Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecko: Anarchisti si berou na starost služby, které stát nezvládá

Ne každý anarchista zapaluje doutnák a klaní se čiré destrukci.

„Může se to zdát paradoxní,“ píše Niki Kitsantonisová v New York Times, „ale řečtí anarchisté jsou organizovanější než kdy dřív.“

Ne. Anarchisté – aspoň ti rozumní – nejsou proti organizaci. Jsou proti vládě – proti tomu vládnout a být ovládán. Merriamův-Websterův slovník vysvětluje původ slova anarchie takhle: „ze středolatinského anarchia, původně z řečtiny, anarchos bez vládce, z an- + archos vládce“.

Jak ale editoři slovníku správně podotýkají, anarchie a anarchismus se někdy používají ve smyslu „absence nebo odmítnutí jakékoli autority nebo zavedeného řádu“ nebo zkrátka jako „absence řádu“.

Ale racionální političtí teoretikové a dokonce ani aktivisté nejsou pro totální chaos. Hájí absenci vlády, kterou definují jako absenci státního zřízení.

A kvůli čemu se tedy řečtí anarchisté organizují? Vzato kolem a kolem, jádrem článku Kitsantonisové je zpráva o tom, jak anarchisté poskytují služby, které stát nezajišťuje:

Kvůli sedmi letům úsporných opatření a nedávné uprchlické krizi má vláda méně a méně prostředků a občanům má stále méně a méně co nabídnout. Mnozí už ztratili víru. Někteří z těch, kteří víru nikdy neměli, berou věci do vlastních rukou a přivádějí tím úřady k zoufalství…

„Samosprávná sociální centra“, ať už se tím myslí cokoli, rostou od roku 2008 v celém Řecku jako houby po dešti, svůj provoz financují z koncertů, výstav, provozováním barů. Většina jich je přístupná veřejnosti, jejich nynější počet je asi 250.

Jak se prohlubuje chudoba a krachují veřejné služby, někteří aktivisté se zaměřují na rozdávání jídla a léků.

V minulých měsících se anarchisté a levicové skupiny soustředili na bydlení uprchlíků, kteří se do Řecka nahrnuli v roce 2015 a zůstali v zemi zaseknutí, když Evropská unie a balkánské státy utěsnily hranice. Asi 3000 uprchlíků teď obývá patnáct opuštěných budov, které v hlavním městě zabrali anarchisté.

Jistá část Atén je už nějakou dobu v podstatě samosprávným územím mimo kontrolu státu. Podle některých zdrojů existuje Exarchia už od roku 1870. Její název podle všeho vychází z částí ex- (mimo) a samozřejmě archos (vládce).

Epicentrem anarchismu v Aténách zůstává bohémská čtvrť Exarchia, kde zabití teenagera policistou v roce 2008 rozpoutalo dva týdny nepokojů, napomohlo znovuoživení hnutí a vyvolalo vznik několika guerillových skupin, což vedlo k obnovení domácího terorismu v Řecku.

Úřady a policie v této oblasti našlapují opatrně.

Nedávno policie udělala razii v několika budovách, které nelegálně zabírali anarchisté jako squaty, v Aténách, na severu v Soluni a na ostrově Lesbu, který byl v posledních dvou letech vstupní branou pro stovky tisíc migrantů…

Anarchisté argumentují, že jde o humánnější alternativu ke státem řízeným táborům, v nichž teď žije přes 60 tisíc migrantů a žadatelů o azyl. Lidskoprávní skupiny tábory odsoudily jako špinavé a nebezpečné.

Jeden ze squatů v Exarchii zahrnuje i bývalou střední školu, která byla vyklizena kvůli problémům se statikou. Anarchisté squat pomohli založit loni na jaře a teď tady našlo domov asi 250 převážně syrských migrantů, kteří na střeše postavili kurník. Další spousta migrantů je na „čekací listině“ jiných zabraných budov.

„Squaty fungují jako samosprávné komunity, nezávislé na státu a nevládních organizacích,“ říká osmadvacetiletá Lauren Lapidgeová, britská sociální aktivistka, která do Řecka přijela v roce 2015, kdy vrcholila uprchlická krize, a aktivně se podílí na chodu několika zabraných budov.

„Jsou to živé organismy: Děti chodí do školy, některé se ve squatu rodí, měli jsme tu i svatby,“ popisuje.

Na tom, že anarchisté mimo rámec státu zakládají instituce a komunity, které poskytují potřebné zajištění a služby, opravdu není nic paradoxního. Řečtí anarchisté nejspíš nepovažují podnikání za součást takových nestátních společenství, ale libertariánští anarchisté a anarcho-kapitalisté ano.

Co paradoxní naopak je, jsou to řečtí „anarchisté“, o kterých jsem psal před pěti lety a kteří protestují proti tomu, aby se omezovaly daně a množství peněz, které protečou přes stát. Tedy aby stát zmenšoval svou velikost, vliv a moc. Anarchisté, kteří se dobrovolně seskupují, aby dosáhli společných cílů, zkrátka jen žijí podle svého přesvědčení.

Z anglického originálu, uveřejněného na Fee.org, pro Finmag s laskavým svolením autora přeložila Alžběta Strnadová

David Boaz

David Boaz

Výkonný místopředseda Cato Institute. Autor knihy The Libertarian Mind: A Manifesto for Freedom nebo Cato Handbook for Policzmakers. Dělá editora The Libertarian Reader. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 4. 7. 2017 07:57

Fingmag zveřejnil článek od Boaze. Co se to děje? Po vší té kašpárkovské břečce je to příjemná změna. Je to náhoda, nebo se finmag rozhodl být vyváženější?

A mimochodem http://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/02/Boaz-Liberalismus-v-teorii-a-politice.pdf

Pokud jde o článek a různé druhy anarchismus, tak podstatná je, jako skoro vždy, otázka vlastnictví. Boaz si je jí zcela jistě vědom, jenom ji nechává stranou, jako něco pro něj a jeho čtenáře samozřejmého.

Je například správné zabírat budovy, jakkoliv neobydlené, bez ohledu na vlastníka? Je morální pokusit se odčinit jedno bezpráví jiným bezprávím?
Je to morální v případě, že vlastníkem je stát?
Je to morální v případě, že vlastníkem je oligarcha, který nabyl majetek vyssáváním státu?

A další otázka: co až ta škola s narušenou statikou spadne a zabije dvěstě uprchlíků, nemluvě o slepicích na střeše? Kdo ponese odpovědnost?

Jinak exarchie není řecká specialita. Některé muslimské čtvrti v Paříži, brazilské favelas či slumy kolem Limy a dalších jihoamerických měst tak fungují už dlouho. A jistě znáte další příklady.

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 9. 7. 2017 21:19

Podle Charlese Hugha Smitha "Zatímco jednotlivec, který uloží své peníze do banky, dostane úrok ve výši maximálně jednoho procenta, komerční banka, která má povinnost držet rezervy řekněme ve výši 5 %, pak může půjčit 19 násobek této částky. Ze 100 000 uložených dolarů tak může díky kouzlu částečných rezerv vytvořit dalších 1 900 000 dolarů, za jejichž zapůjčení pak inkasuje slušné úroky."

Takže Smith je jen další tupý ignorant, který trousí svá moudra na základě absurdních nesmyslů v podobě multiplikace vkladů. Banky fungující v prostředí zlatého standardu vydělávají toliko na úrokové marži, stejně jako v prostředí účetních peněz, kde z každé existující koruny (dolaru, eura...) banky zároveň úrok inkasují a zároveň jej i PLATÍ držitelům bankovních vkladů. Jinými slovy mezi principem vydělávání peněz jejich půjčováním bankami nebí v obou peněžních systémech rozdíl.

Jedinou příčinou obrovské koncentrace majetku je mnohaleté fungování kapitalismu. Kapitalismus je tou pravou a zcela přirozenou příčinou. Ne centrální banky nebo peněžní systém. A na tom samozřejmě není nic divného ani negativního. Je to zcela přirozený výsledek dlouhodobého fungování kapitalismu.

-5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK