Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Namaštěná penzijní kapsa

| 5. 4. 2011

Z toužebně očekávané penzijní reformy, která měla pomoci vylepšit bilanci veřejných financí, se stává projekt, který vylepší bilanci pouze vybraným lidem. A klienti mezi nimi bohužel nebudou.

Namaštěná penzijní kapsa

Když ministerstvo financí zveřejnilo návrhy možných poplatků budoucích penzijních fondů, velmi tím všechny překvapilo. Na první pohled jde totiž o chvályhodnou snahu o veřejnou diskusi – a i když k této diskusi ministerstvo přistoupilo především kvůli kritice špatné komunikace reformy. Jenže bohužel začalo špatně. Normální by bylo, aby nejprve ministerstvo zveřejnilo jasně popsanou představu toho, jak mají nové penzijní fondy vypadat, jaké na ně budou kladeny kapitálové a regulatorní požadavky, jaká omezení v podnikání budou mít. A teprve až by bylo jasno, jak má vypadat penzijní spořicí produkt, mělo by smysl mluvit o poplatcích.

Řádné poplatky spolknou až pětinu výnosu. A co ty mimořádné?

Zveřejněný materiál o poplatcích je navíc polovičatý a je na něm až příliš vidět, že byl šit horkou jehlou na základě externě dodaných podkladů, aniž by si ministerstvo udělalo vlastní analýzy a mohlo zodpovědně vyhodnotit, jaké dopady budou mít navržené poplatky na výnosy klientů. Vždyť třeba u dynamičtějších fondů budou navržené poplatky činit celých dvacet procent očekávaného výnosu!

A to se navíc díváme pouze na poplatky za správu peněz. Ministerský materiál totiž tiše říká, že vedle těchto „řádných“ poplatků bude existovat ještě řada poplatků mimořádných, ale jejich výčet ani výši nijak nespecifikuje. Přitom třeba jen dvě stokoruny, které by si penzijní fond dokázal naúčtovat navíc, by člověku s průměrným platem dokázaly z jeho výnosu v dynamickém fondu sebrat dalších dvacet procent.

Potřebujeme nové penzijní fondy? Nepotřebujeme!

Ministerstvo vysoké poplatky (navíc v prvních pěti letech reformy ještě navýšené oproti dlouhodobému plánu) obhajuje tím, že musí vzniknout nové penzijní instituce a musí z něčeho žít. Bohužel však ministerstvo nikdy neodpovědělo na otázku, proč vlastně musí tyto nové instituce vznikat. Nová instituce by možná měla smysl ve chvíli, kdy by měla zajišťovat i výplatu důchodů, ale to podle navržené reformy budou za penzijní fondy zajišťovat pojišťovny.

Jinými slovy – nové penzijní fondy budou vlastně jen investičními společnostmi, kterým stát předepíše povinnou nabídku čtyř jasně definovaných podílových fondů. A pokud by stát umožnil investičním společnostem tyto fondy nabízet, byly by náklady na celou reformu mnohonásobně nižší než při zakládání nových institucí na zelené louce s náklady na systémy, management, zaměstnance a podobně. Jenže na takovém efektivním řešení by nikdo nevydělal. Tedy kromě klientů.

Psáno pro Lidové noviny


Čtěte také další články na téma penzijní reforma:

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Pavel Pršala | 5. 4. 2011 22:47

V téhle diskusi zatím stále postrádám větší koncepčnost a konkrétní, pokud možno "reálná čísla", to znamená především:
1. jak se bude dále vyvíjet věková hranice pro odchod do důchodu v závislosti na pravděpodovném vývoji (tj. růstu nebo stagnaci) střední délky života šedesátiletých,
2. jak se bude postupovat vůči statisícům "gastarbeiterů& quot;,kteří jsou již dnes součástí české ekonomiky (cca 10 % všech ekonomicky aktivních)
3. pro jakou věkovou skupinu bude nový fondový pilíř povinný, případně z jaké části?
4. jak vysoké (za daných podmínek) a z čeho se budou hradit náklady reformy...

To jsou jen čtyři "základní komponenty", další může být početnost a míra daňového zatížení ekonomicky aktivních (a formou DPH i neaktivních) obyvatel, předpokládaný vývoj imigrace - a už tu máme minimálně 10 různých scénářů, i když někdy dost podobných, jindy více rozdílných (omezením budiž předpokládané nezvyšování relativního zadlužení státu).

Prezentoval někdo někdy takto explicitně a kvantitativně všechny, resp. alespoň 3 základní varianty možných postupů, a to samozřejmě exaktními číselnými hodnotami včetně kvantifikovaných pravděpodobností (resp. intervaly spolehlivosti) rizik?Bezděkova komise vycházela z určitých hodnot základních parametrů - demografických a daňových - které by bylo dobré po téměř 10 letech konfrontovat s aktuálními přepočty (mohou ukázat, že se věci vyvíjejí spíše pesimisticky nebo naopak mohou poukázat na některé nové skutečnosti - třeba, že už se střední délka života neprodlužuje tak rychle, jako tomu bylo v 90. letech nebo že míra zdanění klesá rychleji, než se původně předpokládalo). Jinak to dopadne jako experimentální "cochcárna" ;á la privatizace bez odpovídajícího legislativního rámce (byť je představa ideálního průběhu nutných společenských změn naivní).

V nejlepším případě se ta legislativa bude utvářet tzv. za pochodu, pokud vůbec, protože - jak bylo poukázáno dříve - takovéto penzijní společnosti (fondy) by minimálně 25 - 30 let pouze shromažďovaly aktiva (abstrahuji od výplat invalidních důchodů) a inkasovaly za to tučné poplatky, přičemž by se o "řízení pasiv" začaly zajímat v lepším případě 10 let před zahájením výplat prvních starobních penzí - ono by stálo za to porovnat 15 let staré zakladatelské plány dnešních soukromých penzijních fondů s aktuální situací a jejich reálným výhledem na nejbližších 5 let, přičemž u nich je situace mnohem jednodušší, protože z 90 % fungují jako spořitelny a jen z 10 % jako životní pojišťovny).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!