Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kečup a sojovka: Hollywood vaří pro Čínu

Tržby z amerických kin zaplatí velké produkci tak titulky a jednu explozi. Naštěstí se objevily silné trhy nové, tržby v Číně už několikrát předběhly ty americké. A Hollywood čím dál častěji vkládá do filmů drobné pozornosti pro cizí publikum. Případně i větší pozornosti, protože mezi publikum patří i čínští cenzoři.

Hollywood vládne světu kinematografie. Pokud jde o kvalitu, dalo by se debatovat, ale co do tržeb a vlivu jistě nemá konkurenci. Všichni ostatní, včetně robustního Bollywoodu, tvoří jen osamocené ostrovy vzdoru, mimo domácí půdu jsou prakticky bez vlivu. Takže ano, Hollywood je král. Doba absolutismu ale dávno pohasla a hladový dav v koloniích se nespokojí se zbytky.

Posledních pár sezón můžeme stále zřetelněji sledovat, že Amerika přestává točit pro Ameriku a soustředí se mnohem víc na zahraniční trhy. Jak to poznáme? Zprvu jsou to jen náznaky – v příbězích se objevůjí sidekickové ze zahraničí, sem tam se prohodí cosi o krásné cizí zemi, zkrátka nenápadné podlézání. Postupně se ale do zahraničí přesouvají dějové úseky a někdy celé filmy. Náhoda? Cizí kultury přece Američané přejímali vždy a africká nebo asijská mánie sedmdesátých a osmdesátých let vznikla zcela přirozeně ze zájmu samotných Američanů.

Tentokrát je to ale jinak. Zatímco dřív byly skutečně určité xenofobní či xenofilní prvky směřovány americkému publiku a bylo to poznat podle toho, jak se s těmito cizími postavami a prostředími nakládalo, dnes jde nepochybně o pomrkávání právě na ty diváky, kteří do oné ciziny patří.

Není také náhoda, že se tolik blockbusterů (Temný rytíř, Skyfall, Wolverine, Transformers, Pacific Rim, ale je jich mnohem víc) odehrává přinejmenším z části v Asii. Tamní trh, především čínský, totiž bobtná neuvěřitelným způsobem.

Za všechno může Čína

Čínští soudruzi nepustí do svých kin každý film, přece nebudou dělat svému politickému systému špatné jméno. Donedávna nad tím američtí kapitalisté jen krčili rameny a tvářili se, že ten, kdo o něco přichází, jsou Číňané samotní. Jenže velká ramena už nikdo nevytahuje, když se ukázalo, že čínský trh má ve správné konstelaci větší váhu než americký.

Před desíti lety by to byla směšná představa. Jenže tržby mluví jasně. Nedávno potvrdila čísla za Rychle a zběsile 7 (v Americe tržby 350 milionů, v Číně 390 milionů), že to, co se už dřív stalo u Transformers 4 (V USA třžby 245, v Číně 320 milionů), nebyl ojedinělý exces. Ve hře jsou tedy těžko přehlédnutelné sumy, které se zkrátka nějak musí odrazit v obchodním plánu. Tady už žádný hollywoodský producent neuhraje bluf a nemůže předstírat, že Čína získává z promítání amerických filmů víc než naopak.

A nás to ovlivní jak? V lepších případech bude Čína prostříhávat, jak má ve zvyku, v kontroverzních se kvůli ní bude přetáčet (pár vteřin pro čínský trh v Iron Manovi 3 vzbudilo silné emoce), v horších ale budou producenti kontrolovat nevhodné prvky od počátku, aby nehrozilo, že čínští cenzoři dají stopku. Můžeme pak zapomenout na filmy, které by nějak zvlášť zdůrazňovaly demokracii, boj o lidská práva, třídní rozdíly (tedy ty ano, pokud kvůli nim bude Amerika vypadat záporně). Nepočítejme s asijskými záporáky ani s kritikou čehokoliv, co připomíná čínský model vlády. Rozhodně není náhoda, že vždy, když se v posledních letech v hollywoodském filmu podíváme do Číny, vidíme její velkolepá města, obchodní čtvrti, mrakodrapy – Čína je v hollywoodských filmech vykreslována jako prosperující velmoc. Možná by ani Mel Gibson dnes nesměl v čele skotské armády zplna hrdla křičet svoje Freedom, takové ošklivé slovo by určitě neprošlo.

Všimneme si toho?

Jenže... bude vlastně Hollywood na své produkci muset měnit až tak mnoho? Hollywood minimálně v téhěl době málokdy tne do živého. Poslední, co by někoho v mainstreamové produkci trápilo, je řešení ožehavých společenských témat. Už roky pak platí, že se do scénáře hodí vecpat co nejvíc cizích zemí, protože zdaleka neplatí jen o čínském trhu, že roste jak po steroidech, a zavděčit se tu Japoncům, tu Arabům a tu Francouzům nikdy neuškodí. Jistě se ale nejde ubránit představě, že tady už zacházíme kamsi dál. Čínský systém se najednou ideologicky přímo dotýká i nás, protože my ty filmy točené „na čínskou objednávku“ konzumujeme taky. A nebude to lepší.

Nemá smysl si nic namlouvat. Nominálně možná padá jeden rekord za druhým, že Hollywood na tom není růžově, se ale ví. Zahraniční filmové trhy jsou pro něj životně důležité a s neustále rostoucími rozpočty se dnes z domácích tržeb zaplatí s trochou nadsázky tak úvodní titulky a jedna exploze. Čínský trh bude pro kinaře za pár let lukrativnější než kterýkoliv jiný včetně amerického, což nemůže zůstat bez povšimnutí.

Producenti teď musí vybalancovat nové paradigma, kdy budou vznikat filmy odehrávající se stále častěji v Asii a s asijskými postavami, ale domácí a zahraniční publikum to musí přijmout. Protože z druhé strany se Číně nemůže obětovat vše. Tematicky pak bude potřeba se vyhýbat věcem oponujícím čínskému systému. Jde často o slovíčkaření a prkotiny, ale možná i o symbolický boj za zachování hodnot Západu. Určitě se tedy najde dost diváků, kteří si budou dávat dobrý pozor a každý ústupek omlátí tvůrcům o hlavu.

Poměrně nedávno jsem na Finmagu publikoval recept na úspěšný blockbuster:

Zdá se, že bude potřeba ho trochu přepracovat pro novou dobu. Pro začátek to asi bude chtít přidat kromě věder kečupu-krve pořádný střik sojovky. Ale nechám to zatím vyzkoušet zkušené hollywoodské matadory. Zkonstruovat blockbuster bude ještě o kus těžší než dřív. Uvidíme, jak se s tím Američani poperou.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK