Stát „bojuje“ s metanolovou mafií vlastním výpalným

| 20. 9. 2013

Nový zákon „řeší“ problém s jedovatými lihovinami: mafie se směje, zato malovýrobci ušlechtilých destilátů si kvůli povinné kauci musí brát milionové půjčky.

Stát „bojuje“ s metanolovou mafií vlastním výpalným

Příběh rodinné firmy Marcely a Josefa Žufánkových a jejích tří synů je víc než inspirativní: je jímavý. Od roku 2000 ve vlastních sadech na východní Moravě pěstují ovoce, ze kterého pálí tradiční destiláty. V nádražce nebo herně do sebe „žufánka“ neobrátíte, zato byste těžko hledali vyhlášenou restauraci nebo dobrý bar, kde by neměli jejich slivovici, pardon, slivovicu.

Story jak z filmu Vojtěcha Jasného teď hrozí koncem… jako z filmu Vojtěcha Jasného. Zákon o povinném značení lihu (PDF), který bez jediného hlasu proti prošel rozpuštěnou sněmovnou i senátem a v úterý jej podepsal Miloš Zeman, reaguje na loňskou sérii 47 otrav metanolem tvrdými pravidly. Kdo chce vyrábět destiláty ve stejném množství jako Žufánkovi, tedy kolem 70 tisíc lahví ročně, musí složit kauci ve výši pět milionů korun. Což je o několik milionů korun víc, než kolik může mít rodinná firma bez zaměstnanců k dispozici.

Reality show pro celníky

Nesmyslně odstupňované kauce – půl milionu korun do 25 tisíc ročně vyrobených nebo dovezených lahví, pět milionů korun od 25 001 lahví výš – nejsou všechno. Sklady i místa, kde se lahve kolkují, musí nově nepřetržitě sledovat kamerový systém, „který umožňuje správci daně sledovat dálkovým a nepřetržitým přístupem, že osoba povinná značit líh stáčí nebo značí líh v souladu s právními předpisy“.

„No jasně! Ve vězení je zakázáno mít kamery na celách, aby měli vězni soukromí. My budeme mít kamery všude, aby si jakákoliv uklizečka na celnici mohla sjíždět výrobce jako mantáky ve VyVolených,“ glosuje to Martin Žufánek, jeden ze tří synů pracujících v podniku.

„Pro firmu to bude znamenat jediné: musíme získat bankovní jistinu. Tedy jít do banky, požádat o ni, zastavit nějaké nemovitosti a platit úroky. Vůbec si nepřipouštíme, že bychom ji nedostali,“ pokračuje Žufánek. „Umělý pokles výroby by znamenal propad o dvě třetiny. Znamenal by znehodnocení našich sadů. Měli bychom víc ovoce, než bychom dokázali proměnit v destiláty a ty pak prodat. Ano, mohli bychom je prodat na kompoty či na konzum, ale sakra, proto jsme ty stromy nevysazovali!“

Čekání na novou sněmovnu

Vlády Petra Nečase i Jiřího Rusnoka spolu se sněmovnou i senátem „vyřešily“ problém s jedovatými lihovinami tím, že zkomplikovaly a zdražily výrobu alkoholu nepančovaného, kvalitního, ušlechtilého. Nedává to žádný smysl. Senátní rozpravou se nesl duch „musíme udělat aspoň něco“ – zemřelo přece skoro padesát lidí. Jenže ohrozit nejušlechtilejší část trhu s lihovinami je horší než nedělat nic.

V kauze jde o víc než o pití: nový zákon ilustruje nestabilní právní prostředí, ve kterém se musí čeští podnikatelé pohybovat. Zásadní změny pravidel prošly ze sněmovny k prezidentovi za necelých šest týdnů, bez širší debaty, komentované pouze největšími hráči, sdruženými v Unii dovozců a výrobců lihovin. Pro ty je likvidace menších výrobců ekonomicky výhodná.

Dobrou zprávou je, že aspoň někteří senátoři chtějí zákon dál novelizovat tak, aby dopad kaucí na malé podnikatele ztlumily. Eliška Wagnerová v rozpravě bystře upozornila na to, že současná výše kaucí může být v konfliktu se základními právy: „Ústavní soud říká, že pokud mají tyto zátěže v souvislosti s výkonem povolání rdousící efekt, tedy že podnikatele vyřazuje z provozu, potom takové ustanovení ruší.“

Sám Žufánek upozorňuje na nepřijatý pozměňovací návrh poslance Jaroslava Lobkowicze, podle kterého má být výše kauce rozdělena do sedmi pásem. Bylo by to tak, alespoň v uvozovkách, spravedlivější. „Takto budeme platit stejně jako Stock.“

Poslední nadějí je pro malé výrobce destilátů nová sněmovna. Při pohledu na průzkumy těžko říct, kolik poslanců bude hájit fér pravidla pro všechny a kolik zájmy velkých výrobců. Jak ale ukázalo senátní vystoupení Zdeňka Škromacha, který upozornil na to, že se na Valašsku nikdo neotrávil z domácí slivovice, a dokonce navrhl zvážit snížení daní pro malopěstitele, závan rozumu může přijít z nečekaných stran.

Jako doplněk ke komentáři přinášíme také pohled přímo z rodinného lihovaru Žufánek.

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Altman | 20. 9. 2013 19:41

Jako obvykle: Stát problémy neřeší, ale vytváří. Největším problémem je sám stát.

Prvotní příčinou problému s metanolem je státní výpalné eufemisticky nazvané spotřební daň. Kdyby se stát do výroby alkoholu nemontoval, konkurenční boj by kvalitu vyřešil sám. Nikoho by nenapadlo kupovat si alkohol jinde, než v běžných prodejnách a supermarketech a ty by si kvalitu ohlídaly. Nikdo by neměl důvot kupovat podivný (např. stáčený) alkohol někde u stánku.

kdyby stát zavedl spotřební daň např. na chleba, okamžitě vznikne černý trh s chlebem a jeho podloudná výroba v nehygienických sklepech z podezřelých surovin.

Takže stát problém s nekvalitním lihem vytvořil zavedením spotřebky. A teď ho "řeší" zavedením kaucí. Kauce zlikvidují některé legální výrobce (viz tento článek), sníží tak konkurenci (tedy sníží kvalitu a zvýší cenu) a podpoří nelegální producenty, protože ti žádnou kauci samozřejmě platit nebudou, naopak jejím zavedením záskají nad výrobci legálními další konkurenční výhodu.

A že stát alkohol zdaňovat musí, protože kdyby litr vodky stál dvacku, tak se lidi uchlastaj? Zamyslete se každý sám za sebe, jestli by levný alkohol k tomu u vás vedl. Za sebe říkám, že NE. Nehledě k tomu, že každý je vlastníkem svého těla a je jen jeho věc, co s ním provede (odmítám, že jsem majetkem eráru a že ten si mne pěstuje na daně).
Že jsou někteří lidé nezodpovědní a hloupí? No pak se v první řadě ptejme, zda jim chceme svěřovat volební právo a nechávat je rozhodovat o životě a majetku těch zodpovědných a chytrých!
+1
+
-
Michal KašpárekMichal Kašpárek
Publicista, stálý autor Finmagu. Ve čtvrtky zpravidla vycházejí jeho knižní recenze, v pátky komentáře.Chyběl, když se rozdávaly Velké Pravdy o Světě,...více o autorovi.

Diskuze

Ondřej Palkovský | 23. 9. 2014 23:55

Ale no tak, kdyby na webu Philipp Morris napsali, že to tak není, tak se na ně všichni antikuřáci vrhnou jak psi...
Konkrétně k rakovině plic z pasivního kouření:
Přehled: http://velvetgloveironfist.com/pdfs/passivesmokinglungcancer.pdf......více

K zákazům kouření: Buďme lidé, ne roboti

Ondřej Palkovský | 23. 9. 2014 23:33

"Musím se smát, když vidím kuřáky, kteří nesmí kouřit v budově, a tak v dešti, mrazu, nejhorší plískanici potahují svou dávku před barákem."

V té plískanici se zřejmě smějete těm neslušným...

K zákazům kouření: Buďme lidé, ne roboti

Martin Risik | 23. 9. 2014 21:55

Neexistuje to nikde aj preto, lebo ako to uz tu viackrat pan Altman napisal, ludia si zamienaju pricinu a dosledok. Snazia sa riesit jednotlive kauzy a problemy a nechcu alebo nevedia pochopit, ze tie problemy a kauzy su......více

Nezávislé Skotsko může překvapit

Tomáš Kindl | 23. 9. 2014 21:06

Na oficiálním webu Philip Morris, na který jsem odkazoval, logicky asi těžko najdete přehnané informace o škodlivosti pasivního kouření, spíš naopak. Přesto i to zpochybňujete. Je zajímavé, že zpochybňování škodlivosti pasivního......více

K zákazům kouření: Buďme lidé, ne roboti

Josef Fraj | 23. 9. 2014 20:52

Ani já nekouřím a jsem proti zákazu kouření etc.

K zákazům kouření: Buďme lidé, ne roboti

Josef Fraj | 23. 9. 2014 20:13

Vy najednou ignorujete tu, cituji vás: "druhou část myšlenky, která posouvá úroveň společnosti na vyšší level, klade ale mnohem vyšší nároky na úroveň jednotlivce." a nahrazujete ji násilím (příkořím).

K zákazům kouření: Buďme lidé, ne roboti

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!