Diskuze: V čem se Marx mýlil?

Zdeněk Pikhart|22. 3. 2009 10:35| reakce na Petr Síla - 20. 3. 2009 13:44

Tím, že byste zvýšil minimální mzdu, byste vytvořil nezaměstnanost právě mezi lidmi s nízkým vzděláním. Jejich rovnovážná mzda se totiž pohybuje pod tou minimální. Místo toho, aby tedy sociální systém "dorovnával&quo t;soc. dávkami malou mzdu (bez pasti chudoby - se stimulem více pracovat), bude nezaměstnaného živit zcela, což je jednak dražší pro stát a jednak jedinec jako nezaměstnaný strádá. A ještě jedna připomínka - lidé s technickým pokrokem nebudou méně potřební, to je velký mýtus:) Připadá vám, že jsou teď lidé méně potřební než před sto lety?:) Pouze se přesunuli do jiných odvětví s neuspokojenou poptávkou a pracují na tom jak zlevnit produkci, třeba technologickým pokrokem. Lidé mají potřeby neomezené.

Arsen Lazarevič|20. 3. 2009 14:54| reakce na Tomáš Kurka - 20. 3. 2009 12:31

Ohledně toho masírování si s Vámi dovolím nesouhlasit :-) Už dneska existují křesla nebo lehátka se spousty masážním programů a postupně to tak začíná být srovnatelné s opravdovou masáží :-) S tím ostatním souhlasím.

Jan Traxler|20. 3. 2009 14:30| reakce na Petr Síla - 20. 3. 2009 13:40

Ale maji. Nesledujte jen prijmovou stranku, ale take nakladovou. Nikdo nebrani lidem z Jesenicka se prestehovat do "bohatsi" Prahy. Ony ale bohatsi regiony jsou take vyrazne nakladnejsi na bydleni..Jinak osobne nemluvim o socialnim systemu na urovni okresu, ale komunit velikosti sirsi rodiny (+ pratele), tak jako tomu bylo uz od praveku.

Petr Síla|20. 3. 2009 13:44| reakce na Tomáš Kurka - 20. 3. 2009 12:31

Zrušit minimální mzdu? A vrátit se až k tzv. "hladové mzdě"? To by vedlo ještě k větším problémům. Navíc s technickým pokrokem budou tito lidé čím dál tím méně potřební. Co takhle minimální mzdu ZVÝŠIT a podporu podmínit dalším vzděláváním (svým i svých dětí). To by vedlo k větší konkurenceschopnosti těchto lidí. Nejen dnes, ale i v budoucnu - tak jak se píše v článku.

Petr Síla|20. 3. 2009 13:40| reakce na Jan Traxler - 20. 3. 2009 12:47

Problém je ale v regionálně nerovnoměrném rozdělení bohatství. Velká města jsou bohatá a o komunitu by se zvládla postarat, ale chudší oblasti (např. jesenicko, bruntálsko) to nemají šanci zvládnout.

Jan Traxler|20. 3. 2009 12:47| reakce na Vlad Ender - 19. 3. 2009 16:10

Ano, vidim to stejne. My bereme soucasny socialni system za neco prirozeneho a neodmyslitelneho, ale podivame-li se do historie, tak jde v podstate o pomerne kratky experiment. Take si myslim, ze soucasny socialni system neni dobry a uvital bych navrat ke komunitnimu socialnimu systemu. Myslim, ze by to lidstvu velmi prospelo.

Tomáš Kurka|20. 3. 2009 12:31

Vize mechanizace takových činností, jako je masírování je podle mého nazoru poněkud nesmyslná. Už dnes je odhadem 10 až 20% populace funkčně negramotná. Státy to řeší neustálým navyšováním sociálních dávek, což je jednak drahé a zároveň to vytváří zvětšující se kastu lidí, kteří jsou fakticky zbyteční a taky se jim to dává najevo. Takoví lide se nikdy do čtvrtého sektoru nezapojí a s rostoucím technologickým pokrokem jich bude navíc přibývat. Společnost, ale zvyšování produktivity nutně potřebuje, má-li se vyrovnat s nadchazejícími surovinovými a ekologickými problémy. Řešení není rozhodně jednoduché. Podle mého soudu by mělo dojít ke zrušení institutu minimální mzdy (či jejímu snížení),což omezí vytlačování práce kapitálem a zároveň umožní středním třídám zaměstnávat např. pomocnice v domácnosti, chůvy atd. I ti méně schopní tak budou mít pracovní náplň a tím i určité životní naplnění. Zároveň to ale znamená, že především obce se o tyto lidi budou muset určitým způsobem postarat - především stavět sociální byty (tzn. malé, aby nebyly zajímavé i pro ostatní), chránit je před lichvou, aktivně řešit alkoholizmus atd.) Vyžaduje to, že se místní elity budou aktivně zajímat o dění ve své obci a řešit problémy svých chudých. Tím, že se vše řeší na státní urovni se podařilo naprosto atomizovat společnost. Mistní elity necítí za své okolí odpovědnost, protože platí vysoké daně a vše se stejně "řeší" v centru, tak proč se angažovat. Důsledekm je současný neuspokojivý stav.

František Mašek|19. 3. 2009 16:54| reakce na Arsen Lazarevič - 19. 3. 2009 13:09

To je samozřejmě pravda. Pořád si to ale, ani jako scifista, i při velké degradaci vysokoškolského vzdělání a jeho silné diferenciaci tak nějak nedokážu představit.

Vlad Ender|19. 3. 2009 16:10

Clanek jsem necetl, ale pridam kometar ke komentarum.Problem libovolneho soucasneho socialniho systemu je dle me vcelku jednoduchy - je postaven na anonymite. Lidska spolecnost je ale postavena na lidskych vztazit, a neni schopne prezvyknout anonymni masu. Bohuzel, velikost soucasne lidske spolecnosti k anonymite primo vybizi.Osobne si myslim, ze podstatne lepsi system nez soucasne anonymni by bylo mit "sveho penzistu/nezamestnaneho&q uot;apod, podobne jako nektere charity maji "sponzorujte konkretni dite v Ugande". Jeste lepsi by bylo, kdyby dotycni byli primo z komunity kde ziji, neb je pro me snadnejsi rozument problemum nezamestnaneho souseda kterho znam deset let nez nekoho koho jsem v zivote nevidel. V podstate zmenit "globalni a anonymni" socialni system na (povinnou) komunalni charitu. Idealne bude clovek prispivat na penzi svym rodicum (a ocekavat podobne od svych deti - coz znamena ze bude mit zajem aby se deti meli co nejlepe ale zaroven aby mu byli dostatecne vdecne), blizke rodine, pratelum, znamym, sousedum (nebo ne ;) ) apod. Obecne by to muselo vest k zlepseni komunalnich vztahu - pokud jste lempl bez pratel a rodiny, a je to obecne zname, tak holt smula. Povinnosti a prava by byla vice propojena - kdo chce jen prava by asi velice brzo narazil.Jiste, porad to nebude spravedlive a idealni, ale idealni a spravedlive reseni proste neexistuje.Nicmene pochybuji ze podobne zmeny se stanou bez nejake revoluce, neb kapri si obvykle rybnik nevypusti.

Jan Člověk|19. 3. 2009 14:35

V článku se píše že základní lidskou vlastností je soutěživost. S tím bych si dovolil nesouhlasit. Nesnáším soutěživost a od dětství se vyhýbám všem soutěžím. Proto by mě socialismus po této stránce plně vyhovoval. Každá práce se přece vykonává pro potěchu z ní samé a pro dobrý pocit, a ne proto kdo rychleji,lépe...Když se mohu v práci realizovat a jsem spokojený, potom mi stačí taková odměna abych nestrádal a zabezpečil rodinu. Za mnohem důležitější než soutěžení, boj, agresivitu, považuji spokojenost, solidaritu a především jistoty.

Petr Síla|19. 3. 2009 13:57| reakce na Arsen Lazarevič - 19. 3. 2009 12:52

Plně s Vašimi komentáři souhlasím. Dokonce je považuji za mnohem podnětnější a trefnější než samotný článek (-;

Arsen Lazarevič|19. 3. 2009 13:09| reakce na František Mašek - 19. 3. 2009 11:46

Podobně jako v minulosti bylo nepředstavitelné, že by téměř všichni obyvatelé dané země byli gramotní, tak v budoucnosti bude standardem, že většina obyvatel bude mít vysokoškolské vzdělaní. To, že hrozí degradace tohoto druhu vzdělaní je zkrátka fakt a pravděpodobně dojde k rozdělování vysokých škol po vzoru USA na školy dobré a školy pro losery.

Arsen Lazarevič|19. 3. 2009 12:56| reakce na Stanislava Lišková - 19. 3. 2009 10:38

Ještě ohledně soc. systému. Ve svém článku http://www.finmag.cz/clanek/9119/ jsem nepřímo naznačil, že jedním z hlavním důvodu, proč Evropská populace umírá je právě sociální systém. Už i samotný Adam Smith v Bohatství národu napsal, že si lidé v USA mohou díky stále zlepšující se životní úrovni dovolit více dětí, protože v tom shledávají tu nejlepší investici na své stáří. . Důchody tuto „investici do staří“ zcela eliminoval, protože už staří občané nejsou závislí na svých dětech (kterým dali to nejlepší) ale na státu.Máte tedy pravdu, že stát by se měl starat opravdu o ty potřebné. Důchodci by však v tomto součtu „potřebných“ za 40-50 být neměli a z většiny se tak snad stanou rentiéři.

Arsen Lazarevič|19. 3. 2009 12:54| reakce na Stanislava Lišková - 19. 3. 2009 10:38

Ještě ohledně soc. systému. Ve svém článku http://www.finmag.cz/clanek/9119/ jsem nepřímo naznačil, že jedním z hlavním důvodu, proč Evropská populace umírá je právě sociální systém. Už i samotný Adam Smith v Bohatství národu napsal, že si lidé v USA mohou díky stále zlepšující se životní úrovni dovolit více dětí, protože v dětech shledávají tu nejlepší investici na své stáří. Důchody tuto „investici do staří“ zcela eliminovaly, protože už staří občané nejsou závislí na svých dětech (kterým dali to nejlepší) ale na státu.Máte tedy pravdu, že stát by se měl starat opravdu o ty potřebné. Důchodci by však v tomto součtu „potřebných“ za 40-50 být neměli a z většiny se tak snad stanou rentiéři.

Arsen Lazarevič|19. 3. 2009 12:52| reakce na Stanislava Lišková - 19. 3. 2009 10:38

Paní Lišková, děkuji za krásný příspěvek na který mi bude potěšení odpovědět. Rád budu pokračovat i Vašem příměru k zvířecí říší.Sociální systém, které praktikují vlády převážně v severských zemích je podobný tomu, jako když ulovíme zvíře a zavřeme ho do ZOO. Některá zvířata jsou v tomto prostředí šťastná, protože se nemusí starat o to, jestli budou mít druhý den co jíst. Jsou však zdokumentovaný i takové případy zvířat, která v tomto zdánlivě „bezstarostném“ prostředí zahynula . Podobně jako člověk mají zvířata i někteří lidé něco co lze podle Maslowovy pyramidy potřeb nazvat jako „potřeba seberealizace“ Zkrátka chtějí být pro tu svou smečku užitečná, podobně jako člověk pro společnost. Spousta důchodců i přes to, že mají vlastní bydlení a hodné vnuky stále pracují, protože je obcházet celý den hypermarkety a sledovat televizi už zkrátka nebaví.Kdyby komunizmus v naší zemi neexistoval a byl vy vhodně nastavený systém vzdělávání, tak tito lidé si ve svém stáří starají o své prosperující firmy nebo si užívají zaslouženého odpočinku s plným kufrem peněz. Stát totiž v minulosti vychovával poslušné zaměstnance a ani v současnosti se nic nezměnilo.

Petr Síla|19. 3. 2009 12:06| reakce na František Mašek - 19. 3. 2009 11:46

Dokud budou mít méně vzdělaní lidé více dětí než ti vzdělanější, tak jediným způsobem jak zvýšit vzdělanost je snížit nároky na vzdělání. Což se v současnosti také dějě - vznikají nové vysoké školy s výrazně nižšími požadavky než tradiční univerzity.

František Mašek|19. 3. 2009 11:46| reakce na Stanislava Lišková - 19. 3. 2009 10:38

To je závažná připomínka. Občas se hovoří o tom, že i zodpovědná pravicová vláda by měla dělat zodpovědnou sociální politiku. Z prostého důvodu, aby zabránila potenciálním sociálním bouřím, které se pak zpětně negativně projeví ve vývoji společnosti i ekonomiky.Jenže, co to je? Stačí skutečně nastavení pravidel? Otázkou samozřejmě také je, jak je nastavit.Pominu-li pojmy levice a pravice, mezi nimiž se podle řady politologů stírají rozdíly (je prezident Sarkozy typickým příkladem?), je tu ještě jedna věc.Člověk si snadno zvykne na vymoženosti z éry prosperity a chce je pořád.Mám nicméně nějak zafixováno, že zodpovědně řeší tyto problémy v Kanadě. Nevím, ale, zda je to pravda, a pokud ano, zda lze jejich model obecně použít i jinde.Mám ještě jednu obecnou poznámku k článku. Nic proti tomu, aby bylo vysokoškolské vzdělání v budoucnu standardem. Jak se k tomu ale bez klonování, případně jiných podobných metod, dopracovat? Těžko můžeme očekávat, že příroda sama upraví obecný vzorek lidské populace, aby tomu napomohla.

jiri.cerny2|19. 3. 2009 10:40

Dovolil bych si v poslední větě předposledního odstavce udělat drobnou změnu. Místo "...a nízké daně." bych napsal "...za nízké daně.". Je potřeba se dívat na stát jako na instituci která nám poskytuje servis za nějakou cenu (daně) a co nejefektivněji využitou. Je na státu jestli bude vybírat vyšší daně a nabízet nadstandardní servis, nebo nízké daně za nízký servis. Stát který bude dlouhodobě vybírat vysoké daně a nabízet nízký servis by měl zkrachovat.

Stanislava Lišková|19. 3. 2009 10:38

Pane Lazareviči, velmi pěkný článek. Dovolím si k němu přidat svoji úvahu, byť se moje znalost myšlenek komunismu omezuje na to: aby se měli všichni dobře a všechno patří všem.Pokud vyjdeme z toho, že na socialistický (komunistický) experiment bylo buď příliš brzo (protože na to lidstvo ještě nedozrálo) a nebo je zcela proti lidské přirozenosti (protože jsme vzešli ze zvířecí říše, která funguje na principu soutěžení, tzn. silnější vyhrává), pak je skutečně kapitalismus asi jediné řešení. Nicméně, přece jen jsme se dostali dál a jedna z věcí, která nás od zvířat odlišuje je ta, že máme potřebu se postarat i o ty co nesoutěží. Skupina těch co nesoutěží se dělí na ty co nemohou (staří, nemocní, děti, handicapovaní atd.) a na ty co soutěžit nechtějí (lenoši, nefachčenka, zneužívači sociálního systému nebo ti, co se zcela záměrně postavili mimo). A tady si myslím, že je zakopaný pes všech vlád, které se snaží dělat sociální politiku. Nedostatečně rozlišují mezi nesoutěžícími tyto dvě tak zásadně odlišné skupiny – tedy jednoznačně podpořit ty co „nemohou“ a v žádném případě neumožnit těm co „nechtějí“, aby zneužívali systém. Protože když někdo nechce, je to horší, než když nemůže.Teď mě však napadá ještě jedna skupina: ti co soutěží (protože chtějí), ale až žalostně jim to nejde… A zde se mi pak zdá kapitalistický systém nespravedlivý (resp. příliš přísný), ale v sociálním systému to vede k bludnému kruhu různých podpor, které pak chce každý. Takže jsem s úvahami v koncích…