Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Porazí Trumpa i Jeba nepřítel odborů Scott Walker?

Že by republikáni na prezidenta nominovali klauna Donalda Trumpa? Jeho nezaměnitelný styl si sice získal mnoho příznivců, ale ještě mnohem víc odpůrců. Tak to nakonec přece dopadne vítězstvím Bushe třetího? Ani s tím není mnoho republikánů smířeno. A pak je tu třetí možnost…

Primárky u republikánů

Ted Cruz
Vlivný senátor ohlásil kandidaturu jako úplně první už 23. března. Jde o vyhraněnou osobnost, nesmiřitelného protivníka prezidenta Obamy i establishmentu vlastní strany. Je oblíbený mezi aktivisty Tea Party.

Rand Paul
Libertariánský konzervativec a senátor za Kentucky, který do republikánské strany přináší originální myšlenky a nová témata v oblastech občanských práv, osobních svobod nebo zahraniční politiky. Kandidaturu ohlásil 7. dubna.

Marco Rubio
Floridský senátor má velké ambice a byl považován za velkou naději příštích primárek. Jeho plány může zhatit Jeb Bush. Pochází ze stejného státu, mají podobné názory, potenciální voliče a sponzory. Kandidaturu ohlásil 13. dubna.

Mike Huckabee
5. května se přidal Mike Huckabee. Pryč s potraty, homosexuálními manželstvími a feminismem. To je v kostce politický program bývalého guvernéra Arkansasu, který si v průzkumech nevede vůbec špatně. Naposledy se účastnil primárek v roce 2008. Vyhrál mj. v Iowě, Alabamě, Virginii nebo domovském Arkansasu.

Ben Carson
Dva dny před Mikem Huckabeem, 3. května, oznámil kandidaturu neurochirurg Ben Carson. V roce 1987 úspěšně oddělil siamská dvojčata spojená zadní částí hlavy. V roce 2013 se pak proslavil projevem v rámci slavné konference National Prayer Breakfast. Afroamerický lékař je dalším oblíbencem hnutí Tea Party.

Carly Fiorinová
4. května oznámila účast v primárkách bývalá výkonná ředitelka Hewlett-Packard, poradkyně Johna McCaina v prezidentské kampani v roce 2008 Carly Fiorinová. V roce 2010 neúspěšně kandidovala na senátorku za Kalifornii.

Rick Santorum
Bývalý senátor za Pensylvánii a sociální konzervativec se do letošních primárek vložil 27. května. V roce 2012 uspěl v úvodních primárkách v Iowě a pak dlouho dýchal Romneymu na záda. Před nedávnem prohlásil, že je oddělení církve od státu komunistická a neamerická myšlenka.

Lindsey Graham
1. června se mezi kandidáty v republikánských primárkách zařadil i senátor Lindsey Graham. Patří mezi hlavní představitele republikánských zahraničně-politických jestřábů, a proto je velkým kritikem Randa Paula. V roce 2008 se podílel na prezidentské kampani Johna McCaina.

Rick Perry
Texaský guvernér to zkoušel už v roce 2012 a skončilo to fiaskem. 4. června oznámil, že se příští rok pokusí o reparát. Úřad guvernéra opustil už v lednu, takže času bude mít jistě dost.

Scott Walker
Guvernér státu Wisconsin v poslední době září v průzkumech a pro mnohé představuje pravicovou alternativu mediálně protežovaného Jeba Bushe. Proslavil se tím, že se podobně jako Margaret Thatcherová nebál jít do střetu s odbory. Neustoupil jim. Je pro ně od té doby nepřítelem číslo jedna. Velmi si tím šplhnul u aktivistů Tea Party.

Jeb Bush
Pokud republikáni skutečně do boje s manželkou bývalého prezidenta Clintona pošlou syna a bratra bývalých prezidentů Bushových, tak asi Američané nemají dostatek fantazie. Bývalý guvernér Floridy zosobňuje umírněného kandidáta a představitele establishmentu. Kandidaturu oznámil 15. června.

Donald Trump
Den po Bushovi se přidal i obchodní magnát a televizní hvězda Donald Trump.

Chris Christie
Populární guvernér státu New Jersey. Velký kritik Teda Cruze. Pro kované republikány levičák. Uškodilo mu, když se provalilo, že členové jeho týmu a zaměstnanci úřadu guvernéra v září 2013 úmyslně vytvářeli dopravní zácpy ve městě Fort Lee nesmyslnými uzavírkami. Spekulovalo se o pomstě starostovi, který odmítl Christieho podpořit v guvernérských volbách.

Scott Walker. Guvernér státu Wisconsin, který zatočil s odbory a zkrotil státní dluh. Nikdo nepředstavuje větší hrozbu pro ambice Jeba Bushe. Na rozdíl od Trumpa má totiž reálné předpoklady vyfouknout mu republikánskou prezidentskou nominaci.

(A taky má vážně pěkné logo!)

Poradil si s deficitem i odbory

Když Walker nastoupil do úřadu guvernéra, Wisconsin se potýkal s rozpočtovým deficitem 3,6 miliardy dolarů. V červnu 2013 už hospodařil s 800milionovým přebytkem. Jeho výkon ve funkci guvernéra tak Cato Institute v roce 2012 a 2014 Cato Institute ohodnotil dvojkou.

Proč mu nedali jedničku? I když zkrotil schodek rozpočtu, nezastavil nárůst výdajů. Podle rozpočtu na rok 2016 a 2017 to bude další miliard dolarů.

Součástí reforem, díky nimž zastavil nárůst dluhu, je i něco, za co ho levice nenávidí a pravice miluje. Přistřihl křídla wisconsinským odborům (ve veřejném sektoru). Ačkoliv se v nich v roce 2010 organizovalo necelých sedm procent zaměstnanců veřejného sektoru, směly mluvit za více než 36 procent z nich. Walker tomu učinil přítrž a právo na kolektivní vyjednávání citelně omezil.

Přežil odvolací volby

Sáhnout na privilegia odborů byl riskantní tah. Přece jen jde o silného politického hráče. A tak v roce 2011 Wisconsin zasáhla vlna demonstrací, která hrozila smést i samotného guvernéra.

V Americe můžou totiž nespokojení občané vyvolat odvolací volby. Čelil jim i starosta Quimby v šestém díle sedmnácté série Simpsonových. Ve Wisconsinu se lidový hněv obrátil proti šesti republikánským senátorům, kteří hlasovali pro Walkerova kontroverzní opatření. Odvolací referendum však potkalo i tři demokratické senátory, kteří na tři týdny opustili Wisconsin, aby hlasování v senátu zabránili.

Dva republikáni odvolací volby nezvládli. Ale to ještě nebylo všechno. Na jaře 2012 ztratili po dalších odvolacích volbách republikáni většinu ve wisconsinském senátu a odvolacím volbám musel čelit i samotný Walker.

A přežil. Vyslovilo se pro něj 53 procent voličů, po jeho demokratického oponenta jen 46. Když ještě za dva roky Walker zvítězil v řádných guvernérských volbách, stal se republikánskou legendou.

Třikrát za sebou vyhrál guvernérské volby ve státě, kde převažují demokraté. A navíc si u toho stál za svým: „Dokázali jsme to bez ústupků. Vstali jsme a řekli jsme, co uděláme. A udělali jsme to.“ To se republikánům prostě musí líbit.

Rozumná pravicová alternativa

Už v době velkých demonstrací v roce 2011 se za Walkera postavili sympatizanti antiestablishmentového hnutí Tea party, kteří pořádali protidemonstrace. Promluvila k nim i slavná Sarah Palinová. Před nástupem buldozera Trumpa dlouho bezkonkurenčně vedl v Iowě, která se nebojí podpořit antiestablishmentové konzervativce.

Zkrátka – Walker si dokáže získat podporu pravicových voličů, kteří nejsou z kandidátů jako Romney nebo Jeb zrovna nadšení. Kromě toho však není nepřijatelný ani pro establishment. Nejde přes mrtvoly jako Ted Cruz, ani neuráží každého od mexických imigrantů po moderátory Foxu jako Donald Trump.

Zkrátka Walker je jedním z mála politiků, na kterém by se různá křídla republikánské strany mohla shodnout a při troše snahy se pro něj i nadchnout.

Rusové vědí o Hillaryiných mailech víc než kongresmani

A Scott Walker se snaží. V první republikánské prezidentské debatě se soustředil především na kritiku Hillary Clintonové – Rusové a Číňané prý o jejích e-mailových serverech vědí víc než američtí kongresmani. I v rozhovoru po debatě uvedl, že místo boje mezi sebou by se měli soustředit především na boj proti demokratické kandidátce.

Ale pokud snad čekáte, že by nějakým názorem vybočoval z republikánské ortodoxie, budete zklamáni. Takže samozřejmě odmítá jadernou dohodu s Íránem, homosexuální manželství, interrupce a zastává i tvrdý posto vůči nelegální imigraci.

Walker opakovaně uvedl, že by se mu líbilo, kdyby se jeho parťákem na volebním lístku (kandidátem na viceprezidenta) stal Marco Rubio. Nevinné vyjádření sympatií, nebo snaha ubrat kolegově kampani na vážnosti?

Ubrat na vážnosti Walkerovi se pro změnu snaží Jeb Bush. Chce ukázat, že on rozumí prezidentskému řemeslu lépe. A tak se pustil do Walkerova přepáleného výroku, že zruší dohodu s Íránem hned první den ve funkci prezidenta.

Ne, že by snad Bushovi přišlo takové jednání neseriózní vůči ostatním stranám dohody. Jen tvrdí, že seriozní kandidáti by si měli uvědomit, že je nesmysl, aby prezident první den v úřadě učinil takové závažné rozhodnutí. Nejprve je třeba dát dohromady kabinet a spousta dalších věcí.

Walker byl na začátku roku největší konkurencí Jeba Bushe. Teď oba válcuje Donald Trump. Pokud se však republikáni přece jenom rozhodnou, že nechtějí nominovat úplně šíleného kandidáta, Trump by doválcoval. Pak by měl Walker proti neslanému, nemastnému Bushovi nemalou šanci. 


Úvodní snímek: Andrew Cline / Shutterstock.com

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK