Between a rock and a hard place

| 13. 8. 2013

Tak se do angličtiny překládá české úsloví „z bláta do louže“. Po návratu z USA do naší středoevropské reality se s vámi podělím o jedno pozorování: V Americe panuje úplně stejně blbá nálada jako u nás, a to v podstatě z podobných důvodů.

Between a rock and a hard place

Na začátek je potřeba vysvětlit, že na americké politické scéně existují dva hlavní myšlenkové proudy: konzervativci a liberálové. Obě tato slova používáme i v Evropě, ale pro něco úplně jiného. Umírnění američtí konzervativci jsou myšlenkově nejblíž možná bavorské CSU, tvrdší konzervativci (třeba z hnutí čajových pohybů) potom v kontinentální Evropě analogii snad ani nemají, v Británii se jim blíží někteří z Cameronových backbenchers. Konzervativce v USA zastupuje strana republikánská, zvaná též Grand Old Party, neboli stará dobrá strana. Ve znaku má slona. Jako liberálové se označují příznivci demokratů, což mne trochu mate, protože američtí demokraté mají blíž k evropským sociálním demokratům než k evropským liberálům. Demokratická strana má ve znaku osla (– chcete vědět proč?). Liberál v evropském slova smyslu je ve Spojených státech jen jeden, jmenuje se Ron Paul a všichni se mu smějou. Říká se mu libertarián a (mimo jeho příznivce) se to považuje za nadávku. Už nějaký čas to za oceánem vypadá asi takto:

 

Dva hlavní myšlenkové proudy nabízejí taky dva (vzájemně se vylučující) názory na to, co je dnes s Amerikou v nepořádku, proč přišla krize a co s tím dělat. Stejně tak existují i dvě verze amerických dějin. Český čtenář si jistě vzpomene na Kunderu, který správně pochopil, že lidé usilují o moc především proto, aby mohli přepsat historii k obrazu svému. 

Na světě je špatně

V českých zemích došlo za posledních dvacet let prakticky ke stejně smrtelné názorové dichotomii jako v Americe. Abyste lépe pochopili americkou debatu, přiblížím napřed tu českou. Asi polovina českého národa zastává tezi A a ta druhá polovina tezi B.

Teze A: Listopadový převrat byl domluveným divadlem mezi Havlem a komunisty. Privatizace byl kolosální podvod. Kapitalismus je nespravedlivý a prospívá jen bohatým. Krize přišla, protože globální kapitalismus byl málo regulovaný a utrhl se ze řetězu. Společnost bohatne tím, že lidé utrácejí. Když státu dojdou peníze, stačí si je půjčit nebo natisknout. Vláda má v krizi stimulovat poptávku a zachraňovat krachující podniky. Peněz je dost, ale bohatí nám je kradou. Kdyby se všichni bohatí pořádně zdanili (nebo zavřeli, beztak jsou to peníze, které nám ukradli), bylo by na důchody, nemocnice, školy, školky, podpory, přídavky a vůbec. Politici jsou pravicoví padouši a ve všem je švindl, jenom v mlíku je voda.

Teze B: Listopadový převrat byla imploze ekonomicky neudržitelného systému. Privatizace byla jediná možnost, jak se stát mohl zbavit všeho majetku (leccos se ukradlo, ale celkově to byl spíše úspěch). Kapitalismus představuje nejrozumnější ekonomické uspořádání. Společnost bohatne tím, že lidi spoří, investují, vymýšlejí a vyrábějí. Dluhy jsou nebezpečné, zvlášť když si půjčujete na spotřebu. Tištění peněz vede do Zimbabwe. Krize přišla, protože sociální inženýři všeho druhu manipulovali s tržním prostředím tak dlouho, až se systém rozpadl. Vláda má především přestat strkat nos do ekonomiky a nezachraňovat zkrachovalé podniky. Regulace a daně už téměř zničily všechny, kteří se ještě snaží vytvářet nějakou hodnotu. Většina společnosti je závislá na dotacích a dávkách už teď a nikdy nebude tolik peněz, aby byli všichni příjemci dávek spokojeni. Politici jsou levicoví padouši a tohle není žádná svoboda a žádný kapitalismus.

Oba tábory se tedy shodnou, že je špatně na světě. Tábor A doporučí vyšší zdanění, více regulace, větší státní zásahy do ekonomiky – a tábor B doporučí přesný opak. V každém z táborů je několik profesorů ekonomie, kteří dodají potřebnou munici v podobě statistik, vzorečků, modelů a podobných voodoo položek. Dále je v každém z táborů několik profesorů historie, kteří dodají potřebné dějinné paralely. Každou událost interpretují zastánci obou táborů jako potvrzení své pozice. Každý tábor má své noviny a blogy a jiné nečte (veřejnoprávní média pro jistotu vysílají jen zábavu). Oba tábory přičítají neúspěchy předchozích vlád sabotážím druhé strany. Pozice jsou naprosto nesmiřitelné, jednat prakticky není o čem, zákopová válka udržuje společnost v naprosto nehybném stavu, oba tábory čekají na kolaps systému, aby z něj mohly obvinit druhou stranu a zasadit soupeři rozhodující smrtící úder. Dojemná shoda napříč veřejností i oběma tábory panuje jen v přesvědčení, že takhle to dál nejde.

To samé s hvězdami a pruhy

A teď zpátky do Ameriky. Optiku představenou v předchozích odstavcích není potřeba nijak zásadně měnit, abyste pochopili, jak to tady asi vypadá. V hrubých obrysech je zde debata v podstatě stejná (jen se pochopitelně neřeší listopadový převrat). Několik dílčích rozdílů však existuje a je dobré si jich všimnout:

  • Podstatná část republikánských voličů zastává různé nábožensky motivované názory. Ať už si o nich myslíte, co chcete, je velmi těžké argumentovat s někým, kdo tvrdí, že má být po jeho, protože Bůh to tak chce.
  • Zatímco my Češi si stále ještě můžeme u piva zanadávat na cokoliv, politická korektnost zde sevřela debatu natolik, že o mnoha tématech si v Americe většina lidí už vůbec nedovolí na veřejnosti mluvit. Týká se to potratů, držení zbraní, politiky Izraele, rasismu, kriminality, jakýchkoliv témat spojených se sexem a tak dále. To velmi komplikuje situaci, protože při každém pokusu o racionální debatu se strhne obrovský povyk profesionálních demagogů, kteří ukřičí každý neextrémní názor hned v zárodku. Vzpomeňte si na můj blog o Newtownu. Zatímco demokraté ihned začali prosazovat zákaz prodeje jakýchkoliv zbraní, představitelé NRA doporučili postavit před dveře každé třídy jednoho ozbrojeného kovboje.
  • Na rozdíl od českých zemí, kde až donedávna blahobyt viditelně rostl, se americká střední třída (pokud věříte, že něco takového existuje) postupně zmenšuje a propadá, až ke své hrůze zjistila, že je zpátky na životní úrovni sedmdesátých (!) let. Lze tedy říct, že Amerika je opět napřed, u nás obrat směrem dolů teprve začíná. Debata o tom, kdo za to může a co s tím, je zde tedy o něco ostřejší.
  • Amerika je země extrémů. Zatímco v Čechách jsou na tom všichni plus minus stejně (zastánci tábora A, kteří právě spadli ze židle, laskavě prominou), rozdíly mezi Američany jsou skutečně velké, viditelné a rostoucí. Nejde jen o rozdíly v příjmech, velký rozptyl je snad ve všem měřitelném, včetně hmotnosti. Padesát milionů Američanů nemá žádné zdravotní pojištění – v zemi, kde jedna návštěva lékaře stojí několik stovek dolarů.
  • Podstatná část americké pravice zastává názory, které by v Evropě byly označeny za extrémní. S láskou vzpomínají na dobu před založením FEDu. Podporují návrat ke zlatému standardu. Připomínají, že první pokusy o zavedení federální daně z příjmu označil Nejvyšší soud za protiústavní. Nejradši by z federální vlády nechali jen Pentagon a zbytek zrušili.
  • Nelze zapomínat, že ještě v šedesátých letech dvacátého století neměli černoši v některých státech volební právo. Rasové otázky neustále bublají pod politicky korektním povrchem, každá debata má několik skrytých rovin a minimálně v jedné z nich je vždy ukryto obvinění druhé strany z pozitivní či negativní rasové diskriminace. My Evropané máme nacionalismus, který je schopen otrávit každou rozumnou debatu, Američané k tomu mají rasismus.
  • Ideová stafáž obou táborů je zde daleko pevnější a profesionálnější než u nás. Kde si naši pravičáci musejí vystačit se senilními profesory VŠE, mají jejich američtí kolegové k dispozici výběr z armády chytrých, vzdělaných a připravených absolventů Harvardu ověnčených Nobelovými cenami. V demokratickém táboře je to ovšem stejné, což mimořádně kontrastuje s intelektuální bídou české levice.

Po tomto úvodu přijde experiment. Přestalo mě totiž bavit číst knihy, se kterými souhlasím. To by uměl každý. Zkusím vám tedy nabídnout obraz Ameriky a jejích dějin od jedné z nejuctívanějších ikon amerických liberálů. Musím předeslat, že je to skutečně výborně vymyšlené, skvěle vyargumentované a bezchybně napsané. Za domácí úkol vám potom zadám

  • poznat, od kterého superguru jsem se nechal poučit,
  • neprozradit nic z toho českých socialistům, protože potom už by nikdy neprohráli žádné volby.

Americké dějiny pro vás přepíšu příště.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

Pavel Machalek | 14. 8. 2013 01:42

Vzhledem ke knize jde samozrejme o stezejni dilo americke levice:

Howard Zinn - People''s History of the Unites States,

neboli lidove dejiny Ameriky z pohledu pracujiciho lidu. Je to neuveritelna snuska levicove agitace, ale skutecne dobre napsana. Jako mlady student jsem to hlatal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 14. 8. 2013 20:16
reakce na Pavel Machalek | 14. 8. 2013 01:42

Ono ale víceméně všechno co je psáno se zájmem o obyčejné lidi musí být velmi levicové, v nejlepším případě neutrální. Neumím si představit, že by pravičák psal o se zájmem o obyčejný lid a vyšlo by z toho něco jiného než fantastická snůška kydů (viz Hampl).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dřetlouch | 16. 8. 2013 15:22
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 20:16

Tak si sežeňte "How Capitalism Saved America: The Untold History of Our Country, from the Pilgrims to the Present" od Thomase J. DiLorenza.
Je tam moc pěkně zdokumentované, jak zlí kapitalisti razantně snížili ceny pro spotřebitele (petrolej na svícení o 70%), jak vláda následně zasahovala proti těmto velkokapitalistům s oficiálním zdůvodněním, že "snižují koncové ceny, což je špatně" a jak byl Rooseveltův New Deal usvědčen i komisemi Senátu z toho, že je to jeden gigantický úplatek, protože kancelářskou práci dostal jen ten, kdo se zavával volit Roosevelta nebo z platu odváděl 2% Democratic Party.

Samozřejmě, pokud jste si zformuloval názor, že cokoli jiného, než socialistický Nanny State je nepřítel pracujícího lidu, v tom případě to nečtěte, neb náboženské debaty nemají smyslu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 16. 8. 2013 19:41
reakce na Jan Dřetlouch | 16. 8. 2013 15:22

Já jsem takový argument nezformuloval, takže se zklidněte :).

Autora nepovažuji za důvěryhodného, proč bych měl někomu platit za propagandu? Vy byste hledal kritické zhodnocení komunismu v knize napsané zarytým komunistou?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Skala | 13. 8. 2013 23:28

"Between a rock and a hard place" = "mezi mlýnskými kameny"

Jinak zajímavý článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kanioková J. | 13. 8. 2013 21:17

S článkem nesouhlasím.
Amerika i EU jedou prostě s kopce, protože socialismus !
- 40 statistik, které dokazují, že americká ekonomika byla hroutící se už v uplynulém desetiletí - http://jdem.cz/35ph7 ... - 44 faktů o vymírání střední třídy, které by měl Obama znát - http://jdem.cz/4ftu2 ... - 35 faktů - které straší baby boom generaci - http://jdem.cz/4fvz8

Evropa je na tom nejspíš ještě hůř, už jen proto, že dolar jako rezevrvní měna má přece jen větší možnosti.... - Riziko krachu: Přijde Černá labuť z rozvíjejících se zemí? - http://jdem.cz/4fxx2
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 14. 8. 2013 09:25
reakce na Kanioková J. | 13. 8. 2013 21:17

Tak si ten článek přečtětě ještě třikrát. Protože není vůbec o tom, jestli je správně A nebo B.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Vetrovsky | 13. 8. 2013 19:50

Zajimavy clanek, bohuzel ale autorovi unikla jedna zkutecnost - pres 90% verejnosti si nedokaze "spravne vybrat" ani z jednoho tabora.

V USA jde totiz o to ze kazdy tabpr hlasa jiny rozdil v pristupu k zahranicni politice - to co autor popsal je pouze vnitrostatni. Tim padem vetsine Americanu chybi strana ktera by se doma chovala jako GOP a zahranicni politiku by mela jako Demokrati.

Tim padem je velice bezny jev, kdy pri mistnich volbach (statnich - obdoba kraju) se voli republikani a do federalnich voleb se voli demokrati. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Fürst | 13. 8. 2013 23:30
reakce na Tomas Vetrovsky | 13. 8. 2013 19:50

Tomáši, musím vás zklamat. Ve Spojených státech zahraniční politika v podstatě nikoho nezajímá, kromě hrstky intelektuálů na východním pobřeží. To politici vědí a podle toho se chovají. Jev, který popisujete (republikáni ovládají Kongres, ale president je demokratický) má příčinu v rozdílném mechanismu obou voleb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Vetrovsky | 15. 8. 2013 02:59
reakce na Tomáš Fürst | 13. 8. 2013 23:30

Dovolim si nesouhlasit - ziju pres 15 roku na zapadnim pobrezi a ze sveho okoli vim ze tomu tak uplne neni protoze:

1) Velka cast lidi si uvedumuje ze spousta penez se utraci mimo USA, ackoliv jsou potreba doma. Staci se podivat na volebni televizni reklamy. "XYZ voted for $5 billion bill to support ABC..."

2) Vsichni ve svem okoli maji nekoho kdo budto slouzil nebo dokonce prisel o zivot - tohle je jeste vice videt v chudsich oblastech mimo metropolitni oblasti.

3) Zvlaste posledni dobou jsou vsichni nasrani na PRISM a podobne ulety NSA, CIA, FBI a i kdyz tohle je vetsinou problem vzdelanejsi populace tak je tady presvedceni ze tohle uz je fakt trosku moc silny kafe.

Intelektualove z vychodu budou resit jak se pomahat Africe a snazit se urcovat smer diplomacie, rednecks z prostredka vam reknou at to tam budto vybombadujem nebo se na to vyserem a ty co ziji za Rockies budou premyslet jak ten mesec penez prestehovat na vnitrni rozpocet.

Ale vsichni maji nazor a neni jim to jedno...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vytiska | 13. 8. 2013 18:05

Skvěle napsaný článek :)

Myslím že s danou situací je nutné se smířit, neboť se jedná o přirozený rovnovážný stav ... tak jako v populaci "příroda" udržuje poměr mužů a žen přibližně 50:50, budou i tábory A a B vždy přibližně stejně velké.

Pokud bychom rozdělili lidi dle názorů, myslím že bychom zjistili že dělení kopíruje Gausovu křivku ... přibližně polovina nalevo, polovina napravo, z toho zhruba 10% extrémů na obě strany.

Problém je, že tento stav představuje pat, kdy se společnost těžko může někam hnout. Jsem přesvědčený že jediným řešením by bylo fyzicky rozdělit lidi na dva tábory A a B ať si každý hospodaří po svém. Téměř jistě by se ale časem (po X generacích) v obou táborech znovu vytvořila rovnováha - v táboře A by vznikla frakce B, v táboře B by vznikla frakce A ... časem by se síla frakcí opět vyrovnala.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Fürst | 13. 8. 2013 18:21
reakce na Martin Vytiska | 13. 8. 2013 18:05

Martine, díky!
O Vašem řešení jsem už párkrát přemýšlel: Dva státy na jednom území. Jeden minimální, který se zabývá jen vnitřní a vnější obranou a výkonem spravedlnosti. Volí se do něj všeobecným rovným hlasovacím právem a platí se do něj malá rovná daň (třeba 5 procent). Druhý libovolně velký, ze kterého se však dá opt-outovat, tedy neplatit do něj daně, ale ani do něj nevolit. Jenže by to asi časem vedlo i k oddělení měn, jedny peníze by vydával ten malý stát a druhé ten velký. A časem by se to asi celé prostě rozpadlo tak, jak se rozpadne Obamacare: mladí zdraví a úspěšní by volili opt-out a ten zbytek by zůstal v tom velkém státě, který by nezadržitelně směřoval k bankrotu. Navíc se obávám, že ve Vašem scénáři je X rovno jedné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 13. 8. 2013 19:11
reakce na Tomáš Fürst | 13. 8. 2013 18:21

Stát ve státě by bylo optimální řešení - v praxi je ale možné jen v případě dominance teze B, v jejímž rámci může být teze A praktikována táborem A dle libosti.

"Lib ertariánský"státní framework umožňuje socialistům vytvářet vlastní komuny a sdružení typu stát-ve-státě, kde by mohli žít jak je jim libo, jelikož jim většinu prostředků ponechává a jejich využití reguluje minimálně nebo vůbec - tj. tábor A by mohl delegovat osobní zodpovědnost na orgány komuny, provozovat v rámci systému B firmy typu A řízené a vlastněné společenstvím, jejichž výnos by si třeba dělili mezi sebou rovným dílem a které by konkurovaly rize kapitalistickým firmám.

Jelikož tábor A na pravidla hry typu B-A nikdy nepřistoupí, zbývá táboru B snad jen sebrat se a ze zbývajících prostředků založit kolonii mimo sféru zájmu tábora A (tj. někde mimo sluneční soustavu). Obávám se ale že ohledně X=1 máte pravdu (příroda je velice flexibilní) a že by systém začal rychle konvergovat ke stavu 50:50 ;)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Novotný | 13. 8. 2013 15:51

Smutné, skvělé, zábavné, chytré a zasvěcené. Mám z toho podobné pocity směs pobavení a smutku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 13. 8. 2013 15:23

Tak asi nejsem soucast ceskeho naroda, nebot v kazde tezi souhlasim jen s necim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Daniel Z | 13. 8. 2013 15:21

Teze A & B je velice trefné přirovnání. Pěkný článek!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 13. 8. 2013 14:11

Problém většiny lidí je v tom, že dokáží v hlavě udržet jen jednu myšlenku. A ta musí být 100% pravdivá, protože jinak by přece, u všech všudy, musela být 100% pravdivá ta, která se jim nelíbí:-)
Až zastánci teze A přijdou na to, že zastánci teze B mají přinejmenším způli pravdu, a zastáncům teze B dojde, že bez jisté, nemalé, míry přerozdělování a regulace by se jim kapitalismus dávno zhroutil, tak se něco může pohnout. Nejen v téhle zemi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 13. 8. 2013 15:41
reakce na Martin Brezina | 13. 8. 2013 14:11

"bez jisté, nemalé, míry přerozdělování a regulace by se jim kapitalismus dávno zhroutil"
Důkaz? A to zvláště onoho "nemalého přerozdělování", a ještě toho, že to přerozdělování musí být organizováno státní byrokracií (sice není uvedeno, ale je pro "áčka" tak nějak implicitní)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 13. 8. 2013 17:21
reakce na Jan Pozner | 13. 8. 2013 15:41

Důkaz? Dojem. Což je kromě statistiky asi jediná forma ''důkazu'' ve společenských vědách.

Nikdy jsme neměli nedostatek revolucionářů, kteří by rádi svrhli tento systém, pouze zatím nemají dostatečnou podporu, protože lidé stále věří, že stát dokáže uregulovat excesy současného režimu - říkejte mu, jak chcete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 13. 8. 2013 18:34
reakce na Honza Moudrý | 13. 8. 2013 17:21

Stát, kterej dokáže uregulovat své vlastní excesy je protimluv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 14. 8. 2013 02:07
reakce na Jan Pozner | 13. 8. 2013 18:34

Já jsem měl na mysli excesy nestátního sektoru. Zodpovědnost za regulaci excesů státu mají voliči v demokratických volbách a aktivní občanská společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 14. 8. 2013 13:51
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 02:07

Co jsou to excesy nestátního sektoru? Můžete uvést nějaké příklady?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 14. 8. 2013 20:08
reakce na František Marek | 14. 8. 2013 13:51

To že pokládáte tak hloupou otázku na tak profláknuté téma pouze svědčí o tom, že nemáte skutečný zájem o diskuzi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 14. 8. 2013 22:25
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 20:08

No, pokud je to profláknutá otázka, tak určitě nebude problém nějaké nestátní excesy uvést.

Ostatně výše uvádíte různé firmy, které například vypouští něco špatného do okolí. Co když by Vám, ony firmy, argumentovaly tím, že jim stát bere polovinu obratu, tudíž nemají prostředky na to, aby investovali do čističek apod.?

No a aby to bylo zajímavější, tak je tu stát, potažmo EU, a oněm firmám, na ta požadovaná zařízení, dají dotace. Má to logiku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 16. 8. 2013 20:01
reakce na František Marek | 14. 8. 2013 22:25

To neříkají ty firmy ale vy, protože se je zoufale snažíte bránit jakýmkoliv možným způsobem a už to začíná být dost trapné. Proč ten masochismus? To jsou samozřejmě naprosto směšný výmluvy. Stát jim zajišťuje ochranu majetku, infrastrukturu, vzdělání, zdraví a důchody (budoucích, současných a minulých) zaměstnanců, vymahatelnost práva a milion dalších věcí.To jsou věci, bez kterých by se firmy vesměs neobešly, takže by to zaplatily jiným způsobem, kdyby to nedělal stát. A možná by to vyšlo i dráž (pokud by to vůbec fungovalo).

A vůbec, neměli byste vy megapravičáci nebo jak si říkáte argumentovat spíš způsobem založeném na ochraně majetku? I kdyby to stálo trilion korun, je naprosto nepřípustné aby firma vypustila na můj pozemek molekulu, kterou jsem si u ní nekoupil. Pokud by to udělala, byl by to útok na mojí osobu.
Buďme tedy důslední: pokud firma nedokáže zajistit, aby k tomu nedošlo, pak nemůže existovat. Stejně tak já nemůžu zajistit, že pokud si ve sklepě odpálím atomovku, že to neuslyší sousedi, proto to nedělám.

A nebo můžete přistoupit na moji stranu a říct, že je přijatelné pokud se nějaké omezené množství nežádaných látek dostane od soukromé firmy k lidem, kteří s ní nemají co k dočinění. Ale pak je stejně v pořádku, pokud ti samí lidé (skrze volené zástupce) smí (v nějaké míře) kecat do toho, co tyto firmy mohou a nemohou dělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 14. 8. 2013 09:29
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 02:07

Od oka tak 100% excesů nestátního sektoru má původ v nesmyslných, zbytečných, rozporných státních zákonech a byrokracii. Respektive mám problém si na systémový exces nestátního sektoru bez vměšování státu vzpomenout (vynecháme-li ty individuální, nesystémové, jako vraždy nebo loupeže).
Co když se voličům excesy tátu např. Ištvan líbí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 14. 8. 2013 12:32
reakce na Jan Pozner | 14. 8. 2013 09:29

Tak od oka vy jste nějaký všeználek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 14. 8. 2013 20:49
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 12:32

Tak já tak okatě nahrávám na smeč a nic :-) Přitom stačilo přijít s nějakým patřičným excesem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 14. 8. 2013 21:26
reakce na Jan Pozner | 14. 8. 2013 20:49

Různé ekologické katastrofy, které pramenily z touhy o maximalizaci zisku na úkor bezpečnosti. Třeba Deepwater Horizon (a je mnoho dalších). Ale historicky např. továrny, které velmi vědomě vypouštěly toxické látky do životního prostředí. To byla čistě svobodná rozhodnutí pustit to ostatním lidem "do oken" motivovaná ekonomickým zájmem. Mohli se řídit svědomím, ale rozhodli se, že je lepší pustit někomu úplně cizímu toxiny do vody (vzduchu), hlavně že z toho bude větší zisk. Udělat pořádnou studii, která by dokázala vystopovat původ všech možných toxinů v prostředí k jejich konkrétním zdrojům, která by obstála u soudu, je i dnes technicky velmi obtížné, někdy nemožné a stála by minimálně miliony, ale klidně i stovky milionů. To si může dovolit korporace nebo stát, ne jedinec (nebo skupina jedinců), jejichž životní prostředí je ničeno někým jiným bez jejich svolení.

Krásný příklad je i RyanAir, který léta s minimálními rezervami paliva, aby minimalizoval náklady a maximalizoval zisk. Spoléhá na to, že nenastane žádná výjimečná situace, kdy budou ty rezervy potřeba. Každopádně v nejhorším případě spadne letadlo a umře okolo stovky lidí (hodnota lidského života je pro firmu taková, kolik bude muset platit na odškodnění, ani o cent víc - asi si spočítali že se jim to ekonomicky vyplatí) a pak to napraví. V těch spadlých letadlech nikdy nebude nikdo z vedení společnosti, to je samozřejmé.

Další případ mohou být Enron, ratingové agentury, LIBOR atd. Žádný státní zásah nebo regulace tyto lidi nenutily lhát, klamat nebo podvádět, byla to čistě jejich svobodná tržní rozhodnutí motivovaná vlastním ziskem.

Holt ne vždy je vlastní zisk ekonomických subjektů v souladu s veřejným blahem, ale to už věděl i ultrasocialista Adam Smith.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 14. 8. 2013 22:44
reakce na Honza Moudrý | 14. 8. 2013 21:26

Když už vyjmenováváte katastrofy, možná byste měl odhodit ty rudé brýle a podívat se na svět objektivněji. Např. takový Černobyl, který proběhl v silně regulovaném reálně-socialistickém prostředí by zřejmě zaujal krásné první místo. O tom jak se ve jménu pětiletky ničilo životní prostředí za komunistů snad není pochyb.

Ohledně RyanAir - nikdo nenutí lidi s nimi létat. Lidé musí sami zvážit poměr rizika vs. možný zisk a sami se rozhodnout.

Žádná regulace nezabrání lidem lhát a podvádět - spojovat kriminální jednání s obecnou snahou dosáhnout zisku je nesmysl z pera naivního socialisty jako jste vy, který není schopen vnímat realitu, žije jen třídním bojem a ve svých paranoidních představách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 15. 8. 2013 13:03
reakce na Martin Vytiska | 14. 8. 2013 22:44

Takže jsme došli ke konsenzu, že excesů se dopouštějí totalitní státy i soukromé firmy. S tím se mohu smířit.

Lidé nemohou zvážit rizika protože k tomu nemají informace (RyanAir nikdy dobrovolně nezveřejnil s jakými rezervami létá). Stejně tak nevíme, jak důkladné kontroly provádí jednotlivé firmy na svých letadlech, jak dbá o schopnosti svých pilotů atd. Všechny tyto informace se na veřejnost mohou dostat pouze skrze whistleblowery, protože firma si nepřeje, aby se lidé mohli rozhodovat na základě skutečných informaci.

Je to klasická ukázka informační asymetrie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 13. 8. 2013 09:44

Mimochodem, myslím že tvůrci české verze seriálu teorie velkého třesku tuto frázi přeložili jako "už jsme zase uvěznění mezi skálou a bláznivým místem" :-D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Matěj Jan Morávek | 13. 8. 2013 14:02
reakce na Michal Weinfurtner | 13. 8. 2013 09:44

Jakkoli českou verzi TBBT ignoruji a považuji za velmi špatnou, zde se musím překladatelů zastat - v originále totiž skutečně je "Well, it seems once again you''re caught between a rock and a crazy place.", což je nyní již celkem používaná parafráze idiomu z názvu článku:-) jak to přeložit rozumně do českých reálií je nad mé schopnosti...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 13. 8. 2013 14:15
reakce na Matěj Jan Morávek | 13. 8. 2013 14:02

aha, tak to je můj omyl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 13. 8. 2013 08:16

Problémy demokratické civilizace na jedné straně. Máme tu A a B, přičemž každý tábor má trochu své pravdy. Osobně více inklinuji k B, ale vrtá mi hlavou, proč je lidská práce zdaněna 45%, zatímco výnos k kapitálu jen 15%. Až to rozlousknu, postoupím o krůček dál :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 13. 8. 2013 11:39
reakce na Aleš Müller | 13. 8. 2013 08:16

To co platí FO na víc jsou "pojištění" ;.Kapitál nemívá chřipku, ani raka, ani nejde do důchodu:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 13. 8. 2013 09:43
reakce na Aleš Müller | 13. 8. 2013 08:16

To máte pravdu, to je diskriminace. Měla by být zavedena 15% rovná daňová sazba na vše. Tedy daň z příjmu fyzických i právnických osob, DPH, spotřební daň i ostatní daně. Daně z nemovitostí a daně z daní zrušit zcela. To by bylo spravedlivé a ekonomiku by to posunulo dopředu víc než, když daněmi stát jednoho přidusí aby druhého mohl podpořit dotacemi.

Nemohu pochopit, jak někdo může souhlasit s tím, že je rozumné ekonomiku nejprve brzdit zdaněním a pak se jí snažit nastartovat tím, že ty zdaněné peníze znovu rozdám zpět, jen někomu jinému. Zhusta se pak dotace dávají tržně méně úspěšným.

Tohle přece dělali už komunisti a ekonomiku tak zcela zničili.
Mluvil o tom už v šedesátých letech Horníček. Když se vrátil ze zahraničí. Na jednom představení pak odpovídal na otázku, proč zdražily flanelové košile, "tam kde jsem byl, tak tam když třeba propadne divadelní premiéra, tak to divadlo má ohromnej fofr sehnat novýho producenta, novou hru a je to veliká starost. Kdežto tady, propadne-li premiéra nic se nestane, protože někdo to zaplatí. Tady je ta kýžená jistota, že jeden vobor, náhodou mu to nevyšlo, no tak jinej vobor kterýmu to vychází to doplatí. Tak já si myslím, že možná jaksi pomocí flanelových košil platíme nějaký obor, kterýmu to momentálně nevyšlo. Já bych jenom rád, když si kupuju flanelovou košili, kdyby mně to řekli. Kdyby řekli hele, spravujem silnice."

Ale zpět k vaší otázce. Kapitál je mnohem flexibilnější a pohyblivější než pracovní síla. Když ho zdaníte příliš, odejde jinam velmi snadno. A bez kapitálu se ekonomika neobejde, to si račte uvědomit. Škoda auto za dobu po listopadu 89 investovala do svého rozvoje 250 mld. korun. To je kapitál, bez kterého by Škoda auto dodnes vyráběla leda tak Favority. A kdyby jste ten kapitál zdanil 45%, investice by byly menší a rozvoj produktu by zpomalil. A přesně to se dělo za komunistů.

To nejsou otázky víry ale fakta milej pane, co inklinuje spíše k B. Zajeďte se podívat do muzea ve Škodě auto. Najdete tam prototypy aut, která snesou srovnání se západními vozy tehdejší éry. Ale u nás nikdy nevyjeli na silnice, nikdy jsme je nemohli prodávat do zahraničí, i když by byly konkurenceschopné. Protože komunisti odčerpali kapitál jinam. Rozhodli se kvůli politice poškodit konkurenceschopnost Škody.

A to se dělo v celé ekonomice. To jsou jasná fakta a ne nějaké ideologické klišé o kapitalismu a socialismu.

Podívejte se do číny, tam komunisté pochopili, že socialismus nikam nevede a přešli ke kapitalismu. A udrželi se u moci. Dnes mají kapitalistickou totalitu. Sice si z hlediska svobody moc nepomohli, ale aspoň nemají 53% lidí žijících v hladomoru a naprosté bídě. Za 20 let to strašlivé číslo stáhli pod deset procent, díky kapitalismu.

Jestli tohle není důkaz o funkčnosti kapitalismu a škodlivosti socialistického přerozdělování, tak už nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Fürst
Studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!