Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čas začít brát Turecko vážně

| 2. 3. 2016

Utečenecká krize dala vztahům Turecka a Evropské unie šanci na restart a nový začátek – a byla by škoda ji nevyužít. Turecko roste. Hospodářsky, demograficky. A i jeho geopolitický význam stoupá. Jeho integrace do Evropské unie by Unii významně prospěla.

Čas začít brát Turecko vážně

Ankara – Většina zemí Evropské unie bere dohodu s Tureckem jako okolnostmi vynucené zlo. Jako něco, s čím by Unie nikdy nesouhlasila, kdyby nemusela zastavit proud migrantů, který se od loňského léta nekontrolovatelně valí z Turecka přes řecké ostrovy a Balkán do zemí západní Evropy.

Lze se na to ale dívat i jinak. Jako na šanci.

Evropská unie před asi deseti lety, především pod tlakem vnitropolitické situace ve Francii a Německu, odstrčila Turecko na vedlejší kolej. Po přijetí Kypru (v severní části ostrova je turecká armáda a existuje tu neuznávaná Severokyperská republika) se fakticky zastavily vstupní rozhovory a Ankara se z klíčového partnera stala páriou.

Do deseti let ekonomicky doženeme nové státy Unie

Politické důvody ke zmrazení vztahů s Ankarou se našly – Turecko pod vládou umírněné promuslimské Strany spravedlnosti a rozvoje Recepa Tayyipa Erdoğana skutečně postupuje tvrdě vůči opozičním novinářům, poslední rok fakticky suspendovalo mírové dohody s kurdskými povstalci, prostředky na hraně zákonnosti omezuje dosud klíčovou sekulární roli armády a také vliv prozápadní opozice. Tento vývoj je z hlediska unijních hodnot přinejmenším nejednoznačný. Ale hlavní důvod se dá shrnout lapidárněji: Pro Francii, Německo a další velké země Unie je vstup muslimského Turecka, které se právě stává po Rusku nejlidnatější evropskou zemí, prostě nepředstavitelný.

Turecký ministr pro vztahy s Evropskou unií Volkan Bozkır nad postojem Unie jen kroutí hlavou. „Jsme nejtrpělivější kandidátská země v historii Evropské unie,“ říká s úsměvem a připomíná, že Turecko je oficiálně přidruženým státem Evropské unie už půl století. Čas podle jeho názoru hraje pro Turecko. „Zatímco Evropská unie prožívala v minulých letech nejtěžší krizi ve své historii, my jsme prožívali nejlepší roky v naší historii. Každý vztah mezi matkou a synem se vyvíjí, podobně jako se vyvíjí mezi Evropou a Tureckem,“ dodává ministr. Turecký domácí produkt se dnes podle údajů OECD blíží dvaceti tisícům dolarů na hlavu, a jak říká Bozkır, Turecko si troufá si do deseti let hospodářsky dohnat země jako je Česko nebo Polsko. „Víme samozřejmě, jaké jsou v současnosti v mnoha členských zemích nálady, pokud jde o členství Turecka v Unii, ale věříme, že za deset let, až ta možnost bude přicházet reálně v úvahu, můžou být už úplně jiné,“ dodává Bozkır.

Proto chce Ankara v jednáních s Evropskou unií – de facto vynucených uprchlickou krizí – dosáhnout daleko více, než jen získání několika miliard eur výměnou za zastavení přílivu nelegálních migrantů. „Chceme, abychom se cítili jako v rodině, chceme, aby se reálně pokročilo v našich vztazích s Evropskou unií,“ říká ministr. Turecko chce nejen bezvízový styk, otevření dalších kapitol vstupních rozhovorů (to by mělo umožnit rýsující se sjednocení Kypru), ale také posun kupředu v zóně volného obchodu a ekonomické spolupráci vůbec.

Konečně vážně

Podle tureckých ekonomů je obrat obchodu mezi Ankarou a Unií už dnes obrovský a dělá asi třetinu velikosti hospodářské výměny mezi USA a Evropskou unií. Zatímco Brusel a Washington klopotně vyjednávají investiční a obchodní dohodu TTIP, Turecko argumentuje, že dohoda s Ankarou by byla mnohem jednodušší a přinesla by jak Turkům, tak Evropanům podobně výrazný profit. Pro Turecko by bylo například důležité, kdyby se Evropská unie otevřela jak službám, tak vysoce kvalitním tureckým zemědělským výrobkům, na jejichž export tvrdě dopadlo embargo Ruska a zhoršení stavu v arabských zemích.

Turecko se pyšní bouřlivým rozvojem ekonomiky, podíl průmyslu je tu větší, než v mnohých unijních zemích, je obrovskou investiční šancí pro evropské koncerny. Turecko už dávno není země, která jen vyváží pracovní sílu, naopak v posledních letech se kvalifikovaní Turci z Evropy vracejí domů. Obří turecká města – patnáctimilionový Istanbul, čtyřmilionová Ankara nebo podobně velký Izmir – investují do své infrastruktury, prudce roste turecká energetika. Turecká armáda, druhá největší v NATO, dává peníze do nejnovější výzbroje. To všechno jsou pro evropské firmy velké šance.

Ale nejen to. Turecko sousedící se státy, které doslova přetékají zemním plynem, se nabízí pro Evropskou unii jako přátelský a bezpečný koridor pro dodávky energetických surovin. Dodávky přes Turecko by už jednou a provždy vyřešily závislost Unie na dodávkách plynu a ropy z Ruska.

Sílící Turecko není z politického, ani hospodářského hlediska jednoduchý partner. Rozhodně to už není stejná země jako před deseti lety, které Unie mohla jen diktovat podmínky. Jako by nazrál čas konečně brát Turky vážně, jako partnery a spojence – jimiž ostatně jsou i v rámci NATO.


Autor je redaktor MF Dnes

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Libor Šindelka | 2. 3. 2016 10:13

To je agitka jak z rudého práva svého času. holt kruhem jsme se vrátili tam odkud jsme si mysleli že jsme utekli. co jsme komu provedli, že se tu střídá jeden bolševik za druhým.

+49
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 2. 3. 2016 21:16

Jako jak přesně se EU měla postavit za zájmy Kypru, který v roce 1974 měl válku s Tureckem a o třicet let později vstoupil do EU? Nakonec, jak jste se (coby občan EU) postavil za zájmy Kypru vy?

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Jan Daniel | 3. 3. 2016 09:52

Tenhle agitpropčík nám postupně tvrdil, že Ukrajina se nám bohatě vyplatí, že islamizace Evropy je pozitivní jev, a nyní dělá PR pro osmanského sultána.
Agituje pro zemi, která se odklání od své sekulární modernizace, kterou prodělala v minulém století, vrací se k islamismu, a podporuje džihádisty.
Co dostane Palata za úkol příště?
+19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 3. 3. 2016 13:27
reakce na Jan Daniel | 3. 3. 2016 09:52

Doufám, že rychle si zabalit kufr.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam Čabla | 2. 3. 2016 11:34

To je vtipný, jak člověk jindy tvrdě kritizující jen trochu tvrdší politiku lidí jako Orbán či Kaczynski najednou u Turecka mluví o tamní vládní politice z hlediska civilizovaných zemí jako o "nejednoznačné". Zkrátka agitka, Turci jsou pro Palatu zajímavý hlavně jako nepřátelé Ruska, to pak cenzura a zavírání opozičníků není žádný problém.
+38
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 3. 2016 09:59
reakce na Adam Čabla | 2. 3. 2016 11:34

Ty neoconské roztleskávačky nás mají za úplné blbce.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel Marschner | 2. 3. 2016 10:53

Už vidím jak Kypr, kterému Turecko obsadilo polovinu území bude celý žhavý na nějakou formu těsnější unie/spolupráce. Ale je jinak hezké jak se EU postavilo za svého člena ohledně tohoto ...
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 2. 3. 2016 21:16
reakce na Karel Marschner | 2. 3. 2016 10:53

Jako jak přesně se EU měla postavit za zájmy Kypru, který v roce 1974 měl válku s Tureckem a o třicet let později vstoupil do EU? Nakonec, jak jste se (coby občan EU) postavil za zájmy Kypru vy?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 3. 2016 09:55
reakce na Filip Černoch | 2. 3. 2016 21:16

EU by měla postavit za zájmy Kypru například tak, jak se postavila za zájmy Ukrajiny.
Ovšem jistě. Chápu, že v případě Kypru to EU nedostala befelem z Washingtonu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 3. 3. 2016 14:45
reakce na Jan Daniel | 3. 3. 2016 09:55

Ajo, vy jste tenhle druh konspirátora.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 4. 3. 2016 13:12
reakce na Filip Černoch | 3. 3. 2016 14:45

Na přijetí sankcí EU proti Rusku evidentně tlačily USA. To není žádná konspirace. Naopak na sankce vůči Turecku USA nikdy netlačily a nikdy tlačit nebudou.
Obojí je zcela perfektně ve shodě se zájmy Washingtonu, a byli by hloupí, kdyby to nedělali.
Jak je to podle Vás? Mirkové Dušínové v D.C. bojují za světovou svobodu a demokracii?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 4. 3. 2016 16:47
reakce na Jan Daniel | 4. 3. 2016 13:12

Každý stát prosazuje svoje zájmy. Je ale rozdíl mezi tím "USA chtěly po EU sankce" a "USA nařídily EU uvalit sankce". Proto vás označuji za konspirátora - toho druhu, který věří, že všechny nitky se sbíhají u židozednářů/štírků z vesmíru/v D.C.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 7. 3. 2016 15:32
reakce na Filip Černoch | 4. 3. 2016 16:47

Tady není třeba nějak zvlášť konspirovat, stačí zběžně sledovat, jak státníci EU sledují zájmy Evropy. USA chtěly sankce, a eurokolchozníci se mohli přerazit jeden přes druhého, aby do obchodní války s Ruskem šli. Zatímco v jiných případech jim zásadovost jaksi chyběla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Marschner | 3. 3. 2016 00:22
reakce na Filip Černoch | 2. 3. 2016 21:16

Kypr je v EU od roku 2004. Ani jedna ze zemí EU neuznává severní Kypr tzn. že všechny státy EU toto území považují za území patřící Kyperské republice, které je okupováno Tureckem ... Tolik k teorii a teď co s tím k vojenské podpoře se nikdo mít nebude tak by byly na místě alespoň "oblíbené" sankce.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 2. 3. 2016 10:22

Turecko? Naprosto jiná kultura. Jde jen o politické hrátky nezodpovědných. Obchodovat s Tureckem, proč ne, ale to neznamená, že musíme být všichni společně v EU. Způsob komunikace Turecka je z pozice násilí, vynucování a hrozeb. Turecku se hodí umožňovat uprchlíkům cestu do Evropy, protože si rádo nechá od Evropy zaplatit, a ještě bude tím tlačit na svůj vstup do EU. Celkem vzato jde o jediný záměr - převzít Evropu kulturně pod svá muslimská křídla. Opravdu to my občané zemí křesťanské Evropy chceme?
+36
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 2. 3. 2016 23:40
reakce na Michal Mrozek | 2. 3. 2016 10:22

Křesťanská Evropa? Inu, další důvod, proč by většinově ateistické Česko mělo z tohoto spolku vystoupit :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 4. 3. 2016 16:51
reakce na Robert Antonio | 2. 3. 2016 23:40

Myslel jsem že jste zaťatý individualista - a najednou by se mělo rozhodovat podle názoru většiny?:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 3. 3. 2016 06:38
reakce na Robert Antonio | 2. 3. 2016 23:40

Asi vám to zní divně, ale křesťanské základy jsou hluboce zakořeněné ve všech Evropských zemích. Můžete být ateista, jako řemen, to je prostě v myšlení lidí. Podobně jako v ČR zůstává v trendu komunistické smýšlení, aniž by si to lidé vůbec připouštěli.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 2. 3. 2016 10:13

To je agitka jak z rudého práva svého času. holt kruhem jsme se vrátili tam odkud jsme si mysleli že jsme utekli. co jsme komu provedli, že se tu střídá jeden bolševik za druhým.
+49
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!