Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na dědictví nemůžete prodělat

| 30. 11. 2007 | Vstoupit do diskuze

„Včera mi zemřel otec. V podstatě jsem ho neznala, vychovávala mě máma,“ napsala devětatřicetiletá Blanka do poradny. „Nikdy o něm nemluvila hezky. Maminka už je bohužel po smrti, sourozence nemám, alespoň o žádných nevím. Bojím se, že otec po sobě nechal jen dluhy. Kdyby to byla pravda, musím jeho dluhy opravdu splácet?“

Na dědictví nemůžete prodělat
Hned na úvod vás uklidním. Vaše obavy jsou zbytečné, na dědictví nemůžete prodělat. Protože na začátku dědického řízení bývá úmrtí blízkého člověka, často se informacím o tomto procesu záměrně vyhýbáme. Chceme-li ale předejít zbytečným komplikacím, které často končí vleklými spory a rozvraty v rodině, měli bychom znát alespoň několik základních věcí.

Děděním označujeme přechod majetkových a jiných práv na základě smrti zůstavitele. Dědí se ze zákona nebo ze závěti, možná je i kombinace obojího. Přednost má dědic uvedený v závěti, podmínkou však je, že závěť alespoň v minimálním stanoveném rozsahu pamatuje na tzv. neopominutelné dědice. Neopominutelnými dědici jsou zletilí i nezletilí potomci zůstavitele.

Neopominutelným dědicem naopak není manžel nebo manželka. V případě dědění ze závěti se tak může stát, že na přání zemřelého životní partner nezdědí nic. Dědictví, které nemá komu připadnout, zůstane státu.

Podklady pro dědické řízení, které vždy probíhá před soudem, připravuje soudem určený notář. Je to jediný případ, kdy si notáře nemůžeme sami vybrat.

Dědické řízení bývá většinou zahájeno bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu pošle matrika. Notář následně kontaktuje potenciální dědice. Měli bychom vědět, že notáře neplatí stát, ale dědicové. Cena jeho služeb se však neodvíjí od objemu vykonané práce, nýbrž od objemu děděného majetku. Výsledná částka tak může dosáhnou i několika desítek tisíc.

Pokud po sobě někdo opravdu zanechá hlavně dluhy, jeho dědicové nemusí zoufat. Dluhy sice až do výše hodnoty děděného majetku přecházejí na dědice, dědictví je však možné odmítnout. Odmítnutí dědictví je možné pouze v celém rozsahu a je neodvolatelné. Nemůžete tedy například prohlásit, že se zříkáte dluhu u hypoteční banky, ale že byste rádi zdědili dům.

Své rozhodnutí již taky nebudete moci nikdy změnit. Rozhodnete-li se dědictví pro jeho předluženost odmítnout, musíte tak učinit nejlépe notářsky ověřeným písemným prohlášením, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy jste byli jako dědicové kontaktováni příslušným soudem.

Pojďme se ještě podívat, co se stane v případě běžnějším, kdy na dědice přechází nemovitý i movitý majetek včetně peněz v hotovosti či na účtě v bance, cenných papírů a případně i pohledávek. Jak dědice zatíží dědická daň?

Plátcem daně je každý dědic a je úplně jedno, zda dědí ze zákona, nebo ze závěti. Základem pro výpočet daně je cena děděného majetku, kterou určí soudní znalec. Pro stanovení daňové sazby se dědicové dělí do tří skupin.

Platí, že čím bližší příbuzenský vztah vás k zemřelému pojil, tím nižší daň byste měli platit. Nejbližší příbuzní (například rodiče, děti či vnuci a manželé) jsou od dědické daně osvobozeni a nemusí ani podávat daňové přiznání.

Autorka je výkonná ředitelka společnosti Partners

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK