Martin Svoboda

Tržby z amerických kin zaplatí velké produkci tak titulky a jednu explozi. Naštěstí se objevily silné trhy nové, tržby v Číně už několikrát předběhly ty americké. A Hollywood čím dál častěji vkládá do filmů drobné pozornosti pro cizí publikum. Případně i větší pozornosti, protože mezi publikum patří i čínští cenzoři.

Je příznačné, že angažovaný film o dluzích natočí v Čechách štáb, který na něj prostě nemá. V jakémkoli smyslu.

Patří dévédéčka na smetiště? Za jak dlouho je definitivně vyhodí ze sedla nosiče blu-ray? A stihnou to vůbec, nebo se dřív úplně přestanou filmy na fyzických nosičích prodávat? Na budoucnost distribuce videa se soustředíme v rozhovoru s Michalem Holotíkem z Bontonfilmu.

Hollywood posledních let je stroj přesně sestavený ze součástek tak delikátních a komplikovaných, že nikdo neví, jak ho spravit, kdyby se zadřel. Proto se jen tiše doufá, že to nebude zapotřebí, a moc se na něj nesahá. Jedním z rituálů, které tuto nebezpečnou důvěru v setrvačnost reprezentují, je tradiční udílení Cen akademie – Oscarů.

Přinášíme soupis ingrediencí, které ve své kuchyni používají přední hollywoodští producenti. Ti, kteří dokážou udělat největší vejvar.

Únik citlivých firemních dat filmového kolosu Sony nepřinesl o fungování filmového průmyslu žádné nové informace. Jen potvrzuje, co jsme o mechanismech tohoto odvětví zábavního byznysu beztak věděli.

Konkurence televize, internetu a počítačových her je obrovská. Filmová studia reagují sliby výraznějších atrakcí a zážitků. Vede to k natahování filmů, protože delší stopáž = víc výbuchů. A k navyšování rozpočtů – protože ty věci nevybouchnou zadarmo.

Věta z titulku rozhovoru s jednatelem HBO Europe Ondřejem Zachem se týká nedostatku kvalitních scénářů. Vystihuje ale víc. V šoubyznysu nemá žádné odvětví své jisté. Například kinoprůmysl, strádá nejen ekonomicky, ale navíc se stále častěji musí sklonit před kvalitou produkce televizních kanálů, jako je HBO. Na další frontě ale stále silnějšími zbraněmi chřestí internet…

Film jako film, pro televizi nebo pro kino, všechno je to jeden byznys? Nikoliv, pravda je opačná. Obě média jsou soupeři na život a na smrt už od padesátých let. V posledních letech se zdá, že televize získává rychle navrch.

George Lucas oslavil před pár dny sedmdesáté narozeniny a to je jistě dobrá záminka k bilancování. Jde přece jen o jednu z ikon oboru. Čím tedy tvůrce Hvězdných válek a Indiany Jonese světu filmu přispěl? Schopným režisérem ani brilantním scenáristou není, nebyl a neměl k tomu ani blízko. Zato byl prvotřídním byznysmenem a profesionálním nadšencem.

U Marvela na to přišli. Poučili se z popularity televizních seriálů, využili dávného nápadu scenáristy Stana Lee, který nasázel kopec superhrdinů do téhož světa – a diváci dnes chodí i na filmy o míň provařených postavách, aby jim nechyběly dílky do skládačky. Znamená to ovšem nebývalé úsilí organizační a scenaristické.

Ateistický režim nám (mimo jiné) upřel i jeden z nejvýraznějších proudů hollywoodské kinematografie 50. let. Tím byly biblické eposy: nesly nejvelkolepější akci, byly průkopníky filmových technologií a adepty na kasovní trháky. Možná si užijeme aspoň jejich revival.

Product placement má potenciál zničit i tu nejlepší scénu, zesměšnit i ten nejchytřejší tvůrčí nápad. Přesto se k němu uchýlil Steven Spielberg i Stanley Kubrick. Oba přežili bez ztráty pověsti. Věřili byste ale, že může být skvělý film, který je prakticky jedním velkým celovečerním katalogem? Právě teď v našich kinech!

Zapšklá autorka dětské knížky o Mary Poppinsové P. L. Traversová je ve snímku Zachraňte pana Bankse vyléčena. Už taky pláče dojetím na konci disneyovek, už taky oceňuje ty správné emoce, tu správnou atmosféru. Studio Disney do kin uvádí sebeoslavnou pohádku, jíž dalo velmi okázale najevo, jak chce být vnímáno. Jako garance pohody, morálních hodnot… zkrátka dobra.

Jednou do roka se skupina na slovo vzatých odborníků sejde, aby rozhodla o nejprestižnějším ocenění branže, ceně americké Akademie filmových umění a věd. Tito znalci zhlédli obrovskou část produkce a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí rozdělí pozlacené sošky mezi ty nejlepší z nejlepších. Tak přesně tohle není realita Oscarů.

Finanční krize poznamenala i filmový průmysl. Kromě jiného tematicky, přinesla novou vlnu filmů z prohnilého světa bankéřů a burziánů. Vrátil se Oliver Stone s pokračováním kultovní Wall Street, Richard Gere okrádal akcionáře ve Smrtelných lžích a Kevin Spacey bojoval proti systému v Margin Call. Když se do fronty postavil Martin Scorsese, mnozí neskrývali zklamání. Čekali laciné moralizování nad zkaženým reprezentantem zkaženého světa. Nedočkali se.