Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy. Bilance roku 2016. Investovat v roce 2017?

| 16. 1. 2017 | Vstoupit do diskuze – 7 komentářů

Inflace stoupá, přichází tedy čas na zvedání úrokových sazeb a normalizaci dluhopisových trhů, i když to bude zdlouhavý proces. Na dluhopisy není dobrá doba. Mnoho dluhopisových a penzijních fondů čekají chudá léta.

Dluhopisy. Bilance roku 2016. Investovat v roce 2017?

Jednou z klíčových událostí roku 2016 bylo, že Fed zvýšil základní pásmo úrokové sazby na 0,50–0,75 procenta. Očekává se, že v průběhu roku 2017 Fed postupně posune pásmo na 1,25-1,50 procenta. Americké ekonomice se nadále daří, míra nezaměstnanosti klesá a inflace po mnoha letech začala výrazněji stoupat. Podle mnohých ekonomů je nejvyšší čas, aby Fed začal normalizovat úrokové sazby. Reálné sazby (po zohlednění inflace) jsou už delší dobu záporné – a to není zdravé prostředí.

Výnos do splatnosti (p.a.) vybraných desetiletých státních dluhopisů

Země

YTM

Švýcarsko

-0,23 %

Japonsko

0,06 %

Německo

0,34 %

Slovensko

0,44 %

Česká republika

0,48 %

Francie

0,78 %

Velká Británie

1,35 %

Španělsko

1,41 %

Itálie

1,87 %

USA

2,39 %

Čína

3,17 %

Indie

5,39 %

Řecko

6,88 %

Rusko

8,08 %

Brazílie

11,20 %

Turecko

11,21 %

Zdroj: Trading Economics, data k 11. 1. 2017

Hlavou proti zdi nepůjdeme

V Česku je to podobné. Také naší ekonomice se nadále daří velmi dobře, nezaměstnanost je historicky nízká, lidem rostou disponibilní příjmy a inflace se začíná zvedat. V prosinci dokonce meziroční inflace stoupla na dvě procenta, což je dlouhodobý inflační cíl České národní banky. Dá se tedy očekávat očekávat, že poměrně brzy dojde k ukončení měnového závazku, kterým centrální banka de facto garantuje kurz koruny minimálně 27 korun za euro. Podle dosavadních prohlášení členů bankovní rady České národní banky můžeme očekávat konec intervencí někdy v polovině tohoto roku.

Otázkou je, co bude Česká národní banka dělat s úrokovými sazbami. Jistě by bylo dobré, aby je také co nejdříve normalizovala, ale asi to potrvá delší dobu. Naše centrální banka nemůže jít vyloženě hlavou proti zdi a zvedat sazby v době, kdy Evropská centrální banka drží sazby záporné. A Evropská centrální banka určitě se zvedáním úrokových sazeb spěchat nebude, to může trvat ještě několik let.

Rostou úroky dluhopisů

Od vývoje inflace a úrokových sazeb se do značné míry odvíjí také situace na dluhopisových trzích. Očekávání vyšších úrokových sazeb tlačí logicky nahoru i úroky nově vydávaných dluhopisů. Tím pádem musí srovnatelně stoupnout i výnosy do splatnosti u všech dříve emitovaných dluhopisů. To tedy vede k tomu, že aktuální tržní cena dluhopisů klesá. Proto obecně platí, že když rostou úrokové sazby, není to dobrá doba na držení dluhopisů. 

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých státních dluhopisů České republiky

Zdroj: Trading Economics

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Posledních třicet let úrokové sazby spíš klesaly a dluhopisům se velmi dařilo. Investoři vydělávali nejen na úrocích, ale také na růstu tržní ceny nad nominální hodnotu dluhopisu. Až se ceny dluhopisů dostaly na takovou úroveň, že až do splatnosti na úrocích vydělají sotva tolik, o kolik si dnes při jejich nákupu připlatíme nad jejich nominální hodnotu (tj. hodnotu, kterou nám emitent při splatnosti dluhopisu vrátí). Není vůbec podstatné, jaký úrok dluhopis nese, důležité je vždy kalkulovat celkový výnos dluhopisu do jeho splatnosti (úroky + rozdíl mezi tržní cenou a nominální hodnotou dluhopisu).

Výnosy do splatnosti státních dluhopisů mnoha zemí včetně České republiky spadly v uplynulých letech takřka na nulu, často dokonce i do minusu. Také našem Ministerstvo financí v roce 2016 vydalo mnoho dluhopisů se splatností do pěti let se záporným výnosem, takže ve finále si investoři ještě připláceli za to, že mohou půjčit našemu státu peníze. A stát vydělával na tom, že si půjčoval. Je to absurdní, že? Ale je to tak. To je důsledek politiky nulových úrokových sazeb spolu s měnovými intervencemi, kdy mnoho zahraničních investorů skupovalo české dluhopisy i se záporným výnosem jenom kvůli spekulaci na posílení české koruny po ukončení měnových intervencí.

Pomalu ale přichází doba, kdy budou úrokové sazby růst a stejně tak i výnosy do splatnosti dluhopisů. V USA již tato éra zdá se započala. Jak bude dlouhá a jak vysoko úrokové sazby porostou, to dnes můžeme jen odhadovat. Také u nás v dohledné době začne „normalizační proces“ a stát si nebude půjčovat s výnosem, ale bude za to muset standardně platit. Po ukončení intervencí se dá u českých státních dluhopisů očekávat růst výnosů do splatnosti, tedy pokles jejich tržní ceny.

Vývoj výnosu do splatnosti amerických desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: Trading Economics

Penzijní fondy s garancí sáhnou do kapsy

To je špatná zpráva pro většinu dluhopisových fondů a ještě horší zpráva pro staré penzijní fondy (dnešní transformované fondy penzijního připojištění). Jsem zvědavý, jak v tomhle prostředí budou připisovat nezáporný výnos, jestli ho penzijní společnosti skutečně budou dotovat ze svého. Brzy zřejmě budeme svědky velmi silného lobbování finančních institucí, aby povinnost transformovaných fondů garantovat nezáporné zhodnocení byla zrušena. Tím si můžete být jistí.

Nicméně jak už jsem psal, Česká národní banka nemůže jít s úrokovými sazbami proti Evropské centrální bance, to by vedlo jen k dramatickému posílení české koruny. Takže s tou normalizací na dluhopisových trzích to nebude zas tak žhavé, pravděpodobně půjde o dlouhodobější pozvolný proces. Ale kdo ví, vždycky hrozí riziko, že se trhy utrhnou ze řetězů.

Jisté je pouze to, že dlouhodobě nelze držením dluhopisů dosáhnout na vyšší výnos než je výnos do splatnosti. A jelikož ten je nizoučký, nemá v podstatě smysl do dluhopisů dnes investovat, rozhodně ne do klasických dluhopisových fondů, které drží v majetku primárně české státní dluhopisy. Výnos do splatnosti desetiletého českého státního dluhopisu je aktuálně zhruba půl procenta ročně. A to je výnos před zdaněním. Teď k tomu zakalkulujte náklady na správu běžného dluhopisového fondu, které se zpravidla pohybují mezi procentem a procentem a půl, a vychází z toho v příštích deseti letech jasná čistá ztráta. A to zdůrazňuji v době, kdy se zvedá inflace.

Na dluhopisy tedy není dobrá doba. Na druhou stranu nerad bych naházel všechny dluhopisové fondy šmahem do jednoho pytle. Některé fondy dovedou například velmi dobře pracovat s durací, drží dnes dluhopisy s krátkou dobou do splatnosti, takže by je růst úrokových sazeb nijak dramaticky nepostihl a výhledově pak mohou portfolio přeskupit, až dluhopisy zase ponesou zajímavější úroky. Jiné fondy dokonce mohou spekulovat na pokles cen dluhopisů a vydělávat tak i v době, kdy ostatní budou ztrátové. Zajímavé možnosti pro dluhopisové investice tedy existují, nicméně obecně na většinu dluhopisových investic opravdu dobrá doba není.

Nedejte na reklamu některých nejmenovaných fondů, které se ohání krásným historickým výnosem. Není důležité, kolik který fond vydělal v uplynulých letech, ale jaký má výnosový potenciál do budoucna. Ta čísla u většiny dluhopisových fondů nevychází vůbec pěkně.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Nejnověji na Finez.cz:

Poroste inflace? Ukončí ČNB intervence? Nakopne Trump ekonomiku USA? Bude dolar silnější než euro? Poroste cena zlata?

Co přinese rok 2017 na finančních trzích

Pozor na přímý prodej konkrétních dluhopisů

Určitě si mnoho z vás také říká, proč vůbec investovat prostřednictvím dluhopisového fondu, když můžete nakoupit konkrétní dluhopisy nesoucí pevný úrok. S emisemi dluhopisů se v České republice v posledních třech letech roztrhl pytel. Dluhopisy si tu vesele vydává každý trouba. Asi už budu znít jako ohraná deska, ale přijdou průšvihy. Můj odhad je, že možná až třetina emisí je od začátku plánována jako podvod – vytáhnout z lidí peníze a pak nechat firmu zkrachovat. A druhá třetina zkrachuje tak jako tak, protože se prostě byznysplán nevydaří, i přes dobrou vůli emitenta. Možná jsem až příliš skeptický, ale opatrnost je skutečně na místě.

Při investici do dluhopisů je vedle vývoje úrokových sazeb, který má vliv na vývoj tržní ceny dluhopisu, klíčové kreditní riziko. Je nutné mít na paměti, že dluhopis je v podstatě půjčka, slib protistrany, že nám bude vyplácet nějaký úrok a že nám jednou vrátí zpět půjčené peníze. Ne každému se podaří tento závazek dodržet. To je riziko, se kterým je potřeba vždy kalkulovat. Proto je dobré vědět, jaký má emitent dluhopisu kreditní rating (a jestli vůbec nějaký rating má). A proto také považuji za mnohem bezpečnější investovat do dluhopisů prostřednictvím fondů, kde mám riziko rozloženo třeba na 300 různých emitentů, a když některý z nich zkrachuje, tak to v podstatě ani nepocítím. Když si koupím dluhopis od jedné konkrétní firmy, nesu plné riziko a pokud emitent nedodrží své závazky, můžu přijít o všechno.

A pak je dobré mít na paměti likviditu. Naprostá většina dluhopisů v České republice, které tu dnes prodává nic netušícím klientům každý druhý „pojišťovák“, není přijatá k obchodování na burze cenných papírů. Jejich likvidita je tedy takřka nulová. Když s emitentem něco nebude v pořádku a budu chtít dluhopis prodat, komu ho asi prodám? Tomu emitentovi, který mi sliboval, že ho ode mě kdykoliv zase odkoupí zpět, ale dnes není schopen plnit své závazky? Jistě, ten ho ode mě určitě bude odkupovat. Přeju hodně štěstí a pevné nervy všem dobrodruhům, kteří své úspory půjčují pod příslibem pevného úroku jedné či dvěma firmám s okouzlujícími prezentacemi.

 

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 16. 1. 2017 14:38

Opět velmi čtivý a fundovaný článek pana Traxlera.
I když s ním ne vždy souhlasím například v jeho názorech na akciový trh, stojí za to si jeho články v klidu pročíst a popřemýšlet si o nich. Málokdy chválím, ale vedle Jana Hájka a Daniela Gladiše jde o investora, který má velmi konzistentní a racionální názory. Těším se na další články.

Pokud jde o dluhopisy, tak názor, že třetina komerčních je připravený podvod a třetina emitentů zkrachuje, by bylo dobré podtrhnout a vytisknout tučně. Pojišťováci, kteří před několika lety razili názor, že každý má mít několik investičních životních pojistek, změnili nyní repertoár a nabízejí jak housky na krámě firemní dluhopisy kdejaké firmy s nezaschlým kojeneckým mlékem u brady. Určitou nadějí by mohl být například Fundlift, který (snad) propaguje pouze emise, kde je kreditní riziko přijatelné.

Pokud jde o státní dluhopisy, mám obavy (ač je nedokážu díky nedostatku informací potvrdit), že jde o velmi nelikvidní trh. Zpravodajství sice každou chvíli přináší zprávy z MF, jak byla prodána rekordní výše nových dluhopisů, ale výše obchodu s nimi v průběhu jejich durace je alespoň pro mě téměř nedohledatelná. Z toho pro mě vyplývá, že je nesmysl a ekonomicky hloupé koupit si státní dluhopisy - defacto je odkoupí až v okamžiku splatnosti stát, ale v průběžné době o ně nikdo jiný zájem nemá a prodat je tedy mohu - pokud vůbec- s citelnou ztrátou.

Velmi by mě zajímal názor pana Traxlera na hypoteční zástavní listy a porovnání ziskovosti jejich nákupu oproti pořízení nemovitosti na pronájem. Například v Německu je mnohem častější, že zájemce o uložení financí koupí zástavní hypoteční listy místo toho, aby pořídil druhý být s výhledem jeho prodeje v důchodu.

+6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK