Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

V čem se Marx mýlil?

V jednom z aktuálních vydání časopisu EURO byl otištěn velmi zdařilý fiktivní rozhovor s Karlem Marxem. Karel hodnotí současnou krizi a odvolává se přitom na jednotlivé pasáže ze svých knih.

Chybu spatřuje především v nadprodukci, která vyústila v nynější krizi. Současný systém si vynucuje investice pro zvyšování produktivity, neboť je potřeba stále méně pracovní síly, a zhoršuje se tím postavení dělníků.

V podobně nepříznivé situaci se v minulosti ocitli i luddité, kteří se bránili tím, že ničili stroje, protože jim údajně brali práci. Dělo se tak v době, kdy ruční práci nahrazovala mechanizovaná, a tento trend se pak projevil především v primárním a sekundárním sektoru. Není na tom nic zvláštního, protože ze zemědělství a průmyslu přecházely pracovní síly - a stále přecházejí - ke službám.

Pokud po vzoru sci-fi dojde k mechanizaci i v tomto sektoru a začnou nás obsluhovat, masírovat a léčit roboti (odhaduji to tak na třicet čtyřicet let), tak se lidé zkrátka budou muset přizpůsobit i tomuto vývoji a přejít do nově vznikajícího čtvrtého sektoru, který je charakterizován vysokou přidanou hodnotou a kde najdeme například vědce a různé specialisty ve svých oborech či IT pracovníky. Tito lidé budou pracovat na zlepšování našich životních podmínek včetně prodloužení věku, odstranění nemocí či efektivního využití robotiky v naší společnosti.

Vysokoškoláci se stanou standardem a budou ve společnosti tvořit většinu. Je to pochopitelné, protože zatímco v době ludditů byla většina lidí negramotných, dnes je ve vyspělých zemích negramotnost téměř vymýcena a každý druhý míří po maturitě na vysokou školu.

Experiment, který nevyšel

Problémem je, a to si Marx nepřipouští, že socialistická společnost zcela eliminuje jednu přirozenou lidskou vlastnost, a sice soutěživost. Pokud člověk ve hře na život uspěje, očekává za vynaložené úsilí nějakou protihodnotu.

Jinými slovy, jestliže počítám s tím, že za nějakou činnost dostanu zaplaceno, s velkou pravděpodobností bude odváděná práce intenzivnější, produktivnější a lepší. Nemožnost podnikání za socialismu však tento motivační faktor zcela zrušila, a kontrola i organizace veškeré práce státem byla naprosto neproduktivní.

Svědčí o tom i příklad východního Německa v dobách sjednocování se západním Německem. Když podnikatelé a politici navštívili jednotlivé podniky, nastalo doslova zděšení. Výrobní metody byly ve většině továren zastaralé, neproduktivní a co víc - v západní Evropě absolutně nekonkurenceschopné.

Spousta továren a velkých společností se musela zavřít a i přes relativně dlouhou dobu od sjednocení jsou mzdy na východě stále zhruba o 30 procent nižší než na západě. Sjednocení také zastavilo růst Německa a je otázkou, zda se vůbec někdy východní část Německa vyrovná západu. V současnosti celé Německo tvrdě pociťuje hospodářskou krizi především kvůli proexportnímu zaměření země.

Socialismus taktéž silně inklinuje ke značně vysoké a obtížně kontrolovatelné korupci. Když člověk nenachází užitek - v našem případě v podnikání, jež spojuje risk čili adrenalin a zisk neboli příjemně hřejivý pocit - hledá jinde. A tak zkusil štěstí v instituci zvané stát podle hesla "kdo nekrade, okrádá svoji rodinu". A důsledek? Většina zemí, které patřily do sovětského bloku, jsou i v dnešní době značně prolezlé korupcí.

Lidé zkrátka zatím nic lepšího než kapitalismus nevymysleli a socialistické experimenty měly pro mnoho zemí katastrofální následky. Domnívám se, že funkce státu v kapitalistických systémech by měla spočívat ve spravedlivé podpoře po vzoru "hodného rozhodčí ho" - stát by měl poskytovat vhodný právní rámec a garantovat vynutitelnost práva a nízké daně.

Ani tady to ale nekončí. Stát by měl podnikavého ducha rozvíjet už od dětství, protože to není jen v jeho ekonomickém zájmu (více úspěšných lidí - více daní), ale i v zájmu společenském. Jsem optimista a doufám, že se to v budoucnu zlepší.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Člověk | 19. 3. 2009 14:35

V článku se píše že základní lidskou vlastností je soutěživost. S tím bych si dovolil nesouhlasit. Nesnáším soutěživost a od dětství se vyhýbám všem soutěžím. Proto by mě socialismus po této stránce plně vyhovoval. Každá práce se přece vykonává pro potěchu z ní samé a pro dobrý pocit, a ne proto kdo rychleji,lépe...Když se mohu v práci realizovat a jsem spokojený, potom mi stačí taková odměna abych nestrádal a zabezpečil rodinu. Za mnohem důležitější než soutěžení, boj, agresivitu, považuji spokojenost, solidaritu a především jistoty.

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK