Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdy splníme premiérova euro kritéria?

Česká ekonomika se spontánně „euroizuje“. Některé firmy už vyplácejí mzdy manažerům v euru. Zavedení eura postupně vyplyne jako jednoznačná volba. Bude to ale zřejmě mnoho let poté, co euro přijmou Slováci a Poláci. Ti budou výhody ze zapojení do „euroklubu“ čerpat déle než my - a někdy též na náš úkor.

V minulých dnech dostala česká debata o zavedení eura několik nových impulsů. Na jedné straně to bylo velmi hlasité volání podnikatelských svazů po stanovení termínu, na straně druhé pak reakce premiéra Topolánka, který stanovil nové podmínky pro to, aby jeho vláda termín mohla určit.

,,První podmínkou je vyrovnaný rozpočet, a s ním můžeme počítat v roce 2014, další je přijetí důchodové reformy a třetí zvýšení parity kupní síly nad průměr EU," prohlásil premiér na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně.

Může se zdát, že v době finanční krize, šířící se z amerických trhů, jsou aktuálnější starosti než právě euro. Je však dobré si uvědomit, že když dnes hovoříme o zavedení eura, mluvíme o době nejdříve v roce 2012, tedy za čtyři roky. Pokud o euru nebudeme hovořit dnes, bude zejména podniky posilování (resp. volatilita kurzu) koruny trápit ještě mnohem déle. Právě skutečnost, že podzim je ideální dobou pro stanovení termínu, vede k aktuálním euro diskusím.

Proč právě teď? Na podzim vláda pravidelně schvaluje materiály ministerstva financí a ČNB, týkající se vyhodnocení naší připravenosti na vstup do eurozóny (jedná se o konvergenční program a o vyhodnocení sladěnosti s eurozónou).

Vyhodnocují se jak „nominální“ maastrichtská kritéria, tak i kritéria „reálné“ konvergence české ekonomiky vůči eurozóně. Nakolik jsou nová premiérova kritéria v souladu s tím, jak naši připravenost hodnotí tyto materiály?

Co znamená vyrovnaný rozpočet?

Kritérium vyrovnaného rozpočtu je ve zmíněných dokumentech vázáno na splnění střednědobého rozpočtového cíle, který vychází z fiskálních pravidel Evropské unie a který zohledňuje skutečnost, že česká ekonomika stále prochází restrukturalizací, což ospravedlňuje určitý omezený schodek veřejných financí.

V českém případě je takovýto střednědobý cíl stanoven na 1 % HDP. V minulém roce vláda v rámci standardních fiskálních materiálů schválila jeho dosažení v roce 2012.

Pokud se pro rok 2010 nedočkáme předvolebního populistického nafouknutí výdajů rozpočtu, jako tomu bylo v roce 2006, je rozhodně velmi reálné naplánovat český rozpočet na rok 2012 s deficitem menším než 1 % HDP. Tedy splnění střednědobého rozpočtového cíle a de facto rozpočtové vyrovnanosti.

A pokud si stanovíme termín zavedení eura, bude fiskální disciplína jakékoli příští vlády určitě vyšší než bez termínu. Disciplinující efekt termínu zavedení eura se potvrdil na Slovensku, na Kypru i na Maltě a euro by i u nás mohlo omezit pravidelnou předvolební tendenci k fiskální nezodpovědnosti.

Věčné čekání na penzijní reformu

Důchodová reforma je jistě do budoucna potřebná. Je to téma české politiky už mnoho let a zatím se podařily jen parametrické úpravy důchodového systému. Pro zásadnější reformu by byl potřeba silnější konsensus napříč většinou politických stran, což v dnešní době bohužel zřejmě nelze čekat. Pokud se rozhodnutí o termínu zavedení eura nechá až na dobu po volbách, dostáváme se opravdu k termínu zavedení eura 2014 či spíše 2015.

Nicméně penzijní reforma samotná nemá přímou vazbu na zavedení eura. Může mít fiskální dopady (záleží na jejím nastavení), nicméně tyto systémové změny jsou v rámci fiskálních pravidel Evropské unie (Paktu stability a růstu) do značné míry akceptovány. I zde však platí, že termín zavedení eura má na veřejné finance země disciplinující efekt.

Jak dlouho ještě konvergovat?

Kupní síla v české ekonomice stále roste, v reálné konvergenci jsme už přibližně na 80 % průměru Evropské unie. Je otázkou, zda za tři či čtyři roky už nebude absence eura v české ekonomice naši konvergenci spíše brzdit.

Bude-li naše ekonomika součástí eurozóny, bude větší tlak na zvyšování produktivity české ekonomiky a také na srovnání platové úrovně než bez jeho zavedení. Je tedy otázkou, zda má být dosažení „parity kupní síly na úrovni průměru EU“ podmínkou stanovení termínu eura, nebo zda naopak zavedení eura tuto konvergenci neurychlí.

Předběhnou firmy vládu?

Jsem přesvědčen, že rok 2012 jako termín zavedení eura může být v souladu s kritérii, která jsme si sami stanovili, pro posouzení vhodnosti vstupu do klubu zemí platících eurem. Naopak oddalování stanovení termínu může mít negativní dopady na českou ekonomiku. Podle údajů svazu průmyslu a dopravy více než čtvrtina českých firem zvažuje, že přesune některé své provozy z ČR do jiných zemí.

Asi 30 % firem je z důvodu silné koruny nuceno propouštět zaměstnance. Zahraniční firmy také reagují na vývoj české koruny a přijímají opatření, která vedou ke snížení jejich aktivity zde. Podle výzkumu mezi německými firmami působícími u nás pětina těchto firem plánuje snížit investice v ČR a desetina chce ukončit svou činnost v Česku.

A tak firmy možná předběhnou vládu při zavádění eura. Už dnes v mnoha oborech probíhá více než 50 % fakturace v eurech. Exportně zaměřené firmy také chtějí vyplácet prémie v eurech, aby redukovaly někdy dramatické dopady posilující koruny na své provozní výsledky. Proto přišly s návrhem, podle něhož budou prémie závislé na aktuálním kurzu koruny k euru. 

Ministr práce a sociálních věcí už také připravuje novelu zákona o mzdách, podle níž bude možné platit zaměstnancům mzdy i v eurech – to však pouze na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V eurech jsou už placeni někteří manažeři, jejichž odměny jsou stanoveny ve formě manažerských smluv.

Tato postupná spontánní „euroizace“ české ekonomiky nakonec povede k oslabení účinnosti měnové politiky. Sporná výhoda vlastní měnové politiky tak bude dále omezena. Zavedení eura tak postupně vyplyne jako jednoznačná volba. Ale bude to zřejmě mnoho let poté, co euro přijmou Slováci a zřejmě i poté, co jej zavedou Poláci.

Výhody ze zapojení do „euroklubu“ tak budou tyto země čerpat déle než my a někdy též na úkor nás (to se může stát například s ohledem na relativní snížení atraktivity české ekonomiky pro zahraniční investice). Podle mého názoru se tedy premiér Topolánek nemusí bát stanovení termínu zavedení eura ještě letos. I jím stanovená dodatečná kritéria to myslím umožňují.

Především si je potřeba uvědomit, že i když se rozhodneme dnes, euro zavedeme až za více než tři roky.  I když se dnes české ekonomice relativně daří, nikdo neví, jak se bude dále vyvíjet světová finanční krize. A jak nedávno uvedl také prezident Evropské centrální banky Trichet, eurozóna je zajisté ochranou proti příliš velkým turbulencím v současném světě.

Autor je bývalý národní koordinátor zavedení eura.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK