Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

| 23. 10. 2014

Že nikdo nemůže být horší než ti, kteří tam seděli doteď? Historie přece mnohokrát dokázala opak…

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

Politickou firmu Andreje Babiše volí každý čtvrtý, který je ochoten se dostavit k volbám. Všichni v mém okolí ale svorně tvrdí, že nikoho takového neznají. Já jednoho znám. Svého dědu. Po revoluci velkého obdivovatele a voliče Václava Klause. Po pádu jeho menšinové vlády pro změnu voliče ČSSD Miloše Zemana. Později velkého fanouška a voliče Jiřího Paroubka. A od roku 2008 vášnivého příznivce Miroslava Kalouska a voliče jeho TOP 09. Volič bez pevných politických názorů, který se nechá zlákat silou vůdčí osobnosti a přesvědčivým marketingem.

Strana jsem já

Klaus a Zeman byli svého času charismatickými osobnostmi. Nikdo neříkal, že volí ODS nebo ČSSD. Všichni volili Klause nebo Zemana. Topolánka nebo Špidlu nevolil nikdo.

Až pak přišel Jiří Paroubek, který přinesl na českou politickou scénu cosi nového.

Nejlépe to ilustruje asi jeho slavný „vůdcovský“ projev o hlasování s Marťany. Jeho agresivní rétorika a svérázná dikce byla srovnávána s kdekým od komunistických pohlavárů přes Mussoliniho až po Hitlera. Najednou jsme tu měli Vůdce nikoli obskurní straničky z okraje, který novináře, kteří mu nebyli po chuti, očerňoval, že jsou v žoldu protistrany. Který svoji stranu stmeloval tvrzením, že jsou všichni proti ní, ale ona pod jeho vedením přesto slavně zvítězí a prosadí všechno, co bude potřebné ve prospěch lidu této země.  

Nicméně Paroubkova ČSSD pořád stála na sociálnědemokratické ideologii, ačkoliv podstatně radikalizované a rétoricky rozkročené směrem ke komunistům. Byl to teprve Miroslav Kalousek, kdo jako první představil ryze marketingový projekt. Založený na špičkovém zpracování, ale postrádající jakýkoliv obsah.

Ačkoliv jsme tady již měli autoritativního a agresivního Paroubka, stejně jako bezobsažného marketéra Kalouska, teprve Babiš tyto dva prvky spojil, dovedl k dokonalosti. A představil něco do značné míry nového a hlavně nebezpečného.

Bude líp

Dobře to bylo vidět už na záznamu jednoho z veřejných shromáždění Babišova hnutí před sněmovními volbami. Projev zfanatizované studentky, která pohnutým hlasem a s pohledem srovnatelným s příslušníky sekt typu Triumfální centrum víry mluví o tom, jak bude líp. Ano, bude líp, opakuje.

A pak se zvedne odpor davu proti několika kritikům, kteří si dovolí klást všetečné otázky, místo aby vyjadřovali bezmezný obdiv: „Umlčte tyto lidi,“ vykřikne jedna dáma. A tak toho nejdrzejšího, který se podle budoucího europoslance Teličky nezdvořile šklebil (!), vyvede ochranka. Za ohlušujícího aplausu publika.

Kdo není s námi, je proti nám

Komu se to nezdá povědomé, doporučuji německý film Die Welle. Znudění studenti na společenskovědním semináři na téma autokracie nevěří, že by téma diktatury mohlo být ještě dnes aktuální. To vyburcuje učitele k experimentu. Ať si to žáci vyzkouší v praxi.

Zvolí si vůdce, název a stejnokroj – bílou košili a džíny. Problém nastane ve chvíli, kdy se jedna dívka rozhodne přijít do školy v červené košili a vyčlenit se tak z kolektivu. Nejen že je odstrkována spolužáky, je odstrkována i učitelem – vůdcem. Když se hlásí, vyvolá nejprve všechny ve stejnokroji a dělá, že ji nevidí. Nakonec ji se zpožděním vyvolá a nad její odpovědí se ironicky ušklíbne.

Když se stejná dívka se svou kamarádkou o několik dní později snaží mezi ostatní studenty rozházet letáky varující před nebezpečím hnutí, během minuty jsou obě zastaveny a letáky zadrženy. Když se na posledním shromáždění hnutí jednomu studentovi nelíbí směr, kterým se vše ubírá, učitel-vůdce ho obviní, že ho proti nim poštvala jeho přítelkyně a ptá se: „Jsi s námi, nebo proti nám?“

A Babiš se chová úplně stejně.

Když se ho na něco zeptali novináři z Echo24, osočil je, že vytunelovali Lidové noviny a jejich investor je bílý kůň.

Když si italská europoslankyně dovolila položit jeho zaměstnankyni Jourové nepříjemnou otázku, bylo to proto, že jí podle Babiše europoslanec Mach napovídal nějaké hlouposti v Neapoli na pizze.

Zmíněnému europoslanci nikdy neopomene vpálit, že je „produkt pana Klause“ (Babiš totiž správně pochopil, že za všechno může Klaus).

Češi, kteří nepodpoří komisařku Jourovou, jsou zrádci, kteří nepodporují národní zájmy! Samozřejmě neopomene zmínit, že prosazování českých národních zájmů je prosazování českého byznysu.

A vzhledem k jeho tvrzení, že malé a střední podnikání je na prd, a holedbání, jak vydělá důslednějším výběrem daní, je celkem jasné, že českým byznysem myslí svůj byznys, byznys Agrofertu.

O všechno se postaráme

Je ANO skutečně bezobsažným marketingovým projektem? Nelze u něj dohledat nějaké myšlenkové pozadí? Sám Babiš nedávno řekl, že představuje „pravici se sociálním cítěním“. Trochu to připomíná Benita Mussoliniho, ale moc nám to neřekne. Nevíme, co je myšleno pravicí ani sociálním cítěním.

Mnohem jasnější jsou hesla jako „Nejsme politici, makáme“, „Prostě to zařídíme“ nebo „Řídit stát jako firmu“. K tomu lze i přidat Babišovy stesky, jak ho obtěžují diskuze v Parlamentu a ve vládě. Jak ho obtěžuje nutnost dosáhnutí konsenzu.

Analytik Liberálního institutu Matěj Schuster nedávno shrnul podstatu Babišovy politiky takto: „Věřte nám, o vše se postaráme tak, aby to dobře fungovalo, hlavně nám dejte klid na práci a neobtěžujte všetečnými otázkami.“

Co bude dál?

Proč vlastně lidé babišovce volí? Často u nich bodují tím, že do politiky přivádějí nové, neokoukané tváře. A nikdo přece nemůže být horší než ti, co tam byli doteď. Jenomže tento pocit se už mnohokrát ukázal být mýlkou. Carský režim sice nebyl žádná hitparáda, ale bolševismus byl zcela jednoznačně horší. Změna zkrátka nemusí být vždy k lepšímu.

Otázkou zůstává, jak to dopadne tentokrát. Ve zmíněném filmu Die Welle experiment skončil tragedií, která všem vyrazila dech. Petr Hampl vidí v nástupu Babiše „jen“ novou normalizaci.

Na druhou stranu, senátní volby pro hnutí skončily fiaskem. Vláda sice získala vynikajících 19 křesel z 25, ale jen čtyři z nich patřily hnutí ANO. Nejen, že neporazili ČSSD, jak doufali, ale prohráli i s lidovci. Stále tedy ještě zbývá možnost, že Babišova bublina postupně splaskne.

To se ale uvidí, až přezbrojí.


Úvodní foto isifa/MAFRA/Michal Růžička

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Pavol Czonka | 7. 11. 2014 22:36

Z láteření armády českých politických komentátorů nad chybějícím programem a ideovým ukotvením Babišova hnutí je patrná především zahleděnost do vlastního mediálního pseudosvěta. Z čeho tito chytráci usuzují, že je ve stávajícím politickém systému program k něčemu dobrý? Strany s programem tu celou dobu máme, ale voličů v současnosti mají méně než hnutí, která místo programu nabízí navzájem si odporující líbivé výkřiky. Vidím alespoň dvě vysvětlení tohoto fenoménu, jedno pro volební národ příznivé a druhé naopak.
Dle první hypotézy musel chytrý volič již dávno přijít na to, že programové sebezařazení má pramalý dopad na praktické činy zvolených zástupců lidu. Jsou sice výjimky, ale jen u někoho (komunisté, socani, občas lidovci) a jen v něčem nepodstatném či symbolickém (veřejně projevovaná láska k Moskvě u komoušů, hysterické reakce na pokusy o formální školné nebo přímé platby ve zdravotnictví u socanů, jakkoli oboje se de facto v jiné formě dávno platí a platit bude, distanc od homosexualistických iniciativ u lidovců apod.) Příznačné je, že čím dále na pravou stranu spektra, tím více ztrácí program na významu dokonce i ve volební agitaci: „pravicové“ politiky člověk pravidelně pozoruje při zcela nepravicovém lezení do zadků zjevně levicového elektorátu. Tím pádem, když deklarovaná stranická příslušnost nedodává žádnou podstatnou informaci o tom, co bude politik po zvolení opravdu dělat, musí přijít ke slovu jiné predikční techniky. Například, příslovečná úvaha „Ten už má dost, více krást nepotřebuje“ nepochybně tvořila jeden ze základů volebních zisků jak „pana Babiše“ tak před ním „knížete“.
Ale to se týká osob volících aspoň trochu hlavou. Druhá možnost vychází z premisy, že ve voličstvu převládají nemyslící ignoranti. Takovým je zcela zbytečně povídat o optimální míře zdanění, Lafferových křivkách, dělení mocí v moderních politických systémech, provázanosti občanských a ekonomických svobod či výhodách vlády zákona oproti mesiášské zvůli charizmatických vůdců apod. Tj. o tom všem, s čím se musejí tak či onak vypořádat běžné programy politických stran. Jaký potom význam pro tento druh voličů má ideové ukotvení, názorová konzistence a jiné vlastnosti, po kterých marně volají rádoby analyticky zaměřené politologické bláboly? Aby vstřebali něčí program a vyhodnotili, zda je zaprvé reálný a zadruhé pro ně žádoucí, musí lidé mít určitou úroveň co do vzdělání a IQ. Stačí ovšem poslechnout mudrování českého člověka (a to nejen proletáře nýbrž i zástupce tzv. „vzdělané třídy“) o jakékoli podstatné politické otázce, aby bylo jasné, že uvědoměním existence jednoho otce národa na Hradě a druhého t.č. na ministerstvu financí je jeho mentální absorpční kapacita zcela vyčerpána, mnohdy i překročena. Chtít po průměrném českém občanovi, aby se navíc ještě vyznal v programech nějakých stran, je ryzí pošetilost.
To znamená, že přítomnost formací typu ANO je v moderní ochlokracii jednak nevyhnutelná a jednak z určitého hlediska prospěšná. Když už krátkozrakost dalších a dalších ambiciózních politických nováčků (toužících vyrobit pro sebe nové voliče) během posledních sta let vedla ve všech bez výjimky západních společnostech do slepé uličky všeobecného a rovného volebního práva, dostali bezzásadoví manipulátoři trvalou příležitost nahánět voliče-debily do předem připravených ohrádek. Má-li Babiš v současnosti v Česku kolem 25 procent stoupenců, buďme rádi, že kolem 2 milionů nesvéprávných ignorantů zastupuje jeden člověk, který zatím dokáže sjednat mezi nimi jakýž-takýž pořádek (přinejmenším v jeho hnutí ten pořádek je znát). Jednat přímo s pytlem dvou milionů přiblblých blech by bylo horší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 23. 10. 2014 13:23

Fenomén Babiš je jen symptomem zahnívání demokratického socialismu, kdy politika je něco jako showbusiness pro ošklivé lidi. Řekne se pár frází, najme se pár ksichtů, rozdají se koblihy a je to. Kdo ještě chce další důkazy, že demokracie vede k parazitismu, decivilizaci a úpadku?
Babiš zmizí, ale defekty systému zůstanou a porodí další babiše. A tak dále až do momentu, kdy přijdou nenároční, bojovní lidé, které pokládáme za barbary a cítíme se jim civilizačně nadřazeni, a ukončí naši agonii, protože se ukáže, že tu naší skvělou civilizaci nikdo není ochoten bránit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 23. 10. 2014 10:28

V tomhle článku tedy žádný "ekonomický přesah" nevidím. Ale musím uznat, že narozdíl od toho včerejšího se tenhle dobře čte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hermann Steinschneider | 23. 10. 2014 09:22

A jak byste reagoval např. na Baťův úspěch v komunální politice ve 20. letech? Nazýval byste občany Zlína ovcemi jdoucími za silnou osobností? Baťu továrníkem, který zbohatl díky válce? Poukazoval byste na kumulaci moci a sám sebe ztotožňoval s prorokem, kterému prostá většina lidí nevěří kvůli své fanatičnosti a jednoduchosti? Co kdyby Baťa tragicky nezemřel a rozhodl se angažovat v politice ještě více?

Víte, je hrozně jednoduché říci, že existuje li silná osobnost, která usiluje o změnu, tak jeho voliči či sympatizanti jsou stádo ovcí a sám vůdce je v lepším případě český Berlusconi, v horším třeba i Hitler, jak jsem již také zaslechl.

Samozřejmě si ale nedělám iluze o voličích jakékoli strany, resp hnutí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 23. 10. 2014 10:27
reakce na Hermann Steinschneider | 23. 10. 2014 09:22

Baťa ale nestavěl politiku jen na své osobnosti a dobrém marketingu. Měl jasně daný program, který aktivně prosazoval a neváhal k jeho realizaci použít vlastních (resp. firemních) prostředků, ze kterých například platil úklid města.
Navíc Baťa byl jen komunální politik (který odmítal kandidovat někam dále) v provinčním Zlíně, který prosperoval převážně díky němu. Těžko můžete říct, že by Česká republika prosperovala díky Agrofertu. Takže Vaše paralela není moc přesná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 23. 10. 2014 10:02
reakce na Hermann Steinschneider | 23. 10. 2014 09:22

Ani o Baťovi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 04:10

Se vším v článku souhlasím. Je zde však jeden problém. Babiš a vše co s ním potenciálně přichází nevyšlo z jeho vůle. Babiše stvořily "standardní" politické strany a praktický výkon jejich politiky. To že nějaký Babiš v nějaké podobě přijde, se samozřejmě vědělo. No, máme ho tu. Silného, důvěryhodného, sebevědomého. Dokonce tak sebevědomého, že si může dovolit veřejně říct - "no já bych tu nebyl, kdybyste to tak nezk....ili".
Proto kritizovat Babišovo hnutí je naprostý nesmysl. Oni jsou jen logickým a přirozeným vyústěním chyb někoho jiného, komu je třeba vystavit politický účet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 23. 10. 2014 10:27
reakce na Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 04:10

Adolfa Hitlera taky stvořila činnost a chyby standardních politických stran. Znamená to, že nemůžeme kritizovat NSDAP?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 23. 10. 2014 06:13
reakce na Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 04:10

Proč by mělo být nesmysl kritizovat Babišovo hnutí? Kritizovat bez postihu je přece výsada demokracie. Znamená to, že v ČR je znatelný odklon od demokracie již teď? Můžeme kritizovat kohokoliv, jen Babiše ne? Proč? Jen proto, že to řekl on sám a že to takto prezentuje?

Může být pravda, že Babiš je logickým a přímým vyústěním chyb někoho jiného. To ale neposouvá celou zodpovědnost za současný stav na ty, kteří ty chyby udělali. Neospravedlňuje to chyby Babiše. Ty klidně kritizovat můžeme a dokonce musíme. Vůdcovský kult, který je v článku naznačen, Babišovo hnutí bezesporu poznačilo. Sám Babiš si posteskl, že to nejde tak jako ve firmě, že musí dělat mnoho kompromisů. Statečně se snaží tuhle nevýhodu politiky oproti vedení společnosti vymazat. Donekonečna nemůže omílat: "Já nejsem politik." Pro sebe jsem si uložil volební program ANO z 2013, abych jej mohl srovnat později s realitou a také to udělám. A že je co kritizovat už teď...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 10:29
reakce na Michal Mrozek | 23. 10. 2014 06:13

Ale jistěže můžeme Babiše kritizovat donekonečna, mimochodem nejsem a nebudu volič politiky typu Babiš, ale podstata mé výhrady spočívá v tom, že kritizuji především ty, kteří odvozeně dopustili, aby nám politik typu Babiše vládnul. Příklad: Kalousek kritizuje návrh státního rozpočtu, dejme tomu že oprávněně. Nebudu ale za ten rozpočet z politického hlediska kritizovat Babiše ale zeptám se Kalouska - proč ten rozpočet nesestavujete Vy, pane Kalousku (aha, oni vás nezvolili) ? nebo vy, pánové z ODS ? nebo vy pánové z CSSD ?
Souhlasím, neospravedlňuje to chyby Babiše, ale nesouhlasím, posouvá to, zejména politickou zodpovědnost, na předcházející politickou garnituru, dle mého názoru
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 23. 10. 2014 11:46
reakce na Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 10:29

Když už jsme u chyb Babiše, tak rovnou jednu dám k dobru. Vlastně si nejsem jist, zda je to chyba (tedy něco neplánovaného) anebo spíše záměr. Ten program ANO před pro ně úspěšnými volbami 2013 jsem si přečetl několikrát tam a zpět. On to totiž vůbec není program. Omílá pořád dokola nespokojenost se současným stavem věcí a pak to uzavírá stručným "Ano, bude líp". Jako marketing je to očividně úspěšné, ale definici programu to jaksi nesplňuje.

Jsou zadány výchozí parametry, nespokojenost s nimi a pak čarovným proutkem "voila", máme cílový stav, tedy že je lépe. Nikde v "programu" nevyčtete, jak na to Babiš půjde. Hlavně, že bude líp. To nám ale tlačí do hlavy všechny politické strany, že jsou tady hlavně proto, aby bylo líp. Každá politická strana zajistí "světlé zítřky". A právě v tom je háček, potřebuji hlavně vědět, jak na to politické strany půjdou. Jaké použijí nástroje, jakým způsobem se k té lepší budoucnosti chtějí dopracovat. Takže pro mě byl jejich program neskutečným zklamáním a podlým tahem na emoce jednoduchých lidí. Tak široce se rozkročit napravo, nalevo, nahoru i dolů, neuměl snad v historii z politiků nikdo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 23. 10. 2014 11:19
reakce na Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 10:29

Jinými slovy, nemáte v parlamentu většinu, tak držte hubu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!