o oddlužení touto formou stále rychleji přibývá s tím, jak se zhoršují ekonomické podmínky a roste nezaměstnanost.

Osobní bankrot na sebe mohou vyhlásit lidé, kteří nejsou schopni dostát svým závazkům u dvou a více věřitelů, a to s jejich souhlasem a přivolením soudu. Vykoupit se z dluhů mohou dvojím způsobem: Buď si mohou po dobu pěti let ponechat ze svých příjmů jen nezbytné minimum a všechno ostatní odvádět na vyrovnání dluhu. Podaří-li se jim takto uhradit alespoň 30 % závazku, jsou považováni za oddlužené. Nebo prodají veškerý svůj movitý i nemovitý majetek (kromě osobních věcí), a pokud se z výtěžku umoří 30 % dluhů, jsou také očištěni. Podmínky oddlužení v Česku tedy nejsou nijak přísné. V čem by pak mohla novela insolvenčního zákona dlužníkům konkrétně pomoci?

Věřitel může, ale nemusí

Pro případ prvního způsobu oddlužení otevírá novela možnost upravit splátkový kalendář s přihlédnutím k sociálnímu statutu dlužníka. Přesněji řečeno, soud bude moci na návrh dlužníka snížit splátky, pokud se ukáže, že dlužník má takové příjmy, ze kterých by zaplatil za pět let nejen 30 %, ale více než 50 % dluhu. Podle navrhovatelů zákona tím dojde ke zmírnění sociálních dopadů úpadků na některé sociální skupiny a bude to motivovat dlužníky, aby dosahovali vyšších výdělků. O úpravu splátkového kalendáře musejí požádat soud a musejí s ním souhlasit věřitelé.

V případě druhého způsobu oddlužení prodejem veškerého majetku dlužníka novela insolvenčního zákona předpokládá, že by některý nemovitý majetek nemusel být nezbytně prodán, zejména by se to mělo týkat nemovitostí pořízených na hypotéku. Snaží se tím podle slov ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila chránit hypoteční úvěry. I v tomto případě je však konečný verdikt na zajištěných věřitelích, konkrétně tedy na hypoteční bance. V případě, že projeví vůli nezpeněžovat dlužníkův majetek, zůstává nadále k jeho dispozici. Pokud však o zpeněžení požádá, bude dlužníkovi novela nenovela prodána střecha nad hlavou.

V obou případech tedy budou mít stejně hlavní slovo věřitelé. Pokud ke změkčení oddlužení nedají souhlas, osobní bankrotář se žádné úlevy nedočká. •

Co na to bankéři

Česká bankovní asociace hned po jednání parlamentu vydala k novele insolvenčního zákona obsáhlé prohlášení, které se však týká především změn v průběhu insolvence v podnikové sféře. Zeptali jsme se, jaké je její stanovisko ke změnám týkajícím se prodeje nemovitostí dlužníků pořízených na hypotéku. Vyjádření je následující:

Pokud soud schválí oddlužení formou plnění splátek dlužníkem, bude mít hypoteční věřitel nově následující volbu. Požádat o zpeněžení zástavy (či její části), a tím rychle získat prostředky na uspokojení své pohledávky, nebo se zpeněžením zástavy počkat až do skončení oddlužení.

Pro zajištěné věřitele a také dlužníky se tím otevírá širší okruh možností řešení vzájemných vztahů. Zejména v případě poklesu cen nemovitostí nebo dočasného nezájmu o koupi nemovitostí bude pro věřitele i dlužníka vhodné s prodejem počkat. V takovém případě však bude zajištěný věřitel vždy také ověřovat, zda bude dlužník schopen nemovitost udržovat v řádném stavu, hradit opravy, údržbu a pojištění, aby neztratila na hodnotě.

V zájmu dlužníka pak bude, aby v návrhu na způsob řešení pamatoval i na tuto skutečnost a uvedl, jakým způsobem řádnou údržbu nemovitosti zajistí. Význam to má zejména v případě, kdy dlužník přesvědčí své věřitele, že bude schopen své závazky řádně uhradit, možná i dříve než po zákonem stanovenou maximální pětiletou lhůtu, a přitom mu zůstane jeho nemovitost a samozřejmě i hypotéka, kterou bude bance po zlepšení své situace opět splácet.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK